Co je to za smd diodu

Náhrady součástek všeho druhu, informace a dotazy k součástkám

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
VASEK_W
Příspěvky: 1026
Registrován: 11 pro 2017, 00:00
Bydliště: Pelhřimov

Co je to za smd diodu

#1 Příspěvek od VASEK_W »

Dobrý večer,
prosím o pomoc.
Z elektrického ohradníku jsem po bouřce vyndal prozkratovanou smd diodu s označením SM75, je v pouzdru DO-214AB (někdy se také značí SMC), rozměry plastové části délka necelých 7mm, šíře 6mm, výška 2,3mm. Na pouzdru je natištěno logo Gse - General Semiconductor, viz fotky v příloze.
Po několika dnech neúspěšného pátrání za pomocí Googlu a projíždění všemožných seznamů smd součástek už jsem bezradný :-(, a prosím o radu, co to může být za diodu. Všude je k nalezení pod tímto označením buď ochranný prvek s napětím 150V, nebo ještě další nesmysly ...

V ohradníku je připojená v závěrném směru na svitkovém kondenzátoru, který je vybíjen do impulzního transformátoru, a na němž je maximální napětí do 700V. Takže tam slouží nejspíše jako ochrana spínacího prvku proti přepěťovým špičkám.
Původně jsou tam připojené vedle sebe dvě paralelně, a jedna to nevydržela, takže musí být nejméně na 1000V. Ještě se mi podařilo najít takto označenou diodu ale se závěrným napětím asi 7,5kV, což už se mi zdá na použité pouzdro jako nepoužitelné :-(

Děkuji mockrát za případné nasměrování,
Vašek
Přílohy
P6200055.JPG
P6200055.JPG
P6200052.JPG
P6200052.JPG
P6200051.JPG
P6200051.JPG
Uživatelský avatar
lesana87
Příspěvky: 4410
Registrován: 20 zář 2014, 00:00

#2 Příspěvek od lesana87 »

To je dioda S3M.
Uživatelský avatar
VASEK_W
Příspěvky: 1026
Registrován: 11 pro 2017, 00:00
Bydliště: Pelhřimov

#3 Příspěvek od VASEK_W »

Děkuji mockrát za radu.
Myslel jsem si, že tam přinejhorším dám 1N5408, pokud by odešla i ta druhá.
Zatím je to snad funkční i s tou jednou. Tak budu shánět nějakou vhodnou v provedení pro smd montáž, i když je tam tolik místa, že by se tam pomalu vešla dioda do svářečky.

Přeji hezký večer,
Vašek
Uživatelský avatar
tomasjedno
Příspěvky: 6548
Registrován: 11 říj 2008, 00:00
Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha

#4 Příspěvek od tomasjedno »

Přidám se se svým rébusem. Co je to za typ?
Je to 4V Zenerka. Píše se na ní D1. Nad tím jsou dva znaky, ale u každého kusu jiné - TD, U3, Xněco (ta mi někam uletěla).
Rozměry 2,75 (s vývodama 3,85) x 1,80 x 1,10 mm. (Pouzdro PMDU - SOD123 má být 2,6/3,5 x 1,6 x 0,8).
Přílohy
F41F96DF-8A4D-45F4-A7AB-A83BC10D89F4.jpeg
F41F96DF-8A4D-45F4-A7AB-A83BC10D89F4.jpeg
D97375B8-96D0-4110-99E7-1A7F72D6805A.jpeg
D97375B8-96D0-4110-99E7-1A7F72D6805A.jpeg
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#5 Příspěvek od sinclair »

Na jednu stranu si člověk říká, že když je to osazený ve výrobku s velkou sériovostí, že by to mělo jít dohledat, docela jistě s tím výrobce volně obchoduje, když se to používá v mnohamiliónových sériích.
Už se mi ale u smd součástek párkrát stalo, že jsem -taky po několika dnech projíždění všemožných seznamů- snahu dotyčný polovodič najít, prostě vzdal.
Ono totiž stačí, aby aplikátor dotyčné součástky měl rypáček mírně nahoru a nechal si třeba i úplně obyčejnou, sériovou součástku kvůli exkluzivitě servisu označit zákaznickým značením.
A jsme v řiti i se všemi seznamy a vyhledávači.
Mám několik hrstí diskrétních, klasických výkonových tranzistorů v klasickém TO3 i TO220, o kterých patrně nikdy nezjistím, co jsou vlastně zač - snad kromě toho, co si můžu sám změřit.
Mnozí tu možnost, tedy možnost podrobně změřit součástku, ani nemají. Často tak výrobek letí do šrotu jenom proto, že nelze zjistit, oč přesně jde.
A výrobce, který většinou bývá známý, Vám nic napsat, ani naznačit nesmí, protože by porušil smlouvu s odběratelem dotyčné "zákaznické" součástky - která klidně může být i úplně obyčejná.
Viz třeba systém "značení" Peavey, nebo i BangOlufsen, Fujitsu, Bose a tisíce dalších podobných darebů. :D
Uživatelský avatar
tomasjedno
Příspěvky: 6548
Registrován: 11 říj 2008, 00:00
Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha

