Součástky ovlivňující kvalitu nf zesilovačů-pravdy a mýty..

Zpráva

vlado5 · #16 Příspěvek od **vlado5** » 24 dub 2021, 07:39

Super, ja som pozeral LM1458 asi od troch výrobcov, som to nenašiel. Ako vidím, je to ešte menej ako som predpokladal, 0,3V/us oproti 748, ktorá má uvedené 0,5V/us. Ale je to žalostne málo u oboch typov oproti TL072, ktorá má 13V/us, taktiež ako aj NE5534.

#17 Příspěvek od **EKKAR** » 24 dub 2021, 07:58

A hodnota "B" neboli výkonová šířka pásma (součin zesílení a nejvyššího přenášenýho kmitočtu, jinak veličina výslovně přímo závislá právě na strmosti/rychlosti přeběhu zešilovače) jen 0,8MHz, to dává při požadovaným zisku mezní přenosovou frekvenci třeba taky jenom 10-12kHz, to jsou pro hi-fi zařízení naprosto šílený parametry... Přesto s nima některý nf zešilovače hrajou překvapivě dobře a ani při měření neboli NEsubjektivním posuzování nedělají ostudu - jenže tam jsou 1458 zařazený v obvodech s tak nízkým ziskem, že jejich mizerný vlastnosti ničemu nevaděj nebo jsou vykompenzovaný jinde a jinak. Ale do signálový cesty už jsem si operáky řad 1458, 709 (50x), 741 a jejich dalších odvozenin zvyknul NEDÁVAT ...

vlado5 · #18 Příspěvek od **vlado5** » 24 dub 2021, 08:05

Inak k téme výberu OZ do nf aplikácií bolo hodne napísané Tu. Je to veľmi zaujímavé čítanie, pokiaľ je vonku zlé počasie, dá sa s tým stráviť čas.....

lesana87 · #19 Příspěvek od **lesana87** » 24 dub 2021, 08:15

OZ někde v korekcích pracuje s úplně jinou (mnohem menší) velikostí signálu než koncovej zesilovač, takže nepotřebuje tak velkou rychlost přeběhu a ze stejného důvodu je nesmysl řešit u něj mezní výkonovej kmitočet.

vlado5 · #20 Příspěvek od **vlado5** » 24 dub 2021, 08:21

Ano, ako spomínal EKKAR o výkonovej šírke pásma v závislosti na SR podrobne pojednáva aj pán Dudek pri zosilňovačoch DPA viď AR A 11/92 str.531

BOBOBO · #21 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 dub 2021, 08:28

No směšovat brum a šum do jednoho výrazu mi silně připomíná politickou korektnost a degeneraci odborného přístupu . Zapadá to do vyčlenění Ohma ze vzdělávacího procesu . Ale jak píše mysteri , tak všem po 40ce je šum šumák . Dnes už si vzhledem k úřadujícímu kapitalizmu a jeho výsledkům překládám hifikluby jako možnost dosáhnout tehdá v chudině alespoň v něčem "kvality" života , jež si ho tehdy mohli dovolit jedinci s ostrými lokty jak v politice , tak hospodářství (všeho druhu) .

vlado5 · #22 Příspěvek od **vlado5** » 24 dub 2021, 08:43

To máš pravdu, ale napr. pri meraní nf zosilňovača sa meria aj pomer signál/šum a tam ako šum sa meria všetko nežiadúce (výstup bez signálu), to znamená aj brum.

#23 Příspěvek od **EKKAR** » 24 dub 2021, 09:07

lesana87 píše:OZ někde v korekcích pracuje s úplně jinou (mnohem menší) velikostí signálu než koncovej zesilovač, takže nepotřebuje tak velkou rychlost přeběhu a ze stejného důvodu je nesmysl řešit u něj mezní výkonovej kmitočet.

Tohle plácni před Kazzatelem nebo Velkým Audio Druidem a uvidíš, jak dopadneš ...

ZVUK2000 · #24 Příspěvek od **ZVUK2000** » 24 dub 2021, 09:41

V Trenčíně možná trafa šumí a listí v lese brumí. Zatímco šum je vlastnost zesilovače. Brum je většinou závada a více méně se projevuje u zařízení napájených ze sítě. To samé zařízení napájené na baterie přestane mít brum, ale šum zůstane.

