Zdravím opraváře starých přístrojů a mám prosbu
Opravuji starou RDST RM 31, kde se používají tzv. bateriové elektronky.
Měřím-li 1 H 33 a 1 F 33 na BM 215A , tak naměřím vždy větší anodový proud než je uvedeno v měřící kartě. Většinou tak dvojnásobek. Místo 2mA naměřím 4 mA.
Nevíte, čím to může být?
A ještě jedna věc.Nemám měřící kartu na RL 15A. Neměla tato lampa ještě nějaké jiné označení nebo nějakou dvojnici? Nechce se mi dělat na ní kartu.
Děkuji za rady .
Díky Martin
bateriové elektronky TESLA
Moderátor: Moderátoři
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Měřit jen anodový proud většinou nepřináší na BM215 žádný užitek, je to příliš závislé na tolerancích daného měřáku a v praxi to nemá žádný význam kromě koncových elektronek pro dvojčinné stupně. Měřte strmost. RL15A žádný ekvivalent nemá, takže si měření budete muset nakolíkovat sám podle katalogu. Je to práce asi na dvě minuty.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Lukášku, mně se zdá, že RL15 je opajcovaná nějaká baňka pro Wehrmacht. Naši jí jen dali jinou paticu. Zkusím to dohledat.
Na ty bateriovky při měření sakra pozor.
Jsou hodně háklivé jak na přepětí vláken, tak na jejich síťové žhavení - bez uměle vytvořeného, vnitřního odporu zdroje žhavení.
Počítalo se u nich totiž s jistým, nezanedbatelným vnitřním odporem klasických, žhavicích suchých článků.
Jako vojenský aparát to má RM31 jistě dobře vyřešeno, ale v měřáku nic takového myslím není.
Třeba síťový podstavec Minora Duo tohle má vyřešený tím drátovým odporem R17.
Proto se na BM215A studené vlákna bateriovek občas přepalujou. Začni síťovým napětím, ubraným přepínačem doleva na minimum.
A pamatuj na to, že BM215A je řešený celý ještě na 220V.
Při pravidelnějším používání a hlavně vyšším napětí v síti je dobrý si změřit a zjistit, o kolik % je potřeba přepínačem sítě ubrat, aby bylo např. na nastavených a zatížených 6,3V opravdu 6,3V.
Já to zjišťoval s EL34, co žere "tak akorát"
Na ty bateriovky při měření sakra pozor.
Jsou hodně háklivé jak na přepětí vláken, tak na jejich síťové žhavení - bez uměle vytvořeného, vnitřního odporu zdroje žhavení.
Počítalo se u nich totiž s jistým, nezanedbatelným vnitřním odporem klasických, žhavicích suchých článků.
Jako vojenský aparát to má RM31 jistě dobře vyřešeno, ale v měřáku nic takového myslím není.
Třeba síťový podstavec Minora Duo tohle má vyřešený tím drátovým odporem R17.
Proto se na BM215A studené vlákna bateriovek občas přepalujou. Začni síťovým napětím, ubraným přepínačem doleva na minimum.
A pamatuj na to, že BM215A je řešený celý ještě na 220V.
Při pravidelnějším používání a hlavně vyšším napětí v síti je dobrý si změřit a zjistit, o kolik % je potřeba přepínačem sítě ubrat, aby bylo např. na nastavených a zatížených 6,3V opravdu 6,3V.
Já to zjišťoval s EL34, co žere "tak akorát"
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
To máš pravdu, ale tazatel poptává kartu a to, že to má nějaký německý vojenský ekvivalent mu moc nepomůže, protože na tu německou karta určitě nebude, jelikož na ni na BM215 není objímka.
O přepalování bateriových elektronek jsem nikdy neslyšel a nemyslím si, že by síťové trafo v BM215 bylo nějak výrazně tvrdší zdroj než velký monočlánek, který dá do zkratu desítky ampér. Tenhle problém nastává u lamp pro sériové žhavení, hlavně řady U a V. Tam je opravdu potřeba žhavení zvyšovat postupně, ale ne síťovým voličem, ale raději přímo kolíkem žhavicího napětí. Nějakou vzácnější universální elektronku bych si vůbec nelajzl připojit rovnou na plné napětí. Drátový odpor v síťových zdrojích pro bateriová rádia má jiný význam, nastavuje se jím žhavicí napětí, které je závislé na vnitřním odporu selenového žhavicího usměrňovače, který je nestabilní.
Při měření lamp je vhodné mít připojený na zdířky F voltmetr žhavicího napětí. Jednak kvůli korekci podle odběru lampy, jednak se podle něj dá poznat zkrat žhavení, který se jinak projeví jen pálením trafa.
O přepalování bateriových elektronek jsem nikdy neslyšel a nemyslím si, že by síťové trafo v BM215 bylo nějak výrazně tvrdší zdroj než velký monočlánek, který dá do zkratu desítky ampér. Tenhle problém nastává u lamp pro sériové žhavení, hlavně řady U a V. Tam je opravdu potřeba žhavení zvyšovat postupně, ale ne síťovým voličem, ale raději přímo kolíkem žhavicího napětí. Nějakou vzácnější universální elektronku bych si vůbec nelajzl připojit rovnou na plné napětí. Drátový odpor v síťových zdrojích pro bateriová rádia má jiný význam, nastavuje se jím žhavicí napětí, které je závislé na vnitřním odporu selenového žhavicího usměrňovače, který je nestabilní.
Při měření lamp je vhodné mít připojený na zdířky F voltmetr žhavicího napětí. Jednak kvůli korekci podle odběru lampy, jednak se podle něj dá poznat zkrat žhavení, který se jinak projeví jen pálením trafa.
sinclair píše:RL15 je opajcovaná nějaká baňka pro Wehrmacht. Naši jí jen dali jinou paticu.
Vychází z RL4,8 P15, viz citace z popisu RM31:
"Koncová elektronka RL15A (krycí název EV 301, původní označení TESLA Rožnov bylo 5L50) vysílače RM 31 je odlišného provedení s devítikolíkovou celoskleněnou paticí B9G. Elektricky je shodná s pentodovou částí německé RL 4,8 P15."
- Přílohy
-
Jojo, to je ona. Všecky ty RL, RV, LV a LD jsem už dávněji věnoval jednomu drakovi, zakouslýmu do německých zařízení. Jedna RL15 mi tu zůstala a ani nevím, kde jsem ji vlastně vzal. Možná na vojně, nevím.
To právě on mi to asi někde ukazoval, že je to ošlehlý z té německé. Nebyla ostatně první, ani poslední.
To právě on mi to asi někde ukazoval, že je to ošlehlý z té německé. Nebyla ostatně první, ani poslední.