Jo to fakt nevím, mám uloženo v JPG 5 stran toho návodu a mám tušáka že jsem ho našel tady na bastlírně.
https://uloz.to/file/tHR4PvuvdfZU/navod-zip
Tyristorová nabíječka - stavba
Moderátor: Moderátoři
Je to úplně totéž a od stejného autora 
, jenom s přidanou mechanickou konstrukcí.
Tou se stejně málokdo řídí, protože každý kutil má po ruce něco jiného, málokdo dobrou ohýbačku a ohýbatelný AL.
Nekontroloval jsem, jestli není v zapojení z USS chyba kreslíře, ale pečlivci jako Milan_F už to jistě zkontrolovali
Tvrdší trafo, s primárním příkonem 200VA a víc, nebo dokonce toroid, by snad stačil i s napětím o volt menším, okolo 18,5V. Při jmenovitých 230V sítě a při zatížení trafa asi 50%.
Do můstku by šly použít levně vyprodávané KYS30/30 či KYS30/40. Tím by to celé ještě víc zchládlo.
Stejně málokdo nabíjí proudem nad 5,5A. Vlastně jen lidi s dýzly.
Jestli můžu radit, použij na všechna místa teslácké, nebo RVHP tranzistory. Je to jistota.
Nejlíp odolné a poctivě vyrobené KC635/KC636, popř. KC637/KC638, pak KC507/BC177B, KC237/KC307. Vhodné by byly i BCY58/BCY78, ale z výroby maďarského Tungsramu, jugoslávského Ei, nebo polského Cemi.
Na místo budicího tranzistoru T2 pro tyristor, bych dal určitě aspoň to KC635-KC637, nebo i KF508, KFY46, KCY33, KCY35, BC211, 2N2219A a podobný v TO39.
Mně se na toto místo a toto použití zdá 100mA tranzistor málo, s malou rezervou.
, jenom s přidanou mechanickou konstrukcí.
Tou se stejně málokdo řídí, protože každý kutil má po ruce něco jiného, málokdo dobrou ohýbačku a ohýbatelný AL.
Nekontroloval jsem, jestli není v zapojení z USS chyba kreslíře, ale pečlivci jako Milan_F už to jistě zkontrolovali
Tvrdší trafo, s primárním příkonem 200VA a víc, nebo dokonce toroid, by snad stačil i s napětím o volt menším, okolo 18,5V. Při jmenovitých 230V sítě a při zatížení trafa asi 50%.
Do můstku by šly použít levně vyprodávané KYS30/30 či KYS30/40. Tím by to celé ještě víc zchládlo.
Stejně málokdo nabíjí proudem nad 5,5A. Vlastně jen lidi s dýzly.
Jestli můžu radit, použij na všechna místa teslácké, nebo RVHP tranzistory. Je to jistota.
Nejlíp odolné a poctivě vyrobené KC635/KC636, popř. KC637/KC638, pak KC507/BC177B, KC237/KC307. Vhodné by byly i BCY58/BCY78, ale z výroby maďarského Tungsramu, jugoslávského Ei, nebo polského Cemi.
Na místo budicího tranzistoru T2 pro tyristor, bych dal určitě aspoň to KC635-KC637, nebo i KF508, KFY46, KCY33, KCY35, BC211, 2N2219A a podobný v TO39.
Mně se na toto místo a toto použití zdá 100mA tranzistor málo, s malou rezervou.
DPS sedí jak na předlohu co mám v návodu, tak i na tu ručně kreslenou původní. Nikde nechybí propoj.
Bočník R2 je v pořádku, 0,2ohm. Drát mi nechybí. 1ka na + před bočníkem, 7ka na + za bočníkem. 2ka na jeden konec dráhy P1, 5ka na druhý. 3ka na jezdec P1. 12ka na - před tyristorem (- vystup z gretzu), 11ka na gate tyristoru, 10ka na - za tyristorem. Tyristor mám zapojený dobře. Gretz nemám přepólovaný. Všechny trimry mám raději na 1/2 drah.
Jdu ještě proměřit co píše dred, pochopil sem ho špatně.
Bočník R2 je v pořádku, 0,2ohm. Drát mi nechybí. 1ka na + před bočníkem, 7ka na + za bočníkem. 2ka na jeden konec dráhy P1, 5ka na druhý. 3ka na jezdec P1. 12ka na - před tyristorem (- vystup z gretzu), 11ka na gate tyristoru, 10ka na - za tyristorem. Tyristor mám zapojený dobře. Gretz nemám přepólovaný. Všechny trimry mám raději na 1/2 drah.
Jdu ještě proměřit co píše dred, pochopil sem ho špatně.
Porovnával jsi obě desky a schémata z obou návodů? Ten můj z ulozto je bezpečně kreslený i popsaný správně. V tom USS jsem v minulosti objevil několik chyb. Vážné chyby byly např. v tyristorovém zapalování s prodlouženou jiskrou. Taky to vyšlo i jinde, snad v AR, ale tam to bylo správně.
Dej si záležet a celý to překontroluj.
To, že T3 ukazuje na multimetru betu ještě neznamená, že je dobrý!
On totiž bude ukazovat relativně normální betu i s nakoplým E-B přechodem, jak naznačil masar.
Odpory je nejlíp měřit jedním koncem vyletovaný a trimry úplně.
Moderní metalové odpory umějí po proudovém rázu změnit hodnotu o řád.
Nemáš analogový multimetr? Avomet II. či něco, co měří odpory větším proudem a přechody tranzistorů taky?
Dej si záležet a celý to překontroluj.
To, že T3 ukazuje na multimetru betu ještě neznamená, že je dobrý!
On totiž bude ukazovat relativně normální betu i s nakoplým E-B přechodem, jak naznačil masar.
Odpory je nejlíp měřit jedním koncem vyletovaný a trimry úplně.
Moderní metalové odpory umějí po proudovém rázu změnit hodnotu o řád.
Nemáš analogový multimetr? Avomet II. či něco, co měří odpory větším proudem a přechody tranzistorů taky?
ta ostuda
už som myslel, že to vzdáš 
