Čemu přesně říkáš úpadek dynamiky?
Není to třeba tím, že máš při určitém zdůraznění některého pásma nedostatek výkonu?
Psal jsi, že hraješ na LM1875 - a to dobrovolně? A proč? Někdo Ti nabulíkoval, že jsou dobrý? Možná jsou, ale ne pro bedny s citlivostí 86-87dB/W/m.
Proč je pro Tebe problém si postavit něco s dvěma LM3886, kde se spolehlivě dá nedostatek výkonu /a také nedostatek citlivosti beden/ jednou provždy vyloučit?
Myslím, že LM3886 jsou dost kvalitní i výkonné na to, abys mohl potom dál experimentovat s korektory a nemusel se zabývat pochybnostmi o koncích.
Jsem ochoten Ti pak půjčit na vyzkoušení opravdu dobrý 3p korektor s dobrými OZ, kde není třeba pochybovat o nějakých ztrátách dynamiky či hudební kvalitě...
Taky by možná bylo dobrý téma přesunout do Audiotechniky.
Korekční zesiky a jejich hudební kvalita
Moderátor: Moderátoři
Toto je například velmi dobrý a dobře fungující korektor, původně plánovaný do AZS224 a AZS225. Měl jsem jej na zkoušku postavený, je výborný i co do charakteristik, tak zvukově i odstupem. Místo 5532 jsem tam měl 5534, což je zvukově prakticky totéž.
Jirka Krampera sice tvrdí, že s vyšším zesílením tyhle OZ zkreslují, ale to zde neplatí. Koneckonců lze použít i mnohem lepší OZ, než jsou tyto a nemusí to nutně být OZ drahý jak čert.
Jirka Krampera sice tvrdí, že s vyšším zesílením tyhle OZ zkreslují, ale to zde neplatí. Koneckonců lze použít i mnohem lepší OZ, než jsou tyto a nemusí to nutně být OZ drahý jak čert.
- Přílohy
-
AZS224_AZS225_korekce.jpg- (204.06 KiB) Staženo 302 x
Dobře, souhlas. LM 1875 asi nebudou to pravé, líbila se mi jejich "čistota projevu" bez korekcí ve spojení s citlivými regálovkami. To bude asi ono.
LM 3886 mám rozdělaný, takže přesedlám....Takže už to neřešme po muzikálněposlechové stránce. Možná koupím tohle, ať je to rychlejší.
https://dexhal.cz/open-frame/557-tranzi ... 40-01.html)
LM 3886 mám rozdělaný, takže přesedlám....Takže už to neřešme po muzikálněposlechové stránce. Možná koupím tohle, ať je to rychlejší.
https://dexhal.cz/open-frame/557-tranzi ... 40-01.html)
mi-ro píše:...posledním článkem řetězce je přece ucho posluchače. Já už taky jdu od 8kHz hodně dolů. Už neslyším ani tikat hodinky. Hlavně ty digitální.
Nechcel som zakladať nové vlákno, tak to dávam sem. Je mi už takmer 56 a sluch už nie je to, čo za mlada. Tie výšky... Dnes už od 16. hodiny sedím za PC a mám po cca roku zároveň pustenú hudbu. MP3 (LP Vl. Mišík - ETC2) cez PC repráčiky (Logitech X-230). Ako som sa tak vystieral, lebo už bolel chrbát, ruky som dal za hlavu, odrazu som v jednom momente počul po mnohých rokoch z tej nahrávky aj činely a aj iné nástroje....
Tak som skúmal a zistil: Ak si priložím dlane pod 45 stupňovým uhlom k repráčikom tak, že prsty sa dotýkaju hlavy za ušamy, počujem pekne čisto. Odraz z dlane asi zosilní tie vysoké kmitočty. Na druhej strane, je divné, že keď sa pootočím hlavou jedným, alebo druhým uchom, tak tie kmitočty sú stále potlačené 
Asi si zostrojím nejaké ,,odrážače" na gumičke, ktoré si nasadím pri počúvaní hudby pri PC na hlavu a dám si to patentovať... 
Schválne, vyskúšajte si to, najmä Vy, postarší. Neviem, aký je efekt pri AC-DC, alebo Led Zepelin, ešte som neskúšal.... Prelomová skladba, pri ktorej som to zistil https://www.youtube.com/watch?v=hRXhCdlsorU Tu je to ešte výraznejšie: https://www.youtube.com/watch?v=s1cL2Dq5GPo Ak ten rozdiel počujete aj Vy, tak O.K. Ak nie, tak to znamená, že mám prapodivne zdeformované ušné bolce a s tým sa budem musieť popasovať sám...
