Oprava zdroje BM566A - demontáž trafa s deskami usměrňovačů

[Milan]

Tak můj stařičký osciloskop koupený z pozůstalosti po majiteli radioopravny v Poličce asi skončil. Po zapnutí jen slyšitelné lupnutí , přerušená pojistka sítě 630 mA, po výměně dtto . Zkontrolován přívod sítě , vypínač, držák pojistky , odrušovací kond - 500V dc PU 311 Rizol. větší než 200 MΩ, odrušovák má kapacity ok . Vizuzálně nic shořelého, žádný "elektrotechn. smrádek". Připojeno přes odd. trafo a žárovku 100W , proud se žárovkou cca 0,4A, bez 2,4A . Tak kde by to mohlo být ? Stabilizátory jsou svázány přes reference s +12V. Takže odpojeny všechny vývody z obou desek s usměrňovači(montážní jednotky) od desky stabilizátorů - výsledek stejný , někde je šlus. Se žárovkou změřeny všechny výstupy usměrňovačů - zapnuto vždy jen krátce - všude je nějaké napětí, kondy po vypnutí drží delší dobu napětí. Takže zbývá asi jen trafo nebo ty mraky drátů namačkaných
mezi trafo a okolí , vidět tam nic není.
Potřeboval bych poradit, jak dostat to trafo co možná jednoduše kousek ven, abych se dostal na jeho vývody a mohl to okolí narvané dráty prohlédnout - proměřit . Snad to již někdo někdy "prožil" .
Díky za radu, event. tip , jak to najít i bez demontáže - já na nic rozumného nepřišel.[/url]

[Zaky]

Chtělo by to omrknout infrakamerou, asi by bylo vidět, co hřeje. Jen najít někoho poblíž, kdo kameru má.

[Lukas-Peca]

Tohle je za trest opravovat. V mém BM556 náhodně vysazovala jedna větev zdroje. Deska stabilizátorů je v takové šachtě, takže se na ní za provozu absolutně nedá měřit. Aby ji člověk dostal ven, musí odpájet tuším 27 drátů. Žádný konektor. Hlavně že jsou všechny tranzistory v paticích, které jsou akorát příčinou dalších poruch Vyndávání desky jsem absolvoval asi desetkrát, nic vadného jsem neobjevil, pak osciloskop třeba půl roku fungoval a zase vysadil. Nakonec jsem do desky za provozu ťukal dlouhou špejlí a objevil jsem malý zelený odpor, který měl mezi tělískem a vývodem studeňák. Tyhle osciloskopy opravdu nestojí za nic. Rozměry, váha, velikost obrazovky, spolehlivost, opravitelnost, vše je o ničem.

Asi o dvacet let starší dederonský wobler má veškerou elektroniku na modulech, které se dají vyjmout holou rukou. Včetně filtračních elytů. V šasi je napevno jen trafo.

[Milan]

No deska stabilizátorů je elektricky mimo zemí odpojena .Na trafo jsou napojeny jen ty dvě destičky po stranách trafa , na kterých jsou diody a kondy jednotlivých větví usměrňovače bez zátěže a pár součástek k pouzdrům na chladiči .Vpravo směrem k chladiči nestrčím ani špejli , ale drátů je tam mraky a chladiče hodně hřejí - mohlo se něco naprosto nesouvisejícího protavit do sebe. Největší podezření mám na trafo , potřeboval bych se dostat k vývodům , což je nemožné , ani je všechny nevidím.
Ta infrakamera by byla dobrá, ale při těch cca 500W , které do toho lezou bez žárovky , by muselo něco sakramentsky svítit a smrdět. Což se neděje ,
takže asi uvnitř trafa některé vinutí závit nakrátko.
Mrzí mě to , s tímhle jsem se nebál šáhnout sondou i do zdroje ve starém rádiu .

[EL34]

Pokud jsi to ještě neudělal, tak zkontroluj ty diody v graetzech. Už jsem pár těchto diod odešlých viděl. Já bych to zrovna na to trafo moc nesázel. Pokud jsi to neměl ve vlhku. Ty trafa jsou dobře impregnovaný. Samozřejmě se můžu mýlit..

[Milan]

Tak holé trafo s usměrňovači je venku, po zapojení na síť se to chová stejně jak popsáno výše . Trafo je na 4 šroubech , musí se opakované namočit acetonem závity, nešlo to povolit, teplem byly zalehlé závity v impregnačním laku. Žádné viditelné "očouzení" ap. vidět není .
Diody a kondy proměřím určitě , ale ten obrovský příkon se musí někde ztrácet a nic vidět není. No když tak budu shánět jiné trafo , vraků by mělo
být ještě dost .

