Měření času sepnutí osciloskopem

Zpráva

aligator · #1 Příspěvek od **aligator** » 17 bře 2023, 07:33

Jsem takový amatér co se týká práce s osciloskopem. Můžete mne prosím poradit, jak jednoduše zjistím čas sepnutí cívky relé (v mS).

napájecí napětí je 12V DC.

Napadá mne za spínací kontakt relé připojit +12V DC a osciloskop a změřit dobu od zapnutí samotného zdroje po sepnutí .

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 17 bře 2023, 07:49

Taky by to šlo čítačem a generátorem známýho "kulatýho" kmitočtu, například 1kHz - současně se zapnutím proudu do špulky relé sepnout hradlem impulsy do vstupu čítače a při sepnutí kontaktů to hradlo zase zavřít - napočítanej počet ti udává prodlevu přímo v tisícinách sekundy ...

ZdenekHQ · #3 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 17 bře 2023, 09:29

Doba sepnutí bývá krátká, ale často se zapomíná na dobu rozepnutí, která díky diodě přes cívku může být mnohem delší. Ale je to řešitelný.

misocko · #4 Příspěvek od **misocko** » 17 bře 2023, 09:57

aligator píše:Jsem takový amatér co se týká práce s osciloskopem. Můžete mne prosím poradit, jak jednoduše zjistím čas sepnutí cívky relé (v mS).

napájecí napětí je 12V DC.

Napadá mne za spínací kontakt relé připojit +12V DC a osciloskop a změřit dobu od zapnutí samotného zdroje po sepnutí .

Ano, takto to odmeras.

#5 Příspěvek od **rnbw** » 17 bře 2023, 09:58

Akurat to chce pamatovy osciloskop.

#6 Příspěvek od **Zaky** » 17 bře 2023, 10:20

A nebo v nejhorším pomocníka, který to cvakne ve správnou chvíli delším časem foťákem z analogu, i tak se dá v nouzi někdy paměť řešit :-)

JirkaZ · #7 Příspěvek od **JirkaZ** » 17 bře 2023, 10:42

Lze to změřit i analogovým jednokanálem bez paměti s dostatečně pomalou časovou základnou, na vstup součtový člen (třeba z odporů), jeden signál z cívky, druhý z (pochopitelně napájeného) kontaktu.

Pro lepší viditelnost jde součtový člen doplnit derivačními články, které zvýrazní hrany.

samec · #8 Příspěvek od **samec** » 17 bře 2023, 11:02

Zapoj cievku relé cez rozpínací kontakt a máš osciloskopom ľahko sledovateľný periodický dej. :wink:

nixdorf · #9 Příspěvek od **nixdorf** » 17 bře 2023, 11:09

a ak by náhodou nebol po ruke oscík, jeden bzučák na zdroj, druhý za spínací kontakt relé, na PC spustiť záznam zvuku a priblížiť si priebeh. Hotové. Dochtore, jedem...

#10 Příspěvek od **EKKAR** » 17 bře 2023, 11:10

Samec - blbnost, jak se to rozkmitá, bude úplně jiná mechanická konstanta pohybu kotvy mezi krajníma polohama, protože se přidá rezonance a jevy související s pružností - odskoky kontaktů a další pýčoviny, který to měření negativně ovlivněj.

kulikus · #11 Příspěvek od **kulikus** » 18 bře 2023, 10:15

U mikrospínače bývají po sepnutí kontaktu jeho odskoky. Ustaly do 10ms. U relátek bych je čekal také.

misocko · #12 Příspěvek od **misocko** » 18 bře 2023, 10:32

Ano, aj relatka maju odskoky.

#13 Příspěvek od **EKKAR** » 18 bře 2023, 10:43

Jenomže u jednorázovýho sepnutí se k mechanickým kmitům nepřidává elektrický zaviněný rezonančníma dějema na rozepnutý špulce (díky těm sériovým rozpínacím kontaktům). Prostě u relé zapojenýho jako bzučák je jiná doba sepnutí, než když je zapojený jen pro sepnutí i rozepnutí vnějším spínačem.

Kremik · #14 Příspěvek od **Kremik** » 18 bře 2023, 11:20

samec píše:Zapoj cievku relé cez rozpínací kontakt a máš osciloskopom ľahko sledovateľný periodický dej.

Při pohybu kotvy relé se nejprve rozepne rozpínací kontakt, pak trvá pohyb kotvy a teprve pak se sepne kontakt spínací. Kotva, pokud by nezískala zvýšený rozkmit mechanickou rezonancí, by ke spínacímu kontaktu pravděpodobně ani nedosáhla.
Ovšem spínat relé opakovaně s vhodnou periodou by na oscilu pozorovatelný obraz určitě dalo. Asi by bylo zajímavé sledovat, jak se ten čas mění s polohou relé, napětím na cívce, atd.

#15 Příspěvek od **EKKAR** » 18 bře 2023, 11:29

Kremik píše:
samec píše:Zapoj cievku relé cez rozpínací kontakt a máš osciloskopom ľahko sledovateľný periodický dej.

Při pohybu kotvy relé se nejprve rozepne rozpínací kontakt, pak trvá pohyb kotvy a teprve pak se sepne kontakt spínací. Kotva, pokud by nezískala zvýšený rozkmit mechanickou rezonancí, by ke spínacímu kontaktu pravděpodobně ani nedosáhla.
...

Bacha - tohleto by platilo jenom kdybys měl na relé jeden jedinej tzv. "přepínací pár" - pokud ale na svazku máš vedle sebe několik galvanicky oddělenejch párů, jako třeba typicky na relé LUN, můžou bejt jednotlivý páry najustovaný úplně jinak a rozpínací kontakty můžou v jednom páru rozepínat pozdějc, než se ve vedlejším páru sepnou spínací - všecko záleží od pohybu kotvy a mezilehlejch přenosovejch vložek a napružení kontaktních per!!!