Jak matematicky vyjádřit tuhle křivku?

Zpráva

#61 Příspěvek od **masar** » 02 led 2020, 12:44

Crifodo píše:když vás porád tak fascinuje 60 let starej Zapruder...

Opakuji, uvedl jsem tento zdroj jen jako "kanonenfutter" pro testování algoritmu. O.T. z toho dělá historický obsah toho filmu, kterým se tu nezabýváme. Ale ten jsem tu nikde nezdůrazňoval.
:wink:

sinclair · #62 Příspěvek od **sinclair** » 02 led 2020, 12:44

Dokud nemáme přímý přístup k originál filmu, tak je to jenom takový cvičení.
Jistě existuje několik metod, jak jednotlivá políčka nasnímat. Televizní-filmoví restaurátoři a archiváři o tom vědí svý.
Ale kde už v základu nic není, tam nebere ani čert..

Crifodo · #63 Příspěvek od **Crifodo** » 02 led 2020, 12:50

masar píše:jen jako "kanonenfutter" pro testování algoritmu.

takových zdrojů je ale přece tři (_._)³, po tom se člověk nemusí někde pídit.

#64 Příspěvek od **MetalGod** » 02 led 2020, 13:20

Stejně to byl levičák, takže žádná škoda. A vlastně slavným se stal post mortem, až když mu ustřelili kus květáku. Ale na dolaďování ostřítka je film cennej, takže díky za tip.
Našel jsem větší snímky, ale tam je spousta šumu a je tam hlavně vidět limit rozlišovací schopnosti filmu, kterej měl poměrně vysoký ISO, a buď byl i přesto málo citlivej, nebo měla optika mizernou světelnost. I kdyby byl film nasnímanej ultra vysokým rozlišením, i kdyby bylo ostřidlo dokonalý, tak maximálně izoluje jednotlivý zrna, který pojmou právě tolik informace, co dnešní pixely. A z pixelu se nedá prostě vzít víc informací. I přesto, že v americkejch seriálech to jako zázrakem jde.
Jo a těch různejch zdrojů jsem pro ladění zkoušel snad tisíce (a oblíbil si stařičký fotky třeba z 19. století).

#65 Příspěvek od **masar** » 02 led 2020, 13:25

Crifodo píše:takových zdrojů je ale přece tři (_._)³, po tom se člověk nemusí někde pídit.

Ano, jistě. Zmíněný film byl ale podroben během času mnoha pokusům mnoha pokusníků s cílem ho zkvalitnit s různými výsledky a to může být také motivace "to zkusit", nemyslíš?
:wink:

Crifodo · #66 Příspěvek od **Crifodo** » 02 led 2020, 13:28

Nejen film ale i objektivy měly a mají limit rozlišení, k tomu navíc dost značná expoziční doba a někdy možná neklid vedení filmu.
současné mobily na tom nejsou líp, někdy možná nesmyslně vysoký počet elementů snímací matice a k tomu maličký, časem poškrabaný a zamaštený "objektiv" a navrhch pak brutální komprese. Hlavní rozdíl proti těm Normal osmičkám větší doba záznamu a okamžitá reprodukce.

Crifodo · #67 Příspěvek od **Crifodo** » 02 led 2020, 13:30

masar píše:to může být také motivace "to zkusit", nemyslíš?

To je pravda, pak bych doporučil Niepcovu první fotku. Resp. druhou (ten dvůr). Kdo tam dokáže zrestaurovat 1200 dpi a navíc barvu, bude king.

#68 Příspěvek od **masar** » 02 led 2020, 13:31

Crifodo píše:...Hlavní rozdíl proti těm Normal osmičkám větší doba záznamu a okamžitá reprodukce.

Ale hlavně snadná kopírovatelnost bez ztráty kvality...
:wink:

Osmdesat · #69 Příspěvek od **Osmdesat** » 02 led 2020, 14:13

Metoda "skládání" informací by se dala použít např. při restaurování starých zvukových nebo obrazových záznamů, kdy už není k dispozici kvalitní originál, ale několik kopií.
Příkladem by mohly být nahrávky orchestru Glenna Millera, kdy se ještě nenatáčelo na magnetofon, ale rovnou na desku, ze které se dělaly otisky a matrice.
Ty matrice nebo otisky originálu jsou přehráváním při opakovaných reedicích tak ohrané, že jsou prakticky k ničemu.
Matematickým složením více dochovaných kopií by se dal sestavit zvukový záznam velmi blízký originálu. Rozhodováním "většina ma pravdu" by se dal vyřadit chybový úsek na jednom ze zdrojů (lupanec desky, dropout mgf. pásku).
To samé se dá udělat i u filmů. Např. se ztratil kamerový negativ filmu Cesta do pravěku, takže restaurování museli udělat z kopií. Složením informací skenů více kopií by se dal získat obraz rozlišením bližší negativu.

