O vývoji naší železniční dopravy (odděleno)

Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
DukeNuke
Příspěvky: 2024
Registrován: 02 dub 2018, 00:00

#76 Příspěvek od DukeNuke »

Já zažil ještě páru :-) Poslední těsně přes zrušením jezdila na Skalice n/S - Cornice.
Bardotky hodně jezdily z Brna na Jihlavu.
2x brejlovec tahal Západní expres Plzeň - Praha, protože v úseku Beroun - Rokycany byl jediný neelektrifikovaný úsek na trati Paříž - Vladivostok.
A co se sergeje týče - říkalo se, že ty motory jsou z ponorek.
Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 35012
Registrován: 16 bře 2005, 00:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#77 Příspěvek od EKKAR »

Lukas-Peca píše:...
Ony ty "původní" motory taky nejsou úplně původní, protože to první provedení ze 70. let nebylo moc povedené, mělo slabý blok, který praskal atd. Takže většina mašin, které dnes ještě jezdí, mají vylepšené motory se zesíleným blokem z druhovýroby. Ale pořád je to ten dvanáctiválec konstrukce ČKD. Ty šestiválce v bardotkách byly v tomto lepší, to je nezničitelný motor.
Taky to je stejnej agregát, jako se montoval léta do "čmeláka" = ČME3 neboli T669.0 a T669.1 => 770 a 771 a ten musel vzhledem k hlavnímu místu odběru bejt extra idiotensichr und bombenfest ...

DukeNuke píše:...
A co se sergeje týče - říkalo se, že ty motory jsou z ponorek.
Páru zažil kde kdo, ofiko jezdily u ČSD do roku 1986, neofiko a tichým souhlasem načálstva do "spotřebování revize" na kotel některý kusy až do roku 1992. A motory do "sergejů" byly vzhledem ke svýmu americkýmu původu víceúčelový, jak jsem napsal, používaly se hodně u námořnictva, kde vyšší spotřeba nevadila a naopak byl podstatnou výhodou vysokej měrnej výkon. Služba na ponorkách patřila k jednomu takovýmu použití - větší počet menších motorů relativně nevadil, naopak výhodou byla menší ztráta celkovýho výkonu v případě poruchy jednoho motoru. Vůbec ruSSáci byli co se týče motorů experti, nedávno jsem čuměl jak péro z divanu, čím poháněli a pohánějí svoje válečný korvety třídy "Karakurt" o výtlaku necelejch 900t - po vyhlášení embarga na veškerou techniku s možným vícenásobným použitím jim padly možnosti použít plynový turbíny od Rolls-Royce i vícepalivový motory od MTU neboli původně firmy Maybach, takže do nich montujou pohonný jednotky od sankt-petěrburgsý firmy "Zvezda" typu M507D-1 s výkonem 5 884 kW/8000HP každá - do jedný lodičky 3 kusy. A vstávalo mi ochlupení i tam, kde ho prokazatelně ani dost dobře mít nemůžu, když jsem čet tu specifikaci - jedná se dvojici mechanicky spřažených vznětových osmihvězdicových, kapalinou chlazených 56-válců se zdvihovým objemem 191,4 l, přeplňovaných turbodmychadlem a spojených společnou převodovkou. Každá pohonná jednotka má tedy 112 válců (!) a zdvihový objem 383,8 l. Jejich původ je potom přímo odvozenej od druhoválečný konstrukce motoru Junkers JuMo 224, ukořistěný ruSSákama v roce 1944 Němcům - jednalo se o motor s protiběžnýma pístama ve společným válci s oddělenýma klikama. To už je víc než vorloj ... Viz odkaz.
Naposledy upravil(a) EKKAR dne 28 lis 2023, 12:05, celkem upraveno 1 x.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!
Uživatelský avatar
Celeron
Příspěvky: 20512
Registrován: 02 dub 2011, 00:00
Bydliště: Nový Bydžov

#78 Příspěvek od Celeron »

Chlapi, nevíte náhodou někdo, jestli se do nějakejch mašin nemontovala 3DR z ČKD Plotiště? Byl to trofejní motor z italskejch ponorek a v tom Plotišti ho dělali snad 50 let.
Nebo kam by to jinam šlo? Do lodí do Velký země?
Jirka

Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Lukas-Peca
Příspěvky: 4505
Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
Bydliště: Zlín
Kontaktovat uživatele:

#79 Příspěvek od Lukas-Peca »

EKKAR píše:]Páru zažil kde kdo, ofiko jezdily u ČSD do roku 1986, neofiko a tichým souhlasem načálstva do "spotřebování revize" na kotel některý kusy až do roku 1992.

