no, máš pravdu, psal jsem to všechno pro variantu bez potenciometru s odporem v emitoru. S potenciometrem až za Jackem, o které jsem psal pár příspěvků před tím. Též s ochranou vstupu proti rušeníVF i nízkými kmitočty. A také snížení dolního přenášeného kmitočtu.
Navíc vstupnéí citlivost zesilovačů se udává alespoň u seriózních výrobků vždy zároveň s jmenovitou impedancí vstupu. pokud připojíme zdroj signálu se stejnou výstupní impedancí, je skutečná citlivost poloviční. Zároveň se může zhoršit odstup šumu. S dalčím zvyšováním výstupní impedance zdroje se situace nadále zhoršuje. Při extrémním zvýšení výstupní impedance, resp. přílišným zatížením výstupu, se může citelně zhoršit přenos nízkých kmitočtů. Tolik stručně k tvému dotazu. Ještě opačný případ. pokud je výstupní impedance zdroje nižší, vede to k menšímu poklesu citlivosti, zlepšení šumu a snížení příp. rušení, a k menšímu ovlivňování zdroje signálu připojeným zesilovačem. Potenciometr je úplně jiným případem, samozřejmě do jisté míry čím blíž běžce k zemnímu konci dráhy, tím líp se zatlumí vstup zesilobače. píšu do jisté míry, protože vlastní zapojení vstupního konektoru může někdy způsobovat jiné problémy.
Ale opakuji, případ ohledně potenciometru jsem neřešil. To by bylo na delší popis.
Další otázka, možná trochu kousavá, jak to přizpůsobím výkonově? Nijak. Psal jsem tam zejména o výstupu videosignálu nebo vedení. Propojování audiovstupů a výstupů se většinou výkonově neřeší. Ale to přece víš
Pochopitelně o těch 75Ω a problémech kolem jen kvůli pochopení pro ty, kdo uvedenou problematiku vstupů a zdrojů vstupního signálu neznají. Ten ev. potenciometr za konektorem Jack měl umožnit připojit k modulátoru jakýkoli zdroj signálu a možnost nastavení hloubky modulace.
A, při vší úctě, ten potenciometr 4K7 snižuje úroveň maximálního napětí na odporu 10 kΩ v dynamickém režimu při limitaci také o zmíněných 8 dB, resp. na 1/3 napájecího napětí. (10+4,7)/4,7 je přibližně 3. Kondenzátor 100n je pro dtřídavý proud prakticky zkrat. Nevím, jakě je napájecí napětí, ale při třeba 5V by k limitaci a zkreslení docházeolo už při vstupním napětí menším než je hodnota linkového napětí. A nutno brát i rezervu pro velmi silné zvuky při přebuzení.
Upravení předzesílení elektretového mikrofonu
Moderátor: Moderátoři
To jsem popsal užř dřív: kapsle se na výstupu tváří jako něco mezi otevřeným kolektorem a proměnným odporem. Je to prostě FET, takže dynamický odpor v daném zapojení je kolem 40 kΩ. To se zatěžovacím odporem 10 kΩ dává výstupní odpor 8 kΩ. Když za C5 vrazíš trimr 4k7, má v sérii celkem 12k7.
Jestli má přenést s přijatelným poklesem 84 Hz, musí být kmitočet, na němž je reaktance kondenzátoru shodná s činným odporem, nejvýše poloviční.
Ale s kapacitou 100n budeš mít pokles citlivosti o 3 sB už na 125 Hz.
Prostě ani mezi kapslí a trimrem 4k7 nebude tato kapacita stačit, hude tam potřeba nejméně 3µ3. Navíc musíš mít dvě, jednu před a jednu za trimrem, ta pracuje do vstupního odpor do 4 kΩ, vnitřní odpor na běžci uprostřed dráhy bude těsně pod 2 kΩ, to máme dohromady 6 kΩ a potřebnou kapacitu do báze Q1 nejméně 10 µ. Ale to je tak ne hraně, v praxi to bude potřebovat ještě víc. U obou kondenzátorů. Jistě, od určitého kmitočtu dolů se zakřiví směrnice charakteristiky teoreticky až k -12 dB/oktávu, ale tak moc to zase potřeba není.
