Elektronka PCF 201

Zpráva

dvorak · #1 Příspěvek od **dvorak** » 14 bře 2023, 12:01

Jen abych si doplnil vzdělání ....
Měli jsem maďarský televizor Electronic 24, ve kterém byly mimo jiné elektronky PCF 200 a PCF 201. Ta první se dala koupit v každé elektře, ale tu 201 měly jen opravny, popř. se dala dovézt z NDR či Polska. Pak mi jeden opravář poradil, ať tam klidně dám tu PCF 200 a na žhavení přidělám kondenzátor, hodnotu si již nepamatuji. Nefungovalo to. Měl někdo s tím zkušenosti ? Děkuji.

Lukas-Peca · #2 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 14 bře 2023, 13:08

Mají trochu jiný zesilovací činitel, hlavně u triody. Žhavení a zapojení patice je úplně stejné, takže opravář asi kecal. Podle mě jsou záměnné.

EDIT: trioda je jiná, 201 je na větší proud a menší napětí než 200. Takže by to asi nefungovalo.

xsc · #3 Příspěvek od **xsc** » 14 bře 2023, 13:44

To byl tedy blbej nápad kombinovat elektronky OMF s řádkovým rozkladem :-)

Hned v následující verzi už je ta OMF tranzistorová a v rozkladu je ECC82. To ti může naznačit, jaké parametry ta trioda má mít.

jirka5 · #4 Příspěvek od **jirka5** » 14 bře 2023, 18:04

Ten opravář měl buď pravdu pouze částečně, nebo jsi mu špatně rozuměl. Elektronka PCF201 se opravdu dá nahradit elektronkou PCF200, ale nic se nepřipojuje ke žhavení, nýbrž kondenzátor se připojuje paralelně k té cívce vedle té elektronky. Kapacitu toho kondenzátoru si už nepamatuju, ale sloužil k tomu, aby se řádkový kmitočet dostal do správné oblasti 15 625 Hz. Omlouvám se, že to píšu takhle nepřesně a laicky, ale nemám k dispozici dokumentaci, a naposledy jsem to dělal někdy před téměř 40 léty. Jinak s tou dostupností těchto elektronek je to pravda, jen bych doplnil, že byly k dostání podstatě levněji v bazaru Astrooptika v Jindřišské ulici a byly to PCF200 výroby EI (Elektronska industrija Niš) z bývalé Jugoslávie. V dobách RVHP byla také zajímavá cenová poltika, co se týká maloobchodních cen elektronek. V NDR stály tu samou částku v německých demokratických markách, jako u nás v korunách, takže vlastně trojnásobek. Zato v PLR stály taky stejně, ale v polských zlotých, takže byly vlastně za polovic, protože zlotý byl za 50 halířů.
Souhlasím s xsc, že kombinovat řádkový rozklad s obrazovou mf je nesmysl. Vůbec jsem neměl tyhle maďarské špársystémy rád. Stačilo, když u kterékoliv z elektronek v signálové cestě se trochu snížila emise, rezerva zesílení žádná a obraz byl hned vyblitej, o řízení kontrastu změnou napětí AVC ani nemluvě. V tomhle soudruzi z MLR nesahali soudruhům z Oravy ani po paty, ale zase skříň televizoru měla moderní západní design :roll:

.

BOBOBO · #5 Příspěvek od **BOBOBO** » 14 bře 2023, 21:15

To byly ty časové lahůdky . Jinak byly lampy za pár kaček , ale některé nebyly běžně ke koupi . Ať již tyhle , 85ky , EY VN atd . Jinak třeba EL34 byly za pár kaček . :lol:

Spíš nevím proč nebyly ty výše uvedené lépe provedeny , když je tehdá vyráběl každý švec .

dvorak · #6 Příspěvek od **dvorak** » 14 bře 2023, 22:20

Obtížně byla k sehnání i PL 504.

jirka5 · #7 Příspěvek od **jirka5** » 15 bře 2023, 08:51

Myslím si, že naše elektronky byly celkem kvalitní, stejně tak ruské, maďarské, a německé demokratické byly úplná špica. Zato polské láhve byly hrůza. Výrobce nebylo možno si vybírat, v rámci RVHP byla výroba podle určitých typů rozdělena do jednotlivých států. Nedostatkové byly snad jen PCL85/805, EY86 (pouze Jasmín, Lilie) se dodávala jen pro servis. EL34 stála 58 Kč, nepamatuji se, že by byla nekvalitní, při troše štěstí byla v teslácké krabičce elektronka RFT. To samé platilo i o PL504 (50 Kč) a PY88 (21 Kč), ale to byly opravdu výjimky.

xsc · #8 Příspěvek od **xsc** » 15 bře 2023, 10:58

Ty PCL85/805 by nebyly tak nedostatkové, kdyby nebyly tak nekvalitní :-)

Jejich spotřeba tak byla po předání výroby do Polska značná. Předtím byly OK.
Jinak stejně tak nesehnatelný byly i SU160/161, dokonce soudruzi občas museli dovézt BU208, aby ty TV vůbec měli z čeho montovat.

xsc · #9 Příspěvek od **xsc** » 15 bře 2023, 11:07

jirka5 píše:V tomhle soudruzi z MLR nesahali soudruhům z Oravy ani po paty, ale zase skříň televizoru měla moderní západní design .

