Reflektory a direktory na YAGI anténě.
Moderátor: Moderátoři
Reflektory a direktory na YAGI anténě.
Provizorně jsem použil stařičkou anténu YAGI ze "sklepových zásob", délka dipólu je 290 mm, což odpovídá tak pro kanály 21 až 26. Přes plastové okno je protažen provizorně kousek dvojlinky, hned za oknem je širokopásmový zesilovač asi 25 dB.
Nebijte mne za ty provizorky a širokopásmový zesilovač, mám zde dotaz na praktiky antenáře.
Pokud pro zlepšení zisku antény zkrátím na této anténě jen dipól na délku 240 mm (pásmo 33 až 39 kanál), má podstatný vliv na zisk antény také délka stávajících reflektorů (jsou dlouhé 360 mm) a direktorů (220 až 205 mm), nebo je s klidným svědomím mohu nechat stávající, protože jejich úměrným zkrácením bych získal už jen zanedbatelné další zlepšení zisku.
- Přílohy
-
IMG_0778-1.jpg- (72.01 KiB) Staženo 244 x
U odrazu existuje vždy riziko, že plocha, od níž ten odraz chytáš, není stabilní, můžou se před ní pohybovat větve, případně může jít o vektorový součet více odrazů, s tím si nemusí vědět rady dekodér, i když síla signálu je dostatečná. Nakonec ani výpadek kvality ti to nemusí zobrazit: je-li kratší, než doba obnovení údajů pro ty dva bargrafy, pruhy se ani nehnou.
Jo, mimochodem: ten černý kabel od antény je koaxiál nebo dvojlinka?
Jestli jde o dvojlinku, jako že nejspíš ano, ztrácíš dost signálu právě na ní.
Dej na dipól krabičku se symetrizačním členem a koaxiálem táhni signál už z antény.
A kutilmile - nelituju tě
Re: Reflektory a direktory na YAGI anténě.
Brozicek píše:Nebijte mne za ty provizorky a širokopásmový zesilovač, mám zde dotaz na praktiky antenáře.
A už je to tady. Napsal jsem ať mne nebijete za provizorky a už jsem jich pár dostal, jen jsem otevřel pusu.
Za dva roky budeme mít v Ostravě plné digitální vysílání a nemá vůbec cenu dávat anténu na střechu (ochrana proti blesku, povolení atd.), odkud vidím na směr Ostrava Hladnov, když je stále k dispozici analog. Také ta dvojlinka vytažená zespodu šuplete a použitá k přechodu přes okno je jen 60 cm dlouhá, abych nemusel vrtat pro kaoxiál otvor přes rám okna nebo stěnu paneláku. Každý z nás ví, že zesilovač patří na anténu a ne za okno. Když jsem zkoušel, zda vůbec zachytím digitál, měl jsem anténu "vystrčenou z okna na smetáku" s řádně upevněným zesilovačem na dipólu a řádně použitý koax. Když jsem pak anténu upevnil podle obrázku a původní koax protažený pootevřeným oknem jsem nahradil tím kouskem dvojlinky, sám jsem byl překvapen, že na síle a kvalitě signálu (měřené na přijímači) se nic nezměnilo. Ten malý kousek dvojlinky asi nebude mít tak fatální vliv jak se všeobecně očekává, pokud je na obou koncích řádně přizpůsobený.
Vážím si odpovědi kolegy Hilla. Než abych "přiměřeně" předělával anonymní průmyslovou starou anténu, zbastlím si anténu podle "Jan Kožehuba - montáž a údržba TV antén, strana 236". Uvidím, zda pak s tím ty dva roky vydržím. V tom rekordéru SONY je příjemné, že proti analogu u DVB-T příjmu stačí pak v EPG jen vybrat žádaný program a jedním tlačítkem naprogramovat TIMER podle údajů z EPG. Proto to zkouším a ptal jsem se na "váhu" vlivu direktorů a reflektoru na zisk antény. Když je to podstatné jak soudí Hill, tak již vím co dál.
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Za dvoulinku bych mu nespílal, pouze ho upozornil, že by měla být tažená v rozumné vzdálenosti od všech pro tyto kmitočty "vodivých" částí (ovšem pokud znáš místo, kde má signál "uzel", tak tam si klidně zatluč hřebík). Pokud to dodržíš, má menší útlum než většina koaxů.
