Jak správně navrhnout DPS pro laboratorní zdroj?

[makozrout]

... Prechod puzdro-chladič nemôžeš zanedbať, sú to tiež nejaké jednotky °C/W.

To samozřejmě ne, jenom v případě ideálního chlazení se to zanedbává.

...Že keby si na to išiel opačne, vybral si vhodný výkonový prvok a k nemiu dobastlil zopár súčiastok, trebárs nejaký operačný zosilňovač, nemusel si mať teraz také starosti s chladením. Proste by som si tu stavebnicu odrátal z rozpočtu ako stratu a vykašľal by som sa na to. Obchody sú plné blbosti, čo na prvý pohľad vyzerajú úžasne.

Do takový úrovně jsem se ještě nedostal. Zatím se to snažím všechno chápat teoreticky. Ale vypadá to, že tu stavebnici fakt vyhodím a součástky použiju podle jinýho schématu. Začínám autora podezírat, že jenom nakreslil schéma a ani to podle toho nepostavil.

[EKKAR]

Ani to schéma žádnej Rejžák nekreslil - jen využil katalogový MĚŘICÍ zapojení od výrobce, kde jsou zapojený všecky ovládací prvky tak, aby byla jasná funkce švába - tahle noha je regulace napětí přes tenhle potenciometr, tahle noha je omezení proudu přes támhleten potenciometr, na tuhle nohu dáš kondík, na tamtu odpor, sem a sem přivedeš napájení od hlavního usměrňovače a tady bude výstup. No a k tomu pomocí nějakýho routovacího prográmku vygeneroval layout DPS, hodil ho do osvitky, vyleptal, do pytlíku nasypal rejžákovskou sypaninu - a na Evropane, tady máš "DIY zdroj". A že ti to vypustí pracovní médium, když to po sestavení zatížíš? No to s asi hochu někde udělal chybu - nevadí, můžeš si přeci vždycky objednat další, u Rejžáků jich leží na krámě u Alíka 6 půlek ...

Stavebnici nevyhazuj. Ona se použít dá - ale určitě z ní nechtěj dudat plný proudový zatížení, spíš si udělej nějaký přepínání odboček na trafu, abys dokázal uregulovat už něco na vstupu před tím švábem, dejme tomu odstupňování po 5-8V vstupního napětí. Nebo si nechej trafo s jedním napětím, ale omez výstupní proud na nějakejch 300 - 500mA, který ještě jdou na tomhle švábu uchladit.

[makozrout]

To je výborný slyšet, když se začátečník spoléhá na důvěryhodnost článků v AR! Mělo mi to bejt už podezřelý hned na začátku díky té diodě, která je zapojená opačně. Samozřejmě šla hned do háje! Sice jsem nechápal proč, ale říkal jsem si, že to určitě nějakej smysl má, proč by to autor asi takhle jinak zapojoval?!
Já nevím, jestli to pochází od ňákýho rákosáka, ten návod vyšel jako článek v AR 3/1996, psal to O. Weisz.

[Bernard]

Na spřáteleném žirafím webu je popsáno, jak lze vylepšit regulaci napětí. Pro jistotu dám příklad, článek ilustruje ten princip na trojsvorkovém stabilizátoru. Potenciometr zapojit tak, aby pro maximální napětí byl jezdec na konci REF.

Oprava LED je navíc, odpor bych k ní dal snad dvojnásobný.

[PavelFF]

Zbytečně panikaříš. Obvod má všechny možné ochrany proti teplotnímu přetížení. Je prakticky nezničitelný. I když šikulové to zvládnou.
Problém velké výkonové ztráty na výkonovém prvku při malém výst. napětí a velkém proudu mají všechny nespínané zdroje. L200 má alespoň ochranu. Když postavíš jiný zdroj s tranzistorem, bude na něm ztráta stejná. Pouze se včas nedovíš , že byla příliš velká a tranzistor odejde.
Takže ten obvod je dobrý a stavba zdroje jednoduchá.
Řešit chlazení musíš vždy. To si nepomůžeš.

Když je teplotní odpor čip-pouzdro 3K/W, tak při 40W dosáhneš maximální teploty čipu. V případě, že máš ideální chladič. Proto soudruzi uvádějí 40W vnitřní omezení výkonu. Tento výkon nikdy nebude větší ani když budeš mít ideální chladič. Leda bys měl chladič, co umí nižší teplotu než je okolí. Potom by mohla být teplota čipu nižší než 150st. Ale když ti vadí ventilátor, tak asi nebudeš používat kapalné helium.

[samec]

Ono je to jednoduché. So 40W súčiastkou môžeš ísť do 40W. So 100W súčiastkou do 100W. Ak pôjdeš len do 40, tak máš 50% tepelnú rezervu. Takže pokiaľ nenavrhuješ sériovú výrobu desiatok tisíc kusov, tak si to môžeš dovoliť poriadne predimenzovať a nemusíš naháňať nejake °C. Napríklad KD503 má tepelný odpor čip-puzdro necelý °C na Watt. Takže pri 40W strate bude mať čip len o necelých 40°C viac, ako puzdro. Takže máš veľkú rezervu a môžeš ísť hore aj s teplotou chladiča. Nepotrebuješ vodu, vrtuľu či 10 kg chladič. A ešte poznámka, zaujimavé parametre mjú chladiče procesorov.

[makozrout]

Dík všem za připomínky, pár dní zas budu mít co studovat.

[sinclair]

Když půjde nahoru s teplotou chladiče s tranzistorem, tak zase ho shora omezí power derating i SOA. Ten šváb si oboje hlídá sám.
Proti tomu zase fakt, že 250W MJ15003 v TO3, unese i při hrubém zacházení vždycky víc, než sebelíp hlídaný šváb.