Zemnění gramofonu
Moderátor: Moderátoři
To vysoké napětí se nesmí dostat na elektroniku když šáhneš na krabičku, aby jsi si ji podržel, a následně až pak na přepínač pro nějaké přepnutí ... Takto by se to napětí mělo po dotyku s krabičkou svést bez nebezpečí přímo do země sítě.
Chlape jak to tak sleduji, asi nevíš vůbec která bije, a co je potřeba udělat a vyzkoušet při tom potlačování brumu. Hledej někoho ochotného s měřidlem. Musí se absolutně ve všech přístrojích oddělit (rozpojit) signálová zem od uzemnění (plechových obalů krabiček) a spojit ji s uzemněním jen v jednom bodě (v některém přístroji), kde to bude bez brumu, nebo s minimálním. Jak jsem již psal ve svých příspěvcích.
Při tom zkoušení doporučuji vždy před jakoukoliv změnou v zapojení dát hlasitost na nulu a postupně opatrně přidávat a sledovat jestli je to lepší, nebo horší. Při velké hlasitosti a zapnutí zesilovače riskuješ minimálně poškození reprobeden, případně i zesu, pokud by to extrémně brumilo.
Jen taková otázka na závěr:
Proč mají muzikanti například na svých cajcích vzadu přepínač označený "GROUND LIFT" ??? Proč asi ???
Vašek
Nikoho nekritizuji
Muzikanti se také potýkají s brumem při propojování svých nástrojů, komb, a mixů dohromady. A proto tam většinou mají ten "odzemňovací" vypínač, kterým odpojeji celou elektroniku se signálovou nulou od šasi, nebo ochranného kolíku při třívodičovém síťovém přívodu, aby jim nevznikaly zemní smyčky. Řešením je použití DI-boxů u muzikantů, ale doma u gramofonu se to tak nedělá.
A ještě je mi divné, kde se tam bere to vysoké napětí. To snad není v dnešní době možné ani na těle vyrobit.
Naposledy jsme ho takto poměrně pracně vyráběli před padesáti lety na základce, když jsme se zavrtěli na tehdejších židličkách s plastovým sedátkem, a pak se dotkli prstem ucha před námi sedící spolužačky, či spolužáka
Třeba se Ti ozve nějaký praktik z okolí a pomůže Ti problém vyřešit. Já to k tobě mám trochu z ruky
Vašek
A moje bývalá kolegyně v práci ta byla furt nabitá energií. Židle máme plastové na kolečkách, byla zimomřivá proto furt chodila v nějakých svetrech, dekách, pod zadkem polštářky a jánevím co ještě. Pak šla ke mně, a to jsem dostal takovou prdu až jsem se lekl a ona taky.
Tak jsem jí dal instruktáž, že se musí před dotykem vždy vybít.
než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít
(tak ty stromy vytahali, třešně nebudou dál hnít), jak se zpívá v jedné písničce.
O pár příspěvků výše jsem píše:...Blesk je taky statická elektřina a stoprocentní ochrana před škodami stále neexistuje. Můžeš si zvolit jen přípustný stupeň rizika.
Jen na rozdíl od hromosvodu ty můžeš ty blesky omezit, i vyloučit, třeba tím, že se v bavlněných džínách a gumových kroksech nezvedneš z chemlonového potahu, a nesáhneš hned na elektroniku, ale sáhneš si na její neživou část tam, kde je signál nejtlustší a dá se očekávat, že tam ničemu neublížíš.
Bohužel, rozdíl potenciálů, které statický výboj vyrovnává, dosahuje běžně desítek kV a umí prorazit i poměrně silnou izolaci. I kdyby neprorazil izolaci, a proplazil se jen po povrchu, je to impuls strmý a umí se (zejména kapacitně) indukovat do zařízení za izolací.
Jak se tam vůbec získává anodové napětí z těch 12 V? Co když to má měnič, jehož smyčka regulace se statickým impulsem dobláznila?
A jsou tam ty lampy vůbec k něčemu, nebo jen pro parádu? On totiž samotný operák stačí na velmi kvalitní RIAA předzesilovač a tranzistory za ním můžou buď posílit výstup, nebo DC servo (oblíbené zapojení ve stejnosměrně vázaných korekčních zesilovačích a Dolby B a C u kazeťáků Akai).
Souhlasí napětí na odpovídajících elektrodách součástek hrajícího a nehrajícího kanálu?
...a ještě zbývá hromada otázek, na které je třeba odpověď, aby to
a) zase hrálo
b) přispělo k ujasnění, jak, kde a co zemnit, případně
c) šlo doplnit na vstupech třeba záchytnými diodami, které by odvedly případný výboj přesahující škodlivou úroveň, ale neovlivnily signál.
On totiž konstruktér to vymyslel a sestavil patrně v podmínkách, kdy se mohl věnovat elektroakustickým parametrům, ale ke statickému výboji u něj nedocházelo, proto to ani neřešil (dnešními slovy řečeno - zanedbal EMC z hlediska vnějších vlivů).
