Retardér Telma
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
Já to nepotřebuju okecávat - parametry dávají jasně výrobci tahačů. Příklad, velice rozšířený Volvo FH: https://www.volvotrucks.cz/cs-cz/trucks ... train.html . Má výkonový verze 420, 460, 500 a 540HP - neboli 308kW, 338kW, 367,5kW a 397kW (zaokrouhleně) Vejfuková (motorová) brzda pak má ekvivalentní výkon 200kW. Pro běžný tahače DAF máš základní výkonový verze třeba tady.Prostě pindáš akorát ty o věcech, o kterejch vůbec nic nevíš, nikdy jsi o nich ani neslyšela, ale musíš vyrejvat. Rencky, Scanie, Iveca a třeba mercedesy už si laskavě najdi sama.lesana87 píše:Přesně takový pindy jsem čekala.
...
No, jak okecáš tohle?
A kutilmile - nelituju tě
Nevhodný výrok smazán. A já fakt ty Karlovy špalky nečtu, tak jsem se k tomu dostal až teď. ZdenekHQ
A kutilmile - nelituju tě
To ze ma mat retarder vyssi vykon ako motor , len vynimocneho cloveka mohlo napadnut ze to preto aby som nim dokazal ubrzdit tahajuci motor. Nie. Vychadzam z predpokladu ze ak motor do kopca vytiahne supravu urcitym vykonom tak retarder ju z toho kopca musi dokazat ubrzdit. Konkretne u brata vo firme sa jedna o 50ton vaziaci buldozer a retarder to da. Jedine vsak co viem o danom retarderi je ze ma tri stupne vykonu.
Uvažuješ blbě. Výkon je definovanej jako práce vykonaná za jednotku času. Ty můžeš klidně vyjíždět na kopec za jinej čas, než v jakým ho sjíždíš - a i když v obou případech potenciální energie tohohmotnýho tělesa v gravitačním poli naroste/poklesne o stejnou velikost a tím se vykoná stejný množství práce, tak právě vinou toho jinýho času (jiná rychlost vyjíždění a sjíždění kopce) se liší ten výkon. A protože se obvykle kvůli bezpečnosti dolů z kopce jezdí pomalejc než nahoru a všecky tyhle vozidla mají víc než jednu nezávislou brzdu, vychází z toho, že retardér nikdy nepotřebuje mařit výkon větší než je výkon motoru - už jen proto, že soupravu například brzdí taky jízdní odpor (součet valivýho odporu kol a aerodynamiky). No a vícestupňová regulace brzdný síly je právě to odstupňovaný buzení indukčních špulek elektromagnetů v retardéru - podle potřebný vyvozovaný síly se budí hodnotou "A" nebo "B" nebo "C" Ampérů proudu a podle toho se mění brzdnej moment vyvozovanej na hnací hřídel.misocko píše:...Vychadzam z predpokladu ze ak motor do kopca vytiahne supravu urcitym vykonom tak retarder ju z toho kopca musi dokazat ubrzdit. ...
Jenže aby se dal výkon mařenej v tý brzdě nějak odečítat a tím měřit výkon případně s tím heblem spojenýho motoru osobáku, musí se vyřešit 1) plynulá regulace brzdnýho momentu a zcela určitě a nezbytně i 2) kalibrace ukazující vztahovou souvislost mezi budicím proudem (výkonem) retardéru a jím způsobovaným brzdným momentem.
Co já si pamatuju z navijárny elmotorů místní ex-ŽOS (dneska CZ LOKO), kde měli i zkušebnu a v ní měřicí stanoviště na trakční elektromotory, tak tam se pro zkoušku mechanicky upnutej motor hřídelovou spojkou spojil s elektrickým generátorem zatíženým odporama. Generátor byl namontovanej na speciálním pohyblivým loži, spojeným s váhovým mechanismem a velkým mechanickým ciferníkem, na kterým byl přímo nacejchovanej výkon při určitejch otáčkách - v podstatě se kromě otáček a elektrickejch hodnot napájení zkoušenýho motoru měřil naklápěcí moment, vyvozovanej na ten brzdicí generátor a zbytek hodnot se dopočítával.
A kutilmile - nelituju tě
Každopádně tě ale bude čekat nějaký další měření a určitě nějaká kalibrace sestavy, abys vůbec dokázal srozumitelně interpretovat výsledek toho, že tou nabuzenou potvorou nějak zatížíš něčí auto a kolik tam zmizelo kW, aniž by se ze všeho začalo kouřit.
A kutilmile - nelituju tě