Stavba IO z diskrétních součástek

Zpráva

#16 Příspěvek od **rnbw** » 23 říj 2020, 10:53

4-bitove procesory som videl v nejakych japonskych audio zariadeniach z 90. rokov.

mihal · #17 Příspěvek od **mihal** » 23 říj 2020, 10:57

rnbw píše:
mihal píše:Obzvlášť efektne pôsobí to tlačítko "menu"

Ake MENU? Je tam akurat MEMW.

No tak to som sa teda pekne prehliadol

Mimochodom 4.biťáky mal v ponuke i renesas pár rokov dozadu, možno ich ešte aj má.

#18 Příspěvek od **EKKAR** » 23 říj 2020, 11:51

ZVUK2000 píše:Pamatují jak svého času byl v amatérském rádiu návod na stavbu 555 s běžně dostupných součástek. Protože 555 byla nedostupná

Speciální rychlý nebo přesný měřicí operáky se taky bastlily z diskrétu - když nebyla vhodná součástka na trhu, tak se prostě ubastlilo ekvivalentní zapojení a dokompenzovalo se tak, aby to chodilo - a třeba pro vojenský a vývojově-měřicí použití se už v 80. letech minulýho století vyráběly v Lanškrounský TESLE "na skleňáku" hybridním způsobem FET-ový OZ ve stovkovým množství prostě tak, že se ke klasickýmu čipu operáku 741 pod společnej klobouk zafutrálovaly v zahraničí pokoutně nakoupený a přes třetí stranu propašovaný čipy vstupního FET-diferenciálu namísto toho, aby se vyvíjel komplet celej čip s FET vstupem ...

ZdenekHQ · #19 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 23 říj 2020, 12:27

Tak u těch operáků se dá poučit ze schemat starších osciloskopů. Tam to taky dělali diskrétně, pokud to mělo za něco stát.

Crifodo · #20 Příspěvek od **Crifodo** » 23 říj 2020, 12:43

V germaniu http://arambajk.blogspot.com/2012/01/kv ... vac-s.html

sinclair · #21 Příspěvek od **sinclair** » 23 říj 2020, 13:44

Kdyby si odpustil diferáky a všecku tu maškarádu okolo nich, tak by to fungovalo slušně.
Rozkmit, co má místo bootstrapu dyn. zátěž v podobě proudového zdroje, lze s bambusem udělat spolehlivě.
Ale diferák s bambusem stabilní prostě udržet nelze. Přesvědčil jsem se o tom už sakra dáávno, když jsem v roce 1978, k plánovanému vánočnímu show, poprvé stavěl nejsložitější BH z AR9/73, jaká kdy byla u nás publikována. Vylepšenou podle AR2/78.
S původním osazením nebylo nastavení udržitelný ani v částečně větraný kastli. A jen kvůli levnému bambusu mít devět ovládacích prvků, tři na kanál, to prostě nechceš..

Druhá verze, o rok později a s velkými tyristory, už byla celá Si. Nabagrované americké tranzistory z modulů-karet nějakého sálového počítače. O tranzistorech jsem toho moc nevěděl, jenom vodivost, betu a zhruba Uceo. Myslím, že ty tranzistory byly jenom "zákaznicky" značené variace na 2N2222 a 2N2907, vše v TO18. Běželo to s nimi jako z praku, jen po změně pár odporů v předpětí.
Toto je původní deska z první verze:

Zmije · #22 Příspěvek od **Zmije** » 23 říj 2020, 14:06

Nedalo by se na to použít tranzistorové pole ? Je tam zaručené, že všechny tranzistory mají stejnou teplotu a parametry. To jsou podmínky na které jsou nastavená zapojení v IO.

Yarda1 · #23 Příspěvek od **Yarda1** » 23 říj 2020, 14:40

V tomhle řídicím systému a v řídicích systémech z něho odvozených byl mikroprocesor 8080 nahrazený třemi deskami s IO malé a střední integrace. Bylo tam doplněno několik dalších instrukcí ke zrychlení výpočtů, samotná 8080 by nebyla dost rychlá.

Milan_F · #24 Příspěvek od **Milan_F** » 23 říj 2020, 22:13

sinclair píše: ...maškarádu...

#25 Příspěvek od **EKKAR** » 23 říj 2020, 22:49

Ano, čím víc diferáků a proudovejch zrcadel v zapojení, tím víc Fčelař. A pokud možno do osazení použít řadu BC/KC635 ∿ 640 a co nejvíc natěsnat montáž polovodičů k sobě. Výsledek garantován mnohonásobnými děkovnými dopisy stavitelů z celýho světa!!!! Akorát netuším, jak se bude chovat zapojení, který pořádně a kvalitně nechodí ani s křemíkem, po osazení bambusem ...

weed_smoker · #26 Příspěvek od **weed_smoker** » 24 říj 2020, 13:39

EKKAR píše:Speciální rychlý nebo přesný měřicí operáky se taky bastlily z diskrétu - když nebyla vhodná součástka na trhu, tak se prostě ubastlilo ekvivalentní zapojení a dokompenzovalo se tak, aby to chodilo - a třeba pro vojenský a vývojově-měřicí použití se už v 80. letech minulýho století vyráběly v Lanškrounský TESLE "na skleňáku" hybridním způsobem FET-ový OZ ve stovkovým množství prostě tak, že se ke klasickýmu čipu operáku 741 pod společnej klobouk zafutrálovaly v zahraničí pokoutně nakoupený a přes třetí stranu propašovaný čipy vstupního FET-diferenciálu namísto toho, aby se vyvíjel komplet celej čip s FET vstupem ...

To byly WSH220 s JFET vstupama,ten diferák byly nějaký 2N56xx a OZ byl 741,možná taky 748.Někde bych 2 nepoužitý(nebo z patic vyndaný) kousky našel,jsou s příponou A.

#27 Příspěvek od **EKKAR** » 24 říj 2020, 17:08

Já to vím od bejvalýho kolegy, kterej na tuhle výrobu v Lanškrouně nastoupil jako absolvent po maturitě do novýho provozu "na skleňáku" a léta na nich dělal - prakticky až do zrušení speciální výroby (rozuměj výroby pro armádu) po roce 1989. Dneska je v tom místě průmyslová zóna s provozama firem AVX Kyocera, INA - Schaeffler, Schott a ještě nějakejch dalších...

patrikvarga · #28 Příspěvek od **patrikvarga** » 25 říj 2020, 08:06

ZVUK2000 píše:Pamatují jak svého času byl v amatérském rádiu návod na stavbu 555 s běžně dostupných součástek. Protože 555 byla nedostupná

#29 Příspěvek od **EKKAR** » 25 říj 2020, 11:35

To se docela divím, že tam autor nedal MHB4001 nebo 4011, aby měl aspoň dodržený vstupní logický úrovně hradel 30 a 70% Unap jako má běžnej 555 včetně napájení až do 15V, ale namastil tam "obyčejnou té-té-elku" ...

Ondras_Ch · #30 Příspěvek od **Ondras_Ch** » 25 říj 2020, 19:48

No zřejmě pro to, že obvody CMOS řady 4000 nebyly v roce 1982 běžně dostupné. Nevím kdy v Piešťanech vůbec začaly CMOS obvody sériově vyrábět...