Ta dioda je tam opravdu špatně, ale druhá věc je, jak brzdíte proud v primáru, čili co se děje s energií mag. pole při vypnutí tranzistoru. Obyčejně má trafo jednočinného měniče ještě jedno vinutí s rekuperační diodou. Jinak vzniknou na spínacím tranzistoru špice napětí v tomto případě omezené jen RC členem. Dvojčinný měnič by to řešil nebo možná na některém sekundárním vinutí usměrňovat Graetzem a tak požrat energii mag. pole do zátěže. Nemám s tímhle ale zkušenosti, bude se uplatňovat rozptylová indukčnost. Sledujte na osciloskopu proud tranzistorem na nějakém malém emitorovém odporu a také napětí na D. Proud ani napětí nesmí překročit povolené hodnoty. Pomalu zvyšujte napájení. Vybastlit spínací zdroj není triviální.
Co se týče frekvence, to se dá lehce spočítat:
fi = Bmax * S
Bmax bývá u feritu kolem 0,3 T, S je průřez jádra
fi = 1/N * integral(u * dt)[od 0 do T] = (U * T)/N pro konstatní napětí a dobu sepnutí T a počet závitů N.
potom:
U * T = Bmax * S * N
T = (Bmax * S * N)/U
pro střídu sepnutí 50% je
f >= fmin = 1/2T = U/(2 * Bmax * S * N)
Obvykle se volí frekvence a dopočítá se potřebný počet závitů. U vás je to ale naopak. Pokud je trafo zalité a nelze umístit pomocné měřící vinutí pro určení parametrů trafa, je třeba pečlivě sledovat průběh proudu při měnícím se kmitočtu spínání a daném napětí. Proud by se měl od nuly lineárně zvyšovat po dobu sepnutí tranzistoru. V okamžiku vzniku proudových špic na konci doby sepnutí je jádro přesyceno a nalezli jsme hraniční stav pro fmin.
Technické údaje k trafu
Moderátor: Moderátoři
-
Návštěvník
lexxaa píše:Tak jsem pro jistotu přiložil schéma. Je to pouze výstupní část s transformátorem. Regulaci provadí TL494 a ta funguje správně.
Signál Switch je přiveden na driver IR2118 a ten pak již přímo spíná tranzistor T1. Tranzistor je chráněn RC článkem tvořený R20(1k/2W) a C20(1n/1000V). Dále je připojena paralelně k primárnímu vinutí rekuperační dioda D3(BY500). Když jsem se pokoušel postupně zvyšovat napětí na primáru, tak proudová pojistka 0.5A u zdroje napětí začala fungovat už při cca 10V!
Pokud jsi to zapojil podle zveřejněného schematu , tak se nediv , že když na tom začneš laborovat , mají topiči v elektrárně pohotovost .
Máš tam dost zásadní hrubku .
Zdravím Ivan
-
PavelFF
Ivane, tos mu pomoh!Máš tam dost zásadní hrubku .
Zdravím Ivan
Jelikož Ivan mlčí, než se ozve, zkusím ti dát laickou radu.
Měnič bude spíš blokující než propustný. Zkus přehodit vývody primáru trafa a napájej to zpočátku z malého napětí, co to udělá. Jen jestli se ukáže nějaká změna v chování měniče. D3 odpoj.
Pohledej na netu " blokující měnič" případně "flyback converter".
Bez osciloskopu vyvíjet vlastní neověřenou konstrukci spínaného zdroje vyžaduje velký optimismus.
-
Návštěvník
-
PavelFF
Jak jsi přišel na UC3844 ? Je to nějaký budič IR2118, předpokládám, že je zapojen správně.Pokud máš IO v buzení uc3844 , pak máš mít na pinu 5 zem . Jinak dioda přes primár je rekuperace a co nedá do sec. odevzdá zpět do zdroje .
zdravím Ivan
lexxaa píše, že na začátku všeho je TL494.
Dioda D3 se takto nezapojuje. Dává se tam RCD ochrana, jak můžeš vidět třeba na obrázku č.5 tady:
http://www.belza.cz/swmodeps/compow1.htm
-
Návštěvník
PavelFF píše:Jak jsi přišel na UC3844 ? Je to nějaký budič IR2118, předpokládám, že je zapojen správně.Pokud máš IO v buzení uc3844 , pak máš mít na pinu 5 zem . Jinak dioda přes primár je rekuperace a co nedá do sec. odevzdá zpět do zdroje .
zdravím Ivan
lexxaa píše, že na začátku všeho je TL494.
