Rovnice operačných zosilňovačov

[asdf]

Programovateľný kalkulátor je tiež zaujímavá vec. Rozmýšľam, či sa to oplatí, keď má človek bežne PC.

Asi se to už moc nevyplatí. Já to mám spíš na hraní. To už je asi lepší ta Maxima, jak používá LADER.

[Cust]

Taky je asi bezplatná cesta Python nebo Octave.
https://geo.mff.cuni.cz/pocitace/Poprve-CAS.pdf

[samec]

Načo toľko cirkusu okolo tých rovníc? Predsa každý simulátor elektronických obvodov to rieši cez sústavu rovníc, hoc v maticovom tvare. Nie je na tom nič zázračné.

[Cust]

Otázka pohledu, já výjimečně využívám simulátor. Ale např. v Octave si řeším přenosy v Laplacevě transformaci, kreslím si obrázky, řeším diferenciální rovnice, optimalizaci pomocí genetických algoritmů (filtry/regulátory), obecně zpracování 1D i 2D signálů (obrazové transformace), neuronové sítě (predikce/rozpoznávání), tak když je potřeba, tak si tam vyřeším i tu algebraickou rovnici.
Není to zázračné, je to jen nástroj, který mám radši než simulátor obvodů, který je naprosto omezený. A proč sem nedat nějakou vlastní zkušenost, která může druhému pomoct, třeba už jen pro to, že o dané možnosti neví...

[samec]

To áno. Ja som reagoval všeobecne na 4 strany diskusie ohľadom jednoduchého operačného zosilňovača.

[robos]

No stačí podělit to co jsem nahoře vypočítal, pak vyjde:
Uz/Uid = -((A*R2-R0)*Rz)/(R0*(Rz+R2)+R2*Rz)

Ale hore si vypočítal iný výraz pre Uz:

[Uz=-((A*R2*Rz-R0*Rz)*Ui)/(R1*((A+1)*Rz+R0)+R2*(Rz+R0)+R0*Rz)]

Ako si dospel podelením k tomu vzťahu, ktorý som citoval? Rozdiel je okrem iného, že v jednom vzťahu pre "náhradné" zosilenie Uz/Ui vystupuje R1, v druhom nie.
Vo vzorci (25) v AR nevysutpuje R1, ale keď to počítam ručne, tak tam R1 dostanem.

[robos]

Načo toľko cirkusu okolo tých rovníc? Predsa každý simulátor elektronických obvodov to rieši cez sústavu rovníc, hoc v maticovom tvare.

Neviem, čo by som ti na toto odpovedal. Na jednej strane ti dávam zapravdu, aj simulátor pomáha pochopiť podstatu dejov v obvodoch, a dosť často ho na to aj využívam. Ale vždy to považujem z mojej strany za určité zlyhanie, keď sa pozriem na obvod, pokúsim sa určiť jeho správanie, napr. frekvenčnú charakteristiku v celom rozsahu, a simulátor ma potom vyvedie z omylu. Takže ja sa snažím pochopiť obvody pokiaľ možno z najvyššieho pohľadu. Môžeš použiť kalkulačku a nevedieť nič o tom, ako sa delia dve reálne čísla. Môžeš použiť navigáciu a nezaujímať sa, kde vlastne si, hlavne že si došiel do nejakého cieľa. Ja volím možnosť rozumieť situácii. Ježia sa mi chlpy, keď niekto, kto vyštudoval elektroniku povie: "nejako to zapojím a nejako to bude fungovať". Niekomu stačí "nejako", ale ja chcem rozumieť.

Toto vlákno som začal preto, že som si už sám nevedel poradiť s takou jednoduchou rovnicou, zabil som s tým moc času. Možno len moja ješitnosť mi nedala spať Chcel som to preste vylúštiť. A popri tom som sa od kolegov v tomto vlákne dozvedel mnoho užitočného.

[asdf]

Ako si dospel podelením k tomu vzťahu, ktorý som citoval?

Já bych řekl, že se podělí tyhle dva vzorce spolu:

Napětí na minusovým vstupu:
Ud/Ui=(R0*(Rz+R2)+R2*Rz)/(R0*(Rz+R2+R1)+(R2+A*R1+R1)*Rz)

Napětí na zátěži:
Uz/Ui=(R0*Rz-A*R2*Rz)/(R0*(Rz+R2+R1)+(R2+A*R1+R1)*Rz)

Jmenovatele to má stejné, takže ty se vykrátí.

[Bernard]

Analýza obvodu co nejpřesnější, to je ovoce vysokoškolského studia. Aspoň pokud lze obvod považovat za lineární, jinak je asi simulace stěží nahraditelná. Prof. Middlebrook však říká, že takový přístup absolventa VŠ v praxi selhává, a tak vymyslel metodu Analýzy orientované na dizajn. Je to zajímavé čtení, hlavně pro penzisty.

[asdf]

To je pěkné. Jen jsem nepoznal, jestli to je myšleno vážně, nebo je to legrace.