Zkusil bych odpojit ten propojovací kablík mezi plošným spojem a krabičkou. A jen krabičku bych uzemnil přímo na kolík do zásuvky.
To vysoké napětí se nesmí dostat na elektroniku když šáhneš na krabičku, aby jsi si ji podržel, a následně až pak na přepínač pro nějaké přepnutí ... Takto by se to napětí mělo po dotyku s krabičkou svést bez nebezpečí přímo do země sítě.
Chlape jak to tak sleduji, asi nevíš vůbec která bije, a co je potřeba udělat a vyzkoušet při tom potlačování brumu. Hledej někoho ochotného s měřidlem. Musí se absolutně ve všech přístrojích oddělit (rozpojit) signálová zem od uzemnění (plechových obalů krabiček) a spojit ji s uzemněním jen v jednom bodě (v některém přístroji), kde to bude bez brumu, nebo s minimálním. Jak jsem již psal ve svých příspěvcích.
Při tom zkoušení doporučuji vždy před jakoukoliv změnou v zapojení dát hlasitost na nulu a postupně opatrně přidávat a sledovat jestli je to lepší, nebo horší. Při velké hlasitosti a zapnutí zesilovače riskuješ minimálně poškození reprobeden, případně i zesu, pokud by to extrémně brumilo.
Jen taková otázka na závěr:
Proč mají muzikanti například na svých cajcích vzadu přepínač označený "GROUND LIFT" ??? Proč asi ???
Vašek
Zemnění gramofonu
Moderátor: Moderátoři
pro peskman:
Nikoho nekritizuji
, nikdo nejsme dokonalý (a ani já), jen se snažím osvětlit problém když o tom něco málo vím. A také i mne chvílemi něco překvapí po více jak čtyřiceti letech praxe v hifi, a bádám nad tím třeba celé odpoledne. Ono je vždy podstatně lepší mít vedle sebe při takovéhle práci někoho, kdo to zná a ví, než se v tom plácat sám a nevědět jak dál.
Muzikanti se také potýkají s brumem při propojování svých nástrojů, komb, a mixů dohromady. A proto tam většinou mají ten "odzemňovací" vypínač, kterým odpojeji celou elektroniku se signálovou nulou od šasi, nebo ochranného kolíku při třívodičovém síťovém přívodu, aby jim nevznikaly zemní smyčky. Řešením je použití DI-boxů u muzikantů, ale doma u gramofonu se to tak nedělá.
A ještě je mi divné, kde se tam bere to vysoké napětí. To snad není v dnešní době možné ani na těle vyrobit.
Naposledy jsme ho takto poměrně pracně vyráběli před padesáti lety na základce, když jsme se zavrtěli na tehdejších židličkách s plastovým sedátkem, a pak se dotkli prstem ucha před námi sedící spolužačky, či spolužáka
Třeba se Ti ozve nějaký praktik z okolí a pomůže Ti problém vyřešit. Já to k tobě mám trochu z ruky
Vašek
Nikoho nekritizuji
, nikdo nejsme dokonalý (a ani já), jen se snažím osvětlit problém když o tom něco málo vím. A také i mne chvílemi něco překvapí po více jak čtyřiceti letech praxe v hifi, a bádám nad tím třeba celé odpoledne. Ono je vždy podstatně lepší mít vedle sebe při takovéhle práci někoho, kdo to zná a ví, než se v tom plácat sám a nevědět jak dál.
Muzikanti se také potýkají s brumem při propojování svých nástrojů, komb, a mixů dohromady. A proto tam většinou mají ten "odzemňovací" vypínač, kterým odpojeji celou elektroniku se signálovou nulou od šasi, nebo ochranného kolíku při třívodičovém síťovém přívodu, aby jim nevznikaly zemní smyčky. Řešením je použití DI-boxů u muzikantů, ale doma u gramofonu se to tak nedělá.
A ještě je mi divné, kde se tam bere to vysoké napětí. To snad není v dnešní době možné ani na těle vyrobit.
Naposledy jsme ho takto poměrně pracně vyráběli před padesáti lety na základce, když jsme se zavrtěli na tehdejších židličkách s plastovým sedátkem, a pak se dotkli prstem ucha před námi sedící spolužačky, či spolužáka
Třeba se Ti ozve nějaký praktik z okolí a pomůže Ti problém vyřešit. Já to k tobě mám trochu z ruky
Vašek
Pamatuju se na "Amatérskou výrobu VN snadno a rychle":lol: , když jsem byl jako malý v léčebně ve Cvikově. Sklonili jsme se k posteli, hlavou dolů a pohybem hlavy jsme vlasama rychle třeli povlečení peřiny (Nebo jen prostěradlo? Už nevím). Pak stačilo jen povlečení v místě "otěru" chytnout špičkama prstů a rychle zvednout. Třeba o půl metru. No takový kuželový snop fialových dlouhých jisker, co v té látce s praskotem přeskakovaly jsem ještě neviděl. 
