Tlačítko s 555 - stav po přivedení napětí, ŘEŠENÍ NA KONCI

Zpráva

#16 Příspěvek od **Cust** » 04 zář 2023, 17:05

Nejde o dohadování, jde o to, že je to nesmysl. Samozřejmě, že se to s diodou bude chovat jinak . Přes diodu se to pod 1 Volt vybije daleko rychleji, ale jde o to, že bez diody se to vybije velmi rychle. Navíc jak jsem psal, jsem přesvědčen, že ten časovač by měl být na delší dobu - pak dioda dává smysl.

Valdano · #17 Příspěvek od **Valdano** » 04 zář 2023, 18:34

Podle toho posledního příspěvku v té zahraniční diskusi se to při testování chovalo bez diody nesprávně tj. ignorovalo to vypnutí zatímco při použití diody se to zřejmě nedělo, a to je podstatné. Pokud se to tak bude chovat také až to bude testovat jardafiala no tak pro něj bude logicky přijatelnější varianta s diodou.

#18 Příspěvek od **Cust** » 04 zář 2023, 19:08

promnězamně...
Ale abych jen neplácal, tak Čust řešení, které bylo nedávno odzkoušeno, nepoužívá TTL ani 555ku a právě osazuji dalších 15 kousků (má to dvě tlačítka, on stav zároveň blokuje on tlačítko a off stav blokuje off tlačítko):

jardafiala · #19 Příspěvek od **jardafiala** » 04 zář 2023, 19:19

Tohle je přesně to co nepotřebuju, chci nahradit síťový spínač u kterého nefunguje aretace. Aby nemusel trávit hodiny rozebíráním a skládáním přístoje kvůli výměně spínače. Ono existuje řešení s dvěma tranzistory, viz servisní manuál TESLA T710. I s definovaným stavem po zapnutí....

#20 Příspěvek od **Cust** » 04 zář 2023, 19:31

Jardo, vím, je to jen jiné řešení, když zapojíš jen jeden obvod (horní část a vstup B dáš na zem), tak je to tak jak chceš - za tím následuje D obvod, který překlápí stavy ON/OFF.
Je to prostě jen ukázka jiného řešení se kterým právě pracuju - způsobů je hodně.

Valdano · #21 Příspěvek od **Valdano** » 04 zář 2023, 19:43

Tady je zapojení ve Falstadu. Hodnotu C1 jsem snížil z 1uF na 100nF, protože při C1 = 1uF to nereagovalo na rychlejší spínání TL1 jak s diodou tak i bez ní, zatímco při C1 = 100nF to reaguje i na rychlé spínání TL1, a to bez ohledu zda dioda je nebo není připojena. Takže dioda u tohoto zapojení zřejmě opravdu žádný význam nemá. TL1 je ten spínač bez aretace.

Edit: Upozorňuji, že schéma je jen orientační náhled. Není to samozřejmě náhrada za to když si to Jarda odladí v reálu na skutečném zapojení, a to platí obecně i o dále mnou uvedených schématech v simulátoru Falstad.

#22 Příspěvek od **Cust** » 04 zář 2023, 20:02

mě to funguje s 1u/100n s diodou i bez pořád stejně - toto není dobrá simulace - záleží na odezvě http

Valdano · #23 Příspěvek od **Valdano** » 04 zář 2023, 20:21

I když je celé schéma zakódováno do URL odkazu, tak ten se použije jen pro jednorázové načtení stránky ze serveru Falstadu do paměti webového prohlížeče a při tom se současně načtou i JavaScripty. Celá simulace pak běží na straně klienta tj. pouze ve webovém prohlížeči. Záleží tedy na tom jak rychle reaguje webový prohlížeč ve smyslu reakce na kliknutí myší na ploše schématu (v daném případě na tom spínači TL1) a následné transformaci té události přes JavaScript na příslušnou reakci schématu v běžící simulaci uvnitř webového prohlížeče. Já používám Google Chrome, který je poměrně svižný. Pokud je webový prohlížeč, který používáte vy, nějak v těchto reakcích zpomalen tak to by mohla být příčina toho, že se Vám to chová pořád stejně, protože reakce vůči kliknutí na TL1 zřejmě není dostatečně rychlá k tomu, aby se ten rozdíl projevil. Zpomalení reakcí webového prohlížeče může záviset třeba i na počtu současně otevřených stránek atd.

Nicméně tahle simulace je i tak samozřejmě spíš jen orientační a Falstad není nijak extra přesný simulátor. Podstatné bude jak se to bude chovat Jardovi v reálu až to zapojí.

lubos1961 · #24 Příspěvek od **lubos1961** » 04 zář 2023, 22:31

Mě se u cmosové 555 osvědčilo přemostění spínače kondíkem, neboť ten vstup 2 je hodně citlivý na jakoukoli blízkou statiku a vůbec na nejblbuvzdornější zapojení stačí dva tranzistory.

Hape · #25 Příspěvek od **Hape** » 04 zář 2023, 22:34

jardafiala píše:...a výstup po připojení napájení na nule...

Cowley píše:Když RC členem navíc ošetříš vstup 4, tak bude mít určitě L.

sis2 píše:Kdybys to sletoval jako vrabčí hnízdo a zkusil pár hodnot R a C, tak máš během 20 minut jasno...

