NZC 300
Moderátor: Moderátoři
Je-li dráha potenciometru vyčištěná a neporušená, pružina (co skutečně pruží) má dobrý uhlíkový kontaktní roubík, pak není důvod, aby potenciometr chrastil (pokud není dráha pokrytá nějakou emulzí, na kterou se nalepí prach). Nakonec ty lepší potenciometry typu Tesla TP28x měli otvor chráněný kouskem průhledné folie.
Ještě mě napadá přechodový odpor mezi konci uhlíkové dráhy a kontakty.
Na průběh samozřejmě vliv má.
Kde je použitý potenciometr s odbočkou, nebo odbočkami, použitými pro fyziologickou změnu kmitočtového průběhu, může ten zatěžovací odpor charakteristiku i vážně nabourat, jestli se s ním nepočítalo už z výroby.
To u NZC300 nehrozí, fyziologii nemá.
Nepřidával bych tam žádný odpor.
Bezsvodový kondenzátor samozřejmě neexistuje, ale proti vyšeptalýmu elytu z Ostravy bude i ta nejlevnější svitková Čína učiněnej zázrak. A to nemluvím o slavných různobarevných plastových elytech, co jimi Tesla svoje výrobky prasila v osmdesátých letech.
U fyziologické korekce pochopitelně záleží na tom, na jaké výstupní impedanci frekvenčně závislého členu je připojená ta odbočka potenciometru.
To už je lepší zajistit, aby rozdíl stejnosměrných potenciálů na pólech vazebního kondenzátoru byl pokud možno nulový. Samozřejmě u elektrolytů by to bylo kontraproduktivní, ty polarizační napětí potřebují a bez svodového proudu to nejde, ale u svitků a keramik to cesta je.
Pokud má potenciometr 100k, mezi jeho běžec a zem zapojíš rezistor dejme tomu 220k. Změna průběhu regulace i naladění fyziologie je pak marginální. Tím méně když už je potenciometr zatížený 22kOhm vstupem následného stupně. Musím to kreslit a dokládat výpočty?
V exempláři co jsem dostal na opravu, patrně vlivem dlouhých let používání se obrousil plast kluzné kulisy po které jezdí páka řazení. Páka je svérázný dlouhý kus drátu vzhledu výpletu bicyklu, zohýbaný do patřičného tvaru, jeden kus jezdí po zmíněné kulise, na druhé straně je neseříditelně vražen (zalisován) do plastové vidlice která šmrdlá s řemínkem. Po opotřebení byla horní strana vidlice tak vysoko, že škrtala o plechový talíř. Dosti laciná prasečina. Tenhle odfláknutý gramofon mě moc nemotivuje, takže jsem to vyřešil jen nasunutím smršťovacích bužírek na část, která jezdí po kulise a namazáním vazelínou. Výrobce koneckonců nemohl předpokládat, že tento přístroj bude někdo chtít držet v chodu 40+ let.
To umístění konektorů v polovině hloubky spodního krytu, tak 250 mm od zadní strany, je neskutečné. Co asi kouřili designéři?
Mimochodem - v servisním manuálu ten dorazový výlisek taky není.