MBA810 jinak
Moderátor: Moderátoři
Hill píše:vrazit místo ní TCA940 od Mousera, zvednout napájecí napětí na 22 V, a máš zesilovač 10 W do 4 Ω
. . . bude tohle fungovat ?
https://e-d-elektronika.hu/egyeb-ic-k/617-tca940.html
- Přílohy
-
To zapojení postrádá smysl, pokud tedy nebylo jeho smyslem odstranění výstupního vazebního kondíku - reproduktor je "studeným" koncem jen opřený o výstup IO, který není buzený žádným signálem. Stejnosměrné klidové napětí mezi výstupy se blíží nule, takže IC1 zesiluje, IC2 se jen stará o umělou zem.
RC člen 1µ0+12k se s Boucherotem neviděl ani z dálky, v podstatě je tam k ničemu, na výstupech ty Boucherotovy členy proti zemi úplně chybí.
Jo, kdyby ten RC člen byl zapojený z pinu 12 IC1 do pinu 5 IC2, pak by to jako můstek do 8 Ω asi nějak fungovat mohlo, ale ta hodnota 12k je předmět na odzkoušení, jestli mají být amplitudy signálů na výstupech obou IC stejně velké.
Ale "klasické" zapojení můstku (přivedení výstupního signálu z buzeného IC1 do pinu 6 IC2 bych viděl ještě raději, třeba i proto, že jsem dba takové můstky stavěl a možní ještě někde hrají dodnes.
A proč jsem si vzpomněl na TCA940? Gramorádiomagnetofon Europhon, tuším RGR9000 a něco je měl na koncích, napájené byly 21 - 23 V bez signálu.
RC člen 1µ0+12k se s Boucherotem neviděl ani z dálky, v podstatě je tam k ničemu, na výstupech ty Boucherotovy členy proti zemi úplně chybí.
Jo, kdyby ten RC člen byl zapojený z pinu 12 IC1 do pinu 5 IC2, pak by to jako můstek do 8 Ω asi nějak fungovat mohlo, ale ta hodnota 12k je předmět na odzkoušení, jestli mají být amplitudy signálů na výstupech obou IC stejně velké.
Ale "klasické" zapojení můstku (přivedení výstupního signálu z buzeného IC1 do pinu 6 IC2 bych viděl ještě raději, třeba i proto, že jsem dba takové můstky stavěl a možní ještě někde hrají dodnes.
A proč jsem si vzpomněl na TCA940? Gramorádiomagnetofon Europhon, tuším RGR9000 a něco je měl na koncích, napájené byly 21 - 23 V bez signálu.
ZVUK2000 píše:sinclair píše:To teprv přijde, přes víkend.
Jedu na poštu pro šikovnou dvoukanál destičku od ZVUKa. Má krátký cesty a je to pro chladiče. Díky za ochotu.
Ta už je modul po tuningu?
Není, resp. je komplet přeosazený, ale nemám zatím šikovný chladiče, který by do toho úzkého prostoru, přestože zčásti uvolněného montáží rozměrově menších elektrolytů, vešly.
Hodilo by se mi to dvojité Účko myslím z B93, jehož fotku sem dával Ondra-Thales, rozříznutý na dvě půlky. Ale nic podobného jsem v bedně s menšími chladiči bohužel nenašel. Přístrojů, které měly z výroby namontované MBA810DS, jsem asi moc nelikvidoval, nějaký chladič by se tak jistě našel.
Našel jsem sice čtyři mohutný, šedivý Al odlitky, kterými byly v ruských TV původně chlazený ty ruský ekvivalenty K174UN7, jako by měly ty TV pracovat na Sahaře, ale ani ty tam nevejdou.
Ty měděné chladiče, co jsem už jednou fotil, co bych si mohl vypůjčit z toho foceného TW070, tam bohužel kvůli šířce nevejdou a zkracovat je nechci. Je to dvojka měď a je to škoda.
Nevím, jak to bylo chlazený v tom AP50. Bylo jich málo, že si to nepamatuju a v servisu to nevidět.
Ale podle servisu půjde vyrobit ještě jedna kopie desky, aby ty můstky mohly být dva, stabilizátor 18V/6A byl vytížený a netopil a aby konečný výsledek, okolo 2x12-14W/8R a s odstupem aspoň -80dB byl aspoň k něčemu. I kdyby to měl být jen zesilovač k lepší zvukovce PC.
Pasivní korekce ±10dB, s A=0,5 a podobným odstupem, se s vybranými tranzistory a jejich vhodným zapojením, dají realizovat už snadno.