No to určitě. Nebylo to náhodou ještě později, třeba 2012?
Uživatelský avatar
DukeNuke
Příspěvky: 2024
Registrován: 02 dub 2018, 00:00

#80 Příspěvek od DukeNuke »

Oficiálně v roce 1980. Od té doby pak jezdila Skalice - Chronice M262, později M152.
Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 10090
Registrován: 01 dub 2004, 00:00
Bydliště: Pendrov

#81 Příspěvek od Artaban001 »

Do nedávna si tak můžete ještě pamatovat jedině parní topení na neelektrizovaných tratích. Bardotky byly vybaveny parním generátorem na naftu a vzniklou párou se vytápěly vagony. Ještě to fungovalo v 90-tých létech. Pak se to postupně zrušilo. Parní registry se z většiny vagónu vytahaly a do některých místo nich dostaly výparník pro klimatizaci. Z příchodem Brejlovců se kompletně přešlo na elektrický topení.
Uživatelský avatar
DukeNuke
Příspěvky: 2024
Registrován: 02 dub 2018, 00:00

#82 Příspěvek od DukeNuke »

Nejen bardotky, ale i brejlovci. Parní generátor PG 500. Postupně byl nahrazován el. generátorem. Tehdejší strojvůdci jezdící na této trakci měli všichni diesely. Možná si pamatujete, jak se ve vlacích mrzlo - "ušetřená" nafta šla do soukromého auta :-)
Uživatelský avatar
foxrider
Příspěvky: 909
Registrován: 28 zář 2013, 00:00
Bydliště: Praha- východ

#83 Příspěvek od foxrider »

Tohle je taky orloj: motor Napier-Deltic
https://cs.wikipedia.org/wiki/Napier_Deltic

Tady je k tomu nějaký kecání v EN:

http://pigeonsnest.co.uk/stuff/deltic/deltic.html


Nebo ještě lépe:

https://forums.autosport.com/topic/1986 ... -good-one/

Nechtěl bych na tom dělat generálku... :toilet:
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21235
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#84 Příspěvek od Hill »

DukeNuke píše:...2x brejlovec tahal Západní expres Plzeň - Praha, protože v úseku Beroun - Rokycany byl jediný neelektrifikovaný úsek na trati Paříž - Vladivostok...

Kdyby jen to: jezdil jsem rychlíkem 554 do Chebu, napřed přepřahali v Berouně a v Plzni. Někdy to tahal Brejlovec, jindy Bardotka. Časem se to posunulo do Zdic a do Chrástu, odtud už to táhla laminátka.
Pak změnili jízdní řád (nějak kolem roku 1979), mohl jsem si o půldruhé hodiny přispat a jet Krakonošem a nehonit v Chlumci rychlík z Meziměstí. I když na Krakonoše měla 554ka čekat, několikrát jsem se svezl Západním expresem, tuším každé třetí pondělí. To, když na hlaváku sloužil výpravčí, který odmítl vzít na vědomí nový jízdní řád - nechal Krakonoše stát 20 minut před libeňským tunelem a pustil ho dál, když už byl R554 někde na Smíchově. Byl jsem pak u toho, když skupinu důchodců (stěžovatelů) cestujících do Stříbra, kde měli mít přistavený autobus do Konstantinových Lázní, chtěl odbýt, že jako dodržuje grafikon, a že mezi těmi vlaky neměl být přípoj... Až mezi nimi narazil na kosa, který mu to vysvětlil v takových barvách, že od té doby čekala pětsetpadesátčtyřka na Krakonoše, i když byl zpožděný. Tenkrát jsme dostali k Západnímu expresu vlastní vagón (na to měli skoro dvě hodiny), ve kterém jsme ze Stříbra (nevzpomínám, že by tam Ex112 jindy zastavoval) až do Chebu zůstali jen dva.
V Chebu nás jako obvykle nechali vystoupit, odpojili mašinu (při té poslední jízdě odpojili i ten "náš vagón navíc" a traktor ho odtáhl, tohle dokázali zorganizovat přímo bleskově), zbytek vlaku obstoupili ozbrojenci s vlčáky, uzavřely se a hlídaly se východy k nástupištím a začal filcuňk, jestli někdo z toho našeho ráje na Zemi neprchá na prohnilý Západ. Ani ti, kdo měli vízum v pase, výjezdní doložku i potvrzení o pozvání nebo devizovém přídělu, tomu neušli, ale oddechnout si mohli až za Pomezím, na bavorské straně. Do té doby neměl nikdo jisté, že vlak už na našem území nezastaví (v tom případě jen pro výstup). To trvalo asi půldruhé hodiny. Pak připřáhli obvykle brejlovce a tepve, když vlak zmizel z dohledu, nás pustili na nástupiště. Ten brejlovec se stihl ze Schirndingu vrátit, když se rozjížděly odpolední vlaky dál. V takové dny jsem v Lubech šel rovnou z nádraží do Skleníku na večeři...
Uživatelský avatar
Hubert_79
Příspěvky: 8066
Registrován: 24 pro 2017, 00:00
Bydliště: Praha 6 - Petřiny
Kontaktovat uživatele:

