Prosím o radu.
Týpek na Aukru nabízí EL34 "měřené 60%". Těch 60% má být anodový proud. Je to ještě k něčemu? Rekonstruuji AZK405 a hodily by se mi aspoň na zkoušení a měření, než tam dám definitivní.
EL34 na 60%
Moderátor: Moderátoři
Znamená to, že je někdo strčil asi do BM215 a přečetl, co je na měřidle. Tedy nějak fungují, ale v reálném přístroji můžou být nanic. A nebo mohou odpovídat skoro nové elektronce daného vzoru a výrobce.
Na zkoušení v podezřelých přístrojích používám elky, které jsou vyřazené pro mikrofoničnost a podobně, a jinak mají najeto vcelku málo. Ještě bych upozornil, že do Mono 50 - se některé moderní EL34 asi nedají použít, třeba Valve Art .
Na zkoušení v podezřelých přístrojích používám elky, které jsou vyřazené pro mikrofoničnost a podobně, a jinak mají najeto vcelku málo. Ještě bych upozornil, že do Mono 50 - se některé moderní EL34 asi nedají použít, třeba Valve Art .
Naposledy upravil(a) Sendyx dne 29 kvě 2024, 09:18, celkem upraveno 1 x.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
A co ta procenta znamenají? U BM215 je jediný směrodatný údaj strmost. "Procenta" vychází u každého měřáku a u každého výrobce daného typu jinak. Pokud má lampa v daném pracovním bodě dobrou strmost, tak bude fungovat správně, i když bude klidový proud při daných napětích menší než u jiného kusu. V zesilovači pak stačí upravit mřížkové předpětí, pokud není automatické.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Taky jsem se nechal před lety napálit prodejcem elektronek. Elky prý měly při měření na BM215A „emisi až 80%“. A přitom přišly vadné, dokonce s mezielektrodovými svody.
Ta BM215A není měřidlo. Je to jen dílenská zkoušečka. Zkoušenou elku neměří v pracovním bodu, dle katalogových parametrů. Připojí jen žhavení, střídavé napětí z trafa na anodu a z víceelektrodových elnek udělá triodu. Akorát pro mřížkové předpětí, obsahuje stejnosměrný zdroj. Změnou napětí mřížky o 1 V, se pak zjistí strmost (při triodovém zapojení). Žádnou „emisi“ ani její procenta neměří.
Výchylka ručky měřidla, při zkoušení anodového proudu do vyznačeného pole na kartě, pak ukazuje její stav, ze kterého lze jen předpokládat, zda bude ještě vyhovující. To však ještě nezaručuje, že elka bude v konkrétním zařízení skutečně dobře fungovat.
Ta BM215A není měřidlo. Je to jen dílenská zkoušečka. Zkoušenou elku neměří v pracovním bodu, dle katalogových parametrů. Připojí jen žhavení, střídavé napětí z trafa na anodu a z víceelektrodových elnek udělá triodu. Akorát pro mřížkové předpětí, obsahuje stejnosměrný zdroj. Změnou napětí mřížky o 1 V, se pak zjistí strmost (při triodovém zapojení). Žádnou „emisi“ ani její procenta neměří.
Výchylka ručky měřidla, při zkoušení anodového proudu do vyznačeného pole na kartě, pak ukazuje její stav, ze kterého lze jen předpokládat, zda bude ještě vyhovující. To však ještě nezaručuje, že elka bude v konkrétním zařízení skutečně dobře fungovat.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Tak já bych tak úplně nesouhlasil. Když nastavíš na BM215A napětí dle katalogu, tak bude anodový proud celkem přesně sedět s tím, co říká katalog. Ani nevadí, že lampa funguje jako usměrňovač. O moc lépe ty lampy nevyzkoušíš ani s lepším měřákem. Ona totiž ta lampa může být podle měření na sebelepším měřáku dobrá a po osazení do zesilovače zjistíš, že je mikrofonická / šumí / vysazuje atd. Nebo má mřížkovou emisi, což se projeví až při delším provozu při plné anodové ztrátě, což na BM215 pořádně nenasimuluješ, ale třeba na takovém uTraceru už vůbec ne. Takže nejlepší je to zkoušet přímo v zapojení, ale pro základní protřídění BM215 úplně stačí. A triodu z elektronek nedělá, samostatný zdroj pro druhou mříž je přítomen.
Díky za rady. Nabízí, že mi pošle celý výpis z BM215, připomenu tu strmost a uvidíme. Nepředpokládám, že by lampy za 200 Kč/kus tam hrály, uváděl jsem účel měření během rekonstrukce. Alespoň s generátorem.
Mám takovou zajímavou zkušenost, že zes. přenese poslechově 1 kHz čistě a při připojení kytary nebo audio signálu je to rozvibrované a vynechávající. Skop to ukazuje jasně - nějaké parazitické kmitočty průběhu přibližně M, které signál "modulují". Zajímavé je, že to poslechově 1kHz signál neodhalí.
Mám takovou zajímavou zkušenost, že zes. přenese poslechově 1 kHz čistě a při připojení kytary nebo audio signálu je to rozvibrované a vynechávající. Skop to ukazuje jasně - nějaké parazitické kmitočty průběhu přibližně M, které signál "modulují". Zajímavé je, že to poslechově 1kHz signál neodhalí.
Nezpochybňuji užitečnost té zkoušečky, sám jsem ji též kdysi používal. Jen upozorňuji, že někteří prodejci elnek, výsledky zkoušky, tedy anodového proudu, vydávají za měření emise, dokonce v procentech.
Navíc, při měření anodového proudu, je galvanoměr zkoušečky cejchován jen čtvrtinou skutečného stejnosměrného proudu, uvedeným na komutačním panelu (např. 125 mA plné výchylky na kartách, zodpovídá anodovému proudu 500 mA).
Dalším úskalím může být stav přesných vinutých odporů bočníku galvanoměru. Stačí aby je vadná elka při zkoušení na chvíli přetížila, a již to ukazuje jinak. Též se mi je podařilo poškodit...
Navíc, při měření anodového proudu, je galvanoměr zkoušečky cejchován jen čtvrtinou skutečného stejnosměrného proudu, uvedeným na komutačním panelu (např. 125 mA plné výchylky na kartách, zodpovídá anodovému proudu 500 mA).
Dalším úskalím může být stav přesných vinutých odporů bočníku galvanoměru. Stačí aby je vadná elka při zkoušení na chvíli přetížila, a již to ukazuje jinak. Též se mi je podařilo poškodit...