#6 Příspěvek od tomasjedno »

P.S. Pídím se po typu, anžto bych rád znal dovolenou výkonovou ztrátu. Podle futrálu mi to přijde na 0,3 W (vývod katody netvoří dno pouzdra) ale třeba to výrobce vidí jinak. V obvodu jí běžně teče 60 mA, ale nezkoumal jsem všechny provozní stavy.
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#7 Příspěvek od sinclair »

Velkou dovolenou výkonovou ztrátou dost klamou tělem Schottky diody. Pak také různé varianty zenerek, včetně těch "přepěťových" typů. Myslím ty, jako byly kdysi teslácké typy KZL. Nikdy bych nevěřil, že ustojí ztrátu 600W, třeba jen v desítkách nanosekund.
Uživatelský avatar
tomasjedno
Příspěvky: 6548
Registrován: 11 říj 2008, 00:00
Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha

#8 Příspěvek od tomasjedno »

Tady v tomhle konkrétním případě je to obyč Zenerka, sloužící pouze k ponížení vstupního napětí pro 7805 (které by se bez ní motalo kolem 35 V).
Nakonec jsem prohrabal šuplíky a vrazil tam co dům dal - KZ260/10 V :D
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#9 Příspěvek od sinclair »

Takže vývody opatrně odštípnutý 1,5mm od skla a zaletována jako smd? :D
Nepodezírám Tě, že bys snad nevěděl o faktu, že spousta diod má tak tlustý přívody ne kvůli proudu :D ale hlavně kvůli chlazení jejich plochou a případnému přestupu přes ně do fólie.
Hodně zatížený skleněný 1,3W a plastový 5W Zenerky jsem nechával na "celým drátu", popřípadě když to nešlo, tak jsem na ně navlékl a propájel nejdelší dostupné měděné, pocínované elektrikářské dutinky 0,5-1mm². V průřezu od 1mm² se dají lisovací dutinky sehnat až 20mm dlouhé. Pytlík takto dlouhých mám ještě ze slev u Conrada.

Omlouvám se předem, pokud je to pro Tebe samozřejmá věc. Bohužel vidím, že mnozí mnohem mladší tohle buď vůbec neví a nerespektují.
Je v tom bezpochyby i příčina poměrně velké "úmrtnosti" zenerek oproti běžným usm. diodám. Zenerky jsou háklivější na teplo.
Ale i ty obyčejné diody KY130-KY132 a další plastové i skleněné typy zodpovědní technologové nařizovali ve výrobě montovat "na celou délku" přívodů, přičemž dlouhé vývody bývaly kvůli místu/výšce svinuté do kroužků průměru okolo 5-7mm.
Dříve se tohle běžně praktikovalo u Ge diod, ale z opačného důvodu /hrozilo poškození Ge přechodu teplem páječky/ ale dělali to také u starších Si usměrňovaček s poměrně velkou plochou pouzder, příkladem třeba KY701F-KY705F.
Ve starších komerčních aparátech je často vidím takto namontované a bez vady funkční i přes 40 let.
Uživatelský avatar
tomasjedno
Příspěvky: 6548
Registrován: 11 říj 2008, 00:00
Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha

#10 Příspěvek od tomasjedno »

Ale kde že. Jak vidíš na té fotce desky, návrh počítal s alternativním osazením klasického drátového pouzdra, vešly se tam na těsno i ty vývody KZ260 (nechal jsem jim asi 2/3 délky) :D
Uživatelský avatar
Zaky
Příspěvky: 7050
Registrován: 30 říj 2010, 00:00
Bydliště: Praha

#11 Příspěvek od Zaky »

Pokud je vícevrstvý solidně tepelně vodivý plošňák a adekvátně velké pady, tak je lepší diody naopak osadit s krátkými vývody, plošňák toho uchladí víc, než přívody samotné. Je ale třeba vývody před montáží správně naohýbat, u silných a krátkých a tedy tvrdých vývodů, pokud se do součástky zanese pnutí, není to pro budoucí spolehlivost nic dobrého, pouzdro nemá neomezenou pevnost.
Krátce před tím, než se to rozbilo, tak to ještě fungovalo...
Odpovědět

Zpět na „Součástky“