vlado5 · #25 Příspěvek od **vlado5** » 24 dub 2021, 10:09

Naštuduj si pojem biely šum. Máš tam signály spektrálne rozložené od niekoľko Hz (brum) až po vysoké kmitočty. Taktiež sa to nazýva šum. Ďalej sa o filozofickej polemike "šum vs brum" nemienim vyjadrovať... Howgh

hajeklubos · #26 Příspěvek od **hajeklubos** » 24 dub 2021, 10:13

Pro lesana87
Moc obdivuji tvé elektrotechnické znalosti a zručnost ale tady s tebou nesouhlasím. Podle mě základ pro to aby zesilovač hrál bigbít je tvrdej zdroj a velká rychlost přeběhu celého zesilovacího řetězce. Když ji kterýkoliv prvek nesplňuje je po muzice. Je pravda,že tady má tu čáru nastavenou každý jinde. Jestli IO zpracovává malý nebo velký signál je jedno. Jde o nic a plná,za jak dlouho. Když to šváb nestihne, tak na výstupu z toho není nic nebo bordel. Proto ty náhrady za fety. Také nezapomínat na fyziologickou regulaci hlasitosti, ucho je sviňa. To je ale jiná píseň. Mimochodem vysoký maximální kmitočet udávaný v parametrech dává tušit dobrou rychlost přeběhu, protože parametr přeběh se snad ani neudává. Tady se stačí podívat na běžné levnější zesilovače Denon, Onkyo,Yamaha, 50až100kHz 1dB. To není o tom ,že to neslyšíš nahoře ale, že to hraje basy a buben dole. Nic/plná a fakt dost rychle.
Luboš

BOBOBO · #27 Příspěvek od **BOBOBO** » 24 dub 2021, 10:17

Z toho vyplývá , že v tvém případě musíš jen ty , pro nás je to jasné , uvádět o které části spektra chceš tlachat , neboť pro nás ostatní je jasné , na co se máme v řešení problému zaměřit , zatímco u tebe je to technicky nejasné-je to v luftě .
Řešení problémů brumícího zesu a šumícího zesu jsou obsolutně jiná . howgh

samec · #28 Příspěvek od **samec** » 24 dub 2021, 10:40

vlado5 píše:Naštuduj si pojem biely šum. Máš tam signály spektrálne rozložené od niekoľko Hz (brum) až po vysoké kmitočty. Taktiež sa to nazýva šum. Ďalej sa o filozofickej polemike "šum vs brum" nemienim vyjadrovať... Howgh

Ak máš pocit, že brum je súčasťou bieleho šumu, tak sa vráť do školy a doštuduj si fyziku.

To, že angličania majú na viacero významov spoločný výraz noise, je ich problém. My máme reč podstatne kvetnatejšiu. Takže okrem brum a šum naše slovanské jazyky poznajú ešte hluk či rušenie ako preklad anglického noise. A tých výrazov máme isto viac. Doslovne prekladá bez zohľadnenia miestných jazykových špecifikácií len hulvát. Takže signal/noise ratio je lepšie než sgnál/šum prekladať ako pomer uitočného/rušivého signálu. Ani len angličania a američania si neprekladajú všetko doslovne a to sú oba národy anlicky hovoriace.

hajeklubos, ty si tiež doštuduj fyziku a elektriku, lebo používaš povery a pranostiky namiesto faktov. lesana87 má pravdu.

#29 Příspěvek od **Hill** » 24 dub 2021, 12:20

Pamatuji, že se v pardubické Tesle tradovalo, jak na začátku v řadě B4 honili po tom tlakově litém šasi, kam nejlíp uzemnit uzel napájení a kam stínění, když jsme se ptali, proč vlastně místo jednoduchého stíňáku vedou k hlavám stíněné dvoulinky se stíněním ukostřeným jen na jednom konci. Tehdy se nám, nezkušeným študákům, otevřel obzor plný zemních smyček. Do té kostry se totiž indukovalo rozptylové pole síťového trafa i motorku, ale z motorku bylo v rytmu šetinásobku otáček ještě periodicky deformované žebry rotoru. Ty smyčkové proudy putují celým šasi, vyvolané úbytky jsou na různých místech také různě velké.
A obě tyto indukce zasahují i stínění kabeláže. Navzdory použití germaniových tranzistorů, z nichž vstupní se vybíraly na minimální šum, nepředstavoval ten šum ani tak velký problém, jako pronikající síťový brum navíc zdůrazněný snímací korekcí. Už v raných šedesátkách (a patrně i dlouho před nimi) se u nás šum a brum konstrukčně řešily zvlášť, i když v údajích o odstupu to už rozlišené není, takže se neví, která z rušivých složek v tom naměřeném údaji dominuje vyšší hladinou rušivých napětí. Dokud to neuslyšíme.
Že to dnes překládá z jinojazyčné terminologie každý jinak, je sice chyba, ale asi s tím nic nenaděláme.

PeteBurns · #30 Příspěvek od **PeteBurns** » 24 dub 2021, 16:39

Samec, ty si zase doštuduj angličtinu, lebo oni zďaleka nemajú iba noise - rovnako sa používa interference, hiss, hum či buzz :wink: