Poškozený reproduktor

Náhrady součástek všeho druhu, informace a dotazy k součástkám

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Dolpi
Příspěvky: 107
Registrován: 15 říj 2018, 00:00

Poškozený reproduktor

#1 Příspěvek od Dolpi »

Zdravím,
dostaly se mi do rukou reprobedny Tesla ARS 824. Po sejmutí krytu jsem si všiml, že reproduktor Tesla ARV 161 je "proražený", viz. foto. Reprobedny jsem zatím nezkoušel, nemám zkontrolované součástky. Nevím, zda je dobrý nápad reproduktor v takovém stavu zkoušet. Máte s něčím podobným zkušenosti? Děkuji
Přílohy
IMG_20200222_172308.jpg
IMG_20200222_172308.jpg
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37419
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#2 Příspěvek od rnbw »

Kludne skusaj, opravit to mozes aj neskor.
Mne sa osvedcilo tekute bezfarebne lepidlo na papier Tesa Basic, da sa riedit vodou.
Uživatelský avatar
MetalGod
Příspěvky: 6560
Registrován: 30 kvě 2006, 00:00
Bydliště: Seč

#3 Příspěvek od MetalGod »

Repráku nic vážnýho není, membrána v pohodě přežije. Můžeš ji, jestli chceš, zalepit.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Uživatelský avatar
Dolpi
Příspěvky: 107
Registrován: 15 říj 2018, 00:00

#4 Příspěvek od Dolpi »

Bezva, to jsem rád. Nicméně, nemůže se to negativně podepsat na kvalitě zvuku?
Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 20526
Registrován: 02 dub 2011, 00:00
Bydliště: Nový Bydžov

#5 Příspěvek od Celeron »

V porovnání s neprotrženým při slepým testu rozdíl určitě nepoznáš. :wink:
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#6 Příspěvek od sinclair »

Opatrně to proražené místo špendlíkem přizvedni zhruba do roviny a opatrně zafixuj, vodou zředěným Herkulesem 1:1. Po vyschnutí zprůhlední a zůstane měkký, používá se to tak jako tlumení na vlnkách i u větších reproduktorů.
Do té doby v pohodě ten výškáč ARV161 provozuj, nic se mu nemůže stát.
Výchylka membrány je od těch jeho cca 1,5-2kHz tak zanedbatelná, že nemá smysl se jí zabývat.
Proražený místo nijak zvuku nevadí.
Spíš a hlavně zkontroluj kapacity ve výhybce beden.
Krabicové a hovnovité typy mají na stáří tendenci ke zvětšování kapacity=>snižování dělicího kmitočtu.
Tyhle papírový výškáče to nerady, při vyšším vybuzení se pak pálí a laik netuší proč.
Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14779
Registrován: 11 říj 2005, 00:00

#7 Příspěvek od Crifodo »

sinclair píše:Krabicové a hovnovité typy mají na stáří tendenci ke zvětšování kapacity
jakým procesem?plocha asi nepřibyde, přiblížení elektrod si taky moc neumím představit.
Uživatelský avatar
rnbw
Příspěvky: 37419
Registrován: 21 bře 2006, 00:00
Bydliště: Bratislava

#8 Příspěvek od rnbw »

Dostane sa tam vlhkost a potom sa clovek nestaci divit, aku kapacitu ukaze merak. Staci ale zmerat zvod a potom vyhodit.
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#9 Příspěvek od sinclair »

Ivo, oxidací toho metalizovaného papíru se zvětšuje plocha elektrod, pokud se dovnitř nějak dostane vlhkost.
Pak zase, degradací toho základního materiálu-papíru se zvětšuje svod. Někdy dost brutálně.
Když takto postižený krabičák, nebo i hovňák rozmotáš, tak jsou na MP papíru vidět nepravidelné tmavší fleky té zoxidované vrstvy hliníku.
To může ale způsobovat i sám ten hliník tím, že byl použit nedostatečně čistý jako výchozí surovina při šopování na papír.
Ono obecně, je rozmotání takového, hodně používaného MP kondíku dost zajímavá i poučná podívaná.
Ale dtto i u moderního čínského "MKP" kondenzátoru :D Tam se pak teprv zjistí, jak rejžák to označení "MKP" myslí.
Třeba ta propálená a odpařená místa od napěťových průrazů u krabičáků na 400-1000V, nebo i polyesterů na vyšší napětí, to je něco.

Změř si proudem nějaký starší MP krabičák na nižší napětí, třeba nějaký TC475. Zjistíš, že i při vidláckém měření proudem /při napětí asi 3,2V-50Hz/ vykazuje při štítkových 4uF často přes 5uF, starší i víc.
Měření multimetrem je silně zavádějící, protože je tam ve hře ten velký svod.
U proudové metody a při několika uF, je ale svod 200uA ještě zanedbatelnou položkou.

Na měření svitkových kapacit od 100n do desítek uF používám 10x vyšší napětí, cca 32V naprázdno.
Pak kondenzátorem teče na každý uF jeho kapacity, proud 10mA a svod je pak ještě zanedbatelnější. A menší hodnoty se líp čtou.
Odpovědět

Zpět na „Součástky“