Proto jsem navrhoval ušetřit si tuto sterost a vrazit trimr jako zátěž kapsle rovnou, nejednou se to už osvědčilo.
A už vůbec bych se nezabýval nepodstatnými věcmi, na které se tazatel neptal.
Jestli má přenést s přijatelným poklesem 84 Hz, musí být kmitočet, na němž je reaktance kondenzátoru shodná s činným odporem, nejvýše poloviční.
Ale s kapacitou 100n budeš mít pokles citlivosti o 3 sB už na 125 Hz.
Prostě ani mezi kapslí a trimrem 4k7 nebude tato kapacita stačit, hude tam potřeba nejméně 3µ3. Navíc musíš mít dvě, jednu před a jednu za trimrem, ta pracuje do vstupního odpor do 4 kΩ, vnitřní odpor na běžci uprostřed dráhy bude těsně pod 2 kΩ, to máme dohromady 6 kΩ a potřebnou kapacitu do báze Q1 nejméně 10 µ. Ale to je tak ne hraně, v praxi to bude potřebovat ještě víc. U obou kondenzátorů. Jistě, od určitého kmitočtu dolů se zakřiví směrnice charakteristiky teoreticky až k -12 dB/oktávu, ale tak moc to zase potřeba není.
Proto jsem navrhoval ušetřit si tuto sterost a vrazit trimr jako zátěž kapsle rovnou, nejednou se to už osvědčilo.
A už vůbec bych se nezabýval nepodstatnými věcmi, na které se tazatel neptal.
Jo, takže ty jsi chtěl potenciometr přímo v kolektoru, tedy úplně jiné zapojení. takže jsme řešili každý něco jiného. V tom příépadě je samozřejmě situace úplně jiná. každý jsme psali o něčem jiném. V tom případě by to fungovalo, žádný dělič napětí by nevznikl, žádná nesymetrická limitace, jedině ten běžec, a nebylo by tam tolik součástí. Jediný problém by mohl vzniknout vlivem ss napětí na potenciometru, ale pokud by se potenciometrem běžně netočilo, odpadl by i tento problém. Takže také jednoduché řešení.
Já jsem původně počítal s odporem v emitoru Q1, čímž by se podstatně zvětšila vstupní impedance a kapacita by pak samozřejmě vyšla mnohem menší. A celé impedanční poměry by byly taky úplně jiné. Takže jsme se nakonec domluvili. A v klidu.
Tím pádem samozřejmě ten můj celý výklad by ztratil smysl. Teď záleží na autorovi, které řešení zvolí.
Já jsem původně počítal s odporem v emitoru Q1, čímž by se podstatně zvětšila vstupní impedance a kapacita by pak samozřejmě vyšla mnohem menší. A celé impedanční poměry by byly taky úplně jiné. Takže jsme se nakonec domluvili. A v klidu.
Tím pádem samozřejmě ten můj celý výklad by ztratil smysl. Teď záleží na autorovi, které řešení zvolí.
Měl jsem za to, že na trimr jako zázěž a napájení kapsle není třeba zvlášť rozkreslit. Navíc jsem řešil jen dva případy: tento a pak trimr mezi kapslí a Q1.
Emitorový odpor jsem odložil, protože by vyžadoval překopat i předpětí do báze Q1. Totiž - očekávané zvýšení vstupního odporu stupně by se projevilo za cenu odstranění zpětné vazby do báze z kolektoru přes R4. Ta ten vstupní odpor zase zmenšuje (a možná i víc, než jsem po mnoha zjednosušeních počítal).
Co by se na vstupním odporu získalo emitorovým odporem, vazba přes R4, jak je zapojený teď, by zase zmenšila. Dvě vazby účinkující na týž signál v jednom stupni mají vždy nějaké "ale", proto jsem se vydal cestou menších komplikací.