. Tak jsme závodili kdo dá největší blesk. Výhodu měl kámoš co měl trošku delší vlasy. 
A moje bývalá kolegyně v práci ta byla furt nabitá energií. Židle máme plastové na kolečkách, byla zimomřivá proto furt chodila v nějakých svetrech, dekách, pod zadkem polštářky a jánevím co ještě. Pak šla ke mně, a to jsem dostal takovou prdu až jsem se lekl a ona taky.
Tak jsem jí dal instruktáž, že se musí před dotykem vždy vybít.
. Tak jsme závodili kdo dá největší blesk. Výhodu měl kámoš co měl trošku delší vlasy.
A moje bývalá kolegyně v práci ta byla furt nabitá energií. Židle máme plastové na kolečkách, byla zimomřivá proto furt chodila v nějakých svetrech, dekách, pod zadkem polštářky a jánevím co ještě. Pak šla ke mně, a to jsem dostal takovou prdu až jsem se lekl a ona taky.
Tak jsem jí dal instruktáž, že se musí před dotykem vždy vybít.
Čili potvrzuješ, že,
než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít
(tak ty stromy vytahali, třešně nebudou dál hnít), jak se zpívá v jedné písničce.
Bohužel, rozdíl potenciálů, které statický výboj vyrovnává, dosahuje běžně desítek kV a umí prorazit i poměrně silnou izolaci. I kdyby neprorazil izolaci, a proplazil se jen po povrchu, je to impuls strmý a umí se (zejména kapacitně) indukovat do zařízení za izolací.
Jak se tam vůbec získává anodové napětí z těch 12 V? Co když to má měnič, jehož smyčka regulace se statickým impulsem dobláznila?
A jsou tam ty lampy vůbec k něčemu, nebo jen pro parádu? On totiž samotný operák stačí na velmi kvalitní RIAA předzesilovač a tranzistory za ním můžou buď posílit výstup, nebo DC servo (oblíbené zapojení ve stejnosměrně vázaných korekčních zesilovačích a Dolby B a C u kazeťáků Akai).
Souhlasí napětí na odpovídajících elektrodách součástek hrajícího a nehrajícího kanálu?
...a ještě zbývá hromada otázek, na které je třeba odpověď, aby to
a) zase hrálo
b) přispělo k ujasnění, jak, kde a co zemnit, případně
c) šlo doplnit na vstupech třeba záchytnými diodami, které by odvedly případný výboj přesahující škodlivou úroveň, ale neovlivnily signál.
On totiž konstruktér to vymyslel a sestavil patrně v podmínkách, kdy se mohl věnovat elektroakustickým parametrům, ale ke statickému výboji u něj nedocházelo, proto to ani neřešil (dnešními slovy řečeno - zanedbal EMC z hlediska vnějších vlivů).
Co takhle schéma, našli jste už někdo, jak by to asi mohlo být zapojené?
Už jsem tomu hledání nějaký čas dal, ale ani jedno nalezené schéma se mi k tomu, co vidím na desce, nehodí.
než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít
(tak ty stromy vytahali, třešně nebudou dál hnít), jak se zpívá v jedné písničce.
O pár příspěvků výše jsem píše:...Blesk je taky statická elektřina a stoprocentní ochrana před škodami stále neexistuje. Můžeš si zvolit jen přípustný stupeň rizika.
Jen na rozdíl od hromosvodu ty můžeš ty blesky omezit, i vyloučit, třeba tím, že se v bavlněných džínách a gumových kroksech nezvedneš z chemlonového potahu, a nesáhneš hned na elektroniku, ale sáhneš si na její neživou část tam, kde je signál nejtlustší a dá se očekávat, že tam ničemu neublížíš.
Bohužel, rozdíl potenciálů, které statický výboj vyrovnává, dosahuje běžně desítek kV a umí prorazit i poměrně silnou izolaci. I kdyby neprorazil izolaci, a proplazil se jen po povrchu, je to impuls strmý a umí se (zejména kapacitně) indukovat do zařízení za izolací.
Jak se tam vůbec získává anodové napětí z těch 12 V? Co když to má měnič, jehož smyčka regulace se statickým impulsem dobláznila?