#85 Příspěvek od Hubert_79 »

Nahlédl jsem Jardo do jízdního řádu ČSD pro GVD 1979/80 a shledal, že tehdy Západní expres (Ex 250) výchozí z hlaváku stavěl na své pouti (u nás) jen Plzeň, Mariánské Lázně a Cheb. Dokonce i Smíchov to projelo bez zastavení.
Ten 554 jel v té době kolem půl deváté a další vlak "vyšší" kvality byl právě až ten expres v půl dvanácté. Mezi tím sice jel osobák Praha - Klatovy, ale na ten nenavazovalo nic na Cheb. Rychlík od Meziměstí měl dojet do Prahy ve tři čtvrtě na osm, tudíž bylo (teoreticky) 3/4 hodiny na přestup... Ale jak tehdy ČSD fungovaly, že. Myslím, že nyní je to zlaté. Navíc, porovnám-li současné a tehdejší jízdní řády, tak v současnosti toho jezdí víc. Zmizely takové ty osobáky přes půl republiky (třeba Praha - Přerov, Praha - České Budějovice) a rychlíky jedou v hodinovém (nebo dvouhodinovém) taktu.
Frýba a láska zvítězí nad Hemalou a nenávistí!
Uživatelský avatar
DukeNuke
Příspěvky: 2024
Registrován: 02 dub 2018, 00:00

#86 Příspěvek od DukeNuke »

Jj, souhlas. Přepřahalo se v Plzni. Z Prahy do Plzně bez zastávek. Už si nepamatuju, kolik stálo pivo, ale jedno jabko 12Kčs :-)
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Příspěvky: 21235
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#87 Příspěvek od Hill »

Ano, Západní expres přepřahal až v Plzni. Naproti tomu R554 přepřahal napřed v Berouně a Plzni, později se to zkrátilo na Zdice a Chrást.
Bardotky a Brejlovce tahaly vlaky na trati Olomouc - Krnov - Opava východ, v těch odpoledních z Olomouce se vyskytovalo více zajímavých perspektiv, aspoň byla každé pondělí sranda, když nic jiného. A po třetí čtvrté jízdě jsem nebyl úplně cizí už na peróně v Olmiku. No a zajímejte se pak o to, která mašina to zrovna táhne...
Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 10090
Registrován: 01 dub 2004, 00:00
Bydliště: Pendrov

#88 Příspěvek od Artaban001 »

Když jsem ještě navštěvoval vzdělávací ústav v Brně na Lidické, tak ještě jezdily k nám (trať Brno-Jihlava) hlavně Bardotky bez tlumičů (ty se tam zrovna postupně dosazovaly) a to byl krásnej randál. Teď, zvlášť u těch katrobrejlovců to už není ono. Zní to jako normální bagr.
Jednou jsem zažil nějaký ulítlý nejspíš ruský stroj, co měl při volnoběhu zvuk jako buchar z pískotem a vzhledově to Sergeje vůbec nepřipomínalo. Jednu parní mašinku jsme tu jeden čas meli (teda jako učeň jsem kolem ní jezdil vlakem do Brna, ale pak ji dali pryč) jako parní kotel na topení. Taky tu byl Pegas (parní generátor) v maringotce na test topení historických vozů, který jsme taky jeden čas udržovali. To všechno už ale odnesl čas.
Uživatelský avatar
EKKAR
Příspěvky: 35012
Registrován: 16 bře 2005, 00:00
Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21

#89 Příspěvek od EKKAR »

Artaban001 píše:...
Jednou jsem zažil nějaký ulítlý nejspíš ruský stroj, co měl při volnoběhu zvuk jako buchar z pískotem a vzhledově to Sergeje vůbec nepřipomínalo. ...
Buď "pomeranč" T678.0 z ČKD s motorem K8S 310DR - https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_775 nebo to mohl bejt další derivát "sergeje", nazývanej "ragulin" - T679.2 - https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/his ... 22/24,0,,/ , kterej se od svýho staršího bráchy lišil zástavbou střídavýho alternátoru jako hlavního generátoru - oba zkoušený kusy u nás jezdily hlavně kolem Šalingradu, takže jsi je moh potkat.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě :mrgreen: :mrgreen: !!!
Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 10090
Registrován: 01 dub 2004, 00:00
Bydliště: Pendrov

#90 Příspěvek od Artaban001 »

Nebyl to ani jeden z těchto strojů. Škoda, že jsem tenkrát nevlastnil fotoaparát.
Odpovědět

Zpět na „Nezařaditelné“