Jak se koukám tak se z toho dá vykřesat velmi slušný výsledek. Otázka do pléna bude někdo ochoten si s tím pohrát a vyčistit to a převést do PDF. Já osobně s tím nemám žádné zkušenosti ani potřebné nástroje. Jestli se tam najdou nějaké nepovedené skeny tak nemám problém je udělat znovu (některé čísla mám i vícekrát).
Jinak vzorek viz zde.
Za odvoz: Hudba a zvuk 1967-1971 + AR + ST
Moderátor: Moderátoři
Jak jsem rekl uz predtim, kdyz chcete tyhle technicke veci mermomoci ukladat do PDF, tak zdaleka nejefektivnejsi je pouzivat vyssi rozliseni, ale 1-bitovou hloubku.
Kdyz pouziju ten priklad od Ekkara: vzal jsem jeho grayscale str031_-_kopie_2_165.jpg, ktery ma 280 KB. Pro ilustraci jsem na nem udelal upscale na dvojnasobne rozliseni a pak threshold na 1-bit. Kdyz ho ulozim jako indexed (tj. 1-bitove) PNG, tak ma porad 93 KB. Ale kdyz ho zkonvertuju do PDF s bezeztratovou JBIG2 kompresi, tak velikost spadne na 38 KB. Pripominam, ze je to 38 KB pri dvojnasobnem rozliseni. Samozrejme v realu bych nedelal zadny upscale, ale rovnou to nascanoval ve vyssim rozlisemi. Pointa je, ze citelnost je diky vyssimu rozliseni podobna (+zadne kompresni artefakty), ale zabere to zlomek mista. Na 1-bitove obrazky zkratka JBIG2 v PDF nema konkurenci.
Ano, ja vim ze tato informace je Ekkarovi prd platna, protoze zdrojova data holt vysoke rozliseni nemaji... :-/
Kdyz pouziju ten priklad od Ekkara: vzal jsem jeho grayscale str031_-_kopie_2_165.jpg, ktery ma 280 KB. Pro ilustraci jsem na nem udelal upscale na dvojnasobne rozliseni a pak threshold na 1-bit. Kdyz ho ulozim jako indexed (tj. 1-bitove) PNG, tak ma porad 93 KB. Ale kdyz ho zkonvertuju do PDF s bezeztratovou JBIG2 kompresi, tak velikost spadne na 38 KB. Pripominam, ze je to 38 KB pri dvojnasobnem rozliseni. Samozrejme v realu bych nedelal zadny upscale, ale rovnou to nascanoval ve vyssim rozlisemi. Pointa je, ze citelnost je diky vyssimu rozliseni podobna (+zadne kompresni artefakty), ale zabere to zlomek mista. Na 1-bitove obrazky zkratka JBIG2 v PDF nema konkurenci.
Ano, ja vim ze tato informace je Ekkarovi prd platna, protoze zdrojova data holt vysoke rozliseni nemaji... :-/
- Přílohy
-
str031_-_kopie_2_165.pdf- (37.58 KiB) Staženo 7 x
-
Do jednobitové hloubky se to převádí až nakonec. A ještě musí být sken naprosto pravoúhlý, i když nějaký ten zub na spoji se odpouští, jen když kus nechybí. Jinak je lepší nechat to ve čtyř- či osmibitové grafice.
U vícebarevných stránek lze část plochy odbarvit, ale odebrání barevných informací platí pro celou plochu.
Nejvíc zbytečného objemu v takových souborech zabírá prázdná plocha. I barvy, které jsou pod rozlišovací schopností oka včely, se ukládají, jako užitečná informace. Na ty platí jen kouzelná hůlka a Delete.
Když už jsem začal s těmi černobílými štočky - funkce chytrého vyhlazení v PSP je k ničemu, žádným nastavením rastr nezmizí. To už víc dokáže Gauss (mimochodem toho umí už samotné nastavení skeneru, ovšem za cenu další ztráty ostrosti obrázku). Co se dá taky dělat s fotkou vytištěnou v rozměrech 160x200 bodů, jejichž velikost určuje hutotu černé? Vždyť už jen kvůli výrobě štočku bylo třeba snímek rozostřit. To už je lepší nechat tak a po převodu do PDF jen nastavit na monitoru tak velké zobrazení, při němž interference rastrů neruší.
Zkoušel jsem chytré vyhlazení už v surovém skenu, ale ukázalo se, že výsledek není o nic lepší. Není kombinace nastavení, která by rastr odstranila.
U vícebarevných stránek lze část plochy odbarvit, ale odebrání barevných informací platí pro celou plochu.
Nejvíc zbytečného objemu v takových souborech zabírá prázdná plocha. I barvy, které jsou pod rozlišovací schopností oka včely, se ukládají, jako užitečná informace. Na ty platí jen kouzelná hůlka a Delete.
Když už jsem začal s těmi černobílými štočky - funkce chytrého vyhlazení v PSP je k ničemu, žádným nastavením rastr nezmizí. To už víc dokáže Gauss (mimochodem toho umí už samotné nastavení skeneru, ovšem za cenu další ztráty ostrosti obrázku). Co se dá taky dělat s fotkou vytištěnou v rozměrech 160x200 bodů, jejichž velikost určuje hutotu černé? Vždyť už jen kvůli výrobě štočku bylo třeba snímek rozostřit. To už je lepší nechat tak a po převodu do PDF jen nastavit na monitoru tak velké zobrazení, při němž interference rastrů neruší.
Zkoušel jsem chytré vyhlazení už v surovém skenu, ale ukázalo se, že výsledek není o nic lepší. Není kombinace nastavení, která by rastr odstranila.