A jsou tam ty lampy vůbec k něčemu, nebo jen pro parádu? On totiž samotný operák stačí na velmi kvalitní RIAA předzesilovač a tranzistory za ním můžou buď posílit výstup, nebo DC servo (oblíbené zapojení ve stejnosměrně vázaných korekčních zesilovačích a Dolby B a C u kazeťáků Akai).
Souhlasí napětí na odpovídajících elektrodách součástek hrajícího a nehrajícího kanálu?
...a ještě zbývá hromada otázek, na které je třeba odpověď, aby to
a) zase hrálo
b) přispělo k ujasnění, jak, kde a co zemnit, případně
c) šlo doplnit na vstupech třeba záchytnými diodami, které by odvedly případný výboj přesahující škodlivou úroveň, ale neovlivnily signál.
On totiž konstruktér to vymyslel a sestavil patrně v podmínkách, kdy se mohl věnovat elektroakustickým parametrům, ale ke statickému výboji u něj nedocházelo, proto to ani neřešil (dnešními slovy řečeno - zanedbal EMC z hlediska vnějších vlivů).
Co takhle schéma, našli jste už někdo, jak by to asi mohlo být zapojené?
Už jsem tomu hledání nějaký čas dal, ale ani jedno nalezené schéma se mi k tomu, co vidím na desce, nehodí.
Kdyby to bylo vždy jednoduché, nemuseli bychom se celý život něco učit.
Pokud jde o brum, myslím, že několik (i zobecnitelných, tedy i jinde použitelných) řešení situací jsem popsal v tomto článku.
Pokud jde o statickou elektřinu, potíž může dělat příliš suchý vzduch v místnosti, kde není žádná živá zeleň. Zvlhčovač na radiátoru dokáže někdy úžasné věci, jen (opět) není jednoduché vychytat tu optimální vlhkost, aby se statický náboj odváděl hned, jak vznikne, a nehromadil se, přitom ale, aby ve studených rozích nedocházelo ke kondenzaci a nerozkvetl tam nějaký penicilín.
Popíšu situaci: vinylová podlaha a na ní smyčkový koberec ze syntetiky. Nový koberec bývá ošetřený antistatikem, i když ne každý. Ale po tlakovém čištění nikdo neví, jestli v čisticím přípravku nějaký ten antistatik byl. Pak ani nezáleží na tom, jestli tam nějaký koberec vůbec je. Čili podlaha je kvalitní izolant, vodivé to může být až pod krytinou (panel s armaturou), ale také nemusí (trámové stropy s palubkovou podlahou, plovoucí podlaha na čemkoli).
Takový syntetický chlupatý přehoz na křesle, na který se při praní nepoužila vhodná aviváž, a na něm opřená záda a sedící dosedací plocha v bavlně, obvykle pak už ani není moc důležité, jestli to oblečení dostalo před sušením svou dávku antistatiku, to je nebezpečná kombinace. Nějak mi chybí ten obyčejný avivážní Ikar, který statice nedával moc šancí. Dnešní aviváže mi připadají, že silanizují, aby všude bylo krásně měkoučko a vonělo to horskou pastvinou, ale elektrický odpor vypraného prádla příliš nesnižují. O to ochotněji ale zanášejí dávkovač pračky těžko rozpustným želé.
Třením vznikne statický náboj, ten sám o sobě nemusí ještě mít nijak extrémně vysoké napětí, kapacita plochy zadele a opřených zad v křesle je poměrně značná.
Co se stane, když vstanu z křesla? Zmenší se plocha a zvětší se vzdálenost desek kondenzátoru, tedy sníží se kapacita vůči okolí. Jenomže náboj si na sobě nesu stejný. Ze známých vztahů vyjde, že napětí mezi mnou a okolím stoupne tolikrát, kolikrát je menší moje kapacita došlapu proti zemi, než byla proti křeslu. A najednou jsme na mnoha kilovoltech, které se nemají, kam vybít, dokud se nepřiblížím na přeskokovou vzdálenost k něčemu uzemněnému, a výbojem neuzavřu okruh.
Proto píšu o tom, že bez potlačení (nebo radši odstranění) příčiny přeskoků to jakékoli zemnění může zrovna tak zhoršit, jako vylepšit. Vždycky to bude sázka, kterou nemusí rozseknout ani proti napěťovým špičkám ošetřené vstupy zařízení.
Pokud jde o brum, myslím, že několik (i zobecnitelných, tedy i jinde použitelných) řešení situací jsem popsal v tomto článku.