Tak přesně tohle jsem kdysi taky řešil a postupoval jsem stejně.
Měl jsem CMOS variantu 555 a stavěl jsem časovač potenciometrem nastavitelný myslím na 1 - 20 minut a spouštěný tlačítkem. Potřeboval jsem, aby při zapnutí napájení v žádném případě nebyla na výstupu 3 úroveň H, což se ale dělo pokud vývod 4 byl připojený pouze přímo na +. Ale hodnoty součástek RC, které jsem nakonec na vstupu 4 použil už si bohužel nepamatuju. Kondenzátor určitě neměl hodnotu v řádu µF ale stovek nF (byl keramický) a blokování výstupu na úrovni L po přivedení napájení s ním fungovalo. A diodu na vývodu 4 jsem neměl, mně ani nenapadlo ji tam použít.

Vladano píše:Tady je zapojení ve Falstadu. ...protože... ...to nereagovalo na rychlejší spínání TL1 jak s diodou tak i bez ní...

Ona ta dioda vliv na TL1 ani mít nemá, jestli se teda jedná o diodu na vývodu 4. Ta by se měla uplatnit pouze při velmi krátkém výpadku napájení. Alespoň to tak chápu z předešlých příspěvků a z odkazu v příspěvku od PavelFF. Její vliv by se měl simulovat rychlým spínáním vypínače V1 a ne tlačítkem TL1. Ale V1 má na rychlé klikání v simulaci znatelně pomalejší reakci než TL1 takže se v ní velmi krátký výpadek napájení a tím i vliv diody nasimulovat nejspíš nedá.

Valdano · #26 Příspěvek od **Valdano** » 04 zář 2023, 22:45

Hape píše:Ona ta dioda vliv na TL1 ani mít nemá, jestli se teda jedná o diodu na vývodu 4. Ta by se měla uplatnit pouze při velmi krátkém výpadku napájení. Alespoň to tak chápu z předešlých příspěvků a z odkazu v příspěvku od PavelFF. Její vliv by se měl simulovat rychlým spínáním vypínače V1 a ne tlačítkem TL1. Ale V1 má na rychlé klikání v simulaci znatelně pomalejší reakci než TL1 takže se v ní velmi krátký výpadek napájení a tím i vliv diody nasimulovat nejspíš nedá.

V tomto upraveném schématu Falstadu jsem nahradil komponentu pro V1 za mžikový spínač s rychlou reakcí jen s opačným stavem oproti TL1. V1 nyní funguje jako trvale sepnutý s tím, že při krátkém kliknutí na něm dojde nyní jen k mžikovému rozpojení. Za mžikový spínač V1 jsme navíc doplnil měřící sondu a dole pod schématem jsem zobrazil průběh s rozlišením 50ms na dílek. Při rychlém kliknutí na V1 se mi daří na průběhu dosáhnout i velmi krátký výpadek napájení. Přesto se neprojevuje žádný rozdíl ať už je či není zapojena ta dioda mezi resetovacím vstupem 4 a + napájením.

Hape · #27 Příspěvek od **Hape** » 04 zář 2023, 23:05

Takže dioda žádný vliv nemá, nebo se dá zjistit jenom zkusmo na skutečném obvodu. Já jsem to tenkrát při mžikovém výpadku napájení bez té diody ve svém zapojení nezkoušel, protože mně to nenapadlo. A ten obvod časovače už nemám, tak to ani nevyzkouším.

Valdano · #28 Příspěvek od **Valdano** » 04 zář 2023, 23:22

lubos1961 píše:Mě se u cmosové 555 osvědčilo přemostění spínače kondíkem.

Když jsem v tomto upraveném schématu doplnil ten kondenzátor 22nF paralelně k TL1 tak to nefunguje správně jelikož po každém obnovení napájení je LED na výstupu zapnutá což je nežádoucí výchozí stav po zapnutí napájení a stejně se to chová i když jsem hodnotu kondenzátoru snížil na 100pF. Když jsem hodnotu kondenzátoru snížil na 1pF tak se to začalo chovat náhodně. Občas byla LED po obnovení napájení zapnutá a občas vypnutá. Takže ten kondenzátor paralelně k TL1 se k tomuto zapojení asi vůbec nehodí. Jak už zmínil Jarda tak čistě cmos verzi 555 stejně asi používat nebude a navíc je vůbec otázkou jestli by se to i s tou čistě cmos verzí 555 nechovalo stejně špatně.

Valdano · #29 Příspěvek od **Valdano** » 05 zář 2023, 00:10

lubos1961 píše:na nejblbuvzdornější zapojení stačí dva tranzistory.

V tomto zapojení jen s tranzistory jsem změnil C1 z 220nF na 100nF, protože s 220nF to při rychlejším opakovaném spínání TL1 nereagovalo, ale je samozřejmě otázkou jestli by se to chovalo stejně v reálu jako se to chová v tomto simulátoru.

Mahoney · #30 Příspěvek od **Mahoney** » 05 zář 2023, 22:33

"Vy na ty simulace jednou zdechnete", obrazně řečeno. Kdo četl svého času Kubáče, ví (a taky ten, kdo má "shůry dáno"). Deset minut s cuprexem nebo nepájivým kontaktním polem to řeší lépe a rychleji (simulovat se dá ledacos, ale ne chování součástek, těm modelům vždycky něco chybí a vždycky bude).

To zapojení s tranzistory je super.