PE 2023

[Yarda1]

...žehrat na to, že jsou v časopise reklamy mi přijde takové zvláštní...

Já jsem nežehral na to, že tam byly reklamy, ale že tam byly skoro jenom reklamy (ať už přiznané nebo skryté).
Chápu, že teď moc schopných lidí nemá čas ani zájem vymýšlet něco co by se dalo publikovat aby si to začátečníci mohli postavit (a mít za to pár šprdlíků ).
A kde nic není, ani proudy netečou.

[kulikus]

Souhlasím s Hill.
Je to nesnadné balancování udržet časopis v chodu. Musí se zaplatit chod redakce, náklady na tisk a distribuci, autorské honoráře. Platy profíků na trhu práce rostou o tisíce, 30Kč navíc by měli unést. Na druhou stranu se jim nechce publikovat jejich konstrukce a zkušenosti, protože by je firma mohla postihovat za 'vynášení' informací, doma svoje konstrukce dělá málokdo a autorský honorář pokryl sotva čas strávený nad přípravou textu.
Spousta odborného materiálu lze najít na internetu zdarma (povětšinou však v jiném jazyce) což je obrovská konkurence časopisu. Přesto časopis přináší vyváženým a strukturovaným obsahem (historie, novinky, rubriky, konstrukce, reklamy dodavatelů,
radioamatérství, aktuality a mládež) jasnou hodnotu. Aby redakce sehnala zajímavý obsah od autorů, musí nabídnout zajímavý honorář a tudíž mít dostatek platících odběratelů, sponzorů a reklamy, ze které má také příjem.
Bohužel obecná inflační spirála tlačící na postupné zvyšování cen a platů, drtí důchodce a mezi nimi letité odběratele.

Myslím, že by stát mohl pomoci například uznáním publikační činnosti v časopise (PE) u lidí pracujících ve vědeckém výzkumu a vývoji protože jejich odborná publikační činnost se hodnotí. V rámci zkoumání často neelektrických jevů a úloh se tam řeší velmi rozličné úlohy, v jejichž rámci je návrh elektroniky komplexní úloha s řadou zajímavých dílčích kroků. Zkušenosti (i dílčí) by mohl autor sdílet právě v časopisu, tak jak jsem vídal v článcích od ing.Černého. A v extrému to v minulosti byla řada B časopisu Amatérské rádio - předchůdce PE. Zajímalo by mně, jak taková tematicky specializovaná čísla vznikala a jak a kdo je honoroval. Z rozsahu a hloubky je patrné, že to byli zkušení specialisté a napsat podklady pro číslo muselo zabrat přes stovku hodin.

[MiraSt]

...Prakticky nulový zájem o funkci jednotlivých bloků.

No ale kdo se to potom učí jak funguje tranzistor, triak a jiné polovodiče? Já si vždycky říkám jak to tedy je, že mám na stole funkční výrobek ve kterém je čip? To přece musel navrhnout někdo kdo ví jak funguje ona nebo tenta součástka. Takže si myslím, že to pořád někdo ve světě studuje, pak to umí navrhnout, poskládat a prodat jako výrobek. Neříkejte mi, že nějakým způsobem narvou do počítače, že chci časovač a on si sám vymyslí jakou součastku použije a z nějakého stroje vypadne hotový modul. Vždycky když něco rozeberu tak do toho hledím jak to mohl někdo navrhnout a pak to poskládat aby to fungovalo. Takový mikročip se poskládá jak? Na základě jakých znalostí?

