Sandal píše:Podle mě je to ukázka, co lze všechno odlít z AL...
Možná to někomu odlil na dojetí do nejbližšího servisu.
Domácí odlévání ozubeného kola z AL
Moderátor: Moderátoři
Crifodo píše: Vesničan sedí na bobku a s prstem v nose zvládá technologie, na který jinde potřebujou robotický linky...
Mají prohřátou zem a jsou zvyklí dělat v sedě na zemi nebo na bobku. Viděl jsem, jak tam profíci generálkují motory takhle na zemi. A na starých nádražích nejsou lavičky (Dílí), čekající se může posadit na dlažbu perónu. Ovšem ne na holou zem, jen na podložku/kobereček (vlastní), jinak ho zřízenec vykáže.
Vzhledově ten odlitek je podobný, ale kde je přídavek na obrábění? Ta dosedací plocha krytu se bude muset zarovnat:| Navíc ten odlitek bude smrštěním při tuhnutí ještě menší proto se modely dělají nepatrně větší, a vždy je to jinak podle odlévaného kovu, aby se toto vykompenzovalo. Jiné rozměry modelu jsou pro hliník, jiné rozměry pro litinu, ...
O tom jsem mluvil již před válkou.....pardón - v létě u piva
s panem okresním... pardón bývalým slévačem z TOS Čelákovice, již v důchodu. Fajn člověk.
Právě mám doma kopii cedulky z lokomotivy, z hliníku, nebyla litá z fabrické formičky ale právě podle originální cedule (z druhé strany mašiny) do pískové formy, a je vidět jak je uprostřed stran smrštěním stažená a prohnutá o několik milimetrů! Na 20 cm délce. Je to vidět i z dálky.
Ale jako nouzovka na dojetí asi dobrý.
O tom jsem mluvil již před válkou.....pardón - v létě u piva
s panem okresním... pardón bývalým slévačem z TOS Čelákovice, již v důchodu. Fajn člověk.
Právě mám doma kopii cedulky z lokomotivy, z hliníku, nebyla litá z fabrické formičky ale právě podle originální cedule (z druhé strany mašiny) do pískové formy, a je vidět jak je uprostřed stran smrštěním stažená a prohnutá o několik milimetrů! Na 20 cm délce. Je to vidět i z dálky.
Ale jako nouzovka na dojetí asi dobrý.
kutilmil píše: Vtok je zle umiestnený a hlavne tá forma nemá žiadne výfuky.
Výfuky jsou stranama (zde). I když nahoře by se možná bublina udělala. Asi ten písek nějaký vzduch pojme.
Já bych to moc neřešil. Připadá mi to stejně jako dotaz, jak v tom domě může někdo bydlet, když není omítnutý. Když to tak dělají, tak jim to asi vyhovuje. Chtěl bych vidět někoho z kritiků, jestli by to zvládnul. Tohle se tady kdysi dělalo stejně. Podobné opice jsem viděl u nich v krámku, jak spravovaly TV či videomagneťák už před třiceti pěti roky způsobem, že to rozdělali, za půl hodiny zjistili špatnou součástku a řekli, že to bude spraveno až za týden, až jim součástky dojdou od výrobce. Tehdejší TV se dělaly jen v Japonsku, Německu a ostatní státech, ale ne tam kde dnes. Odpoledne šli na poštu, zavolali si a za 3-4 dny to tam měli. My jsme tenkrát už zvládali odlišit tranzistor od elektronky a přemýšleli jsme celý týden o tom, kde tady sehnat náhradní. A je plno věcí, které se dají dělat i obyčejným způsobem a ne jen pomocí supertechniky.
a ono to prostě funguje. Ale zkusit to sám bez zkušeností jen podle videa tak pohořím.můj kamarád jezdil ještě za SSSR po ukrajině škodovkou a v jedné vesnici mu praskla řemenice . Nejbližší kovář mu ji na počkání vykoval z kusu železa. Když ji po tisících kilometrů tady v vyměnili nedalo mu to protože by strojař z laboratoře tak ji podrobil zkoušení a zjistil že byla přesněji vyvážená a pevnější, než nový tovární výrobek.
To mi připomíná opravu, když se mi na Pažoutovi 405 "rozseparovala" řemenice na klikovce, co žene altík, klimu a servo. Mezi vnitřní a venkovní částí je gumový mezikruží, asi pružný člen proti cukání motoru.
Stalo se to v Chorvatsku, domů bych bez serva s hlavně dobíjení i když to byl dehťák určitě nedojel. Sehnal jsem v Knínu nějakýho kováře/zámečníka a ten si s tím hned poradil. Mezeru mezi vnitřní a vnější částí řemenice "vystředil" třema hřebíkama a pak ji na několika místech zavařil elektrikou. Žádný vyvažování, nic dalšího. Nejen, že jsem s tím dojel domů, jezdil jsem tak ještě 2 roky a pak jsem Pažouta prodal. Je to přes 15 let a co vím, jezdí jako stavební kombík dodnes i s tou zavařenou řemenicí. Rok výroby 1992.
Stalo se to v Chorvatsku, domů bych bez serva s hlavně dobíjení i když to byl dehťák určitě nedojel. Sehnal jsem v Knínu nějakýho kováře/zámečníka a ten si s tím hned poradil. Mezeru mezi vnitřní a vnější částí řemenice "vystředil" třema hřebíkama a pak ji na několika místech zavařil elektrikou. Žádný vyvažování, nic dalšího. Nejen, že jsem s tím dojel domů, jezdil jsem tak ještě 2 roky a pak jsem Pažouta prodal. Je to přes 15 let a co vím, jezdí jako stavební kombík dodnes i s tou zavařenou řemenicí. Rok výroby 1992.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!