Oni uměli udělat hezkou skříň i na Rubína, bohužel vevnitř byl ten samý hnůj.

konosuke · #10 Příspěvek od **konosuke** » 15 bře 2023, 11:23

...kdežto zn.Tesla ta razila filozofii přesně odlišnou: dobrý zvuk či
obraz, odpudivý dizajn. příklady ? B70, A3 jako z dílny bastlíře
ale nezapomeňte, že pro průměrného zákazníka "obal prodává"
viz asijské výrobky dnešních dnů

jirka5 · #11 Příspěvek od **jirka5** » 15 bře 2023, 11:29

Je zajímavé, že soudruzi z DDR uměli zkopírovat béúčko, ale neuměli vyrobit běžné nf výkoňáky, takže od nás dováželi KU*** a KD*** a z CCCP ty jejich velké klobouky KT***. Přitom jako první v Evropě v r. 1969 zkonstruovali a začali sériově vyrábět první celotranzistorový barevný televizor. Pozoruhodné je, že v koncovém stupni řádku cvičila naše KU608! Pozor, ne ve výrobě vn, tam byly v push-pullu dva ruské KT805. Obrazovka byla též bolševická s maskou 59KL3Z.

konosuke · #12 Příspěvek od **konosuke** » 15 bře 2023, 11:37

Jenom mírně odbočím: furt mám dojem že Videoton vyvinul čbTV
31 cm na vkládané baterie buřty LR20 všichni mně to vyvracejí že
to není možné a jak soudíte vy?

Lukas-Peca · #13 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 15 bře 2023, 12:25

No, u kamaráda sběratele, který má postavenou stěnu z funkčních televizorů různých typů, jsme se shodli, že ty maďarské černobílé jedou oproti tesláckým líp. Hezčí obraz, lepší zvuk, bohatší výbava. Vevnitř jsou konstrukčně taky pěknější a design skříně je o několik světelných let jinde. Kromě VN traf žádnými vážnými závadami netrpí.

jirka5 · #14 Příspěvek od **jirka5** » 15 bře 2023, 14:06

Lukas-Peca píše:Vevnitř jsou konstrukčně taky pěknější a design skříně je o několik světelných let jinde. Kromě VN traf žádnými vážnými závadami netrpí.

U maďarského televizoru stačilo trochu sundat kontrast a zmizela synchronizace, obraz i zvuk. Teslácká regulace kontrastu na vysoké úrovni, byla proti tomu opravdu na vysoké úrovni

. Design skříně - souhlas. Snad vzhledově nejhorší, co kdy Orava stvořila, byla řada Blankyt, Dajana a odvozené typy Orava 219, 222, 232. Přitom to byl klon Olivera, který vypadal relativně dobře. Orava 226 už zase vyhlížela poměrně slušně, i když to byl elektricky prakticky identický televizor jako 232.
A maďarská vn trafa? Na nich byla nejhorší ta odporně páchnoucí zalévací hmota, která snad rozleptávala lakovou izolaci drátu vinutí. Když jsem navštívil v 80. létech Maďáriji, tak tam měli náhradní cívky do řádkových traf v každém vesnickém koloniálu. To hovoří o kvalitě maďarského výrobku za vše.

xsc · #15 Příspěvek od **xsc** » 15 bře 2023, 16:14

jirka5 píše:U maďarského televizoru stačilo trochu sundat kontrast a zmizela synchronizace, obraz i zvuk. Teslácká regulace kontrastu na vysoké úrovni, byla proti tomu opravdu na vysoké úrovni .

Tohle byl ale jen problém elektronkových sérií a rozhodně nebyli jediní, kdo to používal.

jirka5 píše:A maďarská vn trafa?

Já do Videotona 75 hodil trafo z Oravy 128 nebo předešlého typu. Na tu VN ohrádku se mechanicky krásně přichytilo a pak už s odcházením nebyl problém :-)

jirka5 píše:"Color 20" Pozoruhodné je, že v koncovém stupni řádku cvičila naše KU608! Pozor, ne ve výrobě vn, tam byly v push-pullu dva ruské KT805.

V původní verzi tam byly KU606, ta TV má snad 3 verze zapojení. V první jsou ještě pro VN usměrňovací elektronky - 3xEY51. Ale stejně to byla zajímavá konstrukce - VN tranzistory upéct ještě nedovedli, tak to uplácali na nízkém napětí. I s klasickým trafem se se spotřebou dostali asi na 160W, což v té době byl zázrak. Nejlepší verze prý byla ta, když rusák nedokázal dodávat obrazovky a soudruzi z DDR tak dovezli obrazovky od Philipsu.