[Hill]

Jestli připustím, že těch, kdo u nás rozumí funkci jednotlivých diskrétních prvků tak, aby z nich dokázali poskládat bloky, z nichž jde sestavit funkční obvod, máme 0,3 ‰ z celkové populace, pak se podívejme na Čínu nebo Indii. I kdyby u nich měli ti znalí zastoupení poloviční, pořád jich je v každé z těch zemí 70 na jednoho našeho. A to jsem započítal i vlivy kastovního systému v Indii a kádrování v Číně, které část populace prostě k takovému vzdělání nepustí.
Přesto 70 místo našeho jednoho, to už je kádr, ze kterého si ještě můžou vybírat, to je nějaká motivace být lepší a nejlepší!
Od té doby, co evropské trhy zaplavili Japonci svými výrobky, se někteří utěšují tím, že Asiati opráskli toto nebo tamto. Ale to už pár desetiletí není pravda, oni už dávno nepotřebují něco kopírovat, hýčkají si své vlastní, kdo sami něco umí vymyslet. Jsou prostě jiná mentalita, no... ovšem i tam občas trpí na zabedněnost manažerů, kteří dokážou zabít dobrou konstrukci třeba katováním kostů, ovšem takových manažerů tam mají paradoxně méně, než my.
Že já jsem měl celý život kliku na myslící a uznalé šéfy, neznamená to, že takové musel mít každý.
Když přihlédnu také k odlišnému systému školství (zejména základního), které na rozdíl od našeho těm dobrým neupírá šanci být lepšími a vyniknout, nesráží je do průměru, nedivím se, že se nám nedostává těch, kdo doma něco vymyslí, ubastlí, odzkouší, zdokumentují, popíšou, dají tomu štábní kulturu a pošlou ke zveřejnění v AR/PE.
Máme tu na východ i západ od Javoriny či Makyty celkem slušný kádr znalých nadšenců, kdo dokážou zrenovovat tradiční technologie, nebo k nim vymyslet něco, aby se daly dál používat, když už je donedávna obvyklé vnější podmínky odsoudily do šrotu. Ti výsledky své práce třeba i zveřejní, není mezi tím tolik toho, co by bylo už někde patentované, nebo co by podléhalo ochraně průmyslového vzoru. Ale rok jim může trvat zpracování popisu a vůbec článku k tomu, aby se do dalo publikovat v tisku, tak to raději vyvěsí sem.
Zvažte: zveřejnit, třeba se souhlasem výrobce, například seriál o systému LOGO, průmyslových sběrnicích, nebo o vektorovém řízení měničů, to by zabralo hezkých pár čísel - kolik "svých" čtenářů by si takový seriál asi našel?

Takže správně: 30 Kč není zase tak moc, udržitelnost někdy stojí i mnohem víc.

[taz]

Taky sem teď v sobotu na to koukal. cena 125 za výtisk, hrůzný papír,, obsah nulový, hlavní reklama. Chápu, že reklama je pro takový časopis důležitá, ale konstrukce jsou ubohé, hodně kopie konstrukcí z netu. Když to porovnám s konkurencí z německa, Elektor. stojí zhruba stejně. 11 euro za 2 měsíce. Papír perfektní, obsah odpovídající dnešní době, samozřejmě reklama. Elektor jako jeden z mála časopisů má i vlastní dílny, kde všechny hlavní konstrukce se testují. Plus vlastní eshop.

[termit256]

Dal jsem si praci a projel posledni AR12/22

prvni 2 stranky jsou zivotopisy mrtvych lidi z eletro oboru - pokud bych opravdu potreboval neco takovehom vedet, podivam se na wiki (odkud nejspis ten text prepsali). Za tohle rozhodne nechci platit.

Nasleduje stranka s PR zpravami vyrobcu soucastek kterych chodi kazdemu mailem zdarma prehrsel, kdyz se u vyrobcu regne.

Pak stranka o tom jak funguje tranzistor - to by zacatecniky zajimat mohlo.

Naopak clanek o zesilovaci s LM1875 nebude zajimat vubec nikoho. Obvod je v katalogovem zapojeni a podobnych navodu je na internetu vic nez porna.

Dve stranky 111 dilu Periférie mikrokontrolérov coz jsou vicemene prelozene vyseky z datasheetu - radeji si to prectu kompletni a v originale ze zarukou ze to bude bez pripadnych chyb prepisu. Takze k nicemu.

