Podařilo se mi nalézt viz https://ardf.darc.de/contest/technik/fpe80d.htm
velmi zajímavý článek , který dává odpověď na mé otázky v úvodu a je zajímavý i z hlediska kvantitativního porovnání možností feritové , rámové a drátové antény včetně šumu. Bohužel jen pro ty, kteří trochu vládnou němčinou . Třeba to bude někoho zajímat.
Feritová anténa - náhradní schema a vliv stínění
Moderátor: Moderátoři
Teda chlapi, já zírám. To my houmlesáci řešíme jako Pajosek2.
Vezmi štyři latěčky, tak 30x5x1cm, slep do štverce, namotej cca 30 (tuším) závitů, stačí průměrem 0,35mm izolovaného drátu a spoj se starým vzduchovým ladícím kondenzátorem 500pF. Na tranzistorovém rádiu z popelnice (tehdy T58) najdi v šumu vysílač Luxembourk. Rádio vlož do rámu a pomalu zatoč hřídelí ladícího kondenzátoru, dokud rádio nepřekřičí tehdy hvězdu tranzistorových přijímačů z Japonska na téže stanici. Inu, nám dřevákům stačily latěčky.
Jak říká pán s tou sklenicí (ať mu pámbůch dá hodně let), na té šířce pásma a směrech zdrojů vysílačů/rušení hóóódně bude. Aspoň se mi tak jeví hlavně z praxe.
Možná, taková hloupost. Stará jednoduchá rádia měly na vstupech od antény laditelnou cíbečku v sérii s kundíkem přímo na zem. Prý aby silný místní alipaša nepřekřičel ty slabé hlásky z velké dálky. To by ten místní rušič asi dopálilo, tak se na něj naladit. Jen najít tu akurátní jeho nosnou či harmoniku.
Třeba to do garáže taky postačí.
Vezmi štyři latěčky, tak 30x5x1cm, slep do štverce, namotej cca 30 (tuším) závitů, stačí průměrem 0,35mm izolovaného drátu a spoj se starým vzduchovým ladícím kondenzátorem 500pF. Na tranzistorovém rádiu z popelnice (tehdy T58) najdi v šumu vysílač Luxembourk. Rádio vlož do rámu a pomalu zatoč hřídelí ladícího kondenzátoru, dokud rádio nepřekřičí tehdy hvězdu tranzistorových přijímačů z Japonska na téže stanici. Inu, nám dřevákům stačily latěčky.
Jak říká pán s tou sklenicí (ať mu pámbůch dá hodně let), na té šířce pásma a směrech zdrojů vysílačů/rušení hóóódně bude. Aspoň se mi tak jeví hlavně z praxe.
Možná, taková hloupost. Stará jednoduchá rádia měly na vstupech od antény laditelnou cíbečku v sérii s kundíkem přímo na zem. Prý aby silný místní alipaša nepřekřičel ty slabé hlásky z velké dálky. To by ten místní rušič asi dopálilo, tak se na něj naladit. Jen najít tu akurátní jeho nosnou či harmoniku.
Třeba to do garáže taky postačí.
Jo ty řešíš tohle? Tak to jo. U některých rádií byl ladetlný kondenzátor do série s anténou a pak v sérii následoval další laditelný LC obvod teď už paralellní a teprve pak šel signál na vstupní obvody rádia. U některých byl jen paralellní rezonanční LC obvod a následoval vstup rádia. Rudolf 002 to myslel dobře a možná to špatně popsal. To nic nemění na tom,že i tohle je řešení, dolaďovat anténu.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
No, pánové, máte pravdu oba. Ta cíbečka má šlic alias zářez pro šroubovák, ale my dřeváčci obrostlí mechem používali seřízlou dřevěnou špachtličku.
Voni nám sice poroučeli ladit na 468kHz(?), což je mf, ale lepčí to bylo ladit na vlezlé Brno či něco jiného bližšího. Toliko k odlaďovači.
Možná by se ještě našly Frantovy úpravy s náhradou pevného kundíku ladícím a přepojení ze země na vstup. Ale kdo přelaďoval stanice, ten to používat nemohl.
Další vychytávka byl plechový plíšek masouvaný k mf kostřičce, dostatečný AM signál získával netypické výšky i bez korekcí. Samozřejmě rozlaďování zúžené šířky pásma pro lepší příjem.
Korunou byly cívečky na koších reproduktoru, vyhlazovací tlumivka zdroje posilovala/nahrazovala magnet reproduktoru.
Ladění pokojových antén VKV je jiná parketa. To se mi lépe osvědčil systém jagin natáčených selsyny.
Voni nám sice poroučeli ladit na 468kHz(?), což je mf, ale lepčí to bylo ladit na vlezlé Brno či něco jiného bližšího. Toliko k odlaďovači.
Možná by se ještě našly Frantovy úpravy s náhradou pevného kundíku ladícím a přepojení ze země na vstup. Ale kdo přelaďoval stanice, ten to používat nemohl.
Další vychytávka byl plechový plíšek masouvaný k mf kostřičce, dostatečný AM signál získával netypické výšky i bez korekcí. Samozřejmě rozlaďování zúžené šířky pásma pro lepší příjem.
Korunou byly cívečky na koších reproduktoru, vyhlazovací tlumivka zdroje posilovala/nahrazovala magnet reproduktoru.
Ladění pokojových antén VKV je jiná parketa. To se mi lépe osvědčil systém jagin natáčených selsyny.
masar píše:Princip funkce feritové antény byl popisován v mnoha publikacích počátkem 60-tých let. Jednou takovou knížkou (dnes i určitá "srdeční" záležitost) jsem byl zasažen i já. Připomeňme si, co o feritové anténě vysvětlovala. Nedomnívám se, že by se od té doby pohled na tuto problematiku nějak výrazně změnil.
Zaujíma ma autor a názov knihy, mám kopu kníh z podobného obdobia aj starších ale túto nepoznám
Waldes.