Nejsem totiž přítelem zbytečně složitých úprav, po nichž postupně vznikne lokomotiva, která nakonec třeba i nějak jezdí, ale žádné hosana.
Emitorový odpor jsem odložil, protože by vyžadoval překopat i předpětí do báze Q1. Totiž - očekávané zvýšení vstupního odporu stupně by se projevilo za cenu odstranění zpětné vazby do báze z kolektoru přes R4. Ta ten vstupní odpor zase zmenšuje (a možná i víc, než jsem po mnoha zjednosušeních počítal).
Co by se na vstupním odporu získalo emitorovým odporem, vazba přes R4, jak je zapojený teď, by zase zmenšila. Dvě vazby účinkující na týž signál v jednom stupni mají vždy nějaké "ale", proto jsem se vydal cestou menších komplikací.
Nejsem totiž přítelem zbytečně složitých úprav, po nichž postupně vznikne lokomotiva, která nakonec třeba i nějak jezdí, ale žádné hosana.
Právě proto, že v bázi není napěťový dělič, zpětná vazba z kolektoru se snaží stabilizovat napětí na kolektoru a tím do jisté míry i proud tranzistorem. Jakákoli "snaha" báze přivedením proudu změnit napětí kolektoru, např. pokles, zvýšením napětí báze, se přenese přes odpor 100k do báze, působí proudově proti změně, tedy způsobuje zápornou zpětnou vazbu, a snižuje vstupní odpor.
Zařazení odporu do emitoru se z hlediska stejnosměrného pracovního bodu projeví stejně, jako snížení napájecího napětí o úbytek na emitorovém odporu. Vliv této zpětné vazby je poměrně malý, m.j. velkou hodnotou odporu z kolektoru do báze. Dle mne v tomto případě cca 10%. Při dostatečně velkém proudovém zesilovacím činiteli
Velikost "stabilizovaného" napětí na kolektoru, resp. mezi kolektorem a emitorem se sníží jen mírně, úměrně snížení "napájecího" napětí. Právě toto zapojení s odporem mezi kolektorem a bází se používá často, kdy chceme stabilizovat pracovní bod při proměnlivém napájecím napětí.
Snížení zesílení a zvýšení vstupního odporu odpovídá přibližně poměru odporů v kolektoru a emítoru. Stupeň napěťové zpětné vazby taktéž. Takže odpor 1 kΩ v emitoru sníží vybuditelnost přibližně o 10%, tedy o 1/10, ale zvýšení vstupního odporu o 900%, tedy desetkrát. Napěťové zesílení bude asi 1O. Samozřejmě určité nepřesnosti o vliv bázového odporu. I místo odporu v emitoru může být trimr.
Doufám, že můj výklad není moc závadný. V tom případě už se k této problematice vyjadřovat nebudu. Napsal jsem svůj názor.
Zařazení odporu do emitoru se z hlediska stejnosměrného pracovního bodu projeví stejně, jako snížení napájecího napětí o úbytek na emitorovém odporu. Vliv této zpětné vazby je poměrně malý, m.j. velkou hodnotou odporu z kolektoru do báze. Dle mne v tomto případě cca 10%. Při dostatečně velkém proudovém zesilovacím činiteli
Velikost "stabilizovaného" napětí na kolektoru, resp. mezi kolektorem a emitorem se sníží jen mírně, úměrně snížení "napájecího" napětí. Právě toto zapojení s odporem mezi kolektorem a bází se používá často, kdy chceme stabilizovat pracovní bod při proměnlivém napájecím napětí.
Snížení zesílení a zvýšení vstupního odporu odpovídá přibližně poměru odporů v kolektoru a emítoru. Stupeň napěťové zpětné vazby taktéž. Takže odpor 1 kΩ v emitoru sníží vybuditelnost přibližně o 10%, tedy o 1/10, ale zvýšení vstupního odporu o 900%, tedy desetkrát. Napěťové zesílení bude asi 1O. Samozřejmě určité nepřesnosti o vliv bázového odporu. I místo odporu v emitoru může být trimr.
Doufám, že můj výklad není moc závadný. V tom případě už se k této problematice vyjadřovat nebudu. Napsal jsem svůj názor.
