Tuner - shanim info
Moderátor: Moderátoři
Na typ tranzistoru se nedostanu, je v TO92 pouzdru popisem k přepážce.
Hill: Jemné ladění z mezikruží podsouvá kus plechu pod indukčnost v sérii s největší sekcí ladicího kondu.
Zajímavé je, že přepínač kanálů se otočí 2 a 3/4 x, ale stupnice pod ním označená od 82 sestupně po 14 (ve směru hodinových ručiček) se otočí jen o cca 350 stupňů.
kulikus píše:Jaké napětí lze na B+ a co se přivádí na vyvedenou bázi C1?
napájecí napětí bylo tak jak se píše XSC a Masar,
ale záleží na typu tranzistoru, jeho proudovém zesilovacím činiteli.
Nastavovalo se to odporovým děličem v bázi na proud tranzistorem cca 5 až 10 mA (tomu zhruba odpovídá těch 7V na odporu 1k v emitoru).
funkce oscilátoru se dala zkontrolovat zatlumením rezonančního obvodu, kdy proud tranzistorem poněkud stoupl a po odtlumení zase klesl na těch cca 7 mA.
(změna proudu cca 1-2 mA)
a obvykle se to připojovalo přímo na některé anodové napětí přes srážecí odpor, dimenzovaný na příslušný proud.
kulikus píše:To první zapojení od Masar sedí, jen v tom mám navíc varikap.
tehdy se varikapy moc nepoužívaly, nebo tam máš vyvedené ven ladící napětí ?
udělej lepší fotku vnitřku !
kulikus píše:Na typ tranzistoru se nedostanu, je v TO92 pouzdru popisem k přepážce.
namaluj schema podle zapojení !
a typ tranzistoru zjistíš pokud ho poněkud odehneš . . .
. . . nebo detailněji vyfoť vnitřek s dobrým osvětlením, tam kde je oscilátor.
E,C,B
Fotky dodám.
To schema od masar ze včerejška sedí, jen místo C2 mám varikap jedním koncem na diskový keramický kond na kolektoru, druhým koncem na šasi. Na varikap je připojen ladicí rezistor vyvedený ven.
C4 je podsouvaný plech jemného ladění z mezikroužku voliče.
Jakou mívá amplitudu oscilátor a jaké nejvyšši napětí AFC na varikapu (skleněnný 410) bývalo?
Dělič R2,R3 pro bázi i s kondem C8 je na vnější straně tuneru.
Vazba mezi C a E je navinutým průchodkovým kondíkem na bužírku, kterou jde emitor.
Na C je priletován diskový kond C3 v sérii se skleněnným dolaďovacím varikapem 410.
Všem děkuju za info. A připomenu otázku - přibližná amplituda oscilátoru.
"The US allocated 60 channels from 470 (Channel 14) to 884MHz (channel 83) which were fully compatible with the VHF NTSC (CCIR-M) standard, so 30Hz frame rate, 525 lines, negative modulation and FM sound in a 6MHz channel bandwidth. The large scale roll-out of UHF broadcasting started in 1953-54, with a few hundred stations nation-wide. Results were disappointing, however, mainly due to bad receiver performance, the resulting short range and limited area coverage."
více zde
Takže jsou dvě možnosti:
- oscilátor VHF v poloze UHF nekmitá a celý tuner pracuje jako předzesilovač mezifrekvence 41,25 - 47,25 MHz (minima pro potlačení sousedního obrazu a zvuku). Tyto kmitočty mezifrekvence měli v americké normě FCC v oblibě.
- nebo oscilátor kmitá, VHF tuner je naladěný na nějaký nevyužívaný kanál a UHF jednotka slouží za konvertor UHF do tohoto kanálu, jak to někteří pamatujeme v sedmdesátých letech i u nás.
Ale podle okem nepozorovatelného rozdílu ve velikosti, počtu a tvaru desek sekcí ladicího kondenzátoru bych se přikláněl k té první možnosti, tedy, že tuner UHF překládá kanály přímo na mezifrekvenční kmitočty.
Zrovna RCA na plošáky přešla brzo, kdyť ta CTC20 na nich je kromě VN části. Částečně na plošácích je už CTC4 z roku 1956. Kvůli velkému tepelnému zatížení se plošákům u výkonových částí vyhýbali, stejně jako Tesla. Zato třeba Zenith drátoval na takovém kolíkovém poli až do 70. let i s tranzistory a ještě na to dělal reklamu. Ty první plošáky na kuprexkartu totiž dost často hořely. Což se stávalo i v tom Lotosu/Kamélii.Celeron píše:Zvláštní, americká spotřebka z doby, kdy se projektovalo přistání na Měsíci.
Když tu CTC20 porovnám s Lotosem ze stejný doby, který byl už na plošáku, tak jsme v první půlce šedesátek zas tak pozadu nebyli.