Dioda D3 se takto nezapojuje. Dává se tam RCD ochrana, jak můžeš vidět třeba na obrázku č.5 tady:
http://www.belza.cz/swmodeps/compow1.htm
Já mám z celého tvého příspěvku dojem , že je to fór . Pokud ne , tak se omlouvám , ale :
D3 takto zapojená Ti zaručí , že se do sekundáru nedostane nic , resp. velice málo , neboť v době , kdy má dávat do sekundáru je D3 otevřena .
Nemáš definované z jakého napětí máš připojen snímač odchylky , takhle Ti budou jednotlivá "napětí courat" . Pokud je nepotřebuješ , i tak máš naději , že to začne kmitat (regulace) a uklidnit jí (regulační smyčku) je práce i pro zkušeného mazáka .
Nikde nemáš ani naznačenou regulaci o reg. smyčce nemluvě , jak proudovou , tak napěťovou , tak mi naznač alespoň , jak to chceš "udržet na uzdě" . To jsem z tvého obrázku také nepochopil .
Zdravím Ivan
Omlouvám se, že jsem dlouho neodpovídal. Myslel jsem si, že bude stačit přiložit jen tu silovou část zdroje. Vypadá to, že ne. Přikládám tedy i tu PWM regulaci, která je podle mě v pořádku.
Mimochodem zkoušel jsem to s diodou paralelně připojenou k primaru i bez ní, s RC nebo RCD ochranou a výsledek je pořád stejný. A to ten, že když na primar trafa připojím pouhých 20V, tak jim prochází proud 0.5A!!! Je to hrůza, chladič je pěkně horký. Navíc mi vůbec nefunguje RCD ochrana, vůbec nějak zásadně neořezává napěťové špičky.
Jinak to schéma je oproti tomu prvnímu, co jsem zde již dříve dal, trochu pozměněné, takže na ten starý se už nedívejte.
Dále tu RCD ochranu jsem si nevymyslel, je to popsané v knize Výkonové tranzistory MOSFET od Stengl/Tyhanyi nakladatelství BEN.
Snad už bude více jasné, jak to funguje. Pokud ne, tak se ptejte
Mimochodem zkoušel jsem to s diodou paralelně připojenou k primaru i bez ní, s RC nebo RCD ochranou a výsledek je pořád stejný. A to ten, že když na primar trafa připojím pouhých 20V, tak jim prochází proud 0.5A!!! Je to hrůza, chladič je pěkně horký. Navíc mi vůbec nefunguje RCD ochrana, vůbec nějak zásadně neořezává napěťové špičky.
Jinak to schéma je oproti tomu prvnímu, co jsem zde již dříve dal, trochu pozměněné, takže na ten starý se už nedívejte.
Dále tu RCD ochranu jsem si nevymyslel, je to popsané v knize Výkonové tranzistory MOSFET od Stengl/Tyhanyi nakladatelství BEN.
Snad už bude více jasné, jak to funguje. Pokud ne, tak se ptejte
- Přílohy
-
Zdroj - 1.část.jpg- (103.03 KiB) Staženo 127 x
-
- Zdroj - 2.část.jpg
- (126.7 KiB) Staženo 143 x
Nejsem neomylný.
Nerad se opakuji, ale pokud jde o propustný měnič, jak se tedy brzdí proud v primáru v době vypnutí tranzistoru? Jestli máte možnost se podívat na průběh proudu osciloskopem, jak to vypadá? Prostě to musí vypadat tak, že před novým sepnutím tranzistoru je proud na nule. Jinak se v následující periodě nezačíná od nuly, další sepnutí je s ještě větším proudem na začátku a tak dále a zakrátko máte 0,5A při 20V.
Co ten kondenzátor C20? Na jaké napětí se nabíjí? Myslím špičkově. Právě toto napětí zastavuje proud v primáru. Energie mag. pole přelitá do C20 se pak ztrácí v R20 při sepnutí. Jestliže napětí 325V rozebíhá magnetizační proud v primáru po 1/2 periody sepnutí (teď nemluvím o do zátěže přenášeném proudu), tak ten C20 proud zastavuje svým narůstajícím napětím a měl by se nabít, a teď bych nerad kecal, ale odhadnu klidně až na dvojnásobek napájecího napětí. Prostě plocha časového grafu napětí na kondenzátoru by se měla rovnat ploše: napájecí napětí krát polovina periody. To je právě ten případ, kdy se příslušné voltsekundy mag. toku jádra vybijí do kondenzátoru.
Ještě bych se pokusil o odvození konečného napětí Uc na kondenzátoru.