Z jednoho staršího zařízení jsem vyletoval 12ks Mot-MPSA09, to je teda něco. Takový tranzistor se najde jeden, možná i dva, ale z podařenějšího 100ks balení KC509. Motorolisti v tom původním DS nelhali.
Možná to skončí nějakými Účky z dvojky mědi, přímočarkou a jehlovými pilníky, je tam fakt málo místa. Nebo měděnými úhelníky s vypilovaným výřezem - vše podle toho, co najdu za plech.
Nebo - možná měděnými hranolky 5x5 až 6x6, uříznutými z Cu pásoviny, na které našroubuju kusy Cu plechů.
Zruším závity ve vložkách v DPS, oba moduly se těmi 4 hranolky s plechy hezky spojí do kompaktního celku. Za jednu ohnutou hranu těch přídavných plechů, se oba sešroubované moduly upevní a zároveň i přikostří. Oddělovat u MBA810 výkonovou zem od signálové země, je čirá pitomost. Jsou uvnitř švába stejně spojené.
Uvidíme.
- Přílohy
-
MPSA09_Mot.pdf- (197.84 KiB) Staženo 147 x
Naposledy upravil(a) sinclair dne 10 lis 2020, 19:29, celkem upraveno 3 x.
Leoši, nízkošumové tranzistory Toshiba stále vyrábí, jen už je nepouzdří do TO92.
https://cz.mouser.com/datasheet/2/408/2 ... 150780.pdf
https://cz.mouser.com/datasheet/2/408/2 ... 150780.pdf
Trošku OT, ale nízkošumové tranzistory s upraveným zapojením MBA810 tak trochu souvisí:
Nevíte někdo, proč skutečné ultra-nízkošumové tranzistory, obou vodivostí, mají výrazně nižší Ft?
Tenhle MPSA09 je markantní příklad, ale je to vidět i u kdysi populární LN-amp pair Motorola 2N5087/2N5210.
Zrovna ten NPN 2N5210, jakoby z oka vypadl též motorolácké MPSA09.
Číslo procesu Motorola nikdy neuváděla, tak to není podle čeho zjistit.
Mám v extra složce vyselektované opravdu velmi LN tranzistory, z nichž jen několik málo typů, má při zaručovaném šumu okolo 2dB Ft přes 100MHz. Jsou to některé novější evropské /BC550, BC560/ a většina Japonců, které ale nejdou pod 2dB a mají okolo 150MHz, takže to vypadá jen na subtypovou selekci na šum, ne specializovaný proces.
Většinou, u specializovaných LN kusů s průměrem pod 1,5dB, je Ft maximálně 80MHz a často ještě méně.
Čím to je?
Asi to s tím přímo nesouvisí, ale zjistil jsem úplnou náhodou /když se hledá, tak už se zkusí vše, co se vejde do patic, už jsem to tu psal/ že "výkonovější" tranzistory KC635-KC636, mají pozoruhodně nízký šum. Logicky, vzhledem k jejich "výkonovějšímu" použití u nich není šum výrobcem zaručován - no ale ty tranzistory mají okolo 50MHz a nejspíše i o hodně větší čip.
Nemůže ten nízký Ft a větší čip s mírou šumu nějak souviset?
V několika japonských konstrukcích a také asi ve dvou profi konstrukcích pana Studera, pracujících s úrovní okolo 0dBu, jsem viděl na pozicích vstupních diferáků dokonce "velké" japonské 1W tranzistory v TO92L a dokonce také v TO126. A pic ho, byly to všechno typy s Ft jen okolo 80-100MHz, namísto u Japonců běžných 150-200MHz.
Přitom jimi tekly proudy, pro diferáky běžné a typické, jen nízkých jednotek mA. Nebyly tam ani z napěťových důvodů.
Nevíte někdo, proč skutečné ultra-nízkošumové tranzistory, obou vodivostí, mají výrazně nižší Ft?
Tenhle MPSA09 je markantní příklad, ale je to vidět i u kdysi populární LN-amp pair Motorola 2N5087/2N5210.
Zrovna ten NPN 2N5210, jakoby z oka vypadl též motorolácké MPSA09.
Číslo procesu Motorola nikdy neuváděla, tak to není podle čeho zjistit.
Mám v extra složce vyselektované opravdu velmi LN tranzistory, z nichž jen několik málo typů, má při zaručovaném šumu okolo 2dB Ft přes 100MHz. Jsou to některé novější evropské /BC550, BC560/ a většina Japonců, které ale nejdou pod 2dB a mají okolo 150MHz, takže to vypadá jen na subtypovou selekci na šum, ne specializovaný proces.