Pak je tam tester ethernetovych kabelu s ledkami ktery se prodava na ebay asi za kilo uz hotovy v peknych krabickach, obvod s asi 10 hradly ktery pipne kdyz nekdo v obchode otevre dvere. Pochybuju ze nekdo najde duvod proc by neco z tohoto stavil.

Dal nejaky vf zesilovac jehoz pouzitelnost nedokazu posoudit, ale budiz.

Nasleduje dalsi z asi milionu konstrukci tech silenych hodin se segmenty poskladanymi z jednotlivych ledek a tistakem se soucastkama viditelnyma pres predni plexisklo. Tentokrat s modulem ESP32 z ebay. Krome autoru techto veci nikdo nechape proc si timto maji hyzdit sve obydli a tak to okoli musi proste pretrpet, doufaje ze se to brzy pokazi. Jako bonus tady autor pridal neco ala kukacky kde to kazdou hodinu pipa . To uz je opravdu masochizmus.

Pak je tam na 3! stranach obycejny sitovy zdroj 12V/100mA. Sileny orloj s MAA723 a asi 30 soucastkami. Tohle uz neeee. Uz tu vykopavku 723 nechte konecne umrit.

Dokonceni povidani o instalaci solarnich panelu v karavanech. To by mohlo uzivatele techto vozidel zaujmout.

A dalsi digitalni hodiny. Tentokrat jen PIC, jedno hradlo na oscilator a 4 segmisegmentovky. Nic vic. Proboha proc???

Nasleduje pulstranka se stabilizovanym zdrojem pro elektronky. Lampy dnes mezi frikuliny leti a tohle neni uplne vsudypritomna konstrukce, takze OK.

Na stejne strance modul melodickeho zvonku z ebay s maluvkou pripojeni zkopcenou z tamatez. Za tohle opravdu nechci platit.

V pulce casopisu je par stranek s reklamou coz je OK a obsahem celeho rocniku. Coz naopak nechapu proc na tohle plytvaji papirem. Kdyby cas a penize venovane tvorbe tohohle vyuzili na vytvoreni nejake internetove databaze treba i s vyhledavanim podle pouzitych klicovych soucastek apod., udelali by mnohem lip.

Dalsi 1,5 stranky potrebuje autor aby vysvetlil jak u voltmetru za pajdu z ebay odpojit stabos 7805 a napajet ho z externiho zdroje aby mohl merit i mala napeti. Uf.

Pak je tam popis ovladani motorku arduinem pomoci klasickeho lepeni knihoven postahovanych odkudsi a modulu z ebay. Je to urcene asi pro male decka nebo nevim koho. Kdyby aspon pouzili neco modernejsiho nez 40let stary H-bridge L293. Arduinisty by to snad mohlo zajimat, i kdyz si myslim ze tohole je taky plny internet.

Mame vanoce, tak nasleduji nezbytne blikaci vanocni hvezdy s ledkama. Tentokrat s PICem. No comment.

Nasleduji 4 stranky uz 11 dilu serialu o pocitaci s 50let starym procesorem 8080. Je to nazvano "ucebni pomucka" (to si snad dela prdel). Pokud to ale ma byt nejaky popis historickych realii, tak snad. Ale k tomu mi zase nesedi ten moderni displej ktery tam ma vyfoceny a pomerne podrobny popis stavby. Tak nevim k cemu je tohle vlastne urcene a nenapada mne zadny duvod proc by to nekdo mel chtit stavit, snad krome nudy. Jen doufam ze to nechce pouzivat ve skolach a nutit na tom neco delat decka. Ale jinak ten clovek vypada ze vi o cem mluvi, je skoda ze tu energii nevenoval necemu smysluplnejsimu.

