mihal píše:Mal by si si nechať vypracovať projekt, podľa ktorého to elektrikár zapojí a revizák zreviduje. Iný postup je vždy s nejakým vyšším rizikom. Býva dobrým zvykom najprv určiť prostredie a jeho vonkajšie vplyvy, máme tu STN 33 2000-5-51 kde výskyt živočíchov definovaný je ako vplyv AL2, horľavý konštrukčný materiál CA2. Podľa toho sa potom projektuje odolnosť inštalácie.
Majiteli pozemků stačí, že to zapojí někdo s vyhl.50 , pojištěné ty chatky nikdo nemá , skoro nikdo tam nepřespává a odcházejí domů a vypnou hl. jistič a počítám , že roční spotřeba vyjde v řádu pár stokorun, takže projekty a cokoliv drahého navíc to degraduje cenou..... nikdo tak nikde žádného revizáka nebo hasiče pouštět nebude...
Je to osada cca 12 chatek s pozemky 3 ary....
Takže asi půjde o kompromis, mezi cenou, zdravým rozumem a nějakou normou...
Za zariadenie a jeho elektrickú bezpečnosť zodpovedá osoba, na ktorú je to napísané. Keďže nejde o novú prípojku tak revíziu nebude určite nik robiť, ale podľa mňa je to zásadný zásah do inštalácie, so všetkým čo to obnáša.
Jo, na "normovace" kteri potrebuji i na zapojeni nabijecky do zasuvky projekt a revizi se vyprdni.
Ale kdyz podlozky vypadaji hnusne, nehorlave krabice jsou jsou drahe. Tezko neco radit Osobne bych tam dal opravdu ty veci co se pouzivaji do drevostaveb. Je to pro tento ucel urcene a vyzkousene.
Crifodo píše:V chatkách je jiný problém, kde CYKY neobstojí, a to je možný výskyt hlodavců. Takže bych doporučil chráničky o dostatečném průměru.
Chráničky jsou důležité i z jiného důvodu, kterým je postupná degradace izolace kabelů a poté se na nich usazený vodivý prach postupně dostává do prasklin v izolaci. Vlhkost dokoná zkázu. Pokud jsou kabely v chráničkách a instalace je doplněná proudovým chráničem, toto nebezpečí je minimalizováno. Před lety takhle zčásti vyhořel vídeňský Schönbrunn.
Název "chránička" se používá pouze pro trubky s vysokou mechanickou odolností, přednostně určené k ochraně kabelů před poškozením. Ostatní jsou "elektroinstalační trubky" (ohebné, plastové tuhé apod). Ohebné od KOPOSu se dodávají s různou mechanickou odolností - velmi nízkou, nízkou a střední. Většina není určená k uložení do země.
Dřív byly "chráničky" pouze betonové k zakopání...
Měl jsem na mysli ty zvrchu červené, uvnitř černé od Koposu, dělají se myslím od 40 mm. Tento typ jsme použili při výše uvedeném napadení kabelu k čističce.
Použil bych materiál(lišty,krabice) od KOPOSu,ten obvykle to F-ko má,stejně jako nejčastější vypínače od ABB.Nehořlavý to nebude,ale samozhášivý to je.
Pokud jdeš přímo po dřevě kabelem,pak bych dal pro jistotu místo CYKY ten oranžovej (nebo hnědej,ten vydrží dýl v ohni).CYSY bych nepoužíval vůbec(hlodavci,zvířata),místo něj bych použil "RADOX TENIUS" od Huber+Suhner,nějakej v polyuretanu nebo aspoň něco na způsob YSLY-JZ se silnějším pláštěm(ani ten se slabym jim moc nechutná).
BTW. Máme něco podobnýho,ale k el.rozvodu se tam nikdo nemá,většina jsou chudí důchodci a poplatky stačej jenom na údržbu rozvodu vody.Proto jsem šel cestou ostrovního systému(a časem následně další 3 sousedi).Zvolil jsem soustavu 24V v provedení 2DC+PEN,kde nejdražší položkou byly dva panely 100W(po 3000,- za kus) a nejpracnější byl regulátor nabíjení s vypnutím při podbití(systém je dvojitej a odpojuje jenom tu část,kterou napájí vybitá baterka).Baterky jsou starší použitý a jsou ve sklepě obalený vatou ORSIL,vodiče vedoucí od nich(2xCYA25+1xCYA16) jsou v husím krku plast-kov podobnýmu sprchový hadici,sklep má větrací mřížku.Vevnitř je všecko(ty 3 CYA,několik CYSY,dva YSLY-JZ,1x SYKFY20x2x0.4 a kabely RADOX) v lištách od KOPOSu a přístroje jsou v krabicích na stěnu a rozvaděčích SCHNEIDER(ty bílý 24 a 36 pozic s dvířkama,byly po 600-800,- za kus).Venkovní rozvody všecko TCEKPFLEY 7P1,4P1 a 3P1 30-40cm v zemi(ve větší hloubce bych poškozoval kořeny ovoc.stromů).Venkovní skříně jsou KRONE (KRONECTION BOX A-30 a menší,celkem 7,nejmenší asi 40x80x120mm,největší asi 80x160x320mm) ze sklolaminátu,v nich se jenom původní tel.svorky LSA nahradily svorkama WAGO,jsou buď na sloupcích (vingly 50x50 dlouhý 1m vyčnívající 30cm nad zem)nebo na stěnách.
V okolních objektech (skládek,WC...) vše v lištách a kabelama RADOX(jen 1 je YSLY-OZ).Venkovní svítidla jsou "LED WORKLIGHT" z Polska po 250,- za kus(podobný jsou na hydr.zvedacích ramenech u náklaďáků a na bagrech),vnitřní svítidla jsou nalepený odstřihy z LED pásků s diodama 4050 v silikonu.
jjilek píše: postupná degradace izolace kabelů a poté se na nich usazený vodivý prach postupně dostává do prasklin v izolaci. Vlhkost dokoná zkázu.
O jakejch to prosím píšeš kabelech? Doufám že ne o CYKY ze kterých se dělá přednostně instalace v dřevěných objektech. CYKY je nejodolnějších z běžně používaných kabelů proti popraskání a vniknutí vlhkosti, vždyť se dává i do mokrý země.
To bohužel ve zprávě nebylo. Ale jak budou CYKY vypadat dejme tomu po 20 letech střídavě v teple a mrazu někde pod střechou, to jsem se nikde nedočetl.
Pokud mám např. elektroinstalační krabici, u které výrobce uvádí "je určena k montáži na podklady s hořlavostí třídy A-C2", můžu to namontovat přímo na dřevo bez podložky? Nějak se totiž neorinetuju ve třídách hořlavosti - nikde jsem nenašel srozumitelné vysvětlení jaké přesně materiály patří do jaké třídy.
Díky Hille, ale na podobná vysvětlení jako jsi poslal v odkaze jsem koukal, ale asi jsem méně chápavý, protože já z toho nejsem schopen vyklíčovat jaké přesně materiál spadají do jaké třídy. Protože nevím co je dle norem těžce zápalné, normálně zápalné atd. Nehledě na to že v tom odkaze vůbec není zmíněna třída C2.