Když jsem ho viděl poprvé v chodu, tak jsem na to čuměl jak na zjevení bóží.
Vtipy, vtipné články a odkazy XII
Moderátor: Moderátoři
Když jsem ho viděl poprvé v chodu, tak jsem na to čuměl jak na zjevení bóží.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Artaban001 píše:...Lepší modely měly "kývátko", který bylo vačkou na ose tónového setrvačníku tlačený k vyhazovacímu trnu na tónovým setrvačníku a zpět k vačce odtlačovaný páčkou unášenou třecím způsobem navíjecím trnem. Pokud se navíjecí trn zastavil, kývátko se zachytilo o vyhazovací trn, který jej odtlačil do boku a tím se uvolnila aretace tlačítek (fungovalo to i na přetáčení)
Dost často pomohlo převinutí kazety tam i zpět, aby si páska sedla jinak a kazeťák pak kazetu přehrál bez problému.
Ten poslední odstavec platil u kazet naležato, pokud pásek nebyl příliš jednostranně vytahaný ze špatných mechanik, tak to velmi často pomohlo.
Nakonec někdy účinkovalo opakované plácnutí kazetou naplocho o stůl.
Ono se vlastně nikdy nepodařilo vyřešit kazetu tak, aby pásek se ukládal naprosto přesně a návin nikde nedrhnul, dokonce ani v kazetách s SM raménky. Ta raménka měla na vnější straně žlábek pro navádění pásku na návin, na vnitřní straně byla buď hladká (BASF) nebo měla osazení, aby výškově sledovala návin (AGFA)
Ovšem ani to nebylo do každého kazeťáku: v kovářsky robustních mechanikách (příklad LPM-2 z Kurganu a Rigy) se občas stalo, že po převinutí pásku na některý konec kazety, než proklouzla bezpečnostní třecí spojka v mechanice, pásek škubnutím přestřihl trny, kolem nichž se raménka kývala. Dva roztočené setrvačníky na to sílu měly.
Naproti tomu jiné známé kovářské dvoumotorové mechaniky (použité v SP210, SM260 a vyšších) si hlídaly otáčení navíjecího trnu podle zániku rušení komutátorem od přivíjecího motoru, v Condorech a mnoha Unitrách byl pod pravým unašečem přerušovač (později optický snímač), na základě absence střídavého signálu z kontaktů či optozávory po krátké době přitáhl buď elektromagnet, který odemkl stisknutá tlačítka, případně došlo k odeslání povelu STOP do obvodů logiky v elektronicky řízených mechanikách.
Takové decky SONY TC204 a vyšší, když v nich odešel řemínek k počítadlu, dohrály, protože tam byl magnet na řemeničce počítadla, který spínal jazýčkový kontakt, později Hallův snímač. Ovšem nějak to nedomysleli - doba do vypnutí byla kolem 5 i více sekund, to už se nějaký kus pásku obvykle stihl zasalátit.
Nějaký Nakamichi (ovšem bez autoreverzu jakéhokoli druhu) jsem měl v životě rozdělaný jen jeden (a ještě jen kvůli čištění), tam byla tuším šestilistá růžice a optočlen. Ten zadřenou kazetu odmítl do 3 cm pásku.
Přestože jsem později pár kazeťáků vystřídal, nijak mi to nikdy k srdci nepřirostlo. Originální kazeta dražší než vinyl, s mnohem horším zvukem. I na špičkovém kazeťáku nahrávka horší než na pásku. A velký problém s přenositelností mezi přístroji. Vlastně to byla taková MP3 doby analogové. Do kapsy nebo do auta. Přenosné radioly (to je ruský výraz pro kazetový radiomagnetofon) sloužily podobně jako dnes bluetooth repráčky nebo pártyboxy (podle velikosti provedení). No a samozřejmě diktafony, telefonní záznamníky a kazetové mechaniky u prvních osmibitových počítačů. To bylo snad nejužitečnější využití kazety.
ransom píše:...nám doma B302 vymotala kazetu mnohokrát, protože jak se začal pásek namotávat na tónovou hřídel, roztočil se navíjecí trn obráceně a impulzy pokračovaly (směr to nerozeznalo)...
To bylo způsobené zbytečně dlouhou dobou do vypnutí, že se pásku stihlo nahrnout dost na to, aby se namotal a začal táhnout zpátky. Bolest více modelů nejen od Unitry, které měly buď ty kartáčky pod unašečem, nebo optozávoru. Dokonce se to stávalo i u takových značek, jako Sony a Aiwa.
S požadavkem na přenositelnost kazet mezi přístroji se vynořil hlavní problém, který nás u cívkových strojů zdaleka tolik netrápil - stabilita mechanického seřízení kombinované hlavy.
Ty sáně s hlavami dostávají obvykle při vypnutí mechanickou pecku, proti které bylo i zakápnutí stavěcích šroubků lakem mnohdy bezmocné. A málokdo si to seřízení zkontroloval včas. Jak už na hlavě byla vyjetá drážka od pásku, a hlava se vychýlila z přesné polohy, začala hrana drážky proti vodítku poškozovat okraje pásku. To nebylo na první pohled vidět a těch, kdo tu rozjetou kolmost slyšeli, také nebylo mnoho.
Jedním z vedlejších důsledků bylo mimo jiné i zadírání pásku v kazetě.
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!