Pokud jde o statickou elektřinu, potíž může dělat příliš suchý vzduch v místnosti, kde není žádná živá zeleň. Zvlhčovač na radiátoru dokáže někdy úžasné věci, jen (opět) není jednoduché vychytat tu optimální vlhkost, aby se statický náboj odváděl hned, jak vznikne, a nehromadil se, přitom ale, aby ve studených rozích nedocházelo ke kondenzaci a nerozkvetl tam nějaký penicilín.
Popíšu situaci: vinylová podlaha a na ní smyčkový koberec ze syntetiky. Nový koberec bývá ošetřený antistatikem, i když ne každý. Ale po tlakovém čištění nikdo neví, jestli v čisticím přípravku nějaký ten antistatik byl. Pak ani nezáleží na tom, jestli tam nějaký koberec vůbec je. Čili podlaha je kvalitní izolant, vodivé to může být až pod krytinou (panel s armaturou), ale také nemusí (trámové stropy s palubkovou podlahou, plovoucí podlaha na čemkoli).
Takový syntetický chlupatý přehoz na křesle, na který se při praní nepoužila vhodná aviváž, a na něm opřená záda a sedící dosedací plocha v bavlně, obvykle pak už ani není moc důležité, jestli to oblečení dostalo před sušením svou dávku antistatiku, to je nebezpečná kombinace. Nějak mi chybí ten obyčejný avivážní Ikar, který statice nedával moc šancí. Dnešní aviváže mi připadají, že silanizují, aby všude bylo krásně měkoučko a vonělo to horskou pastvinou, ale elektrický odpor vypraného prádla příliš nesnižují. O to ochotněji ale zanášejí dávkovač pračky těžko rozpustným želé.
Třením vznikne statický náboj, ten sám o sobě nemusí ještě mít nijak extrémně vysoké napětí, kapacita plochy zadele a opřených zad v křesle je poměrně značná.
Co se stane, když vstanu z křesla? Zmenší se plocha a zvětší se vzdálenost desek kondenzátoru, tedy sníží se kapacita vůči okolí. Jenomže náboj si na sobě nesu stejný. Ze známých vztahů vyjde, že napětí mezi mnou a okolím stoupne tolikrát, kolikrát je menší moje kapacita došlapu proti zemi, než byla proti křeslu. A najednou jsme na mnoha kilovoltech, které se nemají, kam vybít, dokud se nepřiblížím na přeskokovou vzdálenost k něčemu uzemněnému, a výbojem neuzavřu okruh.
Proto píšu o tom, že bez potlačení (nebo radši odstranění) příčiny přeskoků to jakékoli zemnění může zrovna tak zhoršit, jako vylepšit. Vždycky to bude sázka, kterou nemusí rozseknout ani proti napěťovým špičkám ošetřené vstupy zařízení.
Ahoj všichni. Děkuji za odpověď. Chci vyměnit ten dvojoperák v tom pokaženým předzesilovači. Je to SMD, ale nemám žádné zkušenosti s výměnou, ale zkušenosti potřebuji nějaké pobrat tak to udělám. Prosím poradit zdali vybavení na fotkách bude vhodné na výměnu SMD (případně co místo toho), k tomuto vybavení mám už jen měděnou punčošku a odsávačku. To pájedlo jedno je cín 60%40%Pb, to druhé je 58%Sn42%Pb.
Pak to třetí pájedlo to nepoužiji protože s ním je špatná spolupráce, kolikrát to nejde natavit a sežralo mě to dva hroty než jsem zapájel plošnou desku měřiče od Zajíce, to pájedlo má Sn99,3Cu0,7=dá se toto pájedlo nějak smysluplnějš využít?[/u]
Pak to třetí pájedlo to nepoužiji protože s ním je špatná spolupráce, kolikrát to nejde natavit a sežralo mě to dva hroty než jsem zapájel plošnou desku měřiče od Zajíce, to pájedlo má Sn99,3Cu0,7=dá se toto pájedlo nějak smysluplnějš využít?[/u]
- Přílohy
-
-
-
-
Ach jo: pájedlo je to, co hřeje a má hrot.
Pájka je ten cínový kompozit, který se pájedlem taví.
A ten sajrajt na bázi kalafuny, co bývá v trubičkovém cínu, nebo samostatně, to je tavidlo.
To proti zmatení pojmů.
Jen nevím, proč chceš měnit ten dvojitý operák?
Je skutečně vadný?
Co, až ho vyměníš, ale dál to hrát nebude?
Zatím jsem tu neviděl nic, co bys naměřil.
Pájka je ten cínový kompozit, který se pájedlem taví.
A ten sajrajt na bázi kalafuny, co bývá v trubičkovém cínu, nebo samostatně, to je tavidlo.