Většinou, u specializovaných LN kusů s průměrem pod 1,5dB, je Ft maximálně 80MHz a často ještě méně.
Čím to je?
Asi to s tím přímo nesouvisí, ale zjistil jsem úplnou náhodou /když se hledá, tak už se zkusí vše, co se vejde do patic, už jsem to tu psal/ že "výkonovější" tranzistory KC635-KC636, mají pozoruhodně nízký šum. Logicky, vzhledem k jejich "výkonovějšímu" použití u nich není šum výrobcem zaručován - no ale ty tranzistory mají okolo 50MHz a nejspíše i o hodně větší čip.
Nemůže ten nízký Ft a větší čip s mírou šumu nějak souviset?
V několika japonských konstrukcích a také asi ve dvou profi konstrukcích pana Studera, pracujících s úrovní okolo 0dBu, jsem viděl na pozicích vstupních diferáků dokonce "velké" japonské 1W tranzistory v TO92L a dokonce také v TO126. A pic ho, byly to všechno typy s Ft jen okolo 80-100MHz, namísto u Japonců běžných 150-200MHz.
Přitom jimi tekly proudy, pro diferáky běžné a typické, jen nízkých jednotek mA. Nebyly tam ani z napěťových důvodů.
Čemu ty smd 2SA3324/2SA1312 odpovídají v TO92? Nic jsem od Toshiby nenašel, co by mělo 120V a tak nízký šum. Je to moc hezký, typicky 0,2dB.
Z vývodových tomu /teda kromě těch 120V/ odpovídají 2SC3329/2SA1316, ale ty jsou primárně signalizovaný pro nizoučký Rg, typicky pro MC přenosky.
Tady, u těch ROHM 2SB737/2SD786 je to vidět úplně stejně.
Používal je teda hlavně Rotel, přednostně v autobusech pro MC vstupy, ale i pro vstup MM korekční sestavy a v dalších sig. obvodech.
A pic ho, zase jen 100MHz.
Za nimi byly pak skoro vždy navázaný 2SC2362/2SA1016, stovolty Sanyo, se zaručovaným šumem. Zase relativně pomalý tranzistory, blízko 100MHz.
Výsledek pak s těmito tranzistory byl:
-75dB u MC, při Uvst=0,3mV
-90dB u MM, při citlivosti 3mV. Přístavek pro MC, s autobusem 2x6 těch Rohmů, měl zesílení jen 10, jen předřazený lineárním MM zesilovačům.
Je to možný vidět v Rotelu RHQ10.
Stejné obvody, se stejnými tranzistory a naprosto neuvěřitelnými výslednými odstupy, použili i jinde. Třeba v uni-preampu RHA-10.
Celá superluxusní signálová cesta, od phono preampu RHQ10, přes kontrolér RHA-10 až po neskutečný 2x200W koncák RHB-10 NEMÁ žádnou proměnnou korekci kmitočtového průběhu, ani žádný filtry.
Drát se vstupem 3mV, výstupem 40V, drát zkresluje v tisícovkách a s odstupem -90dB při těch 3mV.
Až budu velký kluk, postavím si od toho RHQ-10 kopii
Z vývodových tomu /teda kromě těch 120V/ odpovídají 2SC3329/2SA1316, ale ty jsou primárně signalizovaný pro nizoučký Rg, typicky pro MC přenosky.
Tady, u těch ROHM 2SB737/2SD786 je to vidět úplně stejně.
Používal je teda hlavně Rotel, přednostně v autobusech pro MC vstupy, ale i pro vstup MM korekční sestavy a v dalších sig. obvodech.
A pic ho, zase jen 100MHz.
Za nimi byly pak skoro vždy navázaný 2SC2362/2SA1016, stovolty Sanyo, se zaručovaným šumem. Zase relativně pomalý tranzistory, blízko 100MHz.
Výsledek pak s těmito tranzistory byl:
-75dB u MC, při Uvst=0,3mV
-90dB u MM, při citlivosti 3mV. Přístavek pro MC, s autobusem 2x6 těch Rohmů, měl zesílení jen 10, jen předřazený lineárním MM zesilovačům.
Je to možný vidět v Rotelu RHQ10.
Stejné obvody, se stejnými tranzistory a naprosto neuvěřitelnými výslednými odstupy, použili i jinde. Třeba v uni-preampu RHA-10.
Celá superluxusní signálová cesta, od phono preampu RHQ10, přes kontrolér RHA-10 až po neskutečný 2x200W koncák RHB-10 NEMÁ žádnou proměnnou korekci kmitočtového průběhu, ani žádný filtry.
