Záhada s drátovou anténou a kryštálkou

[robos]

kde je také srovnání citlivosti (subjektivní) http://www.crystal-radio.eu/enluidsprekertest.htm

Pozerám na tú tabuľku výkonov na hranici počuteľnosti slúchadiel a nevychádzam z údivu. Podľa mňa sú to prehnané čísla a niekde musel ten človek urobiť chybu. Alebo má 1000x lepší sluch ako ja.
Ja som pred časom takto subjektívne meral citlivosť slúchadiel 4k a ARF272. Pripojil som slúchadlá na NF generátor a paralelne k nim osciloskop. 4K slúchadlá mali takto citlivosť podľa osciloskpu 2 mV (keď som práve prestal/začal počuť tón 1 kHz). To je práve hodnota, keď sínusovka na displeji mizla v šume.
ARF272 boli tesne pod šumom stopy, takže odhadom 1 mV.

Podľa tej stránky, tie horšie 4k slúchadlá mali hranicu pri 0,033 pW. Nech ich impedancia na 1 kHz je 10 kOhmov (podľa článku v AR 1956/06 s. 185). Potom mi vychádza hodnota napätia asi 25 uV (násobené ešte 1,41).
Pýtam sa s Cimrmanmi: Pane inženýre, je to možné?
Že by som mal zníženú citlivosť 4k slúchadiel? Alebo sa v niečom mýlim... Škoda, že nezverejnil namerané napätia.
A čo tie 32 ohmnove testované sláchadlá? Aj tam to vypadá na super citlivosť. Pri takej citlivosti by som chytal SV stanice na klinec. A čo násobne vyššia úroveň šumu??

[Crifodo]

má tam chybu, asi zapomněl že mezi pW a mW jsou nW.
Ve sluchátkách může být klidně 1:100 rozdíl citlivosti a v citlivosti ucha taky, nebo i víc. Navíc je to frekvenčně závislé.
Zkusil jsem moje uši a moje 4k sluchátka, že mi jde sluch poslední roky do kopru to vím.
Nejmenší napětí které přestávám slyšet je asi 0,54 mV při asi 1200 Hz. Při prolaďování se to výrazně mění, na 1 kHz je citlivost tak 5x horší, optimum je mezi těmi 1200-1300 Hz. Takže jestli počítám dobře je to asi 29 pW.

[Hill]

Na to, aby mělo trafíčko impedanci primáru kolem 4 kΩ, když mu zatížíš sekundár sluchátky 150 Ω, stačí převod 5,16:1

[robos]

->Crifodo: pekné zhrnutie. Podľa mojich meraní by 0,54 mV malo znamenať výborný sluch (meral som na 1 kHz, končil som pri 2 mV). Záleží to aj na konkrétnom kuse (sluchátok). Moje sú klasické ČS vojenské, kupoval som ich asi pred 20r. ako nové. A stále také sú, ale už som ich pár krát omylom pripojil na 9V baterku. Neviem, či jednosmerný prúd môže nejako uškodiť. Bežne je to tak zapojené v pokusných schémach. Potom mám ešte z aukra niekoľko kusov použitých, takže je na čase ich otestovať. Tento víkend na to bude ako stvorený.
Niekde som čítal, že šroubovaním krytu mušle sa dá nastaviť citlivosť. Pre silné signály sa má udajne povoliť, a tým sa zníži citlivosť. Tie vojenské to ale asi nemajú. Tie asi musia byť dotiahnuté "nafest".

->Hill: žiaľ, momentálne nemám ako zmerať prevod. Ešte nemám postavený ten milivoltmeter. Budem skúšať jedno trafo za druhým, tranzistorové, elektrónkové atď. Viac menej to bude pokus pre zaujímavosť

->kulikus: feritiek mám asi 20, niektoré aj s vinutiami. Až bude čas, vrátim sa k tej rámovke. Možno aj vyrobím špeciálnu feritku v veľkým počtom závitov. Tá feritka má byť uprostred rámovky? Alebo radšej na okraji rámovky, t.j. blízko vinutia rámovky?

[Hill]

Feritka má smysl, když je sama laděná, čili pro ladicí kondenzátor do 500 pF je ideálních nějakých 90-100 závitů a posouváním cívky po feritce si "usadíš" stupnici.
Stejný smysl to má, když vrazíš feritku jako vazební člen do rámové antény, až na to, že pak musíš ladit obě.

[ok1hga]

Niekde som čítal, že šroubovaním krytu mušle sa dá nastaviť citlivosť. Pre silné signály sa má udajne povoliť, a tým sa zníži citlivosť. Tie vojenské to ale asi nemajú. Tie asi musia byť dotiahnuté "nafest.

u většiny starých vysokoohmových sluchátek se utahováním a povolováním krytu mušle dala štelovat citlivost a v omezené míře i vlastní rezonance membrány.
využívalo se toho jako nf filtru při příjmu telegrafie.

[Artaban001]

Elektromagnetický sluchátka se dají štelovat šroubem, co je pod plastovou krytkou ze zadu.

