Třídění Ledek podle svítivosti

[Celeron]

Mám tady darovanej pytlík s asi 60 ks bílejch 5 mm ledek. Problém je, že to je směska různých výkonů a svítivostí a navíc neznámých typů a výrobců.
Je nějaká šance je nějak orientačně roztřídit na kusy s velkou svítivostí od těch "indikačních", co jsou mi jsou v podstatě k prdu?
Napadlo mě zapojit vždy pár kusů do série , dát jim cca 30-40 mA a luxmetrem vybrat na největší svítivost, případně vyházet ty co to nepřežijou. Nojo, ale nikdy jsem nezkoumal jak to bude se svítivostí kontra vyzařovacím úhlem a barevnou teplotou a jak na to bude luxmetr reagovat.
V/A charakteristika bude asi pracnější a netuším, jestli bude něco vypovídat.
Nebo se s tím nepatlat a při dnešní ceně 2-5 kaček za kus je prostě zahodit nebo je poslat dál nějakýmu mladýmu nadějnýmu?

[rnbw]

20mA LED prezije aj test pri 30mA a mozno bude svietit viac ako nejaka ina. Lenze to dlhodobo nevydrzi.

Ak to chces na nejake seriozne pouzitie, tak si kup nove znameho typu s datasheetom.

[BOBOBO]

Poznáš naopak při malém proudu . Dej 2mA a do vysokosvítivé se nepodíváš , bludičky do koše .

[termit256]

Pokud to ma nasledne spolehlive fungovat, je to stejne k nicemu protoze neznas maximalni proud. Ja takove ledky pouzivam jen jako indikacni. Rozptyl proudu je velky, nektere mohou byt jen na 5mA, mam tu treba 0805 smd ledky ktere pouzivam na deskach jako indikacni ktere pekne sviti uz pri 0.5mA. Kdyz pouzivam ty suplikove jako indikacni, hodim to na zdroj a zvysuju proud az sviti tak nejak primerene na indikaci a podle toho ji zapojim. Pokud bere vic jak 20mA a sviti porad malo, leti do kose.

[Celeron]

Takže se potvrzuje, že řešení naznačený v mý poslední větě bude asi optimální.

[EKKAR]

Pokud bys je chtěl opravdu třídit podle svítivosti, musel bys je dát do série na stejnej proud, mezi sebou je oddělit neprůhlednýma přepážkama a před ně dát bílou matnici. Pak jednoduše pohledem na svítící políčka na matnici odhadneš, která je jasnější než její sousedka i šířku vyzařovacího diagramu (kužele) podle velikosti kroužku, kterej ta která LEDka z daný vzdálenosti na tu matnici učuní. Tuhle metodu s olejem namaštěným listem kancelářskýho papíru nebo s pauzákem ve funkci matnice jsme používali s dvojicí stejně výkonnejch žárovek, když jsme nastavovali tyristorový nebo triakový fázový regulátory a neměli jsme TRMS měřák. Jednu žárovku napájelo regltrafo na 50Hz sinus a s připojeným klasickým střídavým voltmetrem cejchovaným na sinusovej průběh, druhou fázově řízenej regl - když byly obě svítící pole stejně jasný, byly obě dvě žárovky napájený stejnou efektivní hodnotou napětí ... Přesnost do 5% byla víc než vyhovující.

[Artaban001]

Takhle nějak fungoval "profi" stabilizátor pro televizi. Bylo tam nějaký autotrafo s přepínačem odboček, jedna žárovka napájena nějakým stabilizačním prvkem a druhá na výstupu. Obě žárovky svítily na společnou matnici, která byla ve tvaru kruhu. Přepínačem se mělo docílit rovnoměrně svítícího kruhu - vyšší, nebo nižší napětí mělo za efekt že byl vidět "půlměsíc" - Buď jeden, nebo druhý.

[ZVUK2000]

Já používám na test LED tuto ptákovinu za pár kaček

[Celeron]

Co to umí?

[ZVUK2000]

Je to jen pro orientační rychlý test. Zjistím polaritu a od kolika mA už LEDka svítí

[Artaban001]

Zkrátka pár odporů, tlačítko, sokle a myslím, že je tam 9V baterie (už je to dlouho, co jsem to měl). Pokud jsi cimprlich, může tam nějaké "zkreslení" nastat, pokud má LED trochu jiný provozní napětí Uf.
Osobně bych na to šel nějakým nastavitelným zdrojem proudu, LED zapojím do série a k celé skupině bych ještě dal raději nějaký zatěžovací odpor, který v okamžiku testu vypínačem odpojím - abych neodpráskl LED, než se proudový zdroj "uklidní" při zapínání a vypínání. Pokud tam pouštíš pár V, můžeš LED zapojovat a odpojovat v okamžiku, kdy proudový zdroj napájí ten zatěžovací odpor, takže bude stále v chodu (důležitý hlavně v situaci, kdy používáte laboratorní zdroje z velice uškrceným nastavením proudu - na výstupu bývaj kondenzátory.)
Pak můžu porovnávat jas LED a taky na nich můžu měřit napětí Uf.