Tyristorová nabíječka - stavba
Moderátor: Moderátoři
Tohle krpa by se dalo lehce odhalit měřákem. Jen vědět jak obvod funguje a jaký napětí kde měřit. Popravdě jsem si toho nevšim, byť jsem na plošňák civěl. Ty zkřížený odpory jsem neřešil, protože někteří autoři kontrukcí v USS házeli součástky na dps jak slámu do chlíva.
Sám mám udělanou nabiječku podle ARA 10/81 a je to v podstatě ten samý princip řízení proudu. Přitom to není nikterak složitá konstrukce, narozdíl od operákovejch orlojů od Budínskýho.
Na jaký napětí jsou ty modrý keramiky na usměrňovacím bloku? Já jen aby časem nezahořely plamenem jasným.
To pojistkový pouzdro nebude doufám na výstupu nabíječky nebo někde v silovém obvodu? Že ne?
Sám mám udělanou nabiječku podle ARA 10/81 a je to v podstatě ten samý princip řízení proudu. Přitom to není nikterak složitá konstrukce, narozdíl od operákovejch orlojů od Budínskýho.
Na jaký napětí jsou ty modrý keramiky na usměrňovacím bloku? Já jen aby časem nezahořely plamenem jasným.
To pojistkový pouzdro nebude doufám na výstupu nabíječky nebo někde v silovém obvodu? Že ne?
Ne, vůbec mi to nedošlo. Slepota. Ty modré kondíky nevím, mají na sobě jenom 104. Co má shořet ať shoří.
Ale to bych ani nebyl já, abych něco neposral. Ono jaksi trafo má výstup 14V AC, ale jak to tak vidím budu potřebovat něco podobné velikosti 24V AC. Sadu žárovek klidně vyženu na 10A, jenže pak koukám na necelých 8V na výstupu. Pak se ani nedivím proč 12V baterku nabíjím 2A max a víc to nejde.
No nic, to už je celkem moucha. Hlavně když elektronika jede.
Na výstupu je 2x dioda 10A do série s pojistkou 16A, proti přepólování kdybych zapojil akumulátor opačně. Je to špatně?
Ale to bych ani nebyl já, abych něco neposral. Ono jaksi trafo má výstup 14V AC, ale jak to tak vidím budu potřebovat něco podobné velikosti 24V AC. Sadu žárovek klidně vyženu na 10A, jenže pak koukám na necelých 8V na výstupu. Pak se ani nedivím proč 12V baterku nabíjím 2A max a víc to nejde.
No nic, to už je celkem moucha. Hlavně když elektronika jede.
Na výstupu je 2x dioda 10A do série s pojistkou 16A, proti přepólování kdybych zapojil akumulátor opačně. Je to špatně?
Jojo, ve své nabíječce mám také na výstupu jistič AZS-15A. Nevyhřívají se tyhle jističe v nabíječkách, tím trvalým velkým proudem, Milane?
Ta ochrana proti přepólování je tady nutná. Je to jedinej "režim", který tahle nabíječka nesnese.
Stačí jedna festovní 20A dioda, co snese nárazový proud okolo 100-150A, zapojená před výstupní pojistku 7,5/10A.
Při přepólování se prostě nesmí dostat opačná polarita dovnitř v úrovni větší, než asi těch 0,7-0,8V.
Do toho svého provedení pro strejdu jsem tohle dal. Diodu jen na texgumoidovém držáku, připojenou silnými 4mm2 dráty, okama a přímo na vnitřní svorníky výstupních svorek, před výstupní autopojistku 10A v mínusu. Zkusil jsem pak aku připojit opačně.
Neodešlo v elektronice vůbec nic, ani ta ochranná 25A dioda SY180. Tuhle enderáckou diodu jsem použil proto, že měla i při proudu 1A poměrně nízké Uak, jen asi 0,53V. Tuzemské KY718 mají při stejném proudu všechny nad 0,68V.