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Záleží na tvaru pole, jestli je nehomogenní, tedy na samotný dipól posouvaný dopředu ti síla pole periodicky roste a klesá, znamená to, že se pohybuješ "šachovnicí", v níž se periodicky mění fáze signálu (to je ten vektorový součet několika odrazů). V důsledku to znamená, že také záleží na rozměrech antény - část prvků vždy rezonuje na příslušném kmitočtu, některé ale s opačnou fází, takže vlastně dojde k potlačení užitečného signálu.
V takovém poli je žádoucí co nejkratší anténa (síto, backfire, corner).
Když tomu pomůžeš ještě širokopásmovým zesilovačem v místě, kde je značná úroveň nějakého analogového signálu, vznikne křížová modulace, se kterou si dekodér neví rady. Můžeš pak mít 100% úroveň signálu a přesto to bude koktat a kostičkovat, protože se kvalita dostane někde na 50% a méně.
Zkus to napřed tak, že anténu budeš pomalu zvedat. Když bude úroveň v rozsahu výšek aspoň 1m stabilní, bude se hodit síto. A zesilovač bych tam koukal nedávat. Pokud ano, pak by měl být pro skupinu kanálů, na kterých očekáváš digitální signál. Nebo před něj zařadit odlaďovač naladěný na kanál s nejsilnějším nežádoucím signálem.
Je to duchařina. Jsi-li obdařen dostatečnou trpělivostí, máš šanci uspět.
Zde totiž platí pravidlo, že tu neplatí skoro žádná pravidla, tedy, až na tu trpělivost.
OT: ještě se ze Studénky jezdí na Příbor z jiného nádraží? Nebo už dávno tomu...?
Hill píše:Je to duchařina. Jsi-li obdařen dostatečnou trpělivostí, máš šanci uspět.
Zde totiž platí pravidlo, že tu neplatí skoro žádná pravidla, tedy, až na tu trpělivost.
OT: ještě se ze Studénky jezdí na Příbor z jiného nádraží? Nebo už dávno tomu...?
K tomu Příboru. I když se postavil koridor, to externí nástupiště ("železniční SET TOP BOX") zůstalo zachováno a je funkční. Některé vlaky ale odjíždějí na Příbor i z hlavních nástupišť, tak jsou z toho příležitostní cestující zmatení.
O duchařině a trpělivosti kolem antén se mi dodnes zdá, když jsme 20 let lovili analogový signál v údolí na Podhradí u Vítkova a natáčeli antény na jiný odraz, když někde vykáceli kousek lesa. Nakonec to vyřešil satelit (TaT a CS Link).
Ten můj panelák nemohli blběji ve vztahu k vysílači Hladnov postavit. Na přiložené mapce je poloha antény v 1.patře vyznačena červenou šipkou, směr Ostrava Hladnov černou dlouhou šipkou. Z jižní strany stíní ta posunutá stěna přilehlé kostky, tam by musela být anténa na 3 m dlouhé tyči od mého balkónu. Na severní straně, kde mám anténu, je směs odrazů a nějakého pole v "polostínu" za hranou třípatrového domu. Na výzkumy homogenity pole bez měřící techniky na okně paneláku nejsou podmínky. Ten bargraf v DVB-T přijímači je příliš informativní a nereaguje na malé změny (navíc musím mít hlavu otočenou o 180 °, abych viděl obrazovku).
Přes tento handicap už nyní pomohlo to, že jsem jen vyměnil dipól na té Yagině pro 22. kanál za dipól pro 39. kanál (na víc zatím nebyl čas). Bloknutí obrazu již nepozoruji, jen sem tam několik kostiček. Bez zesilovače to nejde vůbec. Po nahrazení zesilovače jen symetrizačním článkem ukazuje přijímač nulovoý signál (což je pitomost, nulu nejde zesílit, takže za 0 je považován signál, který již nelze dekódovat).
Zkusím ještě 5-ti prvkovou anténu (té by tak neměla vadit nehomogenita pole) a 12-ti prvkovou anténu podle "Kožehuby". Myslím, že s tím přežiji dobu, než zde bude kvalitní digitální signál z Hošťálkovic nebo Veselského vrchu u Oder.
Dík za názory a diskusi.
- Přílohy
-
Orientace antény.JPG- (21.56 KiB) Staženo 196 x
BTW - kolik pater má ten Váš panelák? Nebylo by totiž jednodušší a pro příjem i výhodnější vyšoupnout anténu nahoru na střechu, odkud by měla zaručeně lepší výhled na vysílač? A tam signál zlehka pozesilovat a nacpat do kabelu směrem dolů k přijímači?
A kutilmile - nelituju tě
- ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]