obdélníkový reproduktor Tesla ARZ3808
Moderátor: Moderátoři
obdélníkový reproduktor Tesla ARZ3808
Vidím nevýhodu jenom v tom, že jsou 2Wattový.
Odděleno z vlákna http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... highlight= jimirek
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Ten ARZ je osazen v rádiu (nejen) Arioso, kde má na svědomí mizerný zvuk. Horší než ruský 10 cm GDŠ-6 nebo než japonský 6cm plasťák a asi tak stejný jako 35 mm repráček z ntb, který má ale příjemnější podání středů.
ARE je standardní širokopásmo se stíněným AlNiCo magnetem, takže vhodný třeba do kotoučových magnetofonů nebo malých CRT televizorů.
Jsou podobné, ale ne zaměnitelné. Stačí si porovnat váhu.
Celkem o nic nejde, určitě takovej humus nebudu shánět, jen mě zajímalo co je na vině tak otřesnýho zvuku v dotyčných tranzistorácích. Např. zmiňované Arioso má díky MBA810 s vnějším nebo jiným repro standardní až slušnou kvalitu, ale ne s tímto humáčem. Sázava Domino apod. je na tom stejně.
Obecně nejlíp hrajou z téhle řady elipsy s feritovým magnetem. Některé dokonce tak dobře, že se dají použít i v moderních konstrukcích jako středové. Teda - daly by se, kdyby nevypadaly tak blbě.
Rezonance je reálně zpravidla na horní hranici udaného rozmezí. Někdy i výš.
Shodná citlivost a udávaný rozsah u dvou repráků neznamenají vůbec, že budou hrát byť jen podobně.
ARE s AlNiCo magnetem i ARZ zahazuju nebo rozdávám, neb jsou dnes v podstatě nepoužitelné. S výjimkou ARE5804/5808 a starých šedých ARE589, které jsou naopak docela povedené. (Mám z nich radost, ale stejně mi nejsou k ničemu, jenom je silážuju jako lakomec zlato.)
Kdyby to někoho zajímalo víc, doporučuju oslovit Petera K. alias Ciploxe. Nevím o nikom, kdo by měl vědomosti o Teslích reprácích tak dobře uspořádané jako on.
https://tesla-archiv.estranky.sk/
Schválně se mrknu co je použito v Carině a Sázavě které mají podobně mizerný zvuk.
Chápu, že dva vizuálně podobné repráčky se stejnou udanou citlivostí budou hrát (hudbu) různě, ale aspoň by snad měly ten 1 kHz vyzářit s +- stejnou účinností?
Tento ARZ je fakt bída, líp hraje i 0,5GD-31 rozměrově stejný, možná proto že magnet má 40 mm špalek. Ovšem to je 16 Ω.
Podle mě je reálná citlivost ARZ provedení kolem 82 dB. Nemám kalibrovanej mikrofon, ale mohl bych to vzít komparačně, kdybych někde splašil ARE3808. Mám teď doma jen ARO3808. Což je sice jeho kruhový ekvivalent, ale přesně stejné vlastnosti nemá.
Pokud máš odzkoušeno, že ty rádia hrajou s externím reprákem líp, ber to jako důkaz, že byl ARZ prostě laciný šmejd.
V té době a v našich končinách nejlíp hrály (z těch lite repraků do rádií) Tonsily z Polska a chrochtáky ze SSSR. Oni totiž uměli podstatně lépe tenké membrány.
Ohledně tenkých membrán, u 0,5GD-31 je nápadně tenká a tuhá, ale jaký to má prospěch teoreticky a prakticky, to nevím. Oproti papíroidně filcoidně Valmezovým.
Membrána je poháněná za prostředek a zavěšená po krajích, pod určitým kritickým kmitočtem kmitá v podstatě celá pístově, ale její závěs a část okraje konají úplně jiné pohyby. Od určitého kmitočtu výš kmitá vnitřní část membrány ve fázi s buzením, ale vnější část v protifázi nebo na poloviční frekvenci. S rostoucím kmitočtem se její plocha dělí na víc různě kmitajících částí. To všecko dělá značné nerovnosti na frekvenční, fázové a směrové charakteristice, vzniká směs harmonických i nelineárních zkreslení. Ty jednotlivé kmitající části různě akumulují a zase vydávají energii, takže se mění odezva na krátké tranzienty (které jsou podstatou přirozené podoby řeči i hudby). A to všecko naráz mění barvu zvuku. Takže s tím výrobci více nebo méně úspěšně bojují různými tvary membrány, proměnnou tloušťkou nebo proměnnou hustotou materiálu, vlnkami a prolisy, alternativními prachovkami (tvar, velikost, váha, různě měkký nebo různě prodyšný materiál), různými tvary a materiály závěsu, phaseplugy, difuzory... Vylepšíš jeden jev a zhorší se jiný. Proto jsou třeba nečekaně velké rozdíly mezi nějakým ARE567 z roku 70 a tímtéž ARE567 z roku 82. Protože krom jiné barvy koše má i úplně jinou membránu. Ten starý hraje živě a má jiskru, ten nový jen tak mumlá a šišlá.
Skříňka tranzistoráku překáží hlavně nízkým frekvencím.
No a ty výše popsané rozdíly vysvětlují (částečně) proč je tak náročné vyrobit dobře hrající reprák pro kvalitní reprodukci.
Je jasné, že low-cost repráku pro nenáročné použití nebylo věnováno tolik péče jako repráku standardnímu (a dražšímu). Za bolševika byla spotřebka rozdělená, pokud se dobře pamatuju, do třech jakostních kategorií. Přenosné tranzistoráky patřily do té nejnižší.