Kvalitní a festovní držáky na autopojistky do 25A /se zácvaky do 2-3mm panelu/ jsem koupil tehdy myslím v GESu. Byl to nejdražší ze 3 druhů. Vypadal bytelně a naštěstí taky byl. Přívody k držáku pojistky jsem na jeho tlusté, fastonové pásky radši přiletoval. Do pásku jsem vyvrtal 2,5mm dírky, lanka zahnul a proletoval. Péra na packy pojistky to mělo 3x prostřižený.
I kdyby to mělo zachránit život jednomu tranzistoru
Ta ochrana proti přepólování je tady nutná. Je to jedinej "režim", který tahle nabíječka nesnese.
Stačí jedna festovní 20A dioda, co snese nárazový proud okolo 100-150A, zapojená před výstupní pojistku 7,5/10A.
Při přepólování se prostě nesmí dostat opačná polarita dovnitř v úrovni větší, než asi těch 0,7-0,8V.
Do toho svého provedení pro strejdu jsem tohle dal. Diodu jen na texgumoidovém držáku, připojenou silnými 4mm2 dráty, okama a přímo na vnitřní svorníky výstupních svorek, před výstupní autopojistku 10A v mínusu. Zkusil jsem pak aku připojit opačně.
Neodešlo v elektronice vůbec nic, ani ta ochranná 25A dioda SY180. Tuhle enderáckou diodu jsem použil proto, že měla i při proudu 1A poměrně nízké Uak, jen asi 0,53V. Tuzemské KY718 mají při stejném proudu všechny nad 0,68V.
Kvalitní a festovní držáky na autopojistky do 25A /se zácvaky do 2-3mm panelu/ jsem koupil tehdy myslím v GESu. Byl to nejdražší ze 3 druhů. Vypadal bytelně a naštěstí taky byl. Přívody k držáku pojistky jsem na jeho tlusté, fastonové pásky radši přiletoval. Do pásku jsem vyvrtal 2,5mm dírky, lanka zahnul a proletoval. Péra na packy pojistky to mělo 3x prostřižený.
I kdyby to mělo zachránit život jednomu tranzistoru
Jistič mám OEZ LPN-DC a ještě toho moc nenaběhal, abych mohl pozorovat nějaké problémy s ním.
V jednom nestabilizovaném zdroji mám na výstupu tohle pojistkový pouzdro. Původně tam bylo pouzdro na pojistku 6,3x32 a to dost hřálo. Zdroj sloužil k pohonu naftového čerpadla MAR-POL, které mělo odběr 15A. To čerpadlo dovedlo vycucnout 60L nafty za cca 3 minuty.
V jednom nestabilizovaném zdroji mám na výstupu tohle pojistkový pouzdro. Původně tam bylo pouzdro na pojistku 6,3x32 a to dost hřálo. Zdroj sloužil k pohonu naftového čerpadla MAR-POL, které mělo odběr 15A. To čerpadlo dovedlo vycucnout 60L nafty za cca 3 minuty.
Naposledy upravil(a) Milan_F dne 03 úno 2020, 22:08, celkem upraveno 1 x.
Nakadah:
Ale kastlík máš moc pěkný, to se musí nechat. Ten větrák při takovém chladiči snad ani nebude třeba.
K dokonalosti už chybí jen rozebrat měřáček, zabílit znak mikro, u hodnot jednu nulu a zevnitř-zespodu nasvítit stupnici nějakým bílým LED čipem.
Je to velmi praktické, líp se to v přítmí garáže u menších měřáků čte.
Ale kastlík máš moc pěkný, to se musí nechat. Ten větrák při takovém chladiči snad ani nebude třeba.
K dokonalosti už chybí jen rozebrat měřáček, zabílit znak mikro, u hodnot jednu nulu a zevnitř-zespodu nasvítit stupnici nějakým bílým LED čipem.
Je to velmi praktické, líp se to v přítmí garáže u menších měřáků čte.
Pánové, já umím s plechem (laser, ohýbačky, ohraňovací lisy) a vy zase s elektronikou 
Takže ta ochrana proti přepólování nebyl špatný nápad, ale nechám to už tak s touhle pojistkou 6x32. Na těch 10A se to nijak extra nehřálo. A jak často budu nabíjet na 10A, že? Ventilátor by tam ani být nemusel, jediné co peče je odpor R2. Takže na něj fouká vzduch a slušně se chladí. Vlastně to chladí i trafo.