Dal je par stranek pro radiomatery v cemz se vubec neorientuju a tak nezbyva nez doufat, ze jejich uroven je vyssi nez zbytek casopisu. Kdyz ale vidim zas nejaky ten zivotopis typka z predminuleho stoleti, stranky venovane fousatym zazitkum z vyletu kohosi kamsi apod, velke iluze si nedelam. Jestli nekoho zajima popis historickych realii typu tamhle postavili nejaky vysilac, byla v nem takovato krabice a pak ho zbourali netusim, mne ale ani trochu a prijde mi hloupe venovat tomu 1/3 stranek urcenych pro radioamatery. Myslim ze nejakou konstrukci neceho by na tom miste uvitali vic.

A nakonec pokracovani prehledu amaterskych konstrukci vektorovych analyzatoru. Nejsou to uplne bezne pristroje typu multimetr a tak si myslim ze tohle si nekteri prectou. Kdyby venovali prostor pouzity na cernobile fotky zbouranych vysilacu podrobnejsimu popisu tohohle, udelali by mnohem lip.

Osobne me v tomhle AR nezaujalo vubec nic a s ostatnimi cisly je to vesmes podobne. Clovek pak nema chut si to ani stahovat, natoz kupovat. Ale je to jen mul pohled, je mozne ze na uvedene clanky ma nekdo jiny nahled a podeli se o duvody proc je cist.

[mi-ro]

Já bych to tak pesimisticky neviděl. Ale tvůj jubilejní, 10000 příspěvek jsi fakt neošidil.

[ZVUK2000]

Stou 723 souhlasím. Mám jich plný šuplík, ale stavět zdroj s 723 by mne nenapadlo. Navíc je to zapojení v kovu a sehnat jde nejčastěji šváb v plastu. Mám je na opravy starších zařízení, ale stavět zdroj 100mA v roce 2023 se 723 když je 78L12

[Celeron]

Termite, když už tak žehráš nad úrovní AR/PE, jestlipak jsi tam někdy něco poslal abys obohatil obsah? Cokoliv, nemusely to být ani ty tebou požadovaný soudobý, aktuální a geniální konstrukce, co by hned stavěla půlka čtenářů.

[kulikus]

to termit256:
Dovol mi otázku - jaká je tvoje představa o obsahu podobného časopisu aby sis ho předplatil?

[termit256]

Ja vim ze muj prispevek byl dlouhy, ale zkopiruj si ho do notepadu, vymaz vsechno co jsem nazval kravinami a co zustane je ten obsah ktery mi dava aspon trochu smysl publikovat. Bohuzel v tomto cisle mne osobne nezaujalo ani nic z toho zbytku, solary na karavan davat nebudu, radioamater nejsem apod. Ale pokud by tam bylo takoveho obsahu vic misto tech zivotopisu mrtvol, prepisu datasheetu apod., byla by sance ze by se neco zajimaveho naslo mnohem vyssi.

[termit256]

Termite, když už tak žehráš nad úrovní AR/PE, jestlipak jsi tam někdy něco poslal abys obohatil obsah? Cokoliv, nemusely to být ani ty tebou požadovaný soudobý, aktuální a geniální konstrukce, co by hned stavěla půlka čtenářů.

On je to predevsim business majitele toho casopisu, ne nejaky dobrocinny bazar. O zajimavy obsah by se mel starat on, ne ctenari. Ja nezehram, jen konstatuji jak to vidim z meho pohledu. Je mozne ze jsem "odrostl" a uz nejsem cilova skupina toho casopisu. Tezko rict. Treba ABC uz taky nekupuju, i kdyz jsem ho jako malej cetl.

Osobne bych tam snad i neco poslal, ale ono je to tezke. Momentalne treba spolupracuju na dvou komercnich projektech ktere pujdou zverejnit se zjevnych duvodu tezko. Delam digitalni nahradu kapilarovych termostatu ve starsim plynovem kotli, coz taky neni uplne idealni vec k zverejnovani. Jednoucelove veci typu elektronicke rizeni pechovaciho poloautomatu nebudou zajimat uz vubec nikoho. Dodelal jsem dratove meteostanicky (bez baterii v senzorech) s hodinami rizenymi gps a automatickou regulaci jasu displeje a misto kravin typu tlak a vlhkost to ukazuje pekne z dalky viditelne grafy hodnot poletaveho prachu, coz mi prijde smysluplnejsi, protoze vim kdy vetrat a kdy ne. Problem je v tom, z tam jsou pouzite TFT displeje kterych mam plnou krabici, ale jinak neni sance je sehnat, takze je zbytecne to zverejnovat.

