Zdravím vás. Dostalo se mi do rukou poměrně zajímavé trafo. Jde o rozptylový transformátor 220/10 000V/150VA, zřejmě na napájení neonových trubic. Trafo skutečně rozměrově odpovídá těm 150VA, plechy vypadají jako staré M-plechy používané snad v 50.letech. Celé trafo je zalité a výstupní svorky jsou podobné jako na koncovkách zapalovacích kabelů u auta. Prostě se na hrot v otvoru "našroubuje" VN kabel.
Viděl jsem konstrukci trafa z mikrovlnky, které má 2,5kV na sekundáru a méně než 1 závit/V (primár vypadá na 10 vrstev po 13 závitech). Ale konstrukci tohoto trafa si neumím představit. Jak na tu malou kostru "nadupat" desítky tisíc závitů tenkého drátku a jak to odizolovat? Na 10kV se přece vůbec nedají použít klasické proklady s třepením, protože by okamžitě došlo k výboji podél čela. A už jen ten sekundár, odhaduji 30 000 závitů (!!!) a výše. A to nemluvím o trafech pro neony italské firmy FART, která dávají až 15kV na sekundáru. Střídavých, 50Hz, není to žádný pulsní zdroj+násobič.
Před lety jsem si na školní praxi vyzkoušel práci na navijárně transformátorů. Práce s dráty pod 0,1mm byla téměř utrpení. Drátek se každou chvíli utrhl.... Namotat 30 či 50 000 závitů drátkem 0,063 mm či ještě tenčím a ještě to celé odizolovat třeba na 20kV mi připadá téměř nemožné.
Nevíte někdo, jakou technologií se takové transformátory vyrábějí?
Konstrukce trafa 230V/VN
Moderátor: Moderátoři
Ak sa jedna o toto:
Použivalo sa to na zapalovanie v kotolnachna na lahky vykurovaci olej,dalej v sušičkach a podobne.
Použivalo sa to na zapalovanie v kotolnachna na lahky vykurovaci olej,dalej v sušičkach a podobne.
- Přílohy
-
Picture 726.jpg- (108.18 KiB) Staženo 148 x
Malo toho viem,radšej sa spytam.
Problém je ale v tom, že pracovní frekvence VN trafa v TV je 15625 Hz, navíc se využívá impulsu při zpětném běhu a generuje se jen napětí cca 8kV, které se usměrňuje násobičem. Kdysi byla cívka sice vinuta i v barevných TV na plné napětí a to se usměrňovalo elektronkou (GY501), od tohoto řešení se však kvůli problémům s parazitní kapacitou vinutí a průrazy brzo ustoupilo.
Počet závitů VN cívky na trafu v TV je celkem malý, u starých ČB televizorů to bylo cca 1200 závitů, a to byla cívka vinuta na plné napětí obrazovky, cca 16kV. Takovou cívku není zas takový problém navinout a řádně zalít, aby nedošlo k výboji.
Toto trafo však pracuje normálně na 50Hz. Počet závitů sekundáru musí být obrovský, desítky tisíc. Právě nechápu jak se to tam vůbec vejde a jak je to izolované.
Rozebírat to určitě nebudu, to je škoda, občas ho používám na zkoušení neonových trubic (nedávno jsem nějaké přitáhl ze skládky). On je problém vůbec na takové napětí sehnat kabel. Sice to vedu VN kabely s měděným jádrem, původně určenými pro svíčky do auta. I tak se ale oba kabely nesmí dotýkat. Sice se neprorazí, ale kapacitní proud postačí k tomu že to začne sršet a smrdět jedovatý ozón.
Nevím jak řeší kapacitní proudy kabelů v energetice, na Lipně jsem viděl kabel na 110kV...... Je to v podstatě koaxiál, každá fáze má svůj kabel. Kapacitní proud žíly proti stínicímu plášti musí být značný při takovém napětí.
Počet závitů VN cívky na trafu v TV je celkem malý, u starých ČB televizorů to bylo cca 1200 závitů, a to byla cívka vinuta na plné napětí obrazovky, cca 16kV. Takovou cívku není zas takový problém navinout a řádně zalít, aby nedošlo k výboji.
Toto trafo však pracuje normálně na 50Hz. Počet závitů sekundáru musí být obrovský, desítky tisíc. Právě nechápu jak se to tam vůbec vejde a jak je to izolované.
Rozebírat to určitě nebudu, to je škoda, občas ho používám na zkoušení neonových trubic (nedávno jsem nějaké přitáhl ze skládky). On je problém vůbec na takové napětí sehnat kabel. Sice to vedu VN kabely s měděným jádrem, původně určenými pro svíčky do auta. I tak se ale oba kabely nesmí dotýkat. Sice se neprorazí, ale kapacitní proud postačí k tomu že to začne sršet a smrdět jedovatý ozón.
Nevím jak řeší kapacitní proudy kabelů v energetice, na Lipně jsem viděl kabel na 110kV...... Je to v podstatě koaxiál, každá fáze má svůj kabel. Kapacitní proud žíly proti stínicímu plášti musí být značný při takovém napětí.
Ve starých kopírkách Costar je trafo 230V/50Hz/7kV a kopírka neměla časově omezený počet kopií - trafo pro trvalý provoz. V tomto případě se jednalo o autotrafo, drát vinutí cca 0,05mm- na výšku vinutí cca 10mm je 200vrstev bez prokladu tj. 35V mezi vrstvami, při použití kondensátorového papíru - nemusíš prokládat každou vrstvu a dodržení určité vzdálenosti od čel se tam vinutí v pohodě vejde. Vždy vakuově impregnovat, dobře vysušit a zalít do pryskyřice, aby netáhlo vlhkost. Samotná technologie navíjení je jiná kapitola.
V průmyslu se pracuje s trochu většími trafy, a tak ty kapacitní proudy zase nejsou tak zajímavé. Svého času jsem se brigádně podílel na instalaci rozvodu 50 kV pro odlučovače prachu v cementárně. Kabel byl asi 8 cm tlustý, z toho 6 cm vrstvený olejový papír jako izolace. A ta trafa 220V/50kV? Ta byla ve velikosti pořádného nočního stolku. Kromě toho, kapacitní zátěž ve fabrice pomáhá kompenzovat motory a trafa.
Pevnost vzduchu je asi 3kV/mm, papíru určitě větší, a tak když se nebude vinout až do kraje, nevidím v tom takový problém. 20000 závitů drátu 0,1 mm při plnění 50% dá plochu necelé 4 cm čtv.
Pevnost vzduchu je asi 3kV/mm, papíru určitě větší, a tak když se nebude vinout až do kraje, nevidím v tom takový problém. 20000 závitů drátu 0,1 mm při plnění 50% dá plochu necelé 4 cm čtv.