Dvoucestný usměrňovač

[Hill]

...V klasickém "učebnicovém" zapojení + např. v tom Merkuru jde střed vinutí na zem a z krajů se přes diody odebírají kladné půlvlny.
Tady je to zapojené obráceně, tak přemýšlím proč.

Zaujala mě poznámka, kde

zajímavé je, že ve schématu mají obě KY708 označení V18, ale na desce jsou pozice označeny V18 a V19.

Co když v tom hledáme zbytečnou vědu?
Co když konstruktér původně počítal s dvojitou diodou KY950? Snese trvale 3 A a za křídlo se dá přišroubovat přímo na chladič spojený s kostrou.
Pak by i to tehdejší značení obou diod jako jednoho prvku bylo v pořádku. Chladič tím pádem také stačil jeden.
Třeba se to v původním krytu neuchladilo a kvůli spolehlivosti bylo vhodné diody předimenzovat, nebo byla dodávka dvojitých diod omezená, tak se plošňák nahradil jiným pro dvě šroubovací diody.

[EKKAR]

Což ovšem popisuješ závadu, ne navrhovaný stav.

Jistě - navrhovat to budeš jedině tam, kde to skutečně bude potřeba třeba pro omezení proudu, jinak je to nežádoucí stav - ale nikde není psaný, že k němu nemůže právě při poruše nebo oslovským návrhu dojít.

[masar]

Jenže tady se vedla diskuse o vzniku ss magnetizace, způsobené principiálními rozdíly mezi uvedeným dvojčinným zapojením a jednočinným zapojením usměrňovače. Nikoliv o vzniku ss magnetizace, způsobené nedokonalou symetrií. O nedokonalé symetrii jsi se zmínil už ty ve svém prvním příspěvku, psal o ní xsc, tak nevím, proč jeho příspěvek rozporuješ a taháš sem tento oslí můstek.

[masar]

...Pak by i to tehdejší značení obou diod jako jednoho prvku bylo v pořádku. Chladič tím pádem také stačil jeden...

To je také spekulace. Ostatně, já na schematu vidím nahoře V18 a dole V19, v souladu s fotkou.
Ostatně vyráběly se nejen dvojice KY950, ale i KY940, které měly společnou katodu. Takže si návrhář opět mohl vybrat jiné schema. Ale jistě se shodneme na tom, že jeho výběr vyšel z konstrukčních požadavků a ne z hlediska elektrických/principiálních vlastností (natož z hlediska rušení).

[EKKAR]

A byla i KY930, která měla uvnitř 2 diody v sérii, vyvedená byla na jedný straně katoda, na druhý anoda a společnej bod uprostřed ...

[Hill]

...Pak by i to tehdejší značení obou diod jako jednoho prvku bylo v pořádku. Chladič tím pádem také stačil jeden...

To je také spekulace. Ostatně, já na schematu vidím nahoře V18 a dole V19, v souladu s fotkou...

Samozřejmě, že je to spekulace, vždyť je jisté jen schéma a fakt, že to funguje dodnes (případně je to snadno opravitelné).
Nakonec nevíme ani, kolik k tomu jednomu schémátku bylo mechanických verzí, potažmo plošňáků.
Jestli se nemůže z nějakého důvodu vyjádřit konstruktér, nebo aspoň někdo z výrobního závodu, bude tu kus nejistoty vždy, proto také v dokumentacích tradičně nechybí poznámka "Změny vyhraženy".

[stredni-vlny]

Díky všem, myslím, že téma bylo opravdu vyčerpáno a vlákno je případně možné vymazat. Detailně se zde probraly snad všechny možnosti a pohnutky konstruktéra pro volbu tohoto řešení. Znovu opakuji, že pokud by diody byly našroubovány na společném chladiči, tak by mě to samotného napadlo a neptal bych se na to.
Zvláště bych chtěl poděkovat ec1045 za jeho velmi pěkné, povedené a rozsáhlé stránky, ze kterých jsem si (bez dovolení) schéma a fotku vyscreenoval.

Jeden ten zdroj mám a aktuálně řeším, jestli má smysl kompletně ho rekonstruovat na 3 x 5 V / 1 A se třemi oddělenými větvemi pro napájení tří samostatných SDR přijímačů. Trafo vypadá moc pěkně, spoj mezi vinutími je řešen odstranitelnou venkovní propojkou.

[DukeNuke]

Jen tak na okraj - ono to bylo taky tím, že některé součástky prostě nebyly, na některé se čekalo a některé nevyhovovaly a musely se měřit. Za mých mladých let v Tesle za mnou ležely krabice s osazenými deskami, kde na všech chyběl třeba jen jeden tranzistor, který prostě zrovna nebyl. Nebo třeba u BM534 se měřily KF521 a taky žárovky. Takže momentální úpravy nejenže byly možné, ale i nutné.
Ale proč, co a jak, to by opravdu věděl jen konstruktér.