Jakou pojistku do primáru toroidu?
Moderátor: Moderátoři
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Nemyslím tím noname z Číny vinutej vláskem. Kromě výroby z ČR znám jen Koreu (Samsung), a tam to umírá na mezizáviťáky nebo zkrat primární vinutí-PE plech.
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Pojistka T1A v primáru 100VA toroidu tohle všechno řeší bezezbytku. Jak nárazový proudy při nabíjení sekundární zátěže, tak MZ zkrat.
Platí pouze pro toroidy.
U šmejdových EI traf pod 100VA je to horší právě kvůli té jejich ojebanosti. Tam jedině tepelka na 115°C a modlení.
A protože to má být ultralevné, tepelka zpravidla chybí a modlení nefunguje.
U takových EI traf, bez tepelné pojistky, dáte do primáru 100VA exempláře opatrnou pojistku T630mA. Při vytvoření MZ zkratu tenoučkého primáru ale bohužel o ničem neví.
Často ani při přetížení sekundáru, protože je na obou vinutích tenký drát a místo trafoplechu sekaný okapy.
Bez tepelné pojistky obvykle půlka dvoukomorové cívky hoří příznačně žlutým plamenem, za mocného vývinu smradlavého dýmu, ze všeho nejvíc připomínající fosgen a čínskou zábavnou pyrotechniku.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
kutilmil píše:Ale vidim že som mal pravdu. Ty musíš furt oponovať.
Ano, ta pojistka na primáru musí řešit všechny problémy, nikoliv hlavně zkrat na sekundáru. Byly doby, kdy se dávaly pojistky na primár i sekundár. Dneska se šetří na všem.
Vývojář dá na primár pojistku na dvojnásobek maximálního příkonu a pokud se pak sníží, je to věc testů. Nezajímá ho, co je hlavně.
Co já jsem nechával vinout toroidy, tak všechny včetně tepelné vratné pojistky. Protože ani té na primáru jsem nevěřil.
Stačí takto?
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Jsou experti, kteří 100VA toroidu pověsí na sekundár třeba 2x20G skládané kapacity. Tam už potom na primáru nestačí ani ten dvojnásobek příkonu /T1A/ a obvykle to skončí u T3,15A. Na různých soplowebech to pak působí táhlé diskuse.
Zvláště ty skládané kapacity, svým nízkým vnitřním odporem, déletrvajícími a vyššími nabíjecími proudy + primár svým nízkým odporem způsobí, že se přetavují i zpožděné pojistky.
Velké toroidy, přibližně od těch 100VA, navinuté poctivě, tj. drátem na hustotu do 4A/mm², by rozhodně měly mít vratnou tepelku na 115-135°C.
Bez dramatických poklesů sekundárního napětí, je možné takto navinutá trafa až několikanásobně přetížit. Jediným následkem je pak jen rychlý růst teploty vinutí zevnitř, které má oproti EI typům poměrně malý odpor.
Je-li zároveň v primáru pomalá pojistka velké hodnoty, kvůli těm případným, velkým sekundárním kapacitám, tak je stav bez tepelky poukázkou na přismahnutý primár.
Při zakázkovém vinutí toroidu stojí vratná tepelka obvykle do 30,-Kč, což nestojí za řeč. U hotových a levných čínských "výrobků", prodávaných bastlířům v GM, je nutné s její absencí počítat.
Je potom dobré použít alespoň jednoduchý, třeba 10-15-22R primární termistor, anebo softstart a každopádně trafo po náběhu jistit citlivěji, než kdyby tepelnou pojistku mělo.
Potom tavná pojistka nemusí být předimenzovaná a je schopna zareagovat jak na poruchu napájeného obvodu, tak na MZ zkrat primáru.
Vrátím-li se na začátek vlákna: Nejspíš trafo INDEL, zátěž integrovaným audiozesilovačem a filtrační kapacity zdroje 2x4G7 - pokud by pojistky T1A vypadávaly, tak použít termistor na zmenšení nárazu, třeba typ NTC18R z EZK.
https://ezk.cz/termistory.htm
