Solární nabíjení malých Pb

Zpráva

alj · #31 Příspěvek od **alj** » 27 lis 2019, 20:20

Zdenku hluboce se mýlíš. V technice je správný předpoklad a odborný odhad pohledem z okna velmi důležitý. Bez toho nejde nic vyprojektovat.
K tomu kolenu FV - osobně jsem charakteristiku FV panel neměřl, ale víc než tvému pokusu na pidipanelu věřím grafům od renomovaných výrobců.

Kremik · #32 Příspěvek od **Kremik** » 27 lis 2019, 23:20

Článek solárního panelu si lze představit jako paralelní zapojení zdroje proudu (řízeného osvětlením), diody v propustném směru a rezistoru, jehož odpor se stářím panelu snižuje. Tedy čím horší panel, tím menší koleno.

Kremik · #33 Příspěvek od **Kremik** » 27 lis 2019, 23:40

ZdenekHQ píše:Větší panel = větší ekozátěž.

To je pravda, dokonce jednou až dvakrát.
1/ Výroba, to je jasný.
2/ Umístění. Pokud je třeba na střeše, je to buřt. Ale pokud si někdo postaví FV třeba na poli, chová se neekologicky, protože tím zabraňuje rozkladu CO2. Trvale. Takže je to v podstatě totéž, jako jezdit automobilem se spalovacím motorem.

alj · #34 Příspěvek od **alj** » 28 lis 2019, 00:33

Máš pravdu. Ale bavíme se o amatérském nabíjení akumulátoru 4,5 Ah, ne o fotovoltaické elektrárně, kde musí být snaha o maximální účinnost samozřejmostí.

Olchor · #35 Příspěvek od **Olchor** » 28 lis 2019, 08:39

Není mi moc jasné, jak vlastně zapojit měnič. Mám třeba panel 12V, baterku 6V. Bylo by teda energeticky výhodné dát stepdown měnič. Jenže obyč modul dát nemůžu, FV je zdroj proudu. Když aku bude sosat víc, než panel dá ( a to bude skoro furt) napětí na vstupu spadne a nedá to nic moc. Řešení je samozřejmě MPPT, ale to je pro jednoduché aplikace dost drahé. Běžné levné solární nabíječky ani měnič nemají, jen PWM propojí panel přímo na baterku a hlídají napětí aku.

ZdenekHQ · #36 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 28 lis 2019, 11:25

alj píše:Zdenku hluboce se mýlíš. V technice je správný předpoklad a odborný odhad pohledem z okna velmi důležitý.

Mám jednoho zákazníka, který neustále předpokládá, zatímco já měřím a čtu datové listy. Můžeš třikrát hádat, kdo má řádově větší procento chyb. Ale příště napiš "správně předpokládám na základě faktů, že..." a já budu mlčet.

A u grafů FV je to tak, že záleží na použitém měřítku os. Klidně ten graf pak vyjde s "kolenem" stejně, jako třeba (téměř) přímka.

jurator · #37 Příspěvek od **jurator** » 28 lis 2019, 12:35

Slova předpokládám a věřím patří spíš do filozofických a náboženských debat.
Jak píše Zdenek, při jiném měřítku a hlavně při nižší intenzitě světla je to "koleno" výrazně potlačené.
Solární článek je pořád jenom PN - přechod, od toho se odvíjí i jeho vlastnosti.
Teplotní závislost napětí naprázdno je silnější než závislost toho napětí na intenzitě světla.
Za to zkratový proud článku je přímo úměrný množství fotonů (intenzitě světla), které na panel dopadají a tím vyráží elektrony do vodivostní vrstvy a to až do limitu panelu.
http://ena.lp.edu.ua:8080/bitstream/ntb ... 90-093.pdf

Kremik · #38 Příspěvek od **Kremik** » 28 lis 2019, 23:02

Při nízkém osvětlení se koleno neuplatňuje, všechen proud (pokud z panelu není odběr) teče paralelním odporem (svodem diody). Napětí článku je tak nízké, že PN přechod není otevřen, v této fázi je závislost napětí článku úměrná intenzitě osvětlení. Jakmile osvětlení dosáhne takové intenzity, že napětí začne otevírat PN přechod, nastává obvyklé koleno, jaké má každý běžný PN přechod. Je to takový dá se říct paralelní stabilizátor napětí. Všechna energie, kterou článek vyrobí, teče tím odporem a PN přechodem. Pokud panel zatížíme, napětí článku se sníží, PN přechod se tím přivře nebo i zcela uzavře, a ten proud, který již neteče PN přechodem protéká připojenou zátěží.
Pokud je panel hodně starý nebo opotřebený, již má takový svod, že má vůbec problém ke kolenu dosáhnout i bez připojené zátěže. Většina vyrobené energie se maří svodem v panelu, aniž by se PN přechod otevřel. Rozumný proud dá pouze při spojení svorek nakrátko, protože jedině tak se jeho svod téměř neuplatňuje.

