To není žádná specialita, to jsou zase akorát tvoje kecy. PNP germaniové tranzistory byly snazší na výrobu než NPN, tak se víc používaly. A tím pádem vycházelo výhodněji mít na kostře plus. Je to tak ve všech zařízeních z té doby. Jen Tesla z neznámého důvodu víc dělala NPN germania.
Ani ne, tehdy normální: ty členy s C₂ a C₃/C'₂ a C'₃ (jde o jen jedno z používaných zapojení korekčního členu) se připojovaly paralelně ke vstupům pouze při použití krystalové přenosky, aby kmitočtovým průběhem i výstupním napětím se musela tvářit, že je magnetodynamická.
Magnetodynamická přenoska tehdy byla velmi vzácná a drahá (její cena začínala od asi desetinásobku ceny přenosky krystalové, když už se tedy na některém pultě náhodou objevila).
Konstruktéři koukali dopředu, tranzistory byly ještě poměrně drahé, tak se tomu musela zajistit perspektiva využití nejméně na 10 let, ne-li déle.
Při použití MM přenosky jsou oba pasivní korekční členy zbytečné, protože odpojené.
Lukas-Peca píše:To není žádná specialita, to jsou zase akorát tvoje kecy. PNP germaniové tranzistory byly snazší na výrobu než NPN, tak se víc používaly. A tím pádem vycházelo výhodněji mít na kostře plus. Je to tak ve všech zařízeních z té doby. Jen Tesla z neznámého důvodu víc dělala NPN germania.
Ne, Tesla dělala ta NPN germania v začátcích, stejně jako ostatní. PNP se objevily i ve světě o něco později, ale pak asi 10 let dominovaly - i u Tesly. Jen Tesla stále používala zem zápornou i u PNP germanií - viz třeba Akcent nebo všechny ty Dolly. Naopak u Sázavy a podobných už křemíkových kousků je použita kladná zem pro vf část s NPN tranzistory. Zesilovač má ale zem zápornou.
To jistě, ale těm tranzistorům je přece jedno, který pól napájení je na kostře, hlavně, že nastavený pracovní bod jim nebrání pracovat. Bez ohledu na to, zda jde o zapojení SB nebo SE, vf ukostření spraví kondík.
U těch tunerů už vůbec, vazbu na mezifrekvenci měly transformátorovou, se kterým pólem bude anténa stejnosměrně spojená, taky nebylo potřeba řešit.
Jenže po zvyku na elektronky bylo schéma s NPN tranzistory přehlednější, když bylo na kostře mínus. Naopak, s PNP tranzistory to schéma vypadalo líp, když bylo na kostře plus.
Přesto je spousta výrobků nebo jejich částí, kde je prostě kostra stále záporný pól, ale tranzistory PNP v tom makají. Přiznám se, že jsem se čtením takových schémat kdysi měl potíže, hlavně představit si, kolik voltů v tom mám kde naměřit proti kostře. Ale ani tehdy jsem žádného bambusáka v důsledku ztráty orientace neprorazil...
Jednou jsem si neuvědomil že tranzistorak má ukostření na plusu. Chtěl jsem ním budit výkonnější zesilovač s TDA2005 a chtěl použít společné napájení s autobaterie. Když připojil signální kabel tak začal hořet jak zápalná šňůra
EKKAR píše:Kladná zem ve vf dílu byla výhodnější pro zapojení se společnou bází, kde i míň kvalitní trandy mají relativně vysokou Ft kvůli využití na VKV.
To ovšem neplatí pro tam použité křemíkové KF124/5
Ale teď si vezměte, co se stane, když má třeba motorový vůz na nějakém okruhu svod plusu na kostru a přípojný vůz mínus. Pokud má v soupravě svod jen jedno vozidlo, nějak se jezdí. Tak se mi stalo, že jsem jel Os vlakem a v jedné stanici jsme přibírali přípojný vůz Bdtn, který přivezl protijedoucí vlak. (Přes shnilý most může jen sólo 842, nebo Regionova 814+914.)
Vůz přivěšen, vykonána zkouška brzdy a odjezd. Bác ho, motorák nejede. Následovalo nadávání strojvedoucího spojené se vzteklým shazováním jističů, chcípáním motoru a odpojováním baterií. Nakonec odjezd +25 nejspíš s odpojenou baterií na přípojňáku, byl zamčený. Jeden cestující v tom vedru ztratil nervy a začal vyvádět, tak v jedné z následujících stanic telefonát PČR, prý si pána vyzvednou na konečné, takže celkem +35.
Vůz, pokud je mi známo, putoval urychleně na dílnu, motorák musel pro nedostatek záloh ještě nějakou dobu jezdit.
Za případné nepřesnosti se omlouvám, je to už delší dobu a info o příčině mám z doslechu.
Úprava a doplnění, ať není nutné mazat tolik příspěvků odklánějících se od tématu:
Ransom: nejlepší způsob, jak blokovat na dráze provoz, je dělat všechno podle předpisů. I když jsou psány krví. (Proto červené desky)
Následující odstavec snad někdo upřesní.
Drážní vozidla mají izolované oba póly napájení od kostry. Tento stav by měla hlídat diferenciální ochrana. Ovšem na starších vozidlech se bohužel čas od času vyskytují svody. Pokud dané vozidlo jezdí sólo, svod není příliš velký a ještě třeba není náhrada, tak se chvíli jezdí. Popsaný případ je, pokud mohu posoudit, ojedinělý.
Naposledy upravil(a) MH111 dne 13 črc 2024, 09:44, celkem upraveno 1 x.
Nemá tohle mít dráha ošetřené provozním předpisem?
Jestli si pamatuju dobře, podobný problém jsme řešili na vojně při startování aut kabelama - směs různě starých vozidel tuzemských a sovětských.