[kulikus]

Tá feritka má byť uprostred rámovky? Alebo radšej na okraji rámovky, t.j. blízko vinutia rámovky?

Blízko vinutí. Pokládal jsem AM rádio na krabici/ rámovku.
Feritka laděná být nemusí, tvoří s vinutím rámovky vf transformátor.
V tom AM rádiu ale laděná je.

[robos]

->kulikus: dobre, tak až bude čas, urobím aj nejaké pokusy s rámovkou. Hlavne som vážne zvedavý, či na kryštálu niečo zachytím - t.j. či je rámovka porovnateľná so strešnou anténou. Kľudne vyrobím aj dvojmetrovú rámovku, s tým nemám problém.

[robos]

Elektromagnetický sluchátka se dají štelovat šroubem, co je pod plastovou krytkou ze zadu.

Myslím, že na týchto ČS radistických sa nedá nič štelovat. Ty jsou naladěny už z továrny
Ale na zadnej strane sú nejaké záhadné dierky. Prikladám fotku.

[EKKAR]

To jsou otisky naváděcích výstupků ve formě, ve který se lisoval/tepelně vytvrzoval bakelit. Na ty naváděcí výstupky v protější polovině formy navazujou kolíčky se závitem pro vytvoření přímo závitu ve výlisku, nebo jsou tam zalitý vložky z kovu s předem vyříznutým závitem = "zálisky". Obecně to slouží k polohově co nejpřesnějšímu vytvoření upevňovacích bodů pro vnitřnosti sluchátka, aby se po vylisování bakelitu do něj nemusely dělat pomocí třískovýho obrábění = vrtání, frézování, řezání závitů atp. V určitejch případech ty "dolíčky" jsou původně jen vylisovaný dírky, do kterejch byly příslušný upevňovací díly zalepovaný průmyslovýma epoxidovýma pryskyřicema s obchodním označením "UPON".

[Artaban001]

Elektromagnetický sluchátko je nejčastěji ve formě telefonní vložky 50R, 75R, či 220R. Má hliníkovou membránu táhlem připojenou k jazýčku, který je uvnitř cívky. Konec jazýčku zasahuje mezi dva polový nadstavce magnetu. Jazýček se přitáhne buď k jednomu polu, nebo druhýmu podle polarity na cívce. Součástí "mechanizmu" je štelovací šroubek s pružinkou, který upravuje nastavení jazýčku uvnitř mezery mezi poly magnetu. To co je na obrázku je obyčejné sluchátko, kde proud cívkou zesiluje, nebo zeslabuje magnetizmus jader cívek, který jsou buď z tvrdé oceli, nebo jsou předepnuty magnetem. Některý takový sluchátka se nastavují papírovýma podložkama mezi membránou a pláštěm spodní části z cívkama. Pokud je membrána napevno ve šroubovací mušli, nastavuje se pootáčením mušle - správně seřízený sluchátko na citlivost musí klapat při přiložení jeho přívodu na jazyk. Pokud chceš hlasitější zvuk seřizuje se jinak. Elektromagnetický sluchátka jsou tupější, ale umí být hlasitý. Využívalo se toho k donucení uživatele správně položit telefonní sluchátko do vidlice telefonu. Elektromagnetickým jej nazývám proto, že stejný systém se používal ve starých reproduktorech, který tak byly nazvaný.

[Crifodo]

u většiny starých vysokoohmových sluchátek se utahováním a povolováním krytu mušle dala štelovat citlivost a v omezené míře i vlastní rezonance membrány.

přesně tak, viz obrázky (wehrmachtovo sluchátko z kukly): na pouzdru sluchátka je na vnějším závitu "protimatkový" kroužek, kterým se nastavuje doraz pro zašroubování mušle.
Odmagnetování sluchátka ss proudem nepokládám za reálné, v nízkovoltových tranzistorových obvodech tím míň. Spíš u hodně natěsno nastavené membrány možnost průhybu ss složkou magnetického toku tak, až membrána lepí na pólové nástavce.
Mám dojem, že se tyhle věci na EB už víckrát diskutovaly jinde.

[Crifodo]

Elektromagnetický sluchátko je nejčastěji ve formě telefonní vložky 50R, 75R, či 220R. Má hliníkovou membránu táhlem připojenou k jazýčku

U staršího typu vložky 2x27Ω je provedení cívek a nástavců podobné "radiotechnickému" sluchátku a vzdálenost se tam dá regulovat otáčením spodku sluchátka vůči válcovému pouzdru, asi na to byl nějaký klíč pro hranato-zaoblené vybrání dna.

[Artaban001]

Ano, to máš na mysli klasický sluchátkový dvojcívkový vložky starýho typu, který se snadno daly překopat na bzučáky. Spodek se dal odšroubovat kusem pásoviny z ostrýma hranama, když jsi zabral za 4 nýty. Ty nový elektromagnetický měly jednoduchou cívku a dvojitě byla vinutá jen do dětský telegrafní soupravy, kde byly jako bzučáky.