Ještě dotaz jak je to vlastně s těmi transformátory - v návodu autor použil trafo se 19,7V~ při 4A (190VA). Bude vyhovovat 24V~ 250VA trafo, nebo to bude mít moc vysoké napětí? Dodneška sem nepochopil jestli to je napětí nominální naprázdno a nebo napětí při to maximálním výkonu.
Takže ta ochrana proti přepólování nebyl špatný nápad, ale nechám to už tak s touhle pojistkou 6x32. Na těch 10A se to nijak extra nehřálo. A jak často budu nabíjet na 10A, že? Ventilátor by tam ani být nemusel, jediné co peče je odpor R2. Takže na něj fouká vzduch a slušně se chladí. Vlastně to chladí i trafo.
Ještě dotaz jak je to vlastně s těmi transformátory - v návodu autor použil trafo se 19,7V~ při 4A (190VA). Bude vyhovovat 24V~ 250VA trafo, nebo to bude mít moc vysoké napětí? Dodneška sem nepochopil jestli to je napětí nominální naprázdno a nebo napětí při to maximálním výkonu.
V tomto type nabíjačky moc napätie transformátora riešiť nemusíš.
Máš tam obmedzenie na maximálny prúd a nastavenie výsledného napätia pre batériu na ukončenie nabíjania - skrátka "automat".
Pri vyššom napätí transformátora bude akurát tyristor spínať na kratšiu dobu, to znamená že z usmernenej sínusovky viac "odstrihne", ale zase môžeš dosiahnuť pri dostatočnom "posílení" usmerňovača,tyristora a bočníka vyššie nabíjacie prúdy...
Príliš vysoké napájanie by mohlo akurát ohroziť použité tranzistory - museli by sa vybrať s vyšším záverným napätím.
Ešte jednu vec .... Nabíjačka sleduje napätie batérie v útrobách skrinky, preto je dôležité všetky silové časti a prepoje dostatočne dimenzovať. Týka sa to aj výstupných svoriek a prepojovacích káblov ku svorkám batérie. Lebo keď nastavíš výsledné napätie 14,8 - 15,6 V na nabíjačke naprázdno, tak na batérii bude to napätie o úbytky na kábloch / svorkách o niečo menšie a nabíjačka sa skôr vypne / obmedzí, ako batéria dosiahne plné napätie. Vykompenzovať sa to dá nastavením vyššieho svorkového napätia za súčasného merania napätia na batérii, len to zaberie viac času.
Máš tam obmedzenie na maximálny prúd a nastavenie výsledného napätia pre batériu na ukončenie nabíjania - skrátka "automat".
Pri vyššom napätí transformátora bude akurát tyristor spínať na kratšiu dobu, to znamená že z usmernenej sínusovky viac "odstrihne", ale zase môžeš dosiahnuť pri dostatočnom "posílení" usmerňovača,tyristora a bočníka vyššie nabíjacie prúdy...
Príliš vysoké napájanie by mohlo akurát ohroziť použité tranzistory - museli by sa vybrať s vyšším záverným napätím.
Ešte jednu vec .... Nabíjačka sleduje napätie batérie v útrobách skrinky, preto je dôležité všetky silové časti a prepoje dostatočne dimenzovať. Týka sa to aj výstupných svoriek a prepojovacích káblov ku svorkám batérie. Lebo keď nastavíš výsledné napätie 14,8 - 15,6 V na nabíjačke naprázdno, tak na batérii bude to napätie o úbytky na kábloch / svorkách o niečo menšie a nabíjačka sa skôr vypne / obmedzí, ako batéria dosiahne plné napätie. Vykompenzovať sa to dá nastavením vyššieho svorkového napätia za súčasného merania napätia na batérii, len to zaberie viac času.
asi nemal prístup do rozvádzačasinclair píše:A proč teda autor používá trafo s napětím okolo 19,5V a ne "téměř jakékoliv 24V rozvaděčové s výkonem kolem 200VA"?
to je to orechovésinclair píše:V textu je řeč o snaze dosáhnout maximální účinnosti a omezení odpadního tepla.
zato teraz vyrábajú už len impulzné ...