A to všechno jde udělat s MBA810?
To jsou mi novinky. A tak beznadějně to na začátku vlákna vypadalo...
MBA810 jinak
Moderátor: Moderátoři
Hledá se vhodný "externí" pnp tranzistor, co bude v daném pracovním bodě nejméně šumící.
Uvidíme, co v tomto konkrétním zapojení měřitelně vyhraje. Jestli BC560, BC415, BC214, BC179, KC309F, nebo KC636. Či snad prachsprostá KF517.
Určitě pak zkusím 2N3906 a 2N4403, některé známé spínací typy celkově hodně překvapily.
Jestli seženu ještě vývodový a od nějakého normálního výrobce, tak i ten legendární 2N5087. Ještě v létě je měli u Mouserů skladem i s komplementem 2N5210.
A můžu zkusit i ty "zázraky" od Fairchildů, SS9015 a pak bytelnější SS9012. Nějaký starý origoše od Fair a od Samsungu ještě schovávám.
Všecko pozdější z těchto typů /9012-9018/, pravidelně bez loga, už stojí za hovno.
"Japonce" radši nee. A když už, tak ať je to něco, jako jsou 2SA733 či 2SA1015 - co jich je ve všem 3 prdele.
Mělo by to být něco, co je buď snadno sehnatelné, nebo lépe - z něčeho vykuchatelné podobně, jako samy moduly Z s MBA810. Ideálně na jiném modulu téhož televizoru
Uvidíme, co v tomto konkrétním zapojení měřitelně vyhraje. Jestli BC560, BC415, BC214, BC179, KC309F, nebo KC636. Či snad prachsprostá KF517.
Určitě pak zkusím 2N3906 a 2N4403, některé známé spínací typy celkově hodně překvapily.
Jestli seženu ještě vývodový a od nějakého normálního výrobce, tak i ten legendární 2N5087. Ještě v létě je měli u Mouserů skladem i s komplementem 2N5210.
A můžu zkusit i ty "zázraky" od Fairchildů, SS9015 a pak bytelnější SS9012. Nějaký starý origoše od Fair a od Samsungu ještě schovávám.
Všecko pozdější z těchto typů /9012-9018/, pravidelně bez loga, už stojí za hovno.
"Japonce" radši nee. A když už, tak ať je to něco, jako jsou 2SA733 či 2SA1015 - co jich je ve všem 3 prdele.
Mělo by to být něco, co je buď snadno sehnatelné, nebo lépe - z něčeho vykuchatelné podobně, jako samy moduly Z s MBA810. Ideálně na jiném modulu téhož televizoru
Já jsem dva Z moduly z TV přeosadil A typy s dírami a nasadil pořádný chladič. Zapojil je do můstku ala Condor. Na stabilizovaný zdroj 18V a do repra 4Ω to statečně snášejí i při plném vybuzení, později ještě vyzkouším zvýšit napájecí napětí. Bezmůstkové zapojení snášelo trvale max výkon i při napájecím napětí 22V a do výstupu 2Ω (ale né každý kus se chová v těchto extrémních podmínkách stejně, některé začínají brzy omezovat, DS,DSA ale zatím se neničí). Na MBA i tak slušný výkon.
- Přílohy
-
danhard píše:Musíme vyřešit lepší chlazení.
Zkusím zespoda odfrézovat 3mm díru až na podložku chipu a do ní přijde měděnej kolík, kterej bude zasazenej v měděném bloku
Hodně podobný způsob se opravdu používal v Pardubické Tesle u děliček kmitočtu. Zespodu jsme vyfrézovali drážku š. 3mm po celé délce (samozřejmě né až k čipu) Do toho se vložil spodní chladič z čisté mědi a z vrchu se to stáhlo dalším tvrdším měděným profilem. Potřebovali vyšší kmitočety než na které to bylo určeno. Jelikož jsme s tím měli už zkušenosti
(ta černá hmota byla velice křehká,občas ulítl roh nebo prasklo celé pouzdro)
Opravovali jsme tak vadné integráče v prvních čtyřvrstvých DPS. Nedalo se to tenkrát vypájet, tak jsme odfrézovali čip a nový obvod přišel na ten starý (dva brouci nad sebou) a připájelo se to. Spousta desek se tak opravila.
Z mnohavrstvý DPS, která má nejvnitřnější vrstvy použitý jako plošnej rozvod napájení, ani po jedný ty nožičky nevydloubeš - bez celkovýho najetí na pájecí vlnu prostě nejseš schopnej v jednom bodě dodat dostatek tepla pro překročení teploty fázový změny kolem toho vývodu, ty vnitřní vrstvy ho stíhají odvádět a vyzářit. Buď se to musí dělat se současným ohřevem nejbližšího okolí horkovzduškou, jenže to pálí plasty i povrch desky, nebo na vlně tahat v azbestový rukavici vývody pinzetou při opakovanejch průjezdech - ani jedno desce nesvědčí, obzvlášť pokud jde o to ji uchovat funkční. Ubroušení starýho futrálu odpálenýho IO od nožiček a napájení novýho IO na torza vývodů ponechaný v DPS je rychlejší a účelnější oprava.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ty desky měly signálové cesty na povrchu a napájení právě v těch vnitřních.
Vypájet to opravdu nešlo, nezapomeňte že se psal rok cca 1977, kde v té době byla kvalita materiálu na DPS. Nebyl to dobrý nápad, tak od toho časem upustili. Pozdější desky měly již napájení takovýma hrazdičkama, IO na desce byla uspořádana do řad (jako vysazovaný les:-)) a taky ty desky byly hodně rozměrné - cca 30x30cm!
Vypájet to opravdu nešlo, nezapomeňte že se psal rok cca 1977, kde v té době byla kvalita materiálu na DPS. Nebyl to dobrý nápad, tak od toho časem upustili. Pozdější desky měly již napájení takovýma hrazdičkama, IO na desce byla uspořádana do řad (jako vysazovaný les:-)) a taky ty desky byly hodně rozměrné - cca 30x30cm!
EKKAR píše:Z mnohavrstvý DPS, která má nejvnitřnější vrstvy použitý jako plošnej rozvod napájení, ani po jedný ty nožičky nevydloubeš ...
A kolik si myslíš, že jsem takhle těch integráčů ve VÚMS vyměnil ?
Standardně jsme měli desky osmivrstvý, střední vrstvy byly napájecí bez odlehčení pinů a chodit se mohlo na 4 vnitřních vrstvách, výjimečně na straně součástek, na letovací vrstvě se nesmělo, protože to byly desky bez masky.
To až později se mi podařilo prosadit do výroby, že udělali na Gerber clonku s odlehčeným pinem.
Jinak v dílně měli na výměnu brouků horkovzdušnou vyfukovačku, ale ta hrozně zaprskala tišťák odstříknutým cínem, takže jsem s tím čistil maximálně ty napájecí piny, nebo jsem je tam nechal.
Největší tišťák, co jsme dělali, byla základní deska procesoru ADT4700, ta měla cca 500x500 mm