Zapomínáš na střídavý signál, konkrétně na to, že odporem R4 mezi kolektorem a bází Q1 protéká i střídavá složka proudu, tedy nf signál. Stabilizace pracovného bodu je tu zaplacená snížením vstupního odporu tranzistoru pro střídavé signály. Na kolektoru je signál v protifázi k signálu na bázi a tento proud se tedy odečítá od budicího proudu ze zdroje signálu. Prostě záporná zpětná vazba, jejíž účinek musíš dokrýt ze zdroje signálu větším proudem při téměř stejném napětí. A to se rovná menšímu vstupnímu odporu. Ten se emitorovým odporem nezvětší o Re*h21e, ale výrazně méně, protože část vstupního proudu sežere vazba přes R5. Postav si to zapojení na prkýnku a změř si to, jestli nevěříš.
Nebo si to přečti v některé z mnoha knížek řešících zapojení s tranzistory.
Na stupni vazby přes R5 se podílí nejen vstupní odpor tranzistoru, ale i vnitřní odpor zdroje signálu.
Čili, dáš-li před Q1 trimr, bude se nejen měnit úroveň podle jeho dělicího poměru, ale také v závislosti na poměru odporu R4 k výstupnímu odporu trimru.
Když už má tranzistor emitorový odpor, je vhodnější použít pro předpětí báze napěťový dělič přímo z napájecího napětí, nikoli z kolektoru Q1. O stabilizaci pracovního bodu se postará emitorový odpor. Jen v tomto případě můžeš počítat s vyšším vstupním odporem, který lze dále zvýšit kladnou zpětnou vazbou z toho emitorového odporu formou bootstrapu.
Nebo si to přečti v některé z mnoha knížek řešících zapojení s tranzistory.
Na stupni vazby přes R5 se podílí nejen vstupní odpor tranzistoru, ale i vnitřní odpor zdroje signálu.
Čili, dáš-li před Q1 trimr, bude se nejen měnit úroveň podle jeho dělicího poměru, ale také v závislosti na poměru odporu R4 k výstupnímu odporu trimru.
Když už má tranzistor emitorový odpor, je vhodnější použít pro předpětí báze napěťový dělič přímo z napájecího napětí, nikoli z kolektoru Q1. O stabilizaci pracovního bodu se postará emitorový odpor. Jen v tomto případě můžeš počítat s vyšším vstupním odporem, který lze dále zvýšit kladnou zpětnou vazbou z toho emitorového odporu formou bootstrapu.
To, co píšeš na začátku vím, je mi to jasné a popsal jsem to poněkud jiným způsobem. Psal jsem sice o statickém pracovním bodu, ale platí to samozřejmě i pro dynamické změny vlivem vstupního signálu. popsal jsem i působení záporné zpětné proudové vazby. Není mi jasné, kde se vzal v tvém popisu odpor R5 v sérii s bází. Jediným "odporem" je impedance, nebo zjednodušeně odpor vstupního signálu. Samozřejmě se to pro dynamický signál chová jako dělič R4/Zi tedy účinek záporné zpětné vazby je tím ovlivněn. Dalším odporem pod lomítkem je dynamický vstupní odpor báze emitor Q1. To ale funguje i bez emitorového odporu.
To zapojení jsem už v životě použil několikrát při svém bastlení. Používám ale vrabčí hnízdo. A také jsem to osciloskopem a generátorem proměřoval. Dokonce jsem i nezávisle už před tvou radou uvažoval, že si konkrétní zapojení s otevřeným kolektorem a konkrétním schématem vstupu modulátoru s Q1 "slepím", uvrabčím. Mělo by to výhodu v jednoduchosti, přidáním jednoho odporu, resp. trimru by se vyřešilo prakticky všeshno.
Dokonce by se nemusel pravděpodobně měnit vazební kondenzátor na vstupu. Při tvých výpočtech vyšel dolní mezní kmitočet kolem 200-300 Hz. Při strmosti 6dB/ oktávu není hodnota 100n nijak kritická. Desetinásobným zvětšením celkového odporu RC členu by se snížil zhruba 10x.