P.S. Dnes som ešte nepil, myslím to vážne...
Troufám si přioživit tema, díky vám za návrhy korekcí. Ale když nemám tišták, je to pro mne nepruchodné. Dobré je, že se naučím. Uplně konkrétně prosím o názor na https://www.velleman.eu/products/view/?id=369464 . Taky koukám na: tone control: + and -15dB @ 20Hz, ,,není to divné ? To už by byl subwoofer. Díky.
Není to divné, je to jenom Tvůj laický pohled. Strmost boků regulační křivky běžných 2p-3p korektorů je 6dB/okt.
Korektor, který má udány maximální rozsahy regulace při 20Hz, bude nejspíš zbytečně zdůrazňovat i infrahluky namísto toho, aby se věnoval hlavní práci někde na 40Hz.
Bez hotového plošňáku a předžvýkané stavebnice sám nic nepostavíš?
Korektor, který má udány maximální rozsahy regulace při 20Hz, bude nejspíš zbytečně zdůrazňovat i infrahluky namísto toho, aby se věnoval hlavní práci někde na 40Hz.
Bez hotového plošňáku a předžvýkané stavebnice sám nic nepostavíš?
Jenže milej padik je trubka a naplil hned za odkaz tečku, takže 404 NOT FOUND. Správnej link je https://www.velleman.eu/products/view/?id=369464 = bez tečky za poslední čtyřkou ...padik píše:.... https://www.velleman.eu/products/view/?id=369464. ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Vypadá to velice slušně a těch 20Hz je blbost, už podle hodnot v obvodu korekce. Ale tohle nebude rozhodně levný.
Jako bonus to má návod k sestavení zpracovaný tak, že to zvládne sestavit i absolvent zvláštní školy.
Stačí umět trochu slušně letovat. Cín určité minimální kvality dodávají ve stavebnici, takže ani po této stránce to zkazit nejde.
Jako bonus to má návod k sestavení zpracovaný tak, že to zvládne sestavit i absolvent zvláštní školy.
Stačí umět trochu slušně letovat. Cín určité minimální kvality dodávají ve stavebnici, takže ani po této stránce to zkazit nejde.
No ty keramiky v korekcích nesvědčeji zrovna o serióznosti výrobce vůči potenciálnímu kupci 
. Se to bude asi dost rozjíždět se změnou teploty, a taktéž není zrovna košer používat keramiky v cestě nf signálu.
Takže to provedení stavebnice je klasický lowend.
Otázka do pranice, než sem jen bezmyšlenkovitě tapetovat libovolné korekce které vyhledávač poskytne.
Nebylo by jednodušší zajít za někým kdo má slušný zesilovač a poslechnout si nejdříve trochu "hifi"? A případně si na něm vyzkoušet ty korekce a jejich vliv na srozumitelnost.
Také jsme se zatím nedozvěděli jaké má dotyčný ty Xaviany. Oni se totiž zvukem liší typ od typu.
A na závěr jedna pochybovačná ... Příroda vybavila člověka největší citlivostí sluchu na středních kmitočtech, protože dříve před tísíciletími šlo o přežití, a tak je třeba slyšet velmi dobře i nejslabší signály blížícího se nebezpečí... Stárnutím člověk přichází o možnost slyšet dobře výšky, a ještě dále s postupujícím věkem je potřeba k dobrému vnímání řeči (čili střední pásmo) ubírat basy, protože ty způsobují "zahuhlanost a nesrozumitelnost" pro staré lidi.
Sám mám Xaviany Carisma a velmi slušný zesilovač bez korekcí, a ač mi táhne na šedesátku, tak nemám potřebu ty korekce mít.
Na závěr dodám, že šhitově zmixované nahrávky vhodné pro "plastové jezevčíky" se nesmí na dobrém hifi zařízení pouštět, takže je to vlastně vše OK.
Vašek
. Se to bude asi dost rozjíždět se změnou teploty, a taktéž není zrovna košer používat keramiky v cestě nf signálu.
Takže to provedení stavebnice je klasický lowend.
Otázka do pranice, než sem jen bezmyšlenkovitě tapetovat libovolné korekce které vyhledávač poskytne
.
Nebylo by jednodušší zajít za někým kdo má slušný zesilovač a poslechnout si nejdříve trochu "hifi"? A případně si na něm vyzkoušet ty korekce a jejich vliv na srozumitelnost.
