Jak otestovat tunelku diodu
Moderátor: Moderátoři
Jak otestovat tunelku diodu
Díky
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
pokud je tam napětí vyšší, zaručeně ji odpálíš.
tunelová (Esakiho) dioda je obecně v principu hrozně špatná dioda z GaAs.
a její funkci zjistíš dvěma způsoby, buď si uděláš VA charakteristiku kde bude vidět tunelový efekt,
nebo vyrobíš jednoduchý oscilátor a na osciloskopu budeš koukat jestli se rozkmitá . . .
Edit:Pardon, špatně jsem to napsal, už je to nějaký pátek, co jsem si s tím hrál.
Při zvyšování proudu se napětí na tunelce zvedá jen pomalu a pak najednou vyskočí. Pak při snižování proudu zprvu nepatrně klesá a pak zase najednou spadne. Platí to, pokud se napájí přes vhodný odpor.
Kremik píše:Voltmetr paralelně k diodě, napájet přes odpor (4k7) a postupně zvyšovat proud. Napětí při pár mA najednou spadne. Na diodě budou po celou dobu jen desítky mV, jestli si dobře pamatuju. Kdysi jsem stavěl náhradu z trandů. Napětí byly o něco vyšší ale nevadilo to. Rychlosti tunelky to však nedosáhlo.
Tím postupem se nezměří průběh mezi body P a V. Je třeba zvyšovat napětí a sledovat proud, tak se tam nepřiplete ta hystereze.
BOBOBO píše:Stálo by zato uveřejnit na tomto místě znovu to zapojení s trandy . Bylo to potřeba pro Tesla osciloskopy , kde tunelky odešly
popisoval to Jirka OK1IKE . . . budiž mu země lehká.
kdyby ses Bořku podíval do odkazů co jsem postnul, našel bys to . . .
"když neseženete tunelové diody ještě jsou tu diody lambda. Jsou to v podstatě spojené dva tranzistory J-FET opačné polarity. To už dokážeme napodobit, buď spojíme ty dva FETy nebo použijeme N-FET a PNP tranzistor podle obrázku. Laděný obvod připojíme do serie jako u tunelky. Rozdíl bude v napětí, oblast kmitání bude širší než u tunelky a bude asi 3 až 8 V"
- Přílohy
-
Audion se záporným odporem.pdf- (129.33 KiB) Staženo 128 x
Chtěl ji otestovat, ne konstruovat VA charku. Tunelky jsou rychlé potvory a při napájení ze zdroje s malým vnitřním odporem rády kmitají. Měřil jsi to tak někdy?Bernard píše:Tím postupem se nezměří průběh mezi body P a V. Je třeba zvyšovat napětí a sledovat proud, tak se tam nepřiplete ta hystereze.
Bylo to pomalé. Zkusil jsem několik variant a dostal jsem se max. na 5MHz. Usat bipolárního trandu je proti tunelce vysoko, takže i ty napěťové úrovně při přepínání byly výše. Nevím, kde by to vadilo a kde ne. Ani s fetem to nebylo o moc lepší, teď už nevím proč. Zde uvedené zapojení je mnohem jednodušší. Jestli fakt funguje, není co řešit.BOBOBO píše:Stálo by zato uveřejnit na tomto místě znovu to zapojení s trandy . Bylo to potřeba pro Tesla osciloskopy , kde tunelky odešly .
Aha, koukám že přepíná úplně jinde... Schéma nevím jestli najdu, byla to jen pracovní malůvka a nezakládal jsem ji. Vrabčáky ale asi ještě někde budou. Třeba to někdo dotáhne.
BOBOBO píše:On asi ten spád trochu generalizuje
To ne, ale napsal jsem to špatně. Napětí neklesne ale vzroste. Už jsem to opravil.