Takové žďorbo a tolik řečí kolem Když se na to podívám, zesílení spodní půlvlny =βT302*βT303*βT305.
Zesílení horní půlvlny jen βT304. No toto?
Když na bázi koncových trandů připojim kus drátu, mám docela slušný vysílač...
Tohle zapojení může být ledacos, ale nf konec to připomíná jen hodně z dálky.
Co vás na tom pořád baví?
Vlastnosti popisované v původních pramenech to mělo mít s tím sporným odporem. Od té doby, co se od něj upustilo místo toho, aby se zapojení upravilo tak, aby tam plnil původně zamýšlenou funkci, tohle přestalo být nf zesilovačem.
Kremik píše:Vlastnosti popisované v původních pramenech to mělo mít s tím sporným odporem. Od té doby, co se od něj upustilo místo toho, aby se zapojení upravilo tak, aby tam plnil původně zamýšlenou funkci, tohle přestalo být nf zesilovačem.
A co jsou ty "původní prameny" ?
A jakou tam měl mít ten odpor funkci ?
Jinak pro výkon 20W/8R:
Q4= RCA40628, Si 55V/1A/3,5W/120MHz/TO5
Q5= RCA40627, Si 55V/6A/50W/0,8MHz/TOQ66
Q6= RCA40626 Ge 55V/5A/30W/0,45MHz/TO3
Tohle je jen ilustrační schéma k zevrubnému popisu principu a vlastností. Někde kousek dál je to kompletní a hodnotami rozepsaný pro různé výkonové hladiny.
Ani RCA v roce 1969 zřejmě ještě neměla vhodný PNP Si výkoňák.
sinclair píše:Ani RCA v roce 1969 zřejmě ještě neměla vhodný PNP Si výkoňák.
Ano, ani to nebyl nápad mistra Jandy, použít PNP Ge tranzistor, jak jsem se jako kluk v r. 1973 domníval.
Jasná přichcávka tohoto autora byl odpor R313 v TW40B, jak se ukázalo, zcela antifunkční.
Vychází to ze zcela chybných předpokladů, že jde nějaký výkon přímo z budiče na výstup a jak je vidět, ani u AuRa Z1 po 20-ti letech mistr Janda nepochopil, jak to funguje.
Máte to tam v popisu černé na bílém, pokud to někdo nechápe, tak by se měl věnovat něčemu jinému, než elektronice, třeba pěstování brambor.
RCA v roce 1969 a Janda v roce cca 1973 použili pnp Ge z úplně stejných důvodů. RCA ho 1969 ještě neměla a RVHP v 1973 ještě také ne.
Nicméně podle zápisu z Polovodičové konference 1972 v Rožnově, byl na příští rok /tedy na rok 1973/ zadán úkol jednak vyvinout výkonný NPN tranzistor pro Teslu Vráble a jednak rozběhnout vývoj PNP komplementu k již existující NPN KD607.
Což se zřejmě také stalo, protože už někdy v polovině roku 1976 měla redakce AR k dispozici /pro ověření Texana/ komplementární páry KD606/616, tehdy už "volně" prodávané Pardubicemi.
Celkový vývoj PNP KD617 a ověřovací výroba teda musely být ukončené o dost dřív. Nejpozději 1974.
A jak víme z případu TW200, přítomnosti KD606-607 v nich už v roce 1971 a bez označení série - svazarmovci zřejmě neměli větší problém se dostat i k ověřovacím sériím. Možná, že to tak s Rožnovem měli i dohodnuto, že jim to svazarmovci ve větších sériích výrobků odzkoušejí - to už ale přesně nezjistíme.
Tesla si to v jakékoliv sériové výrobě rozhodně nemohla dovolit ověřovat, ale svazarmovci, při existujícím způsobu výroby i distribuce klidně.
Ověřovací série KD616-617 mohli tedy svazarmovci dostat klidně ještě v roce 1974.
Ta chronologie se zpětně dá poměrně přesně sestavit. Při znalosti tehdejších poměrů u nás, existujících zápisů /konference co 2 roky/ i reálně existujících a použitých vzorků a zmínkách o nich.
Kromě toho si nejen já myslím, že kusy bez natištěného znaku série jsou prokazatelně předprodejní - bez znaku série by totiž nešly ani prodávat, natož reklamovat.
A jestli svazarmovci zjistili, že po stránce použitelné bety je jim KD616 stejně naprd a navíc bude nový tranzistor dost drahý, doporučili do TW40 a později, 1976 i do TW120 raději Ge tranzistory.
Každopádně to bylo z hlediska tehdejšího shánění součástek, celkové ceny a ostatně i výsledné stability mnohem praktičtější.
A pan Janda byl velmi praktický člověk, je to vidět na všem, co stvořil.
Návod pro TW40 poprvé vyšel 1974 a v závěru toho stavebního návodu se píše, že zvláště při celokřemíkovém osazení může být zesilovač nestabilní a navrhuje tam příslušná opatření.
Jinak řečeno, už v tom roce 1973-1974 musely vzorky KD616-KD617 mít svazarmovci k dispozici, protože jak také víme, rožnovští byli v tomto směru velmi schopní.
Dovoz čehokoli podobného ze Západu /jestli už Texas či Motorola vůbec něco měli/ byl v těch normalizačních letech stejně už vyloučený.
Kremik píše:Když se na to podívám, zesílení spodní půlvlny =βT302*βT303*βT305. Zesílení horní půlvlny jen βT304. No toto?
Ty jsi taky chytrej jak kus hovna, když něčemu nerozumíš, tak se do diskuze nepleť
Na tom není nic k nerozumění, je to naprosto jasné.
Původní prameny - no prameny, to nevím, spíše jsem měl napsat původní myšlenka, ta, že odpor bude nahrazovat předpětí koncových trandů. Kdyby to dotáhli do konce, asi by to i nějak hrálo... Spíše už by to ale byl jiný zesilovač
Asi tak a pokud by byl jako zdroj předpětí koncáků odpor, takpředpětí bude záležet přímo na příčném proudu budiče a bude to teplotně se změnou pracovního bodu konce a se změnou napájení nestabilní.
Zrovnatak se to uplatní při rychlé hraně pomalým odbuzením, tj. příčným proudem.
sinclair píše:Návod pro TW40 poprvé vyšel 1974 a v závěru toho stavebního návodu se píše, že zvláště při celokřemíkovém osazení může být zesilovač nestabilní a navrhuje tam příslušná opatření.
To není pravda, návod na TW40 (A) vyšel v r.73, návod byla to jen taková přeložená A4 a korekce byly z pertinaxových trimrů, jako v Sinclair Z60.
V r.1974 vyšel návod na TW40B Je zapotřebí mít na paměti, že před TW40B Janda vyprodukoval ještě větší jebku