Tesla Color Oravan 2, nesouměrná vada konvergence
Moderátor: Moderátoři
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Tesla Color Oravan 2, nesouměrná vada konvergence
Z počátku jsem měl podezření na zmagnetovanou obrazovku od reproduktoru, protože vada se vyskytuje poblíž něj a zároveň se jen na pravé straně obrazovky se projevuje mírná poduška, výraznější nahoře. Odmagnetování však žádný účinek nemělo. Obrazovka je východoněmecká RFT.
EDIT: Skrátka a stručne: Skúšobný obrazec na LCD, OLED, QLED, Plazme a iných plackách sa nedá porovnávať s technológiou už takmer 100 rokov zastaralou.
Především musí být maska a rám obrazovky zcela odmagnetované. Ideálně odmagnetovací cívkou zvenčí, ale tu asi nemáš, musíš se spolehnout na demagnetizační obvod, který v televizi je.
Ta to ale udělá jen se zcela vystydlým pozistorem, předtím musí být televize aspoň 20 minut vypnutá a po zapnutí musí mít při normálním jasu (a nejlépe se živým obrazem) čas na stabilizaci teploty masky. A neškodí tu demagnetizaci zopakovat.
Pak si tam pusť tu bílou mřížku a svisle nakloň vychylovačky, tím se vzájemně natáčí červený rastr proti modrému, ale ta červená je víc vidět. Stačí o malinko. Určitý vliv na to má i ostření, jemně si ho dorovnej, ale přitom hlídej ostrost v oblasti tvých 5 čar nad a pod středem a 6 čar vlevo a vpravo, a statickou konvergenci uprostřed.
Předpokládám, že toto vlákno jsi našel.
Snaž se přitom nehnout s cívkovým sedlem do strany a podlož cívky v poloze, kde chyba bude nejmenší.
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Co jsem pochopil z odkazovaného vlákna, tak kroužky se seřizuje konvergence statická, která je v pořádku (uprostřed se ohraz nerozbíhá) a svislým naklápěním vychylovaček natáčím barvy souměrně dle středu, což by mi zase rozhodilo obraz vlevo a na zbytku stínítka. Podle Mysteri mám však hnout kroužky, jak to tedy je - ovlivňují i dynamickou konvergenci? Co se stane, když hnu cívkami do strany?
Naďalej trvám, na základe prvotných mreží vo foto, že telka je bez závad a obraz je v tolerancii výrobcu obrazovky.....
Ale znamená to tolik, že pruh kolem stínítka široký 5 % výšky nebo šířky obrazu už mít konvergenci rozjetou i o více, než 1 mm, může.
Podle mne už opravdu není třeba hýbat s ničím jiným, než s tím svislým náklonem cívek.
Ty o té chybě víš, vidíš ji na rastru, proto tě ruší i u živého obrazu. Každý desátý si jí všimne v černobílém obrazu. Ostatní ani v tom ne.
Přirovnal bych to ke kvalitě slivovice: pro tuzemsko, lepší pro vývoz, nejlepší pro sebe.
Hýbat s kroužky, které jsou zjevně v původní poloze, ale nedoporučuji, bez zkušeností je to nějaká ta hodina (spíše víc) práce navíc, ony se totiž vzájemně mírně ovlivňují a nastavení je třeba upřesňovat opakovaně, a to včetně seřízení barevné čistoty po celé ploše stínítka.
Mysteri píše:...Skúšobný obrazec na LCD, OLED, QLED, Plazme a iných plackách sa nedá porovnávať s technológiou už takmer 100 rokov zastaralou.
První komerční využití obrazovek delta je zaznamenáno v roce 1953 (předtím se už sice skoro tři roky barevně vysílalo, ale v nekompatibilním systému CBS s mechanickým střídáním filtrů břed černobílou obrazovkou). Tou dobou už kdesi v trezoru ležel patent na proužkovou strukturu s uspořádáním trysek v jedné řadě, ale buď to technologicky nezvládli, nebo v tom hrály jiné komerční zájmy, prostě se to dostalo mezi výrobce dost pozdě a ti na to šli po svém: Sony v březnu 1968 představil Trinitron a v říjnu vrhl na trh první televizor osazení Trinitronem 13", ve stejné době další vsadili na další vylepšení delta-obrazovek systému Permachrom (například Grundig nebo Graetz, ti si je hýčkali nejdéle), někteří se pokusili změnit otvory v masce na podélné a povedlo se to, první obrazovky sice ještě musely mít nějaké seřízení dynamické konvergence v rozích (viz C110), až došlo na samokonvergující obrazovky PIL s předmontovaným sedlem cívek už z výroby, to bylo někdy kolem 1977 a první to zvládla Toshiba. S touto konstrukcí se Trinitron vlastně přetahoval o zákazníky až do vyšumění CRT někdy kolem 2008 a vlastně pak už šlo jen o co nejvyšší rozlišení, úhlopříčku a vychylovací úhel...
