Atenuátor

[Celeron]

Já si to uvědomil až když to bylo zachlívkovaný, to už by se těžko něco kuchalo. Stejně ty relátka nemůžu spínat napřímo portama procíku, ULN28xx by tam musela být tak jako tak. Navíc když do toho nejde žádný napájení, tak nemusím řešit filtr aby to nelezlo po 12V ven z chlívků atenuátoru. A nejspíš by ten společnej 12V propoj přes všechny relátka mohl "prosakovat" VF ze vstupu na výstup.
Mě šlo spíš o to, jestli někdo nedá tip na nějaký dostupný PNP osmitrandový pole.

Jo a měl bych dotaz na lidi, co vědí něco o technice, kde to leze jen po povrchu drátů. Jde na tom výtvoru na fotkách ještě něco zásadního v domácích podmínkách vylepšit než to zadekluju natvrdo pájkou? Změřený to je, do 10 MHz to útlumuje s chybou menší než 0,3 dB. Ptám se, protože poslední věc, co jsem dával do chlívků byl satelitní přijímač někdy před 33 lety.

edit: co třeba finál aby to vevnitř nežraly zbytky tavidel? Zrovna nedávno jsem rozebíral STB Evolveo Mercury a ten byl ve vstupních chlívkách rezatej jak liška. Je to vymytý acetonem, mám to stříknout řiďoučkou kalafunou v acetonu?

[ok1hga]

Maximální kmitočet kolem 250 MHz.

Změřený to je, do 10 MHz to útlumuje s chybou menší než 0,3 dB.

. . . a jakou chybu to má při těch 250 MHz ???
tipnu si, že dost velkou,
protože tam máš moc dlouhý spoje od relátka k odporům . . .

celé bych to udělal jinak
relátka z jedné strany oboustranného tišťáku a odpory ze strany druhé.
Tak se vyhneš mechanickým rozměrům relátek a odpory pak můžou být přímo na nožičkách těch relátek.

[ZdenekHQ]

Já pořád tvrdím, že prototyp má vypadat škaredě až hnusně. Protože když se to udělá hezky, člověk se na tom nadře a nakonec to stejně nefunguje podle představy.

Ty relátka jsou podle mě nevhodný.

[JirkaZ]

Mě šlo spíš o to, jestli někdo nedá tip na nějaký dostupný PNP osmitrandový pole.

MIC2981?

edit: co třeba finál aby to vevnitř nežraly zbytky tavidel? Zrovna nedávno jsem rozebíral STB Evolveo Mercury a ten byl ve vstupních chlívkách rezatej jak liška. Je to vymytý acetonem, mám to stříknout řiďoučkou kalafunou v acetonu?

Pokud používáš zaručeně nekorozivní tavidla (třeba Marmot), nic agresivního by tam být nemělo. No a jestliže použité materiály jsou nekorodující samy o sobě (nebo mají příslušnou povrchovou úpravu), není co řešit.

Kdybys tam stůj co stůj chtěl něco dát, pak místo kalafuny spíš vosk (klidně i včelí) nebo parafin rozpuštěný v benzínu. Včelím voskem se dříve běžně pokrývaly R/TV tunery apod. Popř. Resistin ML rozředěný benzínem, aby po uschnutí udělal jen slaboučkou vrstvu. Nebo Konkor, opět jen slaboučkou vrstvu (ale na něj se bude lepit prach).

Jak u Resistinu ML, tak i u Konkoru je otázka, co budou dělat antikorozní aditiva v základním vosku resp. oleji (myslím tím příp. svody apod.). Vzhledem k nízkým impedancím, na kterých atenuátor pracuje, to ale nemusí být kritické.

Obecně VF nejlepší bude nějaký akrylátový lak, ideálně přímo určený na DPS.

[Celeron]

Ty relátka jsou podle mě nevhodný.