#70 Příspěvek od **MetalGod** » 02 led 2020, 14:49

Když získanej materiál perfektně synchronizuješ, můžeš použít medián. Ale k tomu potřebuješ nejmíň 3 vzorky, a ideálně v lichým počtu.

sinclair · #71 Příspěvek od **sinclair** » 02 led 2020, 15:36

Lichý počet kvůli vyloučení subjektivity při shodě?

Crifodo · #72 Příspěvek od **Crifodo** » 03 led 2020, 10:07

Osmdesat píše:Metoda "skládání" informací by se dala použít např. při restaurování starých zvukových nebo obrazových záznamů, kdy už není k dispozici kvalitní originál, ale několik kopií.

to se taky v praxi děje a mnohem víc, včetně zvuků které byly nahrány dřív, než existovalo jakékoliv reprodukční zařízení. Např. stranové záznamy do válečku pokrytého sazemi nebo leptané do kovu.

V roce 1877 francouzský amatérský vědec a básník Charles Cros vznesl teorii, že obrys zaznamenané linky by bylo možné složitou technikou, která se již používala k vytváření obtisků ručních linkových kreseb, chemicky vyleptat na ocelový válec a pomocí pohybu jehly v této vzniklé drážce zvuk přehrát.
Jehla by opět byla spojena s membránou, která by ozvučným korpusem šířila snímaný zvuk do prostoru. Jednalo se o obrácený princip záznamu fonautografu.
Zatím jen imaginárnímu přístroji se říkalo paleofon (z angl. paleophone). Než však bylo možné teorii praktikovat, Thomas Edison vynalezl fonograf, který v podstatě na uvedené technice fungoval a reprodukce fonautografových záznamů již pozbyla svoji důležitost. (GARRIGUES‚ 2008)
Až v roce 2008 se opět pomocí digitální technologie podařilo velmi náročným obrazovým skenováním záznamů převést obrazovou podobu křivky na zvuk. Byly tak získány krátké velice obtížně srozumitelné nahrávky z roku 1860, tedy téměř úctyhodných 150 let staré. Jak se později po důkladném zkoumání zjistilo, jednalo se o záznam francouzské lidové písně „Au clair de la lune“, kterou na fonautograf nahrál jeho samotný vynálezce, a dva další krátké úryvky písní.

https://is.jamu.cz/th/lb5pp/text_prace.pdf
Jiná teorie počítá s reprodukcí zvuků mimoděk "nahraných" do keramiky při zdobení na hrnčířském kruhu. No nevím.

Osmdesat · #73 Příspěvek od **Osmdesat** » 03 led 2020, 10:33

sinclair píše:Lichý počet kvůli vyloučení subjektivity při shodě?

Medián je hodnota nacházející se uprostřed podle velikosti seřazeného seznamu hodnot. Proto musí být celkový počet hodnot lichý. Pokud je sudý, jsou uprostřed dvě hodnoty. Z nich se musí pak udělat aritm. průměr.

Výhoda mediánu je, že není ovlivněn extrémními (nejspíš tedy chybovými) hodnotami v řadě.

Jenže medián do výsledku nezapracovává přínos informací ostatních zdrojů - vybírá vždy jen vzorek z určitého zdroje, a ten nijak nemodifikuje.

Crifodo · #74 Příspěvek od **Crifodo** » 03 led 2020, 11:08

medián je ale metoda protismyslná pro doostřování nebo obecně pro dojem vyššího rozlišení a kvalitu informace, protože rozmazává hrany.
tisíc zašumělých stejných obrázků složených váhově s tisícinovým podílem každého dá téměř původní obraz.
Medián tisíce různých ksichtů dá něco jako "obecný ksicht" kde bude z každého něco.
https://www.idnes.cz/hry/novinky/prumer ... ovinky_anb
ale žádný původní.

Osmdesat · #75 Příspěvek od **Osmdesat** » 03 led 2020, 12:01

No právě. Tohle by medián nevyřešil. On by vybral pouze statisticky nejpravděpodobnější vzorek, ale informaci v něm obsaženou by nevylepšil.

Pokud vyjdeme z náhodnosti poruchové informace, pak tato má v každém vzorku náhodně odlišnou hodnotu a přičítá se k hodnotě užitečné informace. Zprůměrováváním hodnot stejných vzorků z různého zdroje by ideálně měla zůstat jen užitečná informace a poruchová informace by se měla anulovat.

Ale v tomto případě nepůjde o vyvolání dojmu, nýbrž o skutečnou rekonstrukci původní informace. Pokud totiž znám přesnou míru poruchy, jsem schopen z informace tuto poruchu obsahující ji vyndat ven a získat původní bezporuchovou informaci.

To je ale něco úplně jiného než umělé doostřování, kdy nízké frekvence obrysů převádím na vysoké frekvence, a tak pouze klamu oko.