Čili ta technologie zdaleka není fyzicky stará, ale vývoj jiných technologií způsobil její zastarání morální.
Ale to je jen tak na okraj...
Technologicky to nezvládali. Do roku asi 1965 se všechny barevné obrazovky vyráběly s kruhovým stínítkem, aby se minimalizovaly problémy s osazením masky, teprve pak se vývoj pohnul (takové TV v Evropě nemáme, protože tady se ještě barevně nevysílalo. Existuje jen Philipsácký prototyp s RCA obrazovkou). Soňácký Trinitron je paradoxně vlastně z nouze ctnost - Sony původně zakoupila licenci na Chromatron a 5 let na něm usilovně makala. Nikdy se jí to nepovedlo pořádně rozchodit a když v roce 1967 uvedli první TV s touto obrazovkou, málem je to zruinovalo.Hill píše:...Tou dobou už kdesi v trezoru ležel patent na proužkovou strukturu s uspořádáním trysek v jedné řadě, ale buď to technologicky nezvládli, nebo v tom hrály jiné komerční zájmy, prostě se to dostalo mezi výrobce dost pozdě a ti na to šli po svém: Sony v březnu 1968 představil Trinitron a v říjnu vrhl na trh první televizor osazení Trinitronem 13"
https://en.wikipedia.org/wiki/Chromatron
Jenomže podle W. Brucha existovala patentová přihláška na třítryskovou obrazovku s rovinným uspořádáním trysek (v systému různé místo - stejný čas, používaném dodnes) už před rokem 1940, ale o tom W. Bruch psal až někdy v roce 1969 v souvislosti se vzpomínkou na vzájemné zneplatňování a krádeže patentů (dnes se tomu říká "sankce" nebo "odveta") mezi mocnostmi během druhé světové a hlavně po ní. A na závěr se omluvil, že po 33 letech v branži vývoje televize si nevzpomene na detaily, protože vývojáři byli plně zaměstnáni povinností dotáhnout černobílou televizi k širokému použití. Barvě se věnovali jen nadšenci, a ještě víceméně potajmu, tehdy jen zdržovala, přesto i v tomto oboru mělo být uznáno několik patentů. Když už zase na barvě dělat mohli, byla veškerá dokumentace rozebraná vítěznými mocnostmi, vracet se začala až v padesátých letech a často nekompletní. Od jedné mocnosti se začaly nepodstatné fragmenty kořisti vracet až kolem roku 2000.
Dnes je 146 tisíc mikrofilmových kopií uložených v Technickém infocentru v Jičínské ulici (Gitschinerstrasse) v Berlíně, postupně se skenují na espacenet, ale elektrotechniky a elektroniky se týkají hned 4 oddíly z 22. No hledej to tam...
Dlouhé povídání o těch patentech a vynálezech přeložené Gůglem se sice čte hrozně, ale je z něj hodně zřejmo.
To jsme ale mimo téma, asi by si tato část vlákna zasloužila vlastní, ale to oddělení příspěvků o historii ještě zvážím. Ono toho běhá po internetu hodně, jenomže ne všechno je ze zcela objektivních a doložitelných pramenů. Žijících pamětníků už asi mnoho není, a kdo ví, jestli si ještě občas vzpomenou, kde bydlí.
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00
Svislým naklopením lze sice nastavit dokonalý souběh na prostředním řádku, nicméně krajní se stále rozbíhají.
Natočení cívek do vodorovné polohy nemělo téměř žádný účinek.
Výraznější vliv mělo naklápění cívek ve vodorovné ose, při naklopení vpravo (pohled zezadu) nastane původní stav, naklopením vlevo se přesune nesouběh na levou stranu a mezi těmito polohami je sice nesouběh na krajích menší, avšak výraznější v celé ploše a působí více rušivě.
Navíc bylo zkreslení závislé na vzdálenosti cívek od kuželu:
V původní poloze a více vpředu tvořily červený a modrý obdélníkový obraz vzájemně zrcadlově převrácené lichoběžníky s vodorovnou osou souměrnosti. Při posunu cívek více dozadu se projevil nesouběh zas jen na svislých čarách, přičemž červený a modrý obraz tvořily zrcadlově převrácené deformované kosodélníky, zároveň byla mírně horší ostrost.
Zmenšování a zvětšování červeného a modrého obrazu, popisované zde v jiném vlákně se nekonalo.
Hnout cívkami jen v jednom směru nebylo možné, poněvadž gumové zajišťovací klíny byly na svém místě přilepené a ještě zatmelené silikonem. Pro jejich demontáž a uvolnění tělěsa cívek bylo nutné jím výrazně pohybovat.
- martinklima4032
- Příspěvky: 53
- Registrován: 06 úno 2018, 00:00