Chtel jsem tady hodit tu low-cost nekolikakanalovou digitalni odporovou dekadu jejiz konstrukci jsem tu nedavno probiral, ale protoze vsichni psali ze to je kravina, neni nad prepinace apod., delam to jen pro sebe opet z toho co mam doma v supliku zadarmo. Takze tezko zverejnovat zapojeni ktere ridi jednotka s dotykovym panelem vykuchanym z cnc stroju, ktera uz se nevyrabi, na ebay ji nabizi za $2k a za programovaci soft chce vyrobce porad prachy.

Ale jsou v planu vyrabet dotykove centralne rizene vypinace pro zinteligentneni stavajicich svetelnych rozvodu. Snazim se presvedcit spolupracujici aby to byl open source projekt cimz se odlisime od ostatnich a vydelavat se bude na tom, ze se lidem nebude chtit stavit ten HW tolikrat, kolik tech vypinacu budou potrebovat i kdyz budou mit k dispozici kompletni dokumentaci. Vyhoda proste bude v tom, ze lidi budou mit moznost si to (nechat) postavit i kdyz vyrobce uz nebude existovat a takto bychom se chteli odlisit od konkurence. Jestli to k necemu bude nebo ne, tezko rict, ale pokud se to nezkusi, nezjistime to. Tohle zverejnene v AR urcite bude, pokud budou jeste existovat, az to dodelame

Jinak co jde koupit v cine to koupim v cine i za cenu ze bych to mel nasledne trochu priohnout k me potrebe. Nehodlam ztracet cas stavenim veci ktere si muzu levneji koupit a pajeni desitek odporu a kondiku mne taky vubec nenaplnuje, takze si nechavam desky aspon z casti osadit v cine a kvuli cene pouzivam vetsinou 0402, male 4vrstve desky apod. coz taky neni uplne to prave pro zverejnovani amaterskych konstrukci.

[Kremik]

Stou 723 souhlasím. ... ale stavět zdroj 100mA v roce 2023 se 723 když je 78L12

Nesouhlasím. Ono když někdo potřebuje jen nějaký, jakýkoli, zdroj 12ti voltů, je úplně jedno po čem sáhne, účel to splní stejně. Kdo bydlí v paneláku, nepotřebuje traktor. Ale stačí aby měl nějaký specifičtější požadavek a třínohý stabec už nevyhoví. Např. konkrétní hodnotu proudového omezení, přepínatelné napětí nebo jeho řízení, atd, a hned se 723ka hodí. Jasně že to jde i bez ní, ale už bude potřeba nějaká reference, operáčky, výkonový prvek, no a místo jediného švábu 723 s troškou smetí okolo vznikne orloj s několika IO a větším počtem smetí.
723 smysl pořád má.

[termit256]

Vsechno z toho jde samozrejme resit mnohem jednodusseji s mnohem lepsimi vysledky pomoci modernich obvodu vytvorenych pro dany ucel. Ale zastanci obsolete vykopavek budou neustale vymyslet nove a nove byt sebebizarnejsi pripady kdy je dana vec nenahraditelna a skvela, ze uz se odmitam zapojovat do diskuzi co a jak udelat. Nejhorsi na tom je, ze i oni sami uz tusi ze je to stary srot, ale z principu budou porad mlit tu svou pisnicku.

[Kremik]

Naposledy jsem použil 723 u malého solárku. Kvůli malému úbytku jsem jako výkonový prvek použil PNP tranzistor, jehož bázový proud nabíjí malou 12V lionku. Ještě je tam spínač přebytku, když je hlavní baterie nabitá. Chtěl bych vidět, jak hledáš nějaký moderní obvod přesně na toto