Taky to neměl bejt vzorek ukazující finální věc, ale jen možnosti redukce datovýho objemu právě při postupným odebírání neužitečnejch informací - který ale nejde odebrat najednou v jednom kroku, aby se ta informační hodnota neztratila všecka. Prostě to co jsem postnul, JE UKÁZKA JEDNOHO KROKU Z MNOHA.Crifodo píše:....
Ekkarem předložený vzorek má ještě zbytečně (pro čb schéma) ponechaných 24bit/pixel čili barvu. Obrázek pak má 280 kB/8MB v RAM.
Redukováním do 8bit hloubky=256 odstínů šedé se kvalita nezmění, data ubydou. Dalším zredukováním bitové hloubky na 4bit/16 odstínů šedé se linie a texty významně nepoškodí. Uložením do .png by ale narostla data, protože je tam hodně tónů mezi č/b v zachlupacených neostrých hranách- pokud předtím opatrně zvýšíme kontrast, eliminuje se (zbytečné) zachlupacení hran po jpg, obraz se vizuálně zostří a dá se uložit výhodně v 4bit png. Viz další vzorek který má 188 kB/1.33 MB v RAM....
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Ukázalo se, že účinné je Gaussovo rozostření o velikosti 0,8 px opakovaně 3x - 4x použité, a na závěr Chytré vyhlazení 3,0 px (obojí v PSP). Jo, zdržuje to, ale pak neruší ani to, že štočky na téže stránce mají různý sklon. Ostatně kvalita tisku a zažloutnutí papíru se liší stránku od stránky.
Změna nastavení Gausse na 2,4 px najednou vede ke zbytečně velké ztrátě ostrosti.
Pokus o nastavení filtru přímo v Epson Scan krutě selhal, i když jsem skenoval zvlášť text a zvlášť obrázky. To by asi fungovalo jen při přesně jednotném sklonu rastru, na který se před 57 lety nějak nehledělo. Tak není stejný ani na téže stránce. Tiskařská pravidla se buď nedodržovala, nebo na ně došlo až s vícebarevným tiskem.
Každopádně včera jsem dokončil skenování ročníku 1967 v autentické barevnosti.
Prvotní sken do TIFF 600x600 dpi (typicky 100 MB / stránku, celý ročník 368 stran zabral 3,5 GB)
Redukce objemu dat průměrně na třetinu konverzí do PNG
Vyčištění zbytečného pozadí a zvýšení kontrastu, potlačení rastru ve štočkách (obojí samostatně) a uložení buď ve stupnici šedé nebo indexované barvě (vícebarevný tisk) vedlo k další redukci objemu dat na asi desetinu. Vzhledem k drobnému tisku textu jsem to na jednobitovou barvu nepřeváděl, text, zejména v kurzívě, tím ztrácel čitelnost.
Výsledkem jsou skeny PNG 600x600 dpi v zipu o objemu celkem 1,2 GB (10 čísel a jedno dvojčíslo).
Po konverzi do PDF ve 150 dpi to dělá 150 MB, v rozlišení 300 dpi pak 513 MB, neboli jedno číslo průměrně 14 MB (150 dpi) či 47 MB (300 dpi)
Do mailu moc, vhodné úložiště pro sdílení se hledá stále obtížněji. Ovšem kvalita je i v těch 150 dpi zcela akceptovatelná, dobře čitelné jsou i ty nejdrobnější, ba i červené, texty.
Jak to tak vidím, další čísla obsahují obrázků víc, tak už ani neočekávám, že by na ně stačilo 42 hodin života, jako na ten první ročník.
Změna nastavení Gausse na 2,4 px najednou vede ke zbytečně velké ztrátě ostrosti.
Pokus o nastavení filtru přímo v Epson Scan krutě selhal, i když jsem skenoval zvlášť text a zvlášť obrázky. To by asi fungovalo jen při přesně jednotném sklonu rastru, na který se před 57 lety nějak nehledělo. Tak není stejný ani na téže stránce. Tiskařská pravidla se buď nedodržovala, nebo na ně došlo až s vícebarevným tiskem.
Každopádně včera jsem dokončil skenování ročníku 1967 v autentické barevnosti.
Prvotní sken do TIFF 600x600 dpi (typicky 100 MB / stránku, celý ročník 368 stran zabral 3,5 GB)
Redukce objemu dat průměrně na třetinu konverzí do PNG
Vyčištění zbytečného pozadí a zvýšení kontrastu, potlačení rastru ve štočkách (obojí samostatně) a uložení buď ve stupnici šedé nebo indexované barvě (vícebarevný tisk) vedlo k další redukci objemu dat na asi desetinu. Vzhledem k drobnému tisku textu jsem to na jednobitovou barvu nepřeváděl, text, zejména v kurzívě, tím ztrácel čitelnost.
Výsledkem jsou skeny PNG 600x600 dpi v zipu o objemu celkem 1,2 GB (10 čísel a jedno dvojčíslo).
Po konverzi do PDF ve 150 dpi to dělá 150 MB, v rozlišení 300 dpi pak 513 MB, neboli jedno číslo průměrně 14 MB (150 dpi) či 47 MB (300 dpi)
Do mailu moc, vhodné úložiště pro sdílení se hledá stále obtížněji. Ovšem kvalita je i v těch 150 dpi zcela akceptovatelná, dobře čitelné jsou i ty nejdrobnější, ba i červené, texty.
Jak to tak vidím, další čísla obsahují obrázků víc, tak už ani neočekávám, že by na ně stačilo 42 hodin života, jako na ten první ročník.