Omezení proudu u zdroje
Moderátor: Moderátoři
Omezení proudu u zdroje
Na výstupu mám na prázdno 345V.
Když připojím zátěž, tak je schopná cucat až 0,55A, zkrátka co trafo dá a to je problém.
Zátěž je totiž typu sežeru, kolik dáš, takže silnější zdroj to nevyřeší.
Zkusil jsem udělat jednoduchá zdroj proudu podle http://www.tajned.cz/2015/07/jednoduche ... ve-zdroje/
s tím, že jsem uvažoval o omezení proudu na 0,3A a použil jako T1 BUX87, jako T2 BUX85, R1 mám 68k a R2 15R.
Jenže to bohužel nefunguje, na výstupu není napětí. Když jsem R2 snížil na 8ohmů, tak to seplo na na výstupu bylo 295V a proud tekl 0,15A (co žárovky, které jsem použil cucly. Stejný proud braly ze zdroje i napřímo a napětí tylo téměř stejné). Bohužel ale nemám dostatečnou testovací zátěž a zátěž pro kterou je to určeno teď nemám k dispozici.
Může mi prosím někdo poradit, jestli jsem to spočítal správně, případně kde mám chybu?
Díky předem!
KidBV píše:Zátěž je totiž typu sežeru, kolik dáš, takže silnější zdroj to nevyřeší.
v tom pripade je zataz na nizsie napetie ako mu davas (ake napetie potrebuje aby si brala presne taky prud aky potrebujes?) , ty potrebujes omedzit napetie , co vlastne spravis tym prudovym zdrojom
pocitas ale s vykonovou stratou ktoru budes musiet pretopit na tom tranzistore?
Nůžeš blíže objasnit, k čemu to má být dobré?
Pro 300 mA potřebuješ R2=2,5 Ω a do báze proud nejméně 12 mA, protože ten tranzistor má při kolektorovém proudu 300 mA zesílení ß<30, počítej klidně 25.
To znamená, že odporem R1 musí nejméně těch 12 mAm raději o něco málo víc. Čili R1<28k75, použil bych 27k/10 W (vychází sice 4,4 W, protože na něm je trvale téměř celé napájecí napětí, ale dávám přes 100 % rezervu).
Kolektorová ztráta T2 může být až 345*0,3= 103,5 W při příliš malém zatěřovacím odporu Rz, tak bacha!
Musíš totiž myslet i na to, že podžhavená žárovka může mít i 3x menší odpor vlákna, než plně svítící, a studené vlákno v pokamžiku zapnutí klidne i 6x. Bez toho, abys to věděl, ti naměřená napětí na zátěži nebudou dávat smysl.
R2 se netipuje, R2 se počítá podle zvoleného proudu. Tranzistor T1 nemá smysl volit s Uce 450V, když pracuje s Uce max. 1,5V.LADER píše:... R2 tipuji mezi 2 a 3 ohmy.
Jako zdroj konstantního proudu se to chová jen za určitých podmínek. Jako omezovač to lze považovat vždy, když proud zátěží dosáhne hranice, kdy UR2>Ube.Hill píše:Jenomže tohle není omezovač maximálního proudu, ale zdroj konstantního proudu...
Akorát počítej s tím, že trand může topit klidně 50-110W (nevím, jak je zdroj tvrdej), tak aby měl odpovídající chlazení.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
misocko píše:KidBV píše:Zátěž je totiž typu sežeru, kolik dáš, takže silnější zdroj to nevyřeší.
v tom pripade je zataz na nizsie napetie ako mu davas (ake napetie potrebuje aby si brala presne taky prud aky potrebujes?) , ty potrebujes omedzit napetie , co vlastne spravis tym prudovym zdrojom
pocitas ale s vykonovou stratou ktoru budes musiet pretopit na tom tranzistore?
S protopením na tranzistorů počítám.
Zdroj slouží k simulaci připojení FV panelů ke střídači počas nastavování parametrů a testování funkčnosti, protože bez připojené ho DC střídač nenastartujete.
Střídač musí mít startovací napětí od panelu cca 260V a víc.
MetalGod píše:V tom případě bych to udělal takhle. Určitě Ti nejde o nějakou bůhvíjakou stabilitu, takže bych to dal do série s tím, že místo druhýho trandu bude červená LED - přes tu poteče asi 10mA. A máš to i se signalizací
Akorát počítej s tím, že trand může topit klidně 50-110W (nevím, jak je zdroj tvrdej), tak aby měl odpovídající chlazení.
Super, to zkusím. Zátěž je střídač, který na vstupu DC snese všechno od 260 do 800V a proud 0 až 10 A. Takže na to, abych ho nakopl a nastavil (musí si prostě myslet, že jsou připojené panely) mi bude stačit těch cca 290v, co tam při zatížení mám.
Ale protože to někdy trvá i 4 hodiny (například je v módu formátování akumulátoru), nemůžu si dovolit, aby zdimal trafo na 1000%.