Napájecí napětí je U, primární indukčnost L a doba sepnutí tranzistoru je T. Kapacita C20 je C. i je okamžitý magnetizační proud.
okamžitý proud primárním vinutím i je:
U = L * di/dt
di = 1/L * U * dt
proud v čase t je:
i =1/L * integral(U * dt) = 1/L * U * t
enerie mag. pole na konci doby sepnutí:
WL = integral(U * i * dt)[0 - T] = integral(1/L * U * U * t * dt)[0 - T] = (U^2 * T^2)/2L
energie nabitého kondenzátoru:
WC = 1/2 * Uc^2 * C
Energie z mag. pole se má přelít do kondenzátoru, takže srovnáním WL a WC dostaneme:
Uc = (U * T)/odmoc(L * C)
Ale pozor, kapacita C20 musí být dostatečně malá, aby se stačil zcela nabíjet v době vypnutí tranzistoru, ale zase ne tak malá, aby se překročilo povolené napětí pro tranzistor.
No, doufám, že to celé není úplná kravina.
Co ten kondenzátor C20? Na jaké napětí se nabíjí? Myslím špičkově. Právě toto napětí zastavuje proud v primáru. Energie mag. pole přelitá do C20 se pak ztrácí v R20 při sepnutí. Jestliže napětí 325V rozebíhá magnetizační proud v primáru po 1/2 periody sepnutí (teď nemluvím o do zátěže přenášeném proudu), tak ten C20 proud zastavuje svým narůstajícím napětím a měl by se nabít, a teď bych nerad kecal, ale odhadnu klidně až na dvojnásobek napájecího napětí. Prostě plocha časového grafu napětí na kondenzátoru by se měla rovnat ploše: napájecí napětí krát polovina periody. To je právě ten případ, kdy se příslušné voltsekundy mag. toku jádra vybijí do kondenzátoru.
Ještě bych se pokusil o odvození konečného napětí Uc na kondenzátoru.
Napájecí napětí je U, primární indukčnost L a doba sepnutí tranzistoru je T. Kapacita C20 je C. i je okamžitý magnetizační proud.
okamžitý proud primárním vinutím i je:
U = L * di/dt
di = 1/L * U * dt
proud v čase t je:
i =1/L * integral(U * dt) = 1/L * U * t
enerie mag. pole na konci doby sepnutí:
WL = integral(U * i * dt)[0 - T] = integral(1/L * U * U * t * dt)[0 - T] = (U^2 * T^2)/2L
energie nabitého kondenzátoru:
WC = 1/2 * Uc^2 * C
Energie z mag. pole se má přelít do kondenzátoru, takže srovnáním WL a WC dostaneme:
Uc = (U * T)/odmoc(L * C)
Ale pozor, kapacita C20 musí být dostatečně malá, aby se stačil zcela nabíjet v době vypnutí tranzistoru, ale zase ne tak malá, aby se překročilo povolené napětí pro tranzistor.
No, doufám, že to celé není úplná kravina.
Nastavil jsem si velmi krátkou dobu sepnutí tranzistoru. Pri sepnutí napětí na tranzistoru T1 klesne na 0, ale velice rychle stoupne zpět na velikost napájecího napětí a to ještě v době sepnutí. Jakmile vypne, tak vzniknou vcelku velké špičky. Při 20V měla špička kolem 80V.
Kondenzátor C20 má kapacitu 1nF a může nabít až na napětí 1000V.
Myslel jsem, že se energie z primáru přelije do sekundáru a odsuď do zátěže, tak mi to není uplně jasné, proč se tak neděje. Když jsem se díval na napětí na sekundárním vinutí, tak bylo prakticky identické, jako na primaru, ale mělo menší amplitudu. Když jsem se podíval na průběh napětí na výstupních svorkách, tak mělo prakticky stejný tvar a kondenzátory jej vůbec nevyhladily. Teď už to vůbec nechápu...
Kondenzátor C20 má kapacitu 1nF a může nabít až na napětí 1000V.
Myslel jsem, že se energie z primáru přelije do sekundáru a odsuď do zátěže, tak mi to není uplně jasné, proč se tak neděje. Když jsem se díval na napětí na sekundárním vinutí, tak bylo prakticky identické, jako na primaru, ale mělo menší amplitudu. Když jsem se podíval na průběh napětí na výstupních svorkách, tak mělo prakticky stejný tvar a kondenzátory jej vůbec nevyhladily. Teď už to vůbec nechápu...
Nejsem neomylný.
Jestli napětí na tranzistoru stoupne ještě v době sepnutí, tak to může svědčit o dvojím:
- málo vybuzený tranzistor
- přesycené jádro
Tipuji to druhé.
Co se týče přelévání energie - tak pozor, mluvil jsem o energii vzniklé magnetizačním proudem, nikoliv o energii přenášené na sekundár. S tou problémy asi nebudou. Když si představíš náhradní schéma trafa, tak jde o proud Im.