To vymyslel pan ing, co to v PE1/2010 publikoval. Ty relátka VF proměřoval a vše je tam popsaný. Lepší našel jen nějaký Omrony.
OK1HGA se nezdálo provedení plošáku, že jsou přívody k ∏ článkům od relátek moc dlouhý. Poslal jsem to kámošovi, co konstruktil v Opočinku a prý to jsou Surface Microstrip. Hodil to do Saturn PCB Toolkitu na výpočet impedance Microstripů a na FR4 s dielektrickou konstantou 4,3 a tloušce plošáku, fólie a šířky pěšinek, co ten atenuátor má, je impedance těch pěšinek 50,6Ω. Tak asi pan ing. věděl, co dělá a proč to tak navrhl.

JirkoZ díky za tip. S tím by to mělo bez problému makat, TTL vstup, takže přímo na port AT328P.
Tavidla... nic jsem nepřidával, jen to co bylo v trubičce. Používal jsem 0,6 mm na SMD a 1 mm na chlívky. Zítra kouknu, co v nich je za tavidlo.
Včelí vosk tu mám zadní desku na plástve s předlisovanejma šestiůhelníkama, doufám že to je opravdu včelí vosk. Když to chvíli žmoulám v ruce, udělám z toho kuličku, takže měkne už teplotou ruky.
Taky tady mám čistej lékárenskej parafínovej olej, ten by se asi taky dal použít.

[ZdenekHQ]

A napadlo Tě někdy vzít pilku na železo a podívat se dovnitř, jakou to relé má konstrukci? Kratší vlny nerady chodí za roh a zase zpátky. Proto se používají koaxiální relé.

Dnes není problém to projet na polyskopu, jak se to relátko vlastně chová.

K návrhům "pánů ing" se nebudu vyjadřovat, sám ten titul až na výjimky nepoužívám. Ono je to oslovení spíš hanlivé. Ono totiž k VŠ titulu patří i jistá míra sebereflexe, která musí růst s počtem dosažených titulů. Pokud to není vyrovnaný, končí ten člověk buď jako totální blb pro okolí, nebo na antidepresivech. To je bohužel z praxe.

[Celeron]

A napadlo Tě někdy vzít pilku na železo a podívat se dovnitř, jakou to relé má konstrukci? Kratší vlny nerady chodí za roh a zase zpátky.

Pilku né ale obr jak je to vevnitř udělaný jsem viděl. Kolíbkovej dvojkontakt 7 mm celková dýlka. Izostat je proti tomu obrovská kráva.

Proto se používají koaxiální relé.

Jo, do profi zařízení na mnohem vyšší kmitočty za cenu v eurech o několik řádů vyšší. Já mám gener jen do 225 MHz. Ani nevím jestli se ty koaxy dělají dvoupólový. Ale vím, že ty relátka jsou docela velký a na takovejhle atenuátor bych potřeboval bednu jak půl PC. Ty přemejšlíš moc profi, tohle je hračkoid na bastlení.

Dnes není problém to projet na polyskopu, jak se to relátko vlastně chová.

Na to se chystám až to bude jaktž takž hotový u kámoše v Krystaly HK. Když budu mít graf, tak není problém do procesorovýho řízení generu a atenuátoru dát datovej propoj přes kabel nebo modrozub, co by hlásil do atenuátoru flow hodnotu kmitočtu a atenuátor by podle něho korigoval svůj útlum. Prý se to tak dělá i v profi mašinách ale tam to je všechno v jedný bedně.

[barnodaj]

Jirko, pokud to není tajné - jaké máš maximální výstupní napětí toho generátoru na maximálním kmitočtu? A máš měření výstupní úrovně?
Dík.

[Celeron]

Co by na tom bylo tajnýho? Silabs 5351, napětí jsem zatím neměřil ale zatěžovací odpor je 50R a jde nastavit proud do něj tekoucí na 2, 4, 6 nebo 8 mA. Jestli Tě to zajímá, tak si počti v datašítu.