Co takhle schéma, našli jste už někdo, jak by to asi mohlo být zapojené?
Už jsem tomu hledání nějaký čas dal, ale ani jedno nalezené schéma se mi k tomu, co vidím na desce, nehodí.
Pokud jde o brum, myslím, že několik (i zobecnitelných, tedy i jinde použitelných) řešení situací jsem popsal v tomto článku.
Pokud jde o statickou elektřinu, potíž může dělat příliš suchý vzduch v místnosti, kde není žádná živá zeleň. Zvlhčovač na radiátoru dokáže někdy úžasné věci, jen (opět) není jednoduché vychytat tu optimální vlhkost, aby se statický náboj odváděl hned, jak vznikne, a nehromadil se, přitom ale, aby ve studených rozích nedocházelo ke kondenzaci a nerozkvetl tam nějaký penicilín.
Popíšu situaci: vinylová podlaha a na ní smyčkový koberec ze syntetiky. Nový koberec bývá ošetřený antistatikem, i když ne každý. Ale po tlakovém čištění nikdo neví, jestli v čisticím přípravku nějaký ten antistatik byl. Pak ani nezáleží na tom, jestli tam nějaký koberec vůbec je. Čili podlaha je kvalitní izolant, vodivé to může být až pod krytinou (panel s armaturou), ale také nemusí (trámové stropy s palubkovou podlahou, plovoucí podlaha na čemkoli).
Takový syntetický chlupatý přehoz na křesle, na který se při praní nepoužila vhodná aviváž, a na něm opřená záda a sedící dosedací plocha v bavlně, obvykle pak už ani není moc důležité, jestli to oblečení dostalo před sušením svou dávku antistatiku, to je nebezpečná kombinace. Nějak mi chybí ten obyčejný avivážní Ikar, který statice nedával moc šancí. Dnešní aviváže mi připadají, že silanizují, aby všude bylo krásně měkoučko a vonělo to horskou pastvinou, ale elektrický odpor vypraného prádla příliš nesnižují. O to ochotněji ale zanášejí dávkovač pračky těžko rozpustným želé.
Třením vznikne statický náboj, ten sám o sobě nemusí ještě mít nijak extrémně vysoké napětí, kapacita plochy zadele a opřených zad v křesle je poměrně značná.
Co se stane, když vstanu z křesla? Zmenší se plocha a zvětší se vzdálenost desek kondenzátoru, tedy sníží se kapacita vůči okolí. Jenomže náboj si na sobě nesu stejný. Ze známých vztahů vyjde, že napětí mezi mnou a okolím stoupne tolikrát, kolikrát je menší moje kapacita došlapu proti zemi, než byla proti křeslu. A najednou jsme na mnoha kilovoltech, které se nemají, kam vybít, dokud se nepřiblížím na přeskokovou vzdálenost k něčemu uzemněnému, a výbojem neuzavřu okruh.
Proto píšu o tom, že bez potlačení (nebo radši odstranění) příčiny přeskoků to jakékoli zemnění může zrovna tak zhoršit, jako vylepšit. Vždycky to bude sázka, kterou nemusí rozseknout ani proti napěťovým špičkám ošetřené vstupy zařízení.
Pak to třetí pájedlo to nepoužiji protože s ním je špatná spolupráce, kolikrát to nejde natavit a sežralo mě to dva hroty než jsem zapájel plošnou desku měřiče od Zajíce, to pájedlo má Sn99,3Cu0,7=dá se toto pájedlo nějak smysluplnějš využít?[/u]
Pájka je ten cínový kompozit, který se pájedlem taví.
A ten sajrajt na bázi kalafuny, co bývá v trubičkovém cínu, nebo samostatně, to je tavidlo.
To proti zmatení pojmů.
Jen nevím, proč chceš měnit ten dvojitý operák?
Je skutečně vadný?
Co, až ho vyměníš, ale dál to hrát nebude?
Zatím jsem tu neviděl nic, co bys naměřil.
To, že je na něm napájecí napětí, přece nic neříká o tom, jestli je, nebo není v pořádku. Ona to neříká ani ta nula na vstupech a výstupech, ale, jestli je tam větší odchylka, už to může něco znamenat.
Odkud kam v tom zapojení prochází signál?
- JirkaRCK
- Příspěvky: 248
- Registrován: 25 dub 2010, 00:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Problémy nastaly u zámořských přístrojů, protože ty, měly-li pro vývoz do Evropy konektory DIN na základě požadavku dovozce, pak mnohdy svérazně zapojené a bez nějakého toho adaptéru to kale nefungovalo.
Takže ty gramofony Tesly byly v pořádku, dokud se propojovaly s evropskými technologiemi.
jak jsem výše píše:Kdyby to bylo vždy jednoduché, nemuseli bychom se celý život něco učit....