Ve svém popisu jsem samozřejmě uváděl, že jde o přibližné hodnoty zesílení a R vst vlivem R4 atd. Ale bez vlivu slabé původní záporné zpětné vazby by výsledné napěťové zesílení bylo R v kolektoru/R v emiroru, tedy v konkrétním případě 10k/1kΩ, tedy 10. A dá se to jednoduše nastavit resp. doladit tím trimrem.
Použít dělič v bázi Q1 místo zpětné vatby je samozřejmě možné, v některém ohledu možná i čistším řešením, ale vyžadovalo by to od autora článku víc zásahů s nastavením a měřením. Tomu jsem se chtěl vyhnout.
Myslím, že oba máme funkční řešení, ale autor mlčí, takže to moc neprožívám, a myslím, že už bych toho psaní mohl nechat.
To zapojení jsem už v životě použil několikrát při svém bastlení. Používám ale vrabčí hnízdo. A také jsem to osciloskopem a generátorem proměřoval. Dokonce jsem i nezávisle už před tvou radou uvažoval, že si konkrétní zapojení s otevřeným kolektorem a konkrétním schématem vstupu modulátoru s Q1 "slepím", uvrabčím. Mělo by to výhodu v jednoduchosti, přidáním jednoho odporu, resp. trimru by se vyřešilo prakticky všeshno.
Dokonce by se nemusel pravděpodobně měnit vazební kondenzátor na vstupu. Při tvých výpočtech vyšel dolní mezní kmitočet kolem 200-300 Hz. Při strmosti 6dB/ oktávu není hodnota 100n nijak kritická. Desetinásobným zvětšením celkového odporu RC členu by se snížil zhruba 10x.
Ve svém popisu jsem samozřejmě uváděl, že jde o přibližné hodnoty zesílení a R vst vlivem R4 atd. Ale bez vlivu slabé původní záporné zpětné vazby by výsledné napěťové zesílení bylo R v kolektoru/R v emiroru, tedy v konkrétním případě 10k/1kΩ, tedy 10. A dá se to jednoduše nastavit resp. doladit tím trimrem.
Použít dělič v bázi Q1 místo zpětné vatby je samozřejmě možné, v některém ohledu možná i čistším řešením, ale vyžadovalo by to od autora článku víc zásahů s nastavením a měřením. Tomu jsem se chtěl vyhnout.
Myslím, že oba máme funkční řešení, ale autor mlčí, takže to moc neprožívám, a myslím, že už bych toho psaní mohl nechat.
Oj, sorry že píšu až teď.
Sehnal jsem 10k potenciometr a zkusil to zapoejní co poslal sincliar, což doma fungovalo.
Ale souhlas že tenhle vysílač je dost na nic. Stačí menší otřes a už se přeladí trochu vedle a přijímač začne šumět.
Takže teď čekám až příjde lepší vysílač, jako jsou ty do auta kde jde nastavit frekvence. Navíc uvidím jaká konkrétně je nastavená, takže nebudu muset prohledávat všechny frekvence
Jinak bez toho tranzistoru je ten signál zase hodně slabý. (napájel jsem to 3,7V li-ion baterkou). Takže předzesilovač je na tyhle levný elektrety potřeba.
Každopádně díky moc za rady.
Sehnal jsem 10k potenciometr a zkusil to zapoejní co poslal sincliar, což doma fungovalo.
Ale souhlas že tenhle vysílač je dost na nic. Stačí menší otřes a už se přeladí trochu vedle a přijímač začne šumět.
Takže teď čekám až příjde lepší vysílač, jako jsou ty do auta kde jde nastavit frekvence. Navíc uvidím jaká konkrétně je nastavená, takže nebudu muset prohledávat všechny frekvence
Jinak bez toho tranzistoru je ten signál zase hodně slabý. (napájel jsem to 3,7V li-ion baterkou). Takže předzesilovač je na tyhle levný elektrety potřeba.
Každopádně díky moc za rady.