To proti zmatení pojmů.
Jen nevím, proč chceš měnit ten dvojitý operák?
Je skutečně vadný?
Co, až ho vyměníš, ale dál to hrát nebude?
Zatím jsem tu neviděl nic, co bys naměřil.
Ahoj, přeji všem pěkný den. Tak jsem proměřil všechny elektrolyty=ESR mají v normě, propípal jsem všechny diody=proračené nejsou a naměřené hodnoty v opačném směru mají vesměs stejné. Proměřil jsem napětí na packách dvojoperáku a na plusu i na minusu mají 12V což dle papírů od toho švába je v normě. Dále nevím jak postupovat............. 
A má ten dvojoperák na všech čtyřech vstupech a dvou výstupech nulu nebo nějaký ten milivolt kolem nuly?
To, že je na něm napájecí napětí, přece nic neříká o tom, jestli je, nebo není v pořádku. Ona to neříká ani ta nula na vstupech a výstupech, ale, jestli je tam větší odchylka, už to může něco znamenat.
Odkud kam v tom zapojení prochází signál?
To, že je na něm napájecí napětí, přece nic neříká o tom, jestli je, nebo není v pořádku. Ona to neříká ani ta nula na vstupech a výstupech, ale, jestli je tam větší odchylka, už to může něco znamenat.
Odkud kam v tom zapojení prochází signál?
-
JirkaRCK
- Příspěvky: 248
- Registrován: 25 dub 2010, 00:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Ahoj, možná je to už mimo mísu, ale odpovím k původnímu dotazu o zeměmí z mé zkušenosti: Tesla, ať už s pětikolíkem, nebo cinch vývody, měla zcela jiné zapojení koster, než jiné HiFi gramofony. Na internetu lze najít taková zapojení, kdy je levý a pravý kanál veden vzájemně i proti šasí jako plovoucí a šasí se pak uzemní zmíněným přídavným kabelem na kostřící bod předzesilovače. U moderních High End gramofonů se za tímto účelem někdy stále používá pětikolík, kdy se využije všech pět pinů - L, Lgnd, R, Rgnd, kostra. U Tesly byly přímo uvnitř gramofonu obě signálové země propojeny navzájem a na šasí na takové malé pájecí liště. U pětikolíku se pak použily jen tři piny a pokud byly vyvedeny cinche a kostřící vodič, nebyly plovoucí, ale vycházely z tohoto společného kostřícího bodu. Na HC43 šasí jsem měl navíc ještě spínač s táhlem, který nevím z jakého důvodu při vypnutém motoru zkratoval signál na kostru. S některými zesilovači to brumělo. Zkusmo jsem pak zkusil ten společný kostřící bod zrušit. 4 piny z přenosky jsem táhl navzájem plovoucí stíněnou dvoulinkou a na kostřící bod jsem ukostřil jen šasí, tělo raménka a kostřící vodič k předzesilovači. Zkratovací spínač jsem vyhodil pryč. Hodně mi to pomohlo a myslím si, že je to logické... Pokud výrobce předzesilovače počítal s plovoucím zapojením, může mít levý, pravý kanál a kostru v předzesilovači na jiných potenciálech. V případě, kdy se připojí gramofon s tesláckým pospojováním koster, začnou tyto potenciály dělat zemní smyčku po L a R stínění, případně po zemnícím kabelu... Po pravdě jsem smysl továrního pospojování zemí v gramofonu Tesla nepochopil a po odstranění je gramofon mnohem tišší.
Jirko, ono je to trochu jinak: Tesla řešila kostření tak, aby to hrálo s jejich zesilovači a se zesilovači "od bratrských národů". A hlavně - v Evropě vládly normy DIN, podle nichž musela být zajištěná kompatibilita mezi přístroji vyrobenými v Evropě.
Problémy nastaly u zámořských přístrojů, protože ty, měly-li pro vývoz do Evropy konektory DIN na základě požadavku dovozce, pak mnohdy svérazně zapojené a bez nějakého toho adaptéru to kale nefungovalo.
Takže ty gramofony Tesly byly v pořádku, dokud se propojovaly s evropskými technologiemi.
Problémy nastaly u zámořských přístrojů, protože ty, měly-li pro vývoz do Evropy konektory DIN na základě požadavku dovozce, pak mnohdy svérazně zapojené a bez nějakého toho adaptéru to kale nefungovalo.
Takže ty gramofony Tesly byly v pořádku, dokud se propojovaly s evropskými technologiemi.
jak jsem výše píše:Kdyby to bylo vždy jednoduché, nemuseli bychom se celý život něco učit....