Také jsme se zatím nedozvěděli jaké má dotyčný ty Xaviany. Oni se totiž zvukem liší typ od typu.
A na závěr jedna pochybovačná ... Příroda vybavila člověka největší citlivostí sluchu na středních kmitočtech, protože dříve před tísíciletími šlo o přežití, a tak je třeba slyšet velmi dobře i nejslabší signály blížícího se nebezpečí... Stárnutím člověk přichází o možnost slyšet dobře výšky, a ještě dále s postupujícím věkem je potřeba k dobrému vnímání řeči (čili střední pásmo) ubírat basy, protože ty způsobují "zahuhlanost a nesrozumitelnost" pro staré lidi.
Sám mám Xaviany Carisma a velmi slušný zesilovač bez korekcí, a ač mi táhne na šedesátku, tak nemám potřebu ty korekce mít.
Na závěr dodám, že šhitově zmixované nahrávky vhodné pro "plastové jezevčíky" se nesmí na dobrém hifi zařízení pouštět, takže je to vlastně vše OK.
Vašek
A z Tebou uvedeného důvodu nesmí jakýkoliv korektor sebeméně čarovat se středním pásmem. To je obvykle u ZV a pasivních korekcí v běžném zapojení splněno jen asi v pásmu 600Hz-1,5kHz a pak už se do toho středu oba regulátory natvrdo serou, protože mají jen 6dB/okt. strmost.
Jiná věc je výše uvedené třípásmo, kde je regulace středu pásma jako záměr.
Proto dávám přednost zapojením, která pracují jen s okraji pásma a se strmostí 12dB/okt. Vulgárně řečeno jde o zapojení typu "ekvalizér", s gyrátory a přepnutím shelving/bell.
Něco podobného kdysi vymyslel RNDr. Sýkora pod názvem DPA550, ale pokud vím, tak dodnes se to nikomu nepovedlo přijatelně rozchodit
Jiná věc je výše uvedené třípásmo, kde je regulace středu pásma jako záměr.
Proto dávám přednost zapojením, která pracují jen s okraji pásma a se strmostí 12dB/okt. Vulgárně řečeno jde o zapojení typu "ekvalizér", s gyrátory a přepnutím shelving/bell.
Něco podobného kdysi vymyslel RNDr. Sýkora pod názvem DPA550, ale pokud vím, tak dodnes se to nikomu nepovedlo přijatelně rozchodit
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
Z toho všeho, co mi prošlo rukama /obě TCA, LM1035, LM1036, LM1040 atd./, včetně šumově vy-ni-ka-jí-cí-ho Mitsubishi M5226P, mi nejlíp z toho, co je po ruce hned-teď-levně, jako dobrý mix subjektivně dobrého zvuku, odstupu, zkreslení, přebuditelnosti a dostupnosti, vychází zcela nejlíp Siemens TDA4290-2S, či MDA4290V.
Ten Siemens principem může mít menší rozptyl výroby, ale to zvládali i v Rožnově slušně. Originál NOS Siemens bude těžké sehnat-koupit za rozumný peníze. Jiné nabídky bych nebral, to už radši vykuchávky z Grundigů, jako na obrázku
Zkopírovali to v Rožnově fakt dobře na to, že jde o poměrně složitou strukturu a s důrazem na šum přechodů. Po prohozu v soklu, Siemens za Rožnov, se vůbec nic nezmění.
Obě, tedy jak S&H, tak Tesla, byly při testech napájené hraničními 18V z diskrétního stabilizátoru, s nešumící referencí, s nš tranzistory v porovnávání i buzení - sám pak nešumí ani z pětiny tolik, co běžný L7818.
Dovolené výkonové ztrátě obvodu se ani nejde přiblížit, ani při maximálním napěťovém rozkmitu výstupu do zátěže asi 1kOhm. I za této podmínky /reference 0dBu, korekce na nule/ byla přebuditelnost obvodu na výstupních +9dBu/3,1V/ se zkreslením okolo 0,3% /BM543/. To je podle mě dost slušný-na obyčejný, spotřebkový IO. Záměr byl, použít ten obvod ve stěsnaném, zákaznickém šestikanálovém zesilovači 6x80W/2R pro restauraci se salonky a nemuset stínit delší přívody k poťákům skrz velký toroid. Udělal bych to tak znova.
Mohl bych taky uvést, že rožnovské verze zvládají bez odmlouvání napájení až 22V při plném zachování všech funkcí, vč. rozkmitu až 4V rms do zátěže 10k na výstupu. Doporučovat to nechci/nemůžu, je to drsné porušení podmínek výrobce, který udává nějakou, ve výrobě průměrně dosahovanou hodnotu, s jistou a nedefinovanou rezervou do plusu. Za násle-výsledek si pak ale ručí každý sám.