Operovat blbým měřítkem grafu - nevím, co je to za smysluplný argument.

Měnič k solárnímu panelu bude pracovat uspokojivě tehdy, pokud bude mít zavedenou zpětnou vazbu nejen z výstupu, jak je obvyklé, ale i ze vstupního napětí. Ale to už zase pomalu kráčíme směrem k MPP.

doga · #39 Příspěvek od **doga** » 02 pro 2019, 23:52

Ahoj, tak 12V 10W panel dá přes měnič (3A OKYSTAR) na 6,8 V maximálně na plném slunci 160mA. Při současné konfiguraci s Pb 4.5Ah by to nestačilo.. S 20W panelem a 6V 12Ah Pb by to šlo.
Frekvenční měnič jsem na sekundární straně doplnil diodou, v noci si bral 20mA sám pro sebe.

Olchor · #40 Příspěvek od **Olchor** » 03 pro 2019, 07:39

To je nějaké divné.... 12V 10W by měl dát napřímo bez měniče cca 800mA, no dobře, minimálně tak 500mA. S měničem víc.

bu2520 · #41 Příspěvek od **bu2520** » 03 pro 2019, 08:09

asi jen taková selská úvaha podpořená vlastní zkušeností (dobíjím solárem baterku pro řízení skleníku)
Baterka 4,5Ah proudem 0,5A do plného nabití bude teoreticky potřebovat 8 a ½ hodiny z toho mi cca 1Ah sežere odběr . Tak že teoreticky do plného nabití potřebuji 10 a ½ hodiny. Panel bez natáčení v letním měsíci v plném slunci jede na plný výkon max cca 5 hodin pak se účinnost rapidně snižuje a panel se pak chová jako měkký zdroj , který spíš připomíná kondiční dobíječ. Asi bych zvolil variantu místo 6V baterie dát 12V a přes nějakou shottku to natvrdo cpát z 10W panelu přímo do baterky. Proudové omezení je dáno přímo zkratovým proudem panelu a regulace dobíjení změnou intenzity svitu a nasycením akumulátoru.

Jirka · #42 Příspěvek od **Jirka** » 30 pro 2019, 00:09

Ať se zasmějete. Jedno odpoledne jsem si hrál se solárním nabíjením li-on článku.
Potřeboval jsem 1x denně po setmění na chvíli spustit mini čerpadlo pro zalití.
Vize byla taková naivní ... Pidi solár 12V/160mA - měnič na 5V - nabíječ - baterie 3,7V - (případně měnič na 5V) - mini čerpadlo 3-9V.
Všechno moduly z Ali/Ebay.

Jak to dopadlo:
Měniče napětí ze soláru na 5V fungují. Solár ale nedává dostatečný proud pro nabití baterie. Takže nic ...
Nabíječ s měničem na jedné desce fungují dobře. Z USB zdroje nabije baterii, z baterie je schopný uživit čerpadlo. Tohle by mohlo fungovat.
Nabíječ + měnič samostatně - nabíjení z USB zdroje fungovalo, měnič nechtěl fungovat. Zřejmě KO, takže další omyl.
Modul z powerbanky: jakože by nabíjel baterii, a na výstupu by bylo 5V pro čerpadlo. Při nabíjení měl být výstup vypnutý, jinak na něm mělo být napětí. Což by se hodilo (po setmění zalít). Ale tak to nefungovalo. Navíc shořel při 1/4 udávaného výkonu.
Foto modulů pro představu, o které se jedná, přikládám.

Takže jsem ze sebe udělal blbce a pro příští sezonu budu muset najít jiný (hlavně funkční) řešení. Místo X samostatných panelů/nabíječek a baterií, jeden pořádný zdroj a ta čerpadýlka se uvidí. Buď několik malých samostatných, nebo 1 větší společné a zalévací okruhy přepínat solenoidy.

Jirka · #43 Příspěvek od **Jirka** » 30 pro 2019, 00:10

poslední příloha

Jirka · #44 Příspěvek od **Jirka** » 30 pro 2019, 00:13

Ale kdyby tu někdo už měl funkční řešení zalévání napájením ze soláru + odběrem vody z nádoby, a podělil se, to by bylo super...

(aby se ze mě nestal mistr v hledání slepých uliček

)

Kremik · #45 Příspěvek od **Kremik** » 30 pro 2019, 01:19

Kolik si bere to pidičerpadýlko, a jak dlouho denně by mělo běžet?