JirkaZ:
"Kombinace kovu a keramiky je prostě "nafurt", pokud se tomu věnuje základní péče, nekurví se to (úmyslně), resp. se vyměňují běžně stárnoucí části, popř. se po soudruzích dodělají některé detaily... "
Bohužel už to taky neplatí. U nás v práci jsem vyměnil ve světlech asi 8 keramických objímek u kterých byly přívodní svorky, kam se připojují vodiče z nějakého hliníku čí co to je, takže dutinka svorky se tlakem šroubu a vloženého vodiče prostě zešišatí až roztrhne. Netřeba ani moc svorku utahovat, stěna dutiny je dost tenká. A závitový kruh pro žárovku je taky z hliníku.
Zajímavé bylo, že v těch světlech to byl nějaký pajc, a oproti obrázku dole ani na jedné nebyl znak VDE.
Ale na několika objímkách které jsem měl jako náhradní, znak VDE někdy byl a na dalších ne. Tam kde znak byl, ty měly dutinky svorek mosazné, tvrdé.
Byla to směska co jsem já a šéf kde našli nebo vymontovali aby je nebylo potřeba kupovat...
Už nemám ani jednu náhradní...
EKKAR:
Samopájitelné dráty používáme v práci téměř pořád. Tenký se jen se omotá kolem očka, a horkým hrotem mikropájky a cínovou pájkou se to ohřeje až lak sjede, cín se nacucne na drát a spoj se proletuje. Tlusté se ofrézují aby zbytečně nepoškozovaly plastové části koster cívek nebo svorek teplem.
Pak je 2L pájecí, ten se ještě dá ale pak jsou jen obyčejné 2L a i 3L a ty se musí ofrézovat nebo oškrabat.
Taky jsme měli problém když nějaký "umělec" to nechápal jak na to a drát jen "přetáhl" cínem přes lak.
No a pak přišel velice výživný email od zákazníka který si stavěl nějaké americké elektronkové rádio, trafo měl do něj a trafo chvíli dávalo a chvíli nedávalo šťávu...
), vymontováno ze starých svítidel a podobně. Tak nevím co tím chcete říct.