Transformátor so zvarenými plechmi - dá sa použiť znovu?
Moderátor: Moderátoři
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Trochu tě podezírám, že to co tu bastlíři píšou o nabíječkách si nečetl???
Neopakuj naše chyby.
Luboš
Na obrázku jsou běžně používané plechy pro síťové transformátory. Barva izolace není směroplatná. Existují ještě třeba zelené laky.
Jestliže máš speciální požadavky, musíš se pídit po katalogových údajích.
Pokud něco kupuješ, alespoň nějaké informace by měl poskytnout hlavně prodávající.
Ale na 99% jsou to prostě normální plechy pro síťové transformátory.
V letáku stojí, že to trafo 25x32 mm umožňuje znížiť oteplenie. Nerozumiem, ktorý mechanizmus sa tým myslí. Teplo vzniká buď vo vninutí, alebo stratami v jadre. Keď sa použije jadro s väčším prierezom, tak vyjde menej závitov na volt a to teoreticky znamená, že sa uvoľní nejaký priestor v okienku a možno použiť o niečo hrubší drát. Lenže ten počet závitov na volt sa zníži len zanedbateľne.
Takže potom to znamená, že jadro z väčším prierezom má menšie straty vírivými prúdmi a tým sa zníži teplo. Hodnota B v jadre ale zostane rovnaká. A ešte viac železa potom znamená viac strát v jadre (W/kg) a to znamená, že trafo bude mať menšiu účinnosť (oba prierezy majú stanovené 50VA, takže príkon sa nemení).
Takže aký je ten mechanizmus na znížene oteplenia??
Druhá vec. Ako prišli na tie hodnoty prúdového zaťaženia v tabuľke? Začína to na 6,8 A/mm2 a končí na 2,5 A/mm2, čo je maximálna hodnota pre meď. Transformátor s takými prúdmi bude bezpečný ako Hotel od Haileyho...
robos píše:...V letáku stojí, že to trafo 25x32 mm umožňuje znížiť oteplenie. Nerozumiem, ktorý mechanizmus sa tým myslí. Teplo vzniká buď vo vninutí, alebo stratami v jadre. ....Takže aký je ten mechanizmus na znížene oteplenia??...
Hlavní podíl na oteplení mají ztráty ve vinutí při zatíženém transformátoru. Ohřev trafa naprázdno je minimální.
Takže když je možno kvůli většímu jádru zmenšit počet závitů a/nebo zvětšit průřez vodičů, zmenší se významně odpor vinutí a tím oteplení (a účinnost a dosažený výkon atd).
Údaje v tabulce jsou hodnoty, jak je doporučuje výrobce sady. Vychází se z předpokladu, že malé trafíčko má relativně velkou(ochlazovací) plochu v poměru k objemu. Takže umožňuje větší ztráty vinutí a přesto se uchladí.robos píše:... Druhá vec. Ako prišli na tie hodnoty prúdového zaťaženia v tabuľke? Začína to na 6,8 A/mm2 a končí na 2,5 A/mm2, čo je maximálna hodnota pre meď. ...
Údaje v tabulce jsou relativně odvážné(velká proudová hustota). Ale bez údaje o oteplení nemají příliš smysl.
V knihách, které jsem kdysi používal pro výrobu vlastních trafíček, se uváděla proudová hustota asi 2,5 až 3,5A/mm². V podstatě bez ohledu na výkon(nebo si to už nepamatuju). Takový návrh znamenal na dnešní poměry malé oteplení. Hodnota 6,8A/mm² je podezřele velká.
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Přikládám komprimovanou verzi. Kdyby to bylo nečitelné mohu ti to poslat přes SZ, má to asi 1M. Ostatně na internetu je výpočtů také hodně. Já tedy spíš ty tabulky, kouknu a vidím.
Luboš
- Přílohy
-
navrh_trafa_klasik.pdf- (253.1 KiB) Staženo 73 x
- hajeklubos
- Příspěvky: 875
- Registrován: 01 kvě 2008, 00:00
- Bydliště: Praha 5
Jde vlastně o volbu výkonu trafa, když už jsem se zmínil o nabíječkách. Při jednocestném usměrnění na sekunáru trafa prostě víc hřejí. Větrák nezradí, mám to všude.
Luboš
Takže mám trafo třeba 230V/10V/10VA a na výstup zapojím odpor 10 Ohmů. Poprvé přes jednocestný ideální usměrńovač a podruhé přes dvoucestný ideální usměrňovač. V prvním případě dostanu výkon cca 5W a ve druhém cca 10W.hajeklubos píše:...Jde vlastně o volbu výkonu trafa, když už jsem se zmínil o nabíječkách. Při jednocestném usměrnění na sekunáru trafa prostě víc hřejí...
Trafo bude hřát víc při odběru 5W než při 10W. Proč? Proud oběma vinutími bude jednoznačně menší v prvním případě.
Jak konkrétně to měříš, kontroluješ? Jak to zohledňuješ při návrhu?hajeklubos píše:...Jde to zkontrolovat měřením Iac primeru vztaženo k VA použitého trafa a oteplením. ...
Není to tak. Napůl určitě ne.samponek píše:Je to jako kdybys do trafa pustil napůl stejnosměrný proud, proto to hřeje.
PavelFF píše:Takže když je možno kvůli většímu jádru zmenšit počet závitů a/nebo zvětšit průřez vodičů, zmenší se významně odpor vinutí a tím oteplení (a účinnost a dosažený výkon atd).
Vďaka za objasnenie. Je pravda, že menej medi = menej tepla, ale v prípade tohoto trafa to nebude ten dôvod. Síce sa (pri jadere s väčším prierezom) o niečo zmenší počet závitov na 1V, ale zvýši sa dĺžka závitu, takže celková dĺžka drátu bude nakoniec takmer rovnaká. Overil som si to výpočtom. Ale naviedlo ma na to na myšlienku, že dôvod toho väčšíeho prípustného zaťaženia pri väčšom jadre bude proste ten, že viac železa odvedie viac tepla. Ale inak je tá tabuľka naozaj odvážna, a čo zdroj, to trochu inak robené výpočty. V každom tom zdroji sa vždy uvádza, že sú to výpočty mnoho krát overené praxou.
Často som v minulosti narazil na údaj pre dovolenú prúdovú hustotu v medi 2,55 A/mm2. Ako malý chalan som tomuto magickému číslo nikdy nerozumel. Až teraz som narazil v jednej starej knihe na ten fígel. Totiž pri tejto prúdovej hustote sa zjednoduší vzorec pre výpočet priemeru drátu, keď je známy prúd. Samozrejme, že prúdová hustota je vec relatívna vzhľadom na teplotu, ktorú si chceme dovoliť. Tých 2,55 A/mm2 sa udáva ako "ešte znesiteľná" hodnota, ale pre prísnejší výpočet sa v literatúre udáva 2 A/mm2 (a zase je to kniha od knihy).