Odstup přes áčko zůstává pořád někde u -80dB a téměř se nehýbe s korekcemi. Lineární odstup je samozřejmě horší, asi o 7-8dB a to hlavně na konci pásma, až nad 11-12kHz.
Je to velmi jemný, "vysoký" šum, skoro by se řeklo "příjemný analogový", až z té nejhornější části spektra šumu. Úplně postrádá nižší složky, takový ten typický "hukot" a také neobsahuje výstřelovou složku. Jako by se vzala z růžáku jen ta část nad 12kHz.
Korekce je určitě dobré napěťově omezit na ±10 či ±12dB a nezapojovat fyziologii. Regulace korekce je potom tak rovnoměrná, že by tomu snad slušely i 4 záskoky v potenciometru, po 2-3dB na každou stranu a jeden středový. Nebo laciný přepínač Lorlin DS s osmi odpory 1k2/5%.
Ta shoda vstupních regulačních napětí pro hloubky, výšky i regulaci hlasitosti je tam úžasná - i při použití mizerných TP160 s tolerancí odporu z katalogu, to vychází fakt dobře.
Střed poťáku nehýbe se středem korekčního obvodu s tolerancí asi 0,5dB, což mi přijde při TP160 hodně nadstandardní.
Podle mě s tím v Rožnově tak trochu počítali - s jakým příslušenstvím se to bude v Nižné asi používat.
Fyziologii je pak nejlíp řešit "klasicky" až za MDA4290V. Pro domácí stereo pomocí oboustranně kompenzovaného, tříodbočkového 50k poťáku RFT např. z vraku AZS215. Pak to téměř nemá kompromisy, snad krom potřebnosti aspoň přibližného srovnání úrovně vstupů. Znamená to, mít na každém vstupu posuvný přepínač -3dB -0- +3dB, jako to mají např. zesy Dual CV vyšších tříd. Pak i ta fyziologie funguje tak, jak má - v optimálním rozsahu vstupních úrovní na všech vstupech.
Ta hodnota odstupu mi přijde na spotřebku velmi slušná, až nadstandardní. Platí to pouze při buzení obvodu z impedance okolo 1k a níž. To dokážou levou zadní, každý slušný nš OZ - třeba nepajcované NJM2068DD, NJM2114DD, NJM4580DD, uPC4570C, LM833N, MC33078, OPA2134PA a pytel dalších. Dnes i u Mousera stojí pár korun.
A vůbec nevadí, že je potřeba na každý kanál jeden IO. Spíš naopak, na dobré desce to má i hodnoty přeslechů na 20kHz velmi dobré.
Sám jsem si při testování "uživatelsky" posunul mírně nahoru dělicí kmitočet výšek. Nemám moc rád, když se kterýkoliv korektor příliš sere do oblasti okolo 4-5kHz. Pak to totiž chytá takový, mně osobně nepříjemný efekt "prezens-uječenosti", zvlášť na klasickém hardrocku. U popu a elektroniky to nevadí, tam to naopak přispívá k lepší "naleštěnosti" těch prdů
Myslím, že při správné konfiguraci ten obvod požadavky pro HiFi splňuje.
Ten Siemens principem může mít menší rozptyl výroby, ale to zvládali i v Rožnově slušně. Originál NOS Siemens bude těžké sehnat-koupit za rozumný peníze. Jiné nabídky bych nebral, to už radši vykuchávky z Grundigů, jako na obrázku
Zkopírovali to v Rožnově fakt dobře na to, že jde o poměrně složitou strukturu a s důrazem na šum přechodů. Po prohozu v soklu, Siemens za Rožnov, se vůbec nic nezmění.
Obě, tedy jak S&H, tak Tesla, byly při testech napájené hraničními 18V z diskrétního stabilizátoru, s nešumící referencí, s nš tranzistory v porovnávání i buzení - sám pak nešumí ani z pětiny tolik, co běžný L7818.
Dovolené výkonové ztrátě obvodu se ani nejde přiblížit, ani při maximálním napěťovém rozkmitu výstupu do zátěže asi 1kOhm. I za této podmínky /reference 0dBu, korekce na nule/ byla přebuditelnost obvodu na výstupních +9dBu/3,1V/ se zkreslením okolo 0,3% /BM543/. To je podle mě dost slušný-na obyčejný, spotřebkový IO. Záměr byl, použít ten obvod ve stěsnaném, zákaznickém šestikanálovém zesilovači 6x80W/2R pro restauraci se salonky a nemuset stínit delší přívody k poťákům skrz velký toroid. Udělal bych to tak znova.
