Zesilovač s malým zkreslením

[danhard]

Na slovanetu jsem uveřejnil schema zesilovače, který jsem navrhl, ale asi o to nemají velký zájem.
Tak kdyby to někoho zajímalo.
Teoreticky je zkreslení -140dB.

[EKKAR]

Jsou ty 2N a 2SA/2SC dostupný? Jinak jestli dobře počítám, máš to navržený na cca 90W při daným Unap, pokud bude dostatečně tvrdý. Ty 503 v koncích to dají, o těch nepochybuju, stačí je jen trošku probrat na závěr, aby se neosadily vysloveně šajzový kusy a bude to šlapat ...

[Michal22]

Kondenzátor C39 - ta hodnota ve schematu je reálná, nebo je tam chyba v jednotkách?
S podobnými hodnotami kondenzátorů se potkávám v pásmu kolem 4 - 6 GHz, ale tady mě to přijde trochu exotické.
A C50 má být svitek, nebo by stačil MLCC?

Tak C50 odvolávám, až teď jsem si všiml že není polarita vyznačena u žádného C, čili tam asi může být klasický elektrolyt (jako v běžném boostrapu).

[EKKAR]

Podobný "takykapacity" jsem viděl dělat ze dvou cca 2cm dlouhejch izolovanejch drátů, který se jedním koncem zapájejí do DPS, dráty se stáhnou k sobě a lehce se zkroutí - kapacita se pak finálně nastavuje štípačkama a definitvní nastavení se zajistí zakápnutím lepidlem, barvou nebo smršťovačkou ... V jednom US blázinci jsem zas viděl podobnou kapacitu realizovanou ve formě jedný elektrody tvaru pásku na DPS, uzavřenýho do "účka" opačný elektrody - kapacitu tvořila vzájemná kapacita těch plošek a "trimovala se" odškrábnutím kousku cestičky ...

[danhard]

C39 je parazitní kapacita v reálu, která by měla být co nejmenší.
Malé měřitelné zkreslení je dané velkou rezervou zisku ve zpětné vazbě v celém audiopásmu.
To zajišťuje třípolová kompenzace.
Samotný koncový stupeň je schválně to nejhorší, co může být - kvazikomplementár v tvrdém B-čku s 50 let starými konci.
Přechodové zkreslení tam samozřejmě je, ale zpětná vazba ho opraví tak, že není slyšitelné ani měřitelné v audiopásmu.
Amplituda na výstupu je 28V, 100W do 4R a úbytek k napájení je pod 2V.
Na budičích v konci nezáleží, když tam budou přiměřené, je to schema ze simulace, něco jsem tam dát musel.

[Yenyk]

Omlouvám se za nepatřičný dotaz, ale kdo se nezeptá, neví - jaké zkreslení se udává v dB?

[EKKAR]

No já jsem si tak nějak říkal, co tě to napadlo cpát tam kvazoš a ještě ke všemu unipolárně napájenej ... Říkám si "von nám ten dědek Danhardů na starý kolena fakt senilní, nacpat dneska na 100W konec takovouhle koncepci, no ale nějak hrát to bude ..."

Akorát si nejsem úplně 100% jistej, co ta generální zpětná vazba ve spojení s tou tvojí kompenzací udělá s fázovou chárou v celým přenosovým pásmu. Nezbyde nic jinýho, než vzít kus cuprextitu, navrhnout desku, postavit a v reálu to oměřit - a taky samozřejmě poslechnout, co na to řekne ušometrika ...

[danhard]

Zkreslení v dB je bráno jako odstup rušivých složek od základního signálu.
Třeba na grafu je základní signál pro intermodulační zkreslení, 10V sinus 19kHz a 20kHz, žlutá je harmonická analýza na výstupu, modrá je buzení koncového stupně, kde je vidět zkreslení vlastního konce.
Poměr těch amplitud ukazuje, jak to opraví zpětná vazba a to přímo závisí na rezervě zesílení ve zpětné vazbě.
Pro audiozesilovač nás zajímá jen slyšitelné zkreslení, tedy bohatě se šířkou pásma do 30kHz.

[Yenyk]

Jo, díky, to dává smysl.
Jen si pod tím nedokážu nic moc představit, zatímco pod zkreslením sinusovky ano. Existuje nějaký přepočet? Např. 1% zkreslení je kolik dB?
A ještě jedna věc - jak se při měření pozná odstup od signálu způsobený zkreslením a jiným rušením - myslím při měření?
I když vlastně rušivý signál se na zkresloměru taky musí nějak projevit, takže to je asi ok.

[makak]

Slovanet je v ha...zlu, protože nikdo nemaže a neblokuje spam, takže na jeden technickej příspěvek je tam padesát reklamních spamů. Nikoho to už nebaví a dost se děsím okamžiku, až to někdo celý smázne, protože za ty roky je tam v předchozích debatách neskutečné množství kvalitních informací.

Bastlírna funguje dobře, ale netuším, kolik se tu najde hifistů, kteří by řešili THD -140 dB.

A nakonec největší problém je možný rozdíl mezi simulací a reálnou konstrukcí na plošňáku, protože není nikdo, kdo by to odbastlil.
Ten, který by to uměl nejlíp, to z neznámého důvodu neplánuje.

Yenyk: zkresloměr pracuje na principu spektrální analýzy, takže vidíš, co je druhá harmonická, co třetí atd. Když tam vlítne rušení, vidíš na jakém kmitočtu. Šum je rozprostřený po celém pásmu, takže je v záznamu jakýmsi matematickým principem potlačený (detaily fakt nejsou triviální).

A ještě něco, to schéma je nepochybně geniální, stejně, jako jeho autor (zcela bez ironie !) Ale pro méně geniální, mezi které se počítám, bez pracného překreslení do snesitelné podoby, je naprosto nečitelné a nesrozumitelné.

[danhard]

Je to logicky i opticky rozděleno na vstup, VAS, buffer a konec.
Jsou tam reálný hodnoty kondenzátorů.

Nevím, co bych pro to víc udělal

[tititi]

R111 a R117 majú byť zapojené paralelne?

[danhard]

Ano, to je aby se daly použít stejné odpory velikosti 0207, je tam ta hodnota použitá vícekrát.
Je na nich dohromady asi 0,5W.

[EKKAR]

...
Bastlírna funguje dobře, ale netuším, kolik se tu najde hifistů, kteří by řešili THD -140 dB.
...

Uvědom si, že to na obrázku je jen koncák. Abys moh něco poslouchat, musíš zapojit nějakej vstupní preamp, korekčák, někdy i distribuční stupeň a až pak konec. A každej z těch "bloků" vnáší do finálního průběhu svoje zkreslení a svůj šum. Když radikálně omezíš tyhle nežádoucí jevy i byť jen u jednoho z nich, bude to určitě poslechově rozlišitelný - a tím i pozitivně vnímaný.

[makak]

Signálový obvody by měly bejt s dnešníma operákama celkem zvládnutelný. Koncák je větší oříšek, ale ať dělám, co dělám, nepřišel jsem na to, jak z tý simulace vytáhnout dráty k reprákům.