V tomhle je zásadní rozdíl mezi propustným a blokujícím měničem. My máme propustný, že? Blokující měnič využívá právě energii nahromaděnou v mag. poli, my s ní v našem případě máme naopak problém.
Čárkované hodnoty znamenají přepočtení poměrem závitů. L1, L2 jsou rozptylové indukčnosti, R1, R2 činné odpory vinutí. Lm je magnetizační indukčnost a o tu jde. Proud Im musí klesat při vypnutí tranzistoru k 0. Jinak vznikne ss složka proudu, která, jak je vidno, je omezena jen R1.
- málo vybuzený tranzistor
- přesycené jádro
Tipuji to druhé.
Co se týče přelévání energie - tak pozor, mluvil jsem o energii vzniklé magnetizačním proudem, nikoliv o energii přenášené na sekundár. S tou problémy asi nebudou. Když si představíš náhradní schéma trafa, tak jde o proud Im.
V tomhle je zásadní rozdíl mezi propustným a blokujícím měničem. My máme propustný, že? Blokující měnič využívá právě energii nahromaděnou v mag. poli, my s ní v našem případě máme naopak problém.
Čárkované hodnoty znamenají přepočtení poměrem závitů. L1, L2 jsou rozptylové indukčnosti, R1, R2 činné odpory vinutí. Lm je magnetizační indukčnost a o tu jde. Proud Im musí klesat při vypnutí tranzistoru k 0. Jinak vznikne ss složka proudu, která, jak je vidno, je omezena jen R1.
-
PavelFF
Jen se klidně montujte, tohle je přece pro všechny
Můžete mít pravdu, propustný měnič se použije pro větší výkony a pak je obvykle přítomno i rekuperační vinutí. To by celou situaci měnilo, ale v zapojení nejsou označeny konce vinutí, takže nevím. Pokud by to byl blokující měnič, pak je to asi otázka nízkého kmitočtu - tomu by napovídal i nárůst napětí na tranzistoru ještě v době jeho otevření. A také možnost mezizávitového zkratu.
Můžete mít pravdu, propustný měnič se použije pro větší výkony a pak je obvykle přítomno i rekuperační vinutí. To by celou situaci měnilo, ale v zapojení nejsou označeny konce vinutí, takže nevím. Pokud by to byl blokující měnič, pak je to asi otázka nízkého kmitočtu - tomu by napovídal i nárůst napětí na tranzistoru ještě v době jeho otevření. A také možnost mezizávitového zkratu.
Na zameranie medzizávitového skratu sa najčastejšie používajú jednoúčelové prípravky na princípe porovnania určitej elektrickej hodnoty s dobrým prvkom. Univerzálne môžu pracovať na princípe vyhodnotenia tlmených kmitov produkovaných po zavedení jedného impulzu, ale tu je spravidla potrebné poznať presné parametre meranej súčiastky a to nie je vždy poruke.
Pri takom počte závitov ako uvádzaš a pri uvedenom usporiadaní závitov - ako si prv uvádzal, by som nevidel problém v znovanavinutí trafa s tým, že tie vinutia usporiadaš inak. Mám za to, že u impulzných zdrojov sa primár so sekundárom prekladá vrsvovite a nevinie sa najpr celý primár a potom celý sekundár.
Ak si zle pamätám, že niečo podobné si písal na začiatku, tak sa ospravedlňujem!
Pri takom počte závitov ako uvádzaš a pri uvedenom usporiadaní závitov - ako si prv uvádzal, by som nevidel problém v znovanavinutí trafa s tým, že tie vinutia usporiadaš inak. Mám za to, že u impulzných zdrojov sa primár so sekundárom prekladá vrsvovite a nevinie sa najpr celý primár a potom celý sekundár.
Ak si zle pamätám, že niečo podobné si písal na začiatku, tak sa ospravedlňujem!
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
Byls upozorněn na diodu D3.Změřils jsi ji?Diodu vyhodíš a zkonstatuješ
že se nic nezměnilo.To je vážná chyba.Nahraď ji čerstvou.
Závěrné napětí diody musíš měřit alespoň při 600V./napájení325V/
Znovu jsem pročítal příspěvky a zarazilo mne že je použitý
IRF740 pro 400V tedy nepatrná napětová reserva.Je v pořádku RC
člen u IRF?
že se nic nezměnilo.To je vážná chyba.Nahraď ji čerstvou.
Závěrné napětí diody musíš měřit alespoň při 600V./napájení325V/
Znovu jsem pročítal příspěvky a zarazilo mne že je použitý
IRF740 pro 400V tedy nepatrná napětová reserva.Je v pořádku RC
člen u IRF?