Mohl bych taky uvést, že rožnovské verze zvládají bez odmlouvání napájení až 22V při plném zachování všech funkcí, vč. rozkmitu až 4V rms do zátěže 10k na výstupu. Doporučovat to nechci/nemůžu, je to drsné porušení podmínek výrobce, který udává nějakou, ve výrobě průměrně dosahovanou hodnotu, s jistou a nedefinovanou rezervou do plusu. Za násle-výsledek si pak ale ručí každý sám.
Odstup přes áčko zůstává pořád někde u -80dB a téměř se nehýbe s korekcemi. Lineární odstup je samozřejmě horší, asi o 7-8dB a to hlavně na konci pásma, až nad 11-12kHz.
Je to velmi jemný, "vysoký" šum, skoro by se řeklo "příjemný analogový", až z té nejhornější části spektra šumu. Úplně postrádá nižší složky, takový ten typický "hukot" a také neobsahuje výstřelovou složku. Jako by se vzala z růžáku jen ta část nad 12kHz.
Korekce je určitě dobré napěťově omezit na ±10 či ±12dB a nezapojovat fyziologii. Regulace korekce je potom tak rovnoměrná, že by tomu snad slušely i 4 záskoky v potenciometru, po 2-3dB na každou stranu a jeden středový. Nebo laciný přepínač Lorlin DS s osmi odpory 1k2/5%.
Ta shoda vstupních regulačních napětí pro hloubky, výšky i regulaci hlasitosti je tam úžasná - i při použití mizerných TP160 s tolerancí odporu z katalogu, to vychází fakt dobře.
Střed poťáku nehýbe se středem korekčního obvodu s tolerancí asi 0,5dB, což mi přijde při TP160 hodně nadstandardní.
Podle mě s tím v Rožnově tak trochu počítali - s jakým příslušenstvím se to bude v Nižné asi používat.
Fyziologii je pak nejlíp řešit "klasicky" až za MDA4290V. Pro domácí stereo pomocí oboustranně kompenzovaného, tříodbočkového 50k poťáku RFT např. z vraku AZS215. Pak to téměř nemá kompromisy, snad krom potřebnosti aspoň přibližného srovnání úrovně vstupů. Znamená to, mít na každém vstupu posuvný přepínač -3dB -0- +3dB, jako to mají např. zesy Dual CV vyšších tříd. Pak i ta fyziologie funguje tak, jak má - v optimálním rozsahu vstupních úrovní na všech vstupech.
Ta hodnota odstupu mi přijde na spotřebku velmi slušná, až nadstandardní. Platí to pouze při buzení obvodu z impedance okolo 1k a níž. To dokážou levou zadní, každý slušný nš OZ - třeba nepajcované NJM2068DD, NJM2114DD, NJM4580DD, uPC4570C, LM833N, MC33078, OPA2134PA a pytel dalších. Dnes i u Mousera stojí pár korun.
A vůbec nevadí, že je potřeba na každý kanál jeden IO. Spíš naopak, na dobré desce to má i hodnoty přeslechů na 20kHz velmi dobré.
Sám jsem si při testování "uživatelsky" posunul mírně nahoru dělicí kmitočet výšek. Nemám moc rád, když se kterýkoliv korektor příliš sere do oblasti okolo 4-5kHz. Pak to totiž chytá takový, mně osobně nepříjemný efekt "prezens-uječenosti", zvlášť na klasickém hardrocku. U popu a elektroniky to nevadí, tam to naopak přispívá k lepší "naleštěnosti" těch prdů
Myslím, že při správné konfiguraci ten obvod požadavky pro HiFi splňuje.
- Přílohy
-
- Evropská deska zesilovače zvuku z evropského televizoru, z evropského materiálu, vyrobeného v Evropě evropskými lidmi. Siemens, Philips, ROE, Wima, Roederstein. Není v něm jediná čínská součástka. Proto tyto moduly po ~45 letech fungují. Asi Grundig.
-
TDA4290-2_Sie.pdf- (66.87 KiB) Staženo 130 x
-
- Evropský výrobce se nevysral ani na důkladné přitažení 4W-TDA1037 k chladicímu plechu, masivní 1,5mm příložkou. Nechybí dodnes neztvrdlá pasta. Modulu se dá vytknout jen FeSn chladič..