Životnost CMOS

[TAKJAN]

V digitronových hodinách, stavebnice TME, které naběhali za čtyři roky asi 10 hodin, poněvadž syn si je šetří jako vzácnost, odešel CD4017BE. Což mně trochu zarazilo, protože TTL které jsem dělával se mi tohle nikdy nestalo. A běželi třeba roky nepřetržitě.

[ZVUK2000]

Nechápu dotaz. Běžně měním vadné IO různých technologií ,(,OZ TLL, CMOS .......)každý den. A nepočítám tu bižuterii kolem. Prostě vadná součástka. Noc víc nic míň

[TAKJAN]

No, měníš každý den v asi hodně přístrojích. Tohle jeden. A proč TTL makali furt? Poctivá komunistická práce?

[xsc]

Odešel ti tam několikrát? Jestli ne, tak je to prostě náhoda, i ty TTL některý zdechly za pár dní.

[Lukas-Peca]

Já jsem toho zatím moc nespravil, ale vadných komunistických TTL jsem v různých přístrojích měnil dost. Hodně často právě MH7490 a MH74141.

[EKKAR]

Tak CMOS a TTL jsou hlavně rozdílný technologie a TTL je už z hlediska principu odolnější proti vysokoenergetickýmu kosmickýmu záření, než CMOS. U těch stačí opravdu nějakej bludnej foton s vyšší energií, kterej přiletí odkudsi z hloubi Galaxie - a je vymalováno ...

[Artaban001]

No a mě u digitronhodin z TIPA odešel hned krystal, později budící tranzistor digitronu (furt svítilo jedno číslo) - měl částečný průraz mezi bází a kolektorem. Byl zjistitelný pouze při měření v obvodu. No a ten krystal byl díky blbě navrženýmu obvodu v generátoru taktu.
-Obvod jsem překopal podle jiných hodin, ke kterým jsem zchrastil schéma
-tranzistor jsem vyměnil a hodiny chodily až do jejich prodeje. Zkrátka do polovodičů nevidíš, někdy tam probíhají nezvratné "hnilobné" procesy, které obvod zničí - někdy dřív, někdy později.

[Artaban001]

Já jsem toho zatím moc nespravil, ale vadných komunistických TTL jsem v různých přístrojích měnil dost. Hodně často právě MH7490 a MH74141.

Pamatuju si, že jsem se dostal k deskám z prastarých systémů, a tam byly u některých TTL švábů vadný hradla odpojeny a nahrazeny tranzistorovým obvodem. Asi se ty integráče blbě dostávaly ven, nebo stály na tehdejší dobu ranec.

[TAKJAN]

Tohle šlo bez potíží. Odešel jeden z šesti?
Ty TTL běžely některý roky, nebylo třeba nějaký měnit. Pravda, na nízkých kmitočtech, i když..

[rnbw]

Pamatuju si, že jsem se dostal k deskám z prastarých systémů, a tam byly u některých TTL švábů vadný hradla odpojeny a nahrazeny tranzistorovým obvodem. Asi se ty integráče blbě dostávaly ven, nebo stály na tehdejší dobu ranec.

Alebo sa nedali kupit - ci uz sudruzi naplanovali malo (pripadne naplanovali dost, len nevyrobili) alebo by sa to muselo kupit od zlych imperialistov.

[HF_Tech]

Ten CD4017 je nějakej značkovej nebo noname čína?
V druhém případě bych se selhání nedivil - u těch nejhorších uhnívají připojení nožiček nebo je odfláknutá pasivace.

[jezevec]

Stavebnice z TIPY jsou kompletovány ze starých nevyužitých zásob kdovíjak a kde uskladněných.
Neznám to zapojení, ale taky může být třeba proudově přetěžován některý výstup.

[TAKJAN]

Výstupy budí tranzistory přes 100k odpory. Že je to ze starých zásob je asi nejpravděpodobnější. Zas na druhou stranu ty staré mohou být kvalitnější.

[samponek]

Záleží jak byly IO předtím skladovaný a jak dlouho v nevytápěném prostředí, kde kolísá teplota a vlhkost ve velkém rozsahu.
Pokud máš IO z číny, vlezlo to přes vývody dovnitř.
Nezapomeň, že těsně předtím, než si je použil prošly několikrát šokem při teplotě -55°C a potom byly v létě vyhozeny z letadla ven kde bylo třeba 30°C a zpátky do -55°C. Nákladový prostor je nevytápěný.

[EKKAR]

... Nezapomeň, že těsně předtím, než si je použil prošly několikrát šokem při teplotě -55°C a potom byly v létě vyhozeny z letadla ven kde bylo třeba 30°C a zpátky do -55°C. Nákladový prostor je nevytápěný.

A teď ještě tu o červeným Karkulákovi, Šampi. A budeš muset nejspíš doplnit i tu o perníkový chaloupce s Ježidědkem, abys srovnal tuhletu cos tady právě vysypal - protože nákladový prostory VŠECH BĚŽNEJCH KOMERČNÍCH LETADEL jsou nejenom vytápěný, ale i za letu i přetlakovaný - jinak by totiž velká část nákladu, kterou jsou třeba řezaný kytky ze Zimbabwe nebo ovoce z JAR do místa přistání dorazila ve velmi nevábným rozsračkovaným stavu - právě vinou toho, že by byl vystavenej působení nízký teploty a tlaku normálně ovládajícího prostor kolem letadla ve vejšce letový hladiny 10-12km. Je mnohem jednodušší udělat odběr topnýho vzduchu z kompresorů vlastních motorů letadla, kde je dost tlaku i tepla po jeho stlačení na výhřev vnitřku letadla - dokonce se ten vzduch musí před fouknutím do kabiny chladit, aby v letadle nebylo jak v sauně, protože za kompresorem má vzduch kromě tlaku vyššího než několik atmosfér taky teplotu mezi 100 a 200°C - a udělat hermetický celý éro, než dělat izotermický a tlakově odolný kontejnery na každej kus převáženýho zboží. Ono to zahermetizování trupu a jeho držení pod vyšším tlakem během celýho letu má druhotnej nezanedbatelnej efekt - lepší odolnost proti kroucení a ohybu vinou zatížení, prostě díky přetlakování jde éro v důsledku postavit s lehčí a tudíž i lacinější konstrukcí trupu a potom při provozu i víc vydělává, protože s sebou při každým letu táhne menší mrtvou váhu konstrukce, než kdyby hermetizovaný a přetlakovaný nebylo. Kdyby sis o tom chtěl něco přečíst, začni vyhledáním pojmů jako "strukturální integrita trupu", "spolunosnej potah konstrukce" a podobný chuťky.
Ty odcházející šváby má ale na svědomí vlhkost, prosáklá dovnitř futrálů kolem vývodů - jenom ne od krátkodobýho působení během letecký dopravy do Evropy, ale od dlouuhodobýho působení ve skladech v PRCácku, kde prostě nedodržujou žádný pořádný normy a nepoužívají na elektroniku klimatizovaný skladovací prostory ...