Drát se vstupem 3mV, výstupem 40V, drát zkresluje v tisícovkách a s odstupem -90dB při těch 3mV.
Až budu velký kluk, postavím si od toho RHQ-10 kopii
- Přílohy
-
- 2SC3329_2SA1316_ULNCP_Tos.pdf
- (149.77 KiB) Staženo 132 x
-
- Toto je POUZE korekční předzesilovač pro MM a MC přenosky, s veškerými prostředky přizpůsobení konkrétní přenosce. Nejlevnější, ovšem škaredě potlučený, nefunkční kus bez bočnic, jsem před rokem viděl v aukci za konečných $ 2.390.
-
- 2SB737_2SD786_ULNCP_Rohm.pdf
- (182.19 KiB) Staženo 92 x
Naposledy upravil(a) sinclair dne 10 lis 2020, 21:08, celkem upraveno 2 x.
Je to asi možný. Třeba přidá nějaký postřeh i Václav.
Ty naše KC635-636 mě tím vážně překvapily, nečekal jsem to a přitom vím, že Láďa Bunta v jeho výborných PA zesilovačích, měl v diferákách KC637 a mělo to odstupy přes -100dB.
Jiné typy této řady jsem už ani nezkoušel, neboť mají oproti zahraničním originálům BC poměrně malou betu.
"Předražený" BC639-BC640 ONS, co jsme měli v Aldaxu, měly všechny rovnoměrné Uceo okolo 100V, při současné betě i nad 100/0,5A.
Asi jediné, co jsem ještě na šum nezkusil, tak jsou asi naše KF422-423, pak Mot MPSA92-93-42-43 a hlavně Mot MPSA06-56. To jsou taky takový "výkonovější" kusy, jako KC6xx.
Jo a ještě jsem nezkusil na šum KC237/307 a po jednom balení piešťanské exportní BC237/307.
Na ty sedmičky jsem hodně zvědavý. Hlavní třídící kritérium je Uceo/Ucbo, šumem se nejspíš nikdo nezabýval.
Z toho opatrně dedukuju, že když standardní KC147, s betou okolo 250 nešuměly v korekčáku AZS220, dokonce dvě za sebou, tak by se snad mohly najít dost málo šumící kusy i mezi touto řadou "sedmiček".
Jako reference pro NPN mám vytříděný S&H BC413C, BCX59 a pro PNP BC415C a BCX79.
Ty naše KC635-636 mě tím vážně překvapily, nečekal jsem to a přitom vím, že Láďa Bunta v jeho výborných PA zesilovačích, měl v diferákách KC637 a mělo to odstupy přes -100dB.
Jiné typy této řady jsem už ani nezkoušel, neboť mají oproti zahraničním originálům BC poměrně malou betu.
"Předražený" BC639-BC640 ONS, co jsme měli v Aldaxu, měly všechny rovnoměrné Uceo okolo 100V, při současné betě i nad 100/0,5A.
Asi jediné, co jsem ještě na šum nezkusil, tak jsou asi naše KF422-423, pak Mot MPSA92-93-42-43 a hlavně Mot MPSA06-56. To jsou taky takový "výkonovější" kusy, jako KC6xx.
Jo a ještě jsem nezkusil na šum KC237/307 a po jednom balení piešťanské exportní BC237/307.
Na ty sedmičky jsem hodně zvědavý. Hlavní třídící kritérium je Uceo/Ucbo, šumem se nejspíš nikdo nezabýval.
Z toho opatrně dedukuju, že když standardní KC147, s betou okolo 250 nešuměly v korekčáku AZS220, dokonce dvě za sebou, tak by se snad mohly najít dost málo šumící kusy i mezi touto řadou "sedmiček".
Jako reference pro NPN mám vytříděný S&H BC413C, BCX59 a pro PNP BC415C a BCX79.
Otázku ohledně Ft nf tranzistorů jsem tu už jednou zodpověděl.
https://www.web-bcs.com/pdf/SH/BC/BC109.pdf
Velikostí přechodu se mění šumový odpor báze Rbb.
Tranzistory s větším přechodem mají také větší kapacity a jsou při stejném proudu pomalejší, nižší ft.
danhard píše:Protože je to udávané při jiném proudu.
https://www.web-bcs.com/pdf/SH/BC/BC109.pdf
Velikostí přechodu se mění šumový odpor báze Rbb.
Tranzistory s větším přechodem mají také větší kapacity a jsou při stejném proudu pomalejší, nižší ft.