[EKKAR]

Hele, s těma usměrňovačema můžou mít rádcové pravdu, osobně jsem před pár léty takhle opravil čítač Videoton TR-5283 DFM128 - taky nesvítil displej, akorát na rozdíl od toho tvýho vošklivoškopku nežral elektriku jak ruskej zájezd. Po demontáži jsem zjistil v napáječový sekci 5V/3A přerušenej usměrňovací můstek signovanej "FAGOR B-40 C3700/2200", kterej byl jen tak přilepenej lakem k plošňáku bez jakýhokoliv dalšího chlazení - po jeho náhradě nějakým bezejmenným a hlavně po doplnění co největšího kusu chladicího plechu, kterej se vešel, čítač naběhnul a běhá dodnes ...

[Celeron]

Taky bych to viděl na některou KY130 nebo KY132, z fotky nepoznám velikost. Pár proseklejch a přerušenejch jsem v životě vytáhl. Zato TF-ka elyty v těhle velkejch pouzdrech ani jeden. Na a pak už jen to trafo.

[Milan]

Až odhrabu sníh a zatopím v dílně, hned se do těch diod a kondů pustím .

[Milan]

Dostal jsem zprávu z n.p. Katoda Olomóc , že závadu zapříčinila vadná
dioda E8 v graetzu větve +80V . Tak jsem je raději vyměnil všechny čtyři za 1N4007. Diody /pájecí body jsou bez vyjmutí bloku nepřístupné . Proudový odběr klesl na magn. proud trafa (pár desítek mA).
Dioda je protavená durch . Nechám to chvíli běžet bez zátěže , otestují se
aspoň kondy na šp. napětí - ale jsou opravdu po těch cca 40 letech ve vynikajícím stavu jak kapacitou, tak svodem při Umax menším než 0,1 mA.
A to se to tam kolem trafa hodně hřeje.... Teď budu jen doufat, že vinutí trafa není načaté a nevzalo to něco dalšího za stabilizátorem sebou .

[Celeron]

Co tam vlastně bylo původně? KY132 (tělo cca 6-7 mm dlouhý) a nebo KY130 (asi 4,5 mm).
Napěťově koukám že taky šetřili, zelená je na 15V AC z trafa do kapacitní zátěže, modrá na 30V a červená na 60V.
Ta červená teda byla na dorazu, zvlášť když je ještě oscilo na 220V a nyní je klidně 235V.
Ono ani s tou 1N4007 nemusíš mít zcela vystaráno. Před asi 8 lety jsem jich v termostatech přímotopů Ecoflex vyměnil desítky. Přes odpor 33k usměrňovala 230V do kondíku 100M. Nějaká divná série či co.

[EKKAR]

Tak ty starý teslácký křemíkovky jak KY130, tak KY132 měly závěr 80V označenej zeleně, 150V modře, 300V červeně, 600V bíle, 900V žlutě, 1kV šedě a 1250V stříbrně, takže když vezmu 80V efektivní střídavinu v Graetzu a na ní červeně značenou diodu = KY132/300, tak nevidím žádný prohřešky v dimenzování, v Graetzu pokud vím jsou na závěr namáhaný vždycky 2 diody v sérii a spičková hodnota efektivky 80V je o pár chlupů nad 113V, když to vezmu i se zvýšením napětí vlivem dnešních síťovejch hodnot (220V vs. 235-240V je to zvýšení o 6,8 - 9%), tak to je maximálně těsně pod 123,5V = furt dostatečně málo ve srovnání s katalogovým nominálem, kdy čistě teoreticky by tam měla obstát i ta "modrá" KY132/150 ...

[Milan]

Původní byly bílé .

[Celeron]

Původní byly bílé .

Na fotce nejsou vidět. Bílá v pohodě.
Karle, otevři si katalog a koukni na Ua ef (C). Já bych červenou na 80V nedal ani náhodou. Tedy pokud bych nechtěl mít opakovaně vejdělek.

[fredis]

Například fialové odcházely přímo příkladně. Třeba v TV. Nebál bych se těch skleněných "korálků" BYxxx, klidně pájených z něčeho, ale patřičně dimenzovat. Ty přežijí vše. Ty KYxxx